ČT 24
30.10.2024 Poslanci začali v závěrečném čtení projednávat vládní penzijní reformu. Počítá kromě jiného s pozdějším odchodem na odpočinek nebo s pomalejším růstem nových penzí. Kabinet tím chce v příštích dekádách ušetřit v systému desítky miliard ročně.
Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR /TOP 09/
——————–
Drtivá většina české společnosti ví, že se musí reformovat důchodový systém, jinak nebude udržitelný, a to znamená jediné, že by nebylo na důchody pro budoucí důchodce, kteří by ale platili do toho systému předtím.
moderátorka
——————–
Prakticky všechen čas dnes vyčerpala opoziční kritika. Po půl čtvrté odpoledne poslanci schůzi přerušili. Závěrečná debata o jednom z nejdůležitějších návrhů Fialova kabinetu bude pokračovat v pátek. Definitivně by komora mohla hlasovat 8. listopadu.
Andrej Babiš, poslanec, předseda hnutí /ANO/
——————–
Žádná reforma to není, je to o tom, že stávající důchodci přijdou o peníze a budoucí důchodci, zaměstnanci budou pracovat déle a za míň peněz.
moderátorka
——————–
Teď jen krátce hlavní body důchodové reformy, o kterých se nejvíc mluví. Návrh počítá mimo jiné s postupným prodlužováním věku pro odchod do důchodu nad 65 let. Nově vypočtené penze by měly zároveň o něco být nižší. Pracujícím a podnikajícím seniorům se podle úpravy už také nebude zvyšovat důchod. A velká debata posledních dnů a týdnů se týkala dřívějších penzí pro pracovníky z náročných profesí. Teď vše detailně rozeberu s kolegou z domácí redakce, s Petrem Vaškem, který se důchodům dlouhodobě věnuje. Petře, zdravím tě.
Petr Vašek, redaktor ČT
——————–
Krásný večer tobě i divákům.
Klára Radilová, moderátorka
——————–
Ekonom a poradce prezidenta David Marek nedávno ve vysílání České televize upozorňoval, že kolem důchodové reformy je celá řada mýtů. Třeba to, že se základní parametry budou týkat i současných seniorů, což není pravda, třeba co se týká zvyšování důchodového věku. My v Poslanecké sněmovně slyšíme plamenné vyjádření, různé argumenty. Pojďme si v tom udělat jasno. Koho se zvyšování důchodového věku bude týkat?
Petr Vašek, redaktor ČT
——————–
Tak já bych ještě úplně před závorku vytknul věc, na kterou se zapomíná při těch debatách, a to je to, že věk odchodu do důchodu se zvyšuje i teď, zvyšuje se letos, zvyšoval se loni, bude se zvyšovat příští rok… To tempo je nastavené, to současné, od roku 2010 a bude se zvyšovat až do roku 2030. Takže to bych vytknul před závorku, že my žijeme ve zvyšování věku odchodu do důchodu, že to není vůbec nic nového. A pokud jsem se dobře díval, tak se zvyšuje nějakým tempem už od poloviny devadesátých let, takže vlastně je to něco, na co jsou vlastně lidé v Česku zvyklí. A pokud jde o to, koho se přesně dotknou ty zásadní body důchodové reformy, tak když vybereme ty tři základní, což když jsme u toho zvyšování věku odchodu do důchodu, tak to se dotkne nějakým způsobem ročníků ročníků 1966 a mladších, to znamená dnešních osmapadesátníků, všech lidí, kterým je dnes 58 a méně, úplně všech, kteří se dožijí vlastně důchodu. Pokud jde o zpomalení růstu penzí, tam se to dotkne větší množiny lidí. To jsou dnešní třiašedesátníci a mladší, protože už od roku 2026 se důchody budou vypočítávat podle méně výhodného vzorečku, takže to se dotkne i lidí, kteří jsou dnes, dejme tomu, poměrně těsně před důchodem, kterým je dnes 63 a méně, 62, 61 atd. A dokonce tam je důležitý bod v té reformě, který se týká současných důchodců, na to se poměrně často zapomíná, a to je zrušení sociálního pojištění pro pracující důchodce, je to tedy pro část důchodců, kteří pracují, kteří nově nebudou platit sociální pojištění, ale zároveň se jim ta doba, kterou odpracují v důchodu, nebude počítat do dalšího zvyšování důchodu tak, jak jsou zvyklí dnes. Takže to jsou ty tři základní body a ty dopady, na koho to vlastně nejvíc dopadne.
moderátorka
——————–
Tak pojďme zůstat u zvyšování důchodového věku. Konkrétní příklad; sleduje nás teď divák, kterému je 50 let a určitě ho zajímá, kdy tedy půjde do důchodu a kdy by do důchodu šel, pokud by sněmovna žádnou reformu penzí nepřijala.
Petr Vašek, redaktor ČT
——————–
Tak podle těch současných pravidel zvyšování věku odchodu do důchodu se vlastně má zastropovat v roce 2030 věk na 65 letech, ale ten padesátník, pokud se to odstropuje, těch 65 let, půjde zhruba v nějakých 65 letech a 9 měsících, protože po roce 2030 má růst věk odchodu do důchodu o jeden měsíc za každý další ročník, takže to se dá poměrně hezky dopočítat. Je to zhruba 65 let a tři čtvrtě roku pro dnešního padesátníka.
moderátorka
——————–
A taky nás sleduje divačka, které je 35, dejme tomu, má dvě děti.
Petr Vašek, redaktor ČT
——————–
Tak pro tu pětatřicátnici vlastně ten systém bude trošičku tvrdší, protože ona opět má stejně jako ten padesátník dneska strop 65 let, ale pokud se to bude opravdu zvyšovat vlastně tempem jeden měsíc za každý ročník, tak ona půjde do důchodu v nějakých 67 letech. Připomeňme, že zhruba pro dnešní pětatřicátníky a mladší chce vláda zastropovat věk odchodu do důchodu na těch 67 letech, takže ona by šla podle toho, co je dnes koaličně dohodnuto v 67 letech.
moderátorka
——————–
Další z důležitých bodů, tedy že penze mají růst, ale pomaleji. Tak co to vlastně znamená?
Petr Vašek, redaktor ČT
——————–
Tak je to vlastně oproti tomu vládnímu návrhu je tam změna, protože původní vládní návrh počítal s tím, že poroste věk odchodu do důchodu zhruba až o dva měsíce za každý vlastně další ročník, ale vládní koalice se dohodla, že to zpomalí na jeden měsíc za každý další ročník, ale zároveň, že trošku proškrtá tu množinu těch lidí v náročných profesích, kteří vlastně by měli jít do důchodu až o pět let dříve bez zkrácení penze, čili podle toho původního vládního návrhu měla být ta rychlost zvyšování věku odchodu do důchodu hlavně po roce 2037 podstatně rychlejší než to, co vlastně nyní navrhuje vláda.
moderátorka
——————–
No, a velká debata se vede kolem toho, jak široký nebo úzký okruh má být lidí, kteří půjdou do penze dřív, protože mají náročnou profesi. Nakonec, jak se zdá, a koalice na tom dlouho neměla shodu, tak se vláda nakonec dohodla na tom, že dříve do důchodu bez jeho krácení budou moci odejít jen lidé ve čtvrté rizikové skupině. O jaké skupině mluvíme?
Petr Vašek, redaktor ČT
——————–
Tak je to riziková skupina, kde jsou opravdu ti lidé s těmi nejtěžšími povoláními. Představme si, jako například hutníci, slévači, svářeči, montážní dělníci, a to ještě zdaleka ne všichni, protože tam musí být splněny podmínky, že opravdu patří do té čtvrté skupiny. V tom původním vládním návrhu byla i část třetí skupiny. Ještě bych připomněl, že v té čtvrté skupině zhruba 15 000 lidí. V tom původním vládním návrhu byla i část třetí skupiny, zhruba 127 000 lidí. Tam jsou vlastně podobná zaměstnání, ale třeba trošku mají trošku jednodušší třeba svářeče, nesváří například v mrazu, ale může to být třeba také svářeč, jsou tam například i specializované zdravotní sestry, skláři atd. No, a tuto skupinu vládní koalice podle té poslední dohody vlastně z té možností do důchodu dříve vyňala právě za to, že vlastně bude zvyšovat věk odchodu do důchodu pomaleji pouze o ten jeden měsíc za každý ročník, než podle toho původního vládního návrhu, který vlastně stále vlastně platí, v uvozovkách, v tom prvním čtení je stále to, že by to mělo být až o dva měsíce za ten každý ročník. Takže je to vlastně takový obchod, že vlastně ty náročné profese, těch bude méně, které budou moci odejít až o pět let dříve, ale zároveň to zvyšování pro všechny bude pomalejší. Tak to je vlastně podstata vlastně těch všech koaličních sporů, které vlastně my jsme v minulých týdnech vlastně sledovali. Bylo to poměrně turbulentní období, ale vypadá to, alespoň včera se politici vládní koalice tvářili tak, že se opravdu definitivně dohodli právě na této verzi.
moderátorka
——————–
No a Petře, možná, ale zásadní otázka: nedělá to celé vláda zbytečně, když už teď opozice říká „pokud se dostaneme do vlády, tak to přepracujeme nebo celé zrušíme“?
Petr Vašek, redaktor ČT
——————–
Tak to teprve uvidíme, jestli to dělá vládní koalice zbytečně. My tu máme vlastně dva proti sobě jdoucí precedenty. Ten první je, samozřejmě vždycky, když před závorku, když vytknu, vždycky je lepší, když se vláda s opozicí na důchodové reformě dohodne. Máme tu precedent z roku 2016 naprosto jasný, kdy vlastně tehdejší Sobotkova vláda zrušila tzv. druhý penzijní pilíř důchodové reformy spořicí, kdy si vlastně lidé mohli spořit vlastně část peněz na svou soukromou penzi masivněji než dnes, třeba v třetím pilíři. Prosadila to vláda Petra Nečase, Sobotkova vláda to zrušila. A určitě to nebylo příjemné pro zhruba těch 80 000 lidí, kteří vlastně chtěli vlastně druhý pilíř. Na druhou stranu máme tu i opačný precedent, na který se možná také trošku zapomíná. V roce 2008, tehdejší Topolánkova vláda prosadila vlastně s platností od roku 2010 postupné zvyšování věku odchodu do důchodu, ve kterém vlastně žijeme doteď, a to postupné zvyšování věku odchodu do důchodu tehdy prošlo ve sněmovně velmi těsně, pro hlasovala vládní koalice, tehdy ODS, KDU-ČSL, Strana zelených, proti byli komunisté, sociální demokraté. Opozice hřímala, že okamžitě, jak se dostane k moci, tak to zruší, že prostě žádné zvyšování věku odchodu do důchodu prostě nedopustí od toho roku 2010. A nestalo se vůbec nic. Žijeme v tom doteď, platí to 20 let. Ani vlastně hnutí ANO, ani hnutí SPD, ani sociální demokraté, když byli hlavní vládní stranou, si s tím vlastně nedovolili nic udělat. Je to absolutně vlastně na tom konsenzu, že do těch 65 let to má růst.Takže tady máme dva příklady. A to pokud by zase změnila vláda, favoritem voleb momentálně vypadá, že je hnutí ANO v roce 2025, tak nevíme, jaká bude koalice, nevíme, co všechno z té důchodové reformy ponechá. Opravdu si myslím, že to je naprosto otevřené a že i když teď vlastně například Andrej Babiš říká, že vlastně celou reformu zruší, tak to vlastně vůbec tak nemusí být a nemusí to být takto černobílé. Může dojít k nějakému částečnému zrušení, možná částečné revizi, ale jak říkám, máme tady z historie dva příklady, kdy víme, že poměrně důležité vlastně reformy, důchodové reformy, jedna nevydržela, druhá vlastně vydržela a vydrží až do roku 2030.
moderátorka
——————–
No, tak uvidíme, budeme to sledovat. Díky za srozumitelné vysvětlení zásadních bodů důchodové reformy, respektive toho návrhu, který zatím ještě není schválený.
Reformu penzí Česko řeší od devadesátých let. Touto otázkou se zabývalo i několik komisí tvořených politiky, ekonomy a odborníky. Například práce té vedené pozdějším premiérem Bohuslavem Sobotkou ale skončila bez konkrétního výsledku. Lépe si vedly dvě komise v čele s Vladimírem Bezděkem.
Hana Vorlíčková, redaktorka ČT
——————–
„Nespoléhejte na stát,“ vzkazuje Bezděkova komise lidem. Podle navržených pravidel by si totiž Češi měli na důchod ušetřit především sami.
Vladimír Bezděk, poradce prezidenta pro důchodovou reformu a rozpočtovou politiku
——————–
Pokud si nedokážeme na naše vlastní stáří oproti dnešnímu stavu spořit o něco více, než děláme dnes, tak riskujeme velmi výrazný pokles životní úrovně ve svém stáří.
Hana Vorlíčková, redaktorka ČT
——————–
Bezděkův tým představil dvě alternativy. Obě mají ale jedno společné. Spořit by se mohly 3 % ze mzdy, v jednom případě by spoření bylo povinné, ve druhém dobrovolné.
Vladimír Bezděk, poradce prezidenta pro důchodovou reformu a rozpočtovou politiku
——————–
Z dnešních cirka 2 milionů penzistů, tak jejich příjem z 94 % pochází od státu.
Hana Vorlíčková, redaktorka ČT
——————–
Reforma ale nebude jen o spoření do soukromých fondů. Do roku 2035 by se měla sjednotit věková hranice odchodu do důchodu pro muže i ženy, a to bez ohledu na počet dětí. Také se zvyšováním důchodů nebude možné počítat tak jako doposud. Podle Bezděkovy komise by totiž měly růst pouze o inflaci.
moderátorka
——————–
Právě návrhy Bezděkovy komise se částečně inspiroval kabinet Petra Nečase při zavádění druhého pilíře, tedy doposud nejvýraznější změny penzí posledních dekád. Novinka ale dlouho nevydržela. Koalice vedená ČSSD ji od roku 2016 zrušila. Tým následující důchodové komise vedl Martin Potůček. Mezi jejími návrhy bylo například sbližování odvodů živnostníků s odvody zaměstnanců nebo zvýhodnění práce v důchodu. Na reformě se pracovalo i za vlády Andreje Babiše. V čele důchodové komise tehdy stála pozdější prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. Ministryní Janou Maláčovou později představené zákony reformující penze ale podporu ve vládě nezískaly. Nakonec se podařilo prosadit jen tzv. výchovné.
Jana Maláčová, tehdejší ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/
——————–
Chceme zkrátit dobu pojištění o 10 let tak, abychom se přiblížili standardu Evropské unie, a aby lidé, kterým třeba chybí rok nebo dva dva, tak nepřišli o celoživotní důchod.
Danuše Nerudová, tehdejší předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
——————–
Ta reforma zavádí základní důchod pro každého důchodce ve výši 10 000 Kč, který bude hrazen z nultého pilíře a bude to za dobu pojištění 25 let.
Přidejte odpověď