ČRo Plus – Pro a proti
Do Poslanecké sněmovny míří novela, která přináší největší změnu v systému sociálních dávek za několik desetiletí. Vládní předloha, kterou by poslanci měli začít projednávat tento týden, nahrazuje současné čtyři dávky jednou univerzální, což má vést ke zpřehlednění. Kromě toho novela má posílit motivaci uchazečů o práci, říká ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka.
Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Jedna z věcí, kterou přináší revizi dávek, je opravdu velký důraz na ocenění pracovní aktivity, je tam velký důraz na motivaci, aby ti lidé, kteří pracovat mohli, opravdu pracovali.
moderátor
——————–
Organizace na pomoc potřebným však tvrdí, že nový systém bude spíš trestat, než motivovat a že situaci některých sociálně slabých ještě zhorší. Iniciativa za rovnost, spravedlnost a lidská práva, která spojuje přes 30 nevládních organizací, proto navrhuje změny v novele. Co tedy přinese reforma sociálních dávek? Je připravena dobře, nebo by se měla předělat? Ve vysílání jsou vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek ministerstva práce a sociálních věcí, lidovkyně Iva Merhautová. Dobrý den, paní ředitelko, vítejte v našem studiu.
A vedoucí Programu dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle. Dobrý den, vás zdravím na dálku, pane Hůle.
Paní ředitelko, není to tak, že nový systém dávek bude lidi víc trestat než motivovat, jak to teď slyšíme od organizací, které pomáhají potřebným?
Iva Merhautová, vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, Ministerstvo práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tak my si to rozhodně nemyslíme. A mnohé nevládní organizace, i sám pan Hůle byl s námi od prvopočátku od roku 2022, kdy jsme se dostali, vlastně Česká republika do dvojité krize, jednak tedy energetické krize, zároveň tedy začala válka na Ukrajině a my jsme potřebovali odbavit obrovské množství jaksi dávek, zaznamenali jsme samozřejmě nárůst dávek z důvodu právě té energetické krize a my jsme si tehdy řekli, a nejen tedy tehdy, protože některé změny máme i v programovém prohlášení vlády, tak jsme si řekli, že až ty krize trošku odezní, takže si opravdu sedneme a vyhodnotíme ten stávající systém, který dnes zahrnuje dohromady, ať už jsou to pojistné, nepojistné dávky, asi 23 dávek, a občané se v tom velmi těžce orientují, tak jsme vzali první čtyři dávky, které nám připadají, že vlastně směřují ke stejné cílové skupině a udělali jsme tu jednu dávku, někdo říká super dávku.
Lukáš Matoška, moderátor
——————–
Možná bych tady jenom připomněl, že tedy mluvíme o současném příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a přídavku na dítě a tyto čtyři dávky by se tedy nově měly sjednotit v jednu?
Iva Merhautová,
Ano, je to tak. A ony zasahují v podstatě jednu cílovou skupinu, ale to postavení úplně není stejné, protože, a dva zákony, zákon o státní sociální podpoře v sobě má právě ten příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. A když vedle toho dáme zákon o pomoci v hmotné nouzi, tak například přídavek na dítě je příjmem pro hmotnou nouzi a on se nám vlastně ten přídavek na dítě úplně zkonzumuje.
moderátor
——————–
Určitě se v průběhu dnešního Pro a proti dostaneme k podrobnostem. Teď se obracím na vás, pane Hůle, uznal byste, že samotné to sjednocení současných čtyř dávek v jednu celý ten systém zpřehlední taky proto, aby pak na dávku snáz dosáhli ti, kteří na ni mají nárok?
Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství organizace Člověk v tísni
——————–
My jako organizace Člověk v tísni jsme se k té změně od začátku stavěli spíš vstřícně, nekritizovali jsme ji do té doby, než vlastně se objevilo paragrafové znění a s panem ministrem jsme se nad tím několikrát sešli, nicméně tam panují některé za nás velmi zásadní problematické roviny, u kterých si myslíme, že pokud by to zůstalo v této podobě, tak je lepší tu změnu nakonec nedělat, než jí udělat. Zároveň si myslíme, že ty změny jsou relativně dobře…, respektive ty z našeho pohledu chyby jsou relativně snadno a dobře napravitelné, na čemž panuje vlastně jakoby nějaká širší shoda ze strany neziskových organizací. A jenom bych podotknul, že ve většině případů, když vlastně jsme kritizovali změny, které se děly za minulé vlády v dávkovém systému, ke konci toho volebního období, tak jsme upozornili na to, že si myslíme, že budou v rozporu s Ústavou a nakonec ten Ústavní soud vlastně rozhodl tak, jak my jsme předpovídali. Myslíme si, že ta kolektivní vina, kterou vlastně ten systém zavádí, systém zranitelných, nezranitelných domácností a hlavně dopad na děti je tak fatální a nespravedlivý a zároveň velmi v rozporu s logikou a s dlouhodobým programem, se kterým KDU vlastně v té politice funguje, to znamená podpora rodin. V tuto chvíli vy penalizujete, pokud by to bylo přijato takto, tak budete penalizovat rodiny, které se pokusí postarat o nějaké slabší své příbuzné, v tu chvíli budou silně demotivováni jim pomáhat a nechají tu pomoc na státu, to je úplně v rozporu s principem solidarity rodiny a stát.
Lukáš Matoška, moderátor
——————–
Zaměřme se tedy na ty sporné body, teď tady některé z nich pan Hůle vyjmenoval. Paní ředitelko, pokud chcete krátit dávky jakožto sankci za to, že rodiče neposílají děti do školy, nedopadne to hlavně na děti?
Iva Merhautová,
Tak já si myslím, že je se na to potřeba podívat tak, že děti mají chodit do školy, že mají plnit povinnou školní docházku. A tím, že k tomu by případně nedocházelo, tak je vlastně diskvalifikujeme dopředu od vzdělání, od možnosti potom se uplatnit i na trhu práce a víceméně je potom těžko budeme začleňovat do společnosti, když tedy to vzdělání nebude od prvopočátku, od základního vzdělání, případně dál.
Lukáš Matoška, moderátor
——————–
Je to ale fér vůči těm dětem, když děti asi těžko můžou ovlivnit, jak funguje domácnost, jestli rodiče dbají na to, že chodí do školy?
Iva Merhautová,
Jak jsem říkala, náš pohled je takový, že ta rodina má plnit základní funkce rodiny, a to je, aby tedy rodiče vychovávali děti tak, aby do školy chodily, aby měly vzdělání, aby potom našly svoje uplatnění v životě a pokud toto nefunguje, tak do toho nějakým způsobem se budeme snažit vstoupit. A ono to není tak, že by o tu dávku někdo přišel, vždycky, pokud tak přijde, jenom o nějakou část té dávky a je to tak, že vlastně ty rodiny, které jsou dnes v rámci tedy v pomoci hmotné nouzi, tak tam se bude zpracovávat podpůrný plán pro ty rodiny, bude se s tou rodinou pracovat, neznamená to, že ze dne na den někdo přijde o část té dávky, v rámci toho podpůrného plánu se bude řešit jak školní docházka, tak v jakém bydlení bydlí. Já jsem zaznamenala třeba i názor, že je nemáme stěhovat z těch nevyhovujících bytových podmínek, dávat tedy tu podmínku, že se mají vystěhovat a podobně nebo změnit to bydlení, ale takový třeba nevyhovující byt, jestli víte, jaký je standard, tak to je prostě standard, kde musí být okna, dveře, teplá voda, topení a pokud by toto nebylo, tak to zase ohrožuje potom zdraví těch dětí nebo těch lidí, kteří v tom bytě bydlí.
Lukáš Matoška, moderátor
——————–
Pane Hůle, neuklidňuje vás tato odpověď, kterou jsme tady teď slyšeli od paní ředitelky. A není někdy potřeba i, jak to tak nazvat, negativní motivace k tomu, aby rodiče posílali děti do školy?
Daniel Hůle,
Ne, neuklidňuje mě. Právě při znalosti toho paragrafového znění, pokud jsme se bavili právě do té doby, než to paragrafové znění bylo, tak v tom rámcovém kontextu s tím souhlasíme, rodina určitě má zajistit to, aby dítě chodilo do školy a my to často řešíme a často je to ten problém, že ta rodina tu svoji funkci neplní, byť už v tuto chvíli ty instituty, škola a OSPOD mají nástroje, jak tu rodinu k tomu přimět nebo minimálně jí ztížit život, ale neděje se to, proč škola s OSPODem nespolupracuje. Nicméně mně jde teď o tu konkrétní situaci, například, pokud by to bylo tak, že by ten de facto institut náhradního příjemce, já to budu takto zjednodušovat, pokud dítě nechodí do školy, tak ty peníze de facto ekvivalentem na ten dětský přídavek dnešní byly posílány přímo škole, tak to pak bude plnit tu roli, protože to dítě bude mít zajištěné stravování ve škole a rodina to nebude moct takříkajíc zneužít, ale tak to není. Tento institut bude využitelný například ve vztahu k bydlení, ale už ne ve vztahu ke vzdělávání, což si myslím, že je škoda. To, co je u toho bydlení, nás samozřejmě dlouhodobě trápí, a my na to upozorňujeme, v jak nekvalitních podmínkách někteří lidé na ubytovnách žijí a kolik za to ten stát zaplatí, to lze a je to potřeba řešit, ale nelze to řešit tak, že de facto přestanete podporovat bydlení v tom nekvalitním bydlení, ale zároveň nebude existovat a nenavýší se nabídka kvalitního bydlení, takže jakoby pokud si paní Merhautová myslí, že je lepší, než aby lidé bydleli v bytě, kde je třeba plíseň, tak aby šly bydlet na ulici nebo pod most s tím, že třeba děti, ty se odeberou samozřejmě ústavní péči, protože o ty ten stát má povinnost se postarat, tak já si nemyslím, že toto je řešení. Řešením je, zamezme jakoby obchodu s těma ubytovnama.
moderátor
——————–
Obchodu s chudobou.
Daniel Hůle,
Obchodu s chudobou a nabídněme těm chudým, rodinám adekvátní bydlení, ne, žádnej super standard, ale aby tam nebyly například jakoby hodně rozrostlá…
moderátor
——————–
Paní ředitelko, neměli byste spíš hledat cesty, jak omezit obchod s chudobou?
Iva Merhautová,
Tak ta dávka je postavena tak, abychom se o to pokusili, ale já bych se ještě vrátila k tomu bydlení.
moderátor
——————–
Promiňte, jak se to projeví?
Iva Merhautová,
Teď nerozumím otázce.
moderátor
——————–
Vy říkáte, že ta dávka je postavena tak, aby i nějakým způsobem působila proti obchodu s chudobou, tak jak se to projeví?
Iva Merhautová,
Dobře. Tak je to také vlastně o bydlení, tak my jsme vlastně odmítli, odmítli přijmout tzv. cenovou mapu, která se zpracovávala, protože tato cenová mapa stavěla na komerčních nájmech, právě na těch zvýšených komerčních nájmech a vy jistě víte, že se zároveň tady skloňuje hodně zákon o dostupném bydlení a vlastně do těchto komerčních bytů by se potom zabydlovali vlastně lidé, kteří to bydlení potřebují, ale už právě za ty komerční nájmy. A my jsme v situaci, kdy máme data asi ze 400 000 dávek, máme nájemní smlouvy těch lidí, kteří pobírají dávky a nejsou to vždycky úplně nejlevnější byty, protože my jsme se v rámci řešení té energetické krize dostali až k tomu, že jsme platili i dražší byty třeba i lidem se 70tisícovými příjmy, takže teď nám i tyto nájemní smlouvy vstupují do té databáze těch nájemních bytů. A my vlastně jsme stanovili, že budeme počítat jakoby za tu základní hodnotu polovinu nebo 50 % nebo /nesrozumitelné/, jak to řeknu, z toho, co nám vychází z těch analýz. A tím vlastně my nastavíme nějakou hladinu toho, co bude ta dávka uhrazovat a ten, kdo se nevejde do této hladiny, a my jsme zaváděli zranitelné, ten termín zranitelné osoby proto, protože těm chceme v tom bydlení potom přidat, tito lidé nemohou pracovat, jsou to senioři a podobně, nebo nepracují, už nemohou a nepracují, tak vlastně tam je ta cenová hladina nastavena výše. Takže my budeme stropovat to bydlení na jiných, na jiných výších, na jiných částkách, protože do konstrukce té dávky ještě vstupuje ten pracovní bonus, čili je potřeba se nedívat na tu dávku, jako že přídavek na dítě rovná se složka dítě nebo bydlení se rovná příspěvek na bydlení.
moderátor
——————–
Je potřeba se na věc dívat komplexně, říkáte.
Iva Merhautová,
Ano, přesně tak.
moderátor
——————–
Pane Hůle, tato opatření, které tady teď připomněla paní ředitelka, podle vás nepomůžou sociálně slabým?
Daniel Hůle,
Tak je to samozřejmě velká škoda. To, co může být pro posluchače překvapivé, tak sociálně slabí, ti chudší lidé bydlí často za dražší nájemné, než třeba střední třída, prostě proto, že ten český trh s byty je do značné míry velmi atomizovaný a je jakoby ve velkém, velký podíl toho bytového fondu vlastní jednotliví vlastníci, kteří mají velkou averzi k riziku, protože pro mě představa, nebo v situaci, kdy ten člověk přestane platit, je opravdu velký problém, často ten byt mají krytý hypotékou a tak dále.
moderátor
——————–
A ta opatření, která teď zmínila paní ředitelka, pomůžou nebo ne podle vás?
Daniel Hůle,
Já k tomu směřuju. Opatření, jednak ta to zase znepřehlední, protože máme normativní náklady, u těch nezranitelných to bude 50 %, u zranitelných 75 % hladina těch normativních nákladů. To, že se rezignovalo na nové mapy, je podle mě ohromná škoda a lenost státu, protože každý, kdo trochu jakoby se pohybuje po České republice, tak ví, že nájmy v Ústeckém kraji, v Praze, ve Středočeském kraji nebo na jižní Moravě jsou prostě jiné, mají jiné hladiny, v tuto chvíli se odvíjejí od velikosti města, ale když vezmu padesátitisícové město v Ústeckém kraji a padesátitisícové město ve Zlínském kraji nebo ve Středočeském kraji, tak tam ty ceny jsou prostě jiné, to znamená, je to velmi hrubé členění, které v tomto nepomůže, ale ten hlavní problém je právě v rozdělení na ty zranitelné a nezranitelné osoby nebo domácnosti. Ono to zní, když to takhle paní Merhautová řekne, jako velmi rozumně. A teď si představte, máte samoživitelku s dítětem, mám otce, kterýmu je třeba 56 let, má nějaké problémy, ona si ho vezme k sobě domů a v tu chvíli se ze zranitelné domácnosti stává nezranitelná domácnost, výrazně se změní jakoby nárok na normativní náklady, dítě přichází o dávky a v tu chvíli tam máma je, stojí v dilematu, mám pomoct tomu svému blízkému člověku, který je v nouzi, anebo se na něj mám vykašlat a říci, ať mu pomůže stát, já nebudu kvůli němu tratit. A to je opravdu narušení té rodinné solidarity, je neuvěřitelný hřích ze strany KDU, který teďko navrhuje.
moderátor
——————–
Paní ředitelko, hned budete mít prostor na to zareagovat. Já jenom připomenu, že hosty dnešního Pro a proti zůstávají vedoucí Programu dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle a vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek ministerstva práce a sociálních věcí, lidovkyně Iva Merhautová. Paní ředitelko, tak zatímco mluvil pan Hůle, tak jsem si všiml, protože jste tady s námi ve studiu, že jste nesouhlasně kroutila hlavou a pan Hůle opakovaně zmínil, že ta reforma sociálních dávek, kterou jste přichystali, je podle jeho názoru v rozporu s hodnotami strany, jíž jste členkou, to znamená KDU-ČSL. Co vy na to?
Iva Merhautová,
Tak já bych asi politiku do dávkového systému vůbec nezaváděla. Samozřejmě, že my jsme představili všem politickým koaličním stranám, i Pirátské straně ještě svůj záměr, posléze tedy prošel zákon připomínkovým řízením, vyjadřovaly se ministerstva, která mají svoje i politické zastoupení, vypořádali jsme připomínky, prošlo vládou. Já bych opravdu, říkám, do toho politiku netahala.
Lukáš Matoška, moderátor
——————–
Jestli byste mohla zareagovat na tu kritiku, kterou jsem tady teď slyšeli na vaši adresu.
Iva Merhautová,
Teď nerozumím, jakou kritiku?
moderátor
——————–
Tak pan Hůle kritizoval v několika bodech ten váš návrh, který reformuje systém sociálních dávek.
Iva Merhautová,
Ano, ono se to točí vlastně vlastně jenom kolem několika bodů, a to se týká tedy samozřejmě školní docházky, ale už současné…
moderátor
——————–
To jsme probrali, promiňte, že vám do toho vstupuju. Možná pojďme bod po bodu. Já tady zmíním další, o kterém mluví organizace pomáhající lidem, potřebným lidem. Nehrozí například, že kvůli té vaší novele mnoho lidí přijde o svůj domov, třeba i kvůli malému porušení povinností?
Iva Merhautová,
Určitě ne. Jak už jsem říkala, bude se tam zpracovávat podpůrný plán, sami ti úředníci Úřadu práce budou v kontaktu se sociálními pracovníky obcí, pokud by byl přijat zákon o sociálním bydlení, tak tam měli vznikat nebo mají vznikat centra pro bydlení a zase by ti úředníci Úřadu práce měli spolupracovat s těmi centry pro bydlení a samozřejmě nikdo nebude postaven do situace, aby se musel nutně vystěhovat, protože nesplnil, je tam navržen nějaký termín, nějaká, lhůta, ale samozřejmě s touto lhůtou se dá zase pracovat, takže určitě až takto daleko se nepůjde. Školní docházku jsme probrali, byty jsme probrali, pak samozřejmě tady byla námitka a té se taky velmi divím, protože i dnes uchazeči o zaměstnání, pokud přestanou býti a jsou vyloučeni a nejsou uchazeči o zaměstnání, tak také nemají dávky, takže mnohdy se kritizuje něco, co už v dnešních zákonech je.
Lukáš Matoška, moderátor
——————–
Tam ale, pokud se nepletu, tak ta námitka nevládních organizací je, že to navrhované vyřazení z Úřadu práce na 6 měsíců při porušení určitých povinností může být až příliš tvrdé. Není to dlouhá doba půlrok?
Iva Merhautová,
Tak samozřejmě o té lhůtě se dá diskutovat, stejně jako se dá diskutovat o tom, a my jsme o tom diskutovali, jestli matka samoživitelka má být v té vyšší ochraně, do jakého věku dítěte, jestli my jsme měli navrženo 4, pak jsme tedy, teď je tam 7 let, někdo by možná viděl rád ještě 10 nebo 15. My se domníváme a musíme si uvědomit, že každý takovýto opatření, že tam zařadíme další a další, zvyšuje tu dávku a jaksi navyšuje o další miliardy potom samozřejmě tu výplatu těch dávek.
Lukáš Matoška, moderátor
——————–
Pane Hůle, nejsou všechna tato opatření dostatečně sociálně citlivá?
Daniel Hůle,
Ne, nejsou, ale paní Merhautová nás tady trochu opíjí rohlíkem, protože ona řekne, že o té lhůtě 6 měsíců se dá diskutovat, my o tom diskutujeme opravdu hodně dlouho na různých úrovních, včetně pana ministra, a nakonec vždycky odbor nepojistných dávek to utne na tom, že to bude takhle a dál se o tom prostě jako nebudou bavit. Já vám jenom vysvětlím, jaký to má dopad, člověk, který přijde pozdě na schůzku, domluvenou schůzku s pracovníkem Úřadu práce, tak to je důvod k sankčnímu vyřazení na 6 měsíců z evidence Úřadu práce…
moderátor
——————–
Promiňte, abychom si to ověřili, takto to skutečně má být, paní ředitelko?
Iva Merhautová,
Ale ono už to tak je, ono už teď v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, pakliže je sankčně vyřazen, tak není příjemcem dávek pomoci v hmotné nouzi.
Daniel Hůle,
Ano, to je dobře, je to tak. Problém je v tom, že dnes ten dopad je do dávku pomoci v hmotné nouzi, nikoliv do státní sociální podpory, příspěvek na bydlení, dětský přídavek atd., to jsou dávky státní sociální podpory a v tuto chvíli MPSV podřazuje celej ten segment, který je mnohem větší, samozřejmě dávky sociální podpory, než ty dávky pomoci v hmotné nouzi, pod režim stejný jako dnes mají dávky pomoci v hmotné nouzi. Takže jenom, co chci říct, my pro banální vlastně porušení zavedeme velmi tvrdej, tvrdej trest, kterej je tak tvrdej, že během těch 6 měsíců ten člověk prostě je nějakým způsobem vedenej k tomu se adaptovat na tu svojí situaci a spíše ho povedeme do toho nelegálního trhu práce. Kdyby ten trest byl měsíc, tak to je tvrdej trest, protože to stojí nějaký peníze, zároveň se nevyplatí nějakým způsobem se adaptovat, hledat práci.
moderátor
——————–
Rozumím, jak to námitku, myslíte, prosím stručně.
Daniel Hůle,
Jsou dvě roviny, délka toho sankčního vyřazení a důvod. Prostě to, že člověk jednou pozdě přijde na schůzku s pracovníky Úřadu práce, nemůže být, nemůže mít takto tvrdé důsledky.
moderátor
——————–
Paní ředitelko, neměli byste rozlišovat mezi závažným porušením povinností, za které může být přísnější sankce a míň závažným porušením, u kterého nedává smysl, aby byla tvrdá sankce?
Iva Merhautová,
Tak zase, abychom si to upřesnili, to není z našeho zákona, je to ze zákona o zaměstnanosti a ten má tzv. zvláštní důvody a tam jsou přesně vymezené situace a je tam i správní uvážení dokonce, kdy toto sankční vyřazení, když ten člověk nepřijde a omluví se, tak kde to ten úředník Úřadu práce může uznat. A je to přesně třeba péče o děti, nebo když manžel, manželka dojíždějí do jiného města, než tedy pracuje nebo bydlí, je to samozřejmě z důvodu nemoci nebo návštěvy lékaře a podobně, když přinese potvrzení, že v tu chvíli, kdy tedy měl být na té schůzce, musel navštívit lékaře, je to, teď úplně neřeknu, který paragraf, ale je to ze zákona o zaměstnanosti a je tam, i ty důvody, když vysvětlí, tak nemusí být vyřazen, je tam to správný uvážení.
Lukáš Matoška, moderátor
——————–
Tak, pane Hůle, nenapadáte tady jiný zákon, než kterého se ta vaše výhrada týká?
Daniel Hůle,
Jenom bych chtěl podotknout, že zákon o zaměstnanosti taky spadá do gesce MPSV, tedy ne jakoby pod odbor nepojistných dávek, takže když se tady budeme bavit se zástupkyní MPSV, tak se bavme komplexně. Když se mění cokoliv exekucí, tak to taky samozřejmě zapadá do exekučního řádu, občanskýho soudního řádu a tak dále, to znamená, ty změnové zákony při takovýchto změnách jsou naprosto běžné, jakoby běžnou součástí. Takže tady se netvařme, že když měníme zákon o státní sociální podpoře, nebo ať mu říkáme jakkoliv o dávkách, tak se to nesmí dotknout žádného jiného zákona, byť to jsou gesční zákony toho samého ministerstva, takto se prostě legislativa nedělá a jsou to prostě za mě výmluvy. My tady velmi brutálně zpřísňujeme ten dávkový systém, podle mě neefektivně a může to vést k tomu, že více lidí se bude pohybovat v tom šedém trhu a zároveň velmi tvrdě ten zákon dopadá na děti. A jestli KDU-ČSL chce vlastně jakoby si vyhlídnout jako ten hlavní cíl změny a oběť děti, tak pak ať to teda oficiálně řeknou a jako neusilují pořád o to, aby byli považováni za to, že jsou lídry v nějaké prorodinné politice.
Lukáš Matoška, moderátor
——————–
Paní ředitelko, máte závěrem samozřejmě možnost reagovat, poprosím vás o stručnost, protože končíme.
Iva Merhautová,
Ano, já bych toto tvrzení zásadně odmítla, protože my jsme si naprosto jistí, že naopak ta jedna dávka pomůže více těm lidem, kteří mají nízké příjmy a naopak těm, kteří čerpají z toho systému a mají i třeba nějaký majetek, ale protože není zakázáno ho mít, tak dosáhnou na dávky. My naopak cílíme více na ty rodiny s nižšími příjmy, na rodiny s dětmi, na seniory.
moderátor
——————–
Tolik vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek ministerstva práce a sociálních věcí, lidovkyně Iva Merhautová. Díky, že jste přišla.
A debatovali jsme taky s vedoucím Programu dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Danielem Hůlem. Díky i vám za účast v debatě.
Přidejte odpověď