Radiožurnál
Je potřeba zrevidovat sociální dávky tak, jak navrhlo Ministerstvo práce a sociálních věcí, je výhodnější sjednotit čtyři dávky do jedné? Jak by měl vypadat majetkový test žadatelů? A může zpřísnění podmínek sociální podpory motivovat lidi k práci? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, které vysílá také Český rozhlas Plus, je dnes Iva Kuchyňková z Charity Česká republika. Zdravím vás do našeho přenosového vozu. Dobrý den.
Iniciativa za rovnost, spravedlnost a lidská práva upozornila na možné negativní dopady připravované novely sociálních dávek na sociálně slabé rodiny a zejména na děti. Jaké mohou podle vás nastat především?
Iva Kuchyňková, Charita Česká republika
——————–
Těch kritizovaných záležitostí je opravdu mnoho. To zásadní je hlavní pojetí reformy, že dávkový systém oproti očekávání není motivační, ale trestající. Za každé pochybení je trestáno ztrátou části nebo celé dávky a tato novela nepovede k vyšší motivaci pracovat, ale ohrozí opravdu celé rodiny, lidi vlastně v bydlení, jejich stabilitu. A druhou takovou zásadní výtkou je právě kolektivní vina, té se dotýká vlastně i to dítě, protože pokud jedna osoba v rodině selže, například v práci a vlastně bude vyřazena z úřadu práce, pak se to dotkne opravdu celé rodiny a ztratí částku z části na dítě a také prostě na živobytí. V podstatě ten druhý člověk nemá šanci prostě to jakkoliv napravit.
moderátor
——————–
Hned se k tomu vrátíme. Ale vy jste řekla, že ta novela je trestající, pokud to dobře chápu, tak je tam položka, která by měla být motivující právě za to, že si ten člověk třeba najde práci?
Iva Kuchyňková, Charita Česká republika
——————–
To ano, ale prostě já se domnívám, že ten, kdo pracuje, by si měl vydělat adekvátní mzdu, důstojnou mzdu tak, aby z ní bylo schopný uživit rodinu i své dítě a nemusel žádat o sociální dávky. Navíc ta motivující složka je opravdu minimální.
moderátor
——————–
Novela může podle vás tedy vést ke ztrátě bydlení nebo zadlužení, případně k významnému sociálnímu propadu. Můžete vysvětlit, proč by to tak mělo být?
Iva Kuchyňková, Charita Česká republika
——————–
Právě proto, že máme po covidu narůstající počet lidí závislých na různých návykových látkách. Dávám takový příklad, rodina žije společně.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Promiňte, že vám skáču do řeči, myslíte, že tady je nějaká souvislost s covidem? Nárůst těch závislých.
Iva Kuchyňková,
Ano. Domnívám se, že v době, kdy vlastně začal ovid a energetická krize, tak se mnoho lidí dostávalo do nepříznivé situace s tím, že nemělo dostatek finančních prostředků a byla tam ztráta zaměstnání. Lidé se obraceli o pomoc. V té době právě pan ministr i vyzýval rodiny, jednotlivce, aby se obrátili na dávkový systém a využili ho s tím, že prostě ví, že dávkové systémy nejsou dostatečně čerpány těmi, kteří ty dávky opravdu potřebují. Týká se to nejen seniorů, ale i ostatních chudých lidí, kde se nedaří třeba doložit veškeré dokumenty o tom, kde bydlí, co platí za pronájem a podobně.
moderátor
——————–
V jakém případě by mohlo dojít k odebrání prostředků na zaplacení bydlení?
Iva Kuchyňková,
Tady se naskýtá úplně obyčejná situace, když jeden z partnerů přestane chodit na úřad práce, protože si shání práci, ale nedodrží jakoukoliv povinnost. Nemusí to být ani úmyslné, může to být z toho důvodu, že zaspí nebo že zapomene, že měl ten den prostě se v tu dobu dostavit. Nebo nenahlásí ten den, kdy dostal neschopenku od lékaře, že má neschopnost. Tak vlastně je vyřazený. Co se týká prostě právě částky na bydlení, tak ta se bude krátit a vlastně tím pádem se krátí příjmy celé rodiny tak, že vlastně nejsou schopni zaplatit nájem, toto je samozřejmě dlouhodobé na půl roku až. A vlastně dojde k tomu, že ta rodina ztratí bydlení.
moderátor
——————–
Místo čtyř různých dávek by měla být jenom jedna. Nacházíte na zmíněné novele také nějaké klady? Třeba toto.
Iva Kuchyňková,
Určitě, ale prostě nesouhlasíme s tím, že by mělo být jednotná dávka tímto způsobem počítaná i na děti. Děti bychom rádi oddělili, a to z toho důvodu, že prostě opravdu ty děti nemůžou odpovídat za to, že jeden nebo druhý rodič nefunguje a potřebují mít samozřejmě finanční prostředky na jídlo, podobně. My navrhujeme, aby třeba pobíratelem takové dávky byla škola. Je prostě mnoho jiných řešení, ale prostě není dobré, aby ta částka, která se počítá jako dávka, byla počítaná i pro dítě jako celek.
moderátor
——————–
Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Jsou podmínky tzv. majetkového testu, který před týdnem představil ministr práce a sociálních věcí, nastaveny příliš přísně?
Iva Kuchyňková,
Já se domnívám, že toto je v pořádku, že spíš bych se přikláněla k tomu, aby to bylo trošičku přísnější, protože pro představu, člověk, který má dům nebo byt, má chatu, dvě auta a na účtu 400 000, tak dosáhne na sociální dávky. Oproti tomu ti nejchudší, který nemají nic a zároveň nejsou schopni doložit například tu nájemní smlouvu nebo prostě některé náložitosti druhého partnera, s kterým je obtížná komunikace a podobně, tak nedostanou na dávky vůbec, což prostě je velký problém.
moderátor
——————–
Podle Mariana Jurečky má opatření zajistit vyšší adresnost pomoci a její vyplácení potřebným. Taky argumentuje tím, že na západ od nás je majetkový test běžný i u příspěvku na péči a dalších záležitostí. Čili v tom jste zajedno, v tom s ním souhlasíte?
Iva Kuchyňková,
Tady nemáme nějakou významnou výtku. Prostě souhlasíme s tím, že je nutné prostě prověřit, komu ty dávky jdou. Je tady snaha i z většinové společnosti té dávky zneužít, ale nejedná se právě o ty chudé. Tam prostě víme ze statistických dat úřadu práce, že udělali šetření u 1222 jakoby dávek a z nich pouze 10 % bylo nějak problematický, což vlastně za jeden celý rok dělalo 360 zamítnutých žádostí a 902 prostě nevyplacených dávek, kde našli nějaké pochybení v rámci celé republiky. Takže domnívám se, že je spíš větším problémem, že ti, kteří mají finanční prostředky, například dám další příklad. Aktuálně dosáhne na dávku na bydlení ten, kdo se přihlásí k paušální dani, v podstatě zaplatí měsíčně přes 7000. A když si požádá o příspěvek na bydlení, tak se mu vrátí kolem 3000, 3 500 ještě zpátky s tím, že vlastně nemá jakoby prokazatelné příjmy.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43 násobku životního minima a nad něj. Žadatelé by mohli mít nejvýše dvě nemovitosti, v jedné by museli bydlet, druhou by museli do tří let prodat. Pokud by si ji ponechali, neměli by po tříleté lhůtě nárok na pomoc od státu. Je to podle vás takto v pořádku?
Iva Kuchyňková,
Já se domnívám, že je to v pořádku. Za mě prostě by to mohlo být i přísnější, protože ten, kdo má dvě auta a dům i chatu, tak na účtu 400 000, tak asi není tak potřebný jako ten, kdo nemá nic.
moderátor
——————–
Informace o bytech, domech nebo chatách a chalupách by úředníci měli získat z katastru nemovitostí. Proti tomu asi nelze nic namítat?
Iva Kuchyňková,
Nelze nic namítat, protože není problém ani, jak to dokázat, doložit, neklade to nějaké další nároky.
moderátor
——————–
Manažerka pro advokátní činnost Charity Česká republika Iva Kuchyňková je dnes hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Dávová reforma má nahradit čtyři dosavadní příspěvky jedním. To už jsme říkali. Může osoba pobírající v budoucnu tzv. super dávku o finanční pomoc z nezaviněného důvodu přijít? Pokud ano, jak?
Iva Kuchyňková,
Ano, může. Už jsem zmiňovala, že se stává, že prostě člověk zaspí nebo prostě opomene nějakou povinnost.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Já myslím, že jsme dospělí a měli bychom asi být zodpovědní. Ne, tak člověk prostě nesmí zaspat.
Iva Kuchyňková,
To ano, ale asi prostě je to taková drobnost, kdy vlastně jakoby přijít o celou dávku, prostě postihne to celou rodinu, to asi není úplně v pořádku. Ale zároveň to může být také, že žijete v domácnosti, kdy jeden prostě poruší nějaké záležitosti, například právě tu docházku na úřad práce a vlastně žijete s partnerkou, prostě jakoby s dítětem. A zde vlastně dojde k tomu, že potrestaný není jenom ten jednotlivec, ale je tam ta kolektivní vina, proti které se vyhraňujeme. A tady vlastně dochází k tomu, že se částky buď krátí, anebo prostě o ní přichází ta rodina úplně, a to znamená, že celá ta rodina jde do chudoby a může ztratit i bydlení.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Říkal jste, že se. Nebo vysvětlila jste, proč se vám nelíbí odebrání složky dítě z dávky jako sankce za nechození do školy. Jak ale jinak motivovat rodiny, aby dbaly o to, aby děti chodily do školy?
Iva Kuchyňková,
Víte, co se týká sankce vlastně dítěte, tak tady s tím nesouhlasím vůbec. Jedná se o to, že dítě už je trestáno v rámci školského systému, kdy vlastně nesmí mít absenci ve škole neomluvenou a zároveň i rodiče jsou vlastně v podstatě v rámci zákonů o OSPOD kontrolování ve chvíli, kdy nedochází dítě do školy. Musíte si uvědomit, že třeba může nastat situace, a to nastává v praxi často, že dítě má nějaké psychiatrické problémy. My už jsme se o tom bavili, že vlastně i u těch dětí tím, že se dostávají ty rodiny do větší chudoby a jsou prostě na tom psychicky hůř prostě. Stává se, že dítě s výchovnými problémy nebo prostě i vrozenými vadami začne docházet do školy matka, případně celá rodina udělá úplně všechno, co je potřeba, doprovází dítě do školy, spolupracuje se školou, spolupracuje s OSPOD, dělá úplně všechno, nicméně i tak nezaručí to, že to dítě jakoby neodejde ze školy, že nebude za školou. A v tomto případě o tu dávku prostě přijde. To znamená, že je trestaná neprávem prostě, protože udělala všechno, a to dítě, když přichází v takovéhle situaci o dávku, tak samozřejmě ztrácí jakoby dostatečné finanční prostředky na jídlo, na věci do školy, takže to ještě zhoršuje celou tu situaci. I jeho psychické rozpoložení. Můžeme také uvést to, že se často rodiny rozvádí, děti se dostávají do různých situací nebo šikanu ve škole, ať už ze strany spolužáků, někdy se i, že nesedí učitel. Prostě ty děti skutečně to potom řeší tím, že nedochází do školy a v podstatě ztrácí ještě finanční prostředky prostě na jídlo, na vybavení, na to, co potřebují.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Konzultuje ministerstvo práce a sociálních věcí návrh novely s neziskovými organizacemi?
Iva Kuchyňková,
Naše iniciativa neměla možnost konzultovat od počátku nastavení právě téhle té reformy, což mě mrzí. My jsme se vyjadřovali až v rámci připomínkového řízení, kde jsme měli opravdu velmi mnoho připomínek. V rámci vypořádání jsem měla příležitost hovořit s paní ředitelkou Jirkovou. Nicméně se nic z těch připomínek, které jsme chtěli zapracovat a změnit, nepodařilo obhájit, respektive nepodařilo prosadit to, aby se do té reformy dostali. A až nyní v 5. prosince jsme pozvání od pana ministra Jurečky ke kulatému stolu k sezení jako experti, kdy 15 odborníků sedne a bude skládat své argumentace právě k tomu, co všechno je v té reformě potřeba změnit. Ona digitalizace a vlastně zjednodušení tak, jak to vlastně je prostě z řad ministerstva předkládáno, je pro nás vítaná, ale prostě je tam tolik výtek, že vlastně by to opravdu fungovalo negativně pro celou společnost.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Ministr Marian Jurečka počítá s tím, že se navrhovaná pravidla můžou ve Sněmovně ještě upravit. Budete tedy iniciovat některé pozměňovací návrhy?
Iva Kuchyňková,
Ano, pokud nedojde k těm změnám teď v rámci toho jednání s panem ministrem a ostatními pracovníky dotčeného rezortu, pak budeme se snažit iniciovat pozměňovací návrhy, budeme oslovovat senátory a snažit se o to, aby se reforma změnila tak, aby byla motivující pro lidi, aby nežili v chudobě. V podstatě pro nikoho z nás, ani pro ty lidi není vhodné, pokud upadnou do chudoby, pokud nevede z té chudoby cesta a vlastně důležité asi je říct, že děti jsou budoucnost naší země a pokud je necháme vyrůstat dlouhodobě v chudobě, bude to mít neblahý dopad na jejich vzdělávání, na jejich kariéru a i na jejich budoucí rodiny. To znamená, že se nám bude chudoba zvyšovat a narůstat.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Navrhujete zkrátit dobu sankčního vyřazení z nároku na dávku na jeden měsíc při méně závažném provinění a na tři měsíce při závažnějším porušení. Proč?
Iva Kuchyňková,
Tady jsme si vyzkoušeli už při tomto dávkovém systému, jak velmi hluboce se podepisuje to, že je člověk vyřazený na šest měsíců z úřadu práce, tudíž zůstane absolutně bez prostředků na chudobě prostě a na vyloučení těchto lidí. A nevede to k ničemu dobrému, jenom to zvyšuje právě tu potřebnost řešit chudobu. Ti lidé jsou potom závislí na potravinové pomoci, což samo o sobě být šest měsíců závislí na potravinové pomoci mění prostě myšlení těch lidí a vlastně neprospívá to nikomu. Takže my navrhujeme, aby se pracovalo s těmi lidmi jakoby jiným způsobem, aby prostě byli motivováni, aby prostě bylo jakoby fajn pracovat, to znamená, ne že prostě když budu pracovat, budu pobírat ještě dávky, ale prostě byly dostatečně vysoké mzdy tak, aby vlastně za ně bylo možné si koupit bydlení, jídlo, léky, základní potřeby.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Chtěli byste vytvořit chráněnou dobu šesti měsíců pro osoby opouštějící výchovné nebo léčebné ústavy, dětské domovy, detenční zařízení a věznice. Jak toto zatím předpokládá ta navrhovaná novela?
Iva Kuchyňková,
Tady bohužel to není zohledněno, my bychom právě chtěli, aby se zohlednil ten systém právě těch dětí, který odchází z ústavu do běžného života nebo prostě i z věznice, aby měli lehčí systém právě proto, aby udrželi si dávky, udrželi si bydlení a delší dobu měli možnost se nějakým způsobem sociálně začlenit s podporou sociálních pracovníků. A dost často, pokud je takto přísně nebo pokud by byl ještě přísněji nastavený ten systém, právě v rámci reformy, se stává, že tito lidé a i mladí lidé to neustojí a dostávají se právě do šedé ekonomiky a dostávají se do sociálního vyloučení, kde vlastně je velmi těžké je prostě vrátit zpět do běžného života, takže proto jsme navrhovali a navrhujeme, aby tam ty sankce byly prostě měkčí.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Iva Kuchyňková, mluvčí Iniciativy za rovnost, spravedlnost a lidská práva je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Ještě bych se vrátil k tomu, jestli máme k dispozici spolehlivá čísla počtu lidí, kteří sociální dávky prokazatelně zneužívají. Kolik takových případů je? Vy jste mluvila o tom průzkumu, myslím, že 1222 možná rodin, nebo nevím, jak to je, každopádně říkala jste zhruba 10 %.
Iva Kuchyňková,
Ano. Jedná se právě o to, že ten průzkum, on dělal Úřad práce v roce 23, prostě z roku 22, kdy prostě do toho průzkumu bylo zařazeno 1022 šetření a z nich právě jakoby opravdu 10 %, pardon, já jsem to řekla špatně, 1 % mělo problém. 1 %. Já se omlouvám.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Takže 1 %. Jinými slovy, jsou hesla o těch příživnících a to, co často slýcháme od politiků, spíš populistická hesla?
Iva Kuchyňková,
Ano, my to neradi slyšíme jako odborníci, protože každému člověku se může stát, že se dostane do nepříznivé situace a pokud prostě spojujeme příjem dávek s tím, že ve chvíli, kdy je beru, tak jsem jakoby nějak špatný, že společnost má na mě špatně nahlížet, pak ty dávky právě nevyužívají senioři nebo osoby, který prostě to opravdu potřebují, který se dostaly najednou do nepříznivé situace, celý život pracovaly. To je dneska běžné, že vlastně najednou ten příjem nestačí a potřebují právě si požádat o příspěvek například na bydlení. A vlastně v podstatě ta rétorika vede k tomu, že si o něj ani nepožádají, anebo že společnost potom na tyto lidi nahlíží velmi negativně. Skutečně je dobré přemýšlet, když se nastavují dávkové systémy, tak, aby prostě dávky nebyly zneužívaný. To jsme říkali například, co se týká těch majetkových testů, ale většina můžeme říct, i když jsme dělali například v rámci zabydlení průzkumy, že ty dávky spíše prostě lidé, kteří je potřebují, neberou, nežádají si o ně nebo na ně nedosáhnou pro složitost.
moderátor
——————–
Když se řekne nepřizpůsobiví, koho si mám představit?
Iva Kuchyňková,
Lidé nepřizpůsobiví, já to nerada používám. Pod tímto slovem se skrývá prostě to, že jste dlouhodobě v nepříznivé situaci. Domnívám se, že každý člověk se může přizpůsobit a zlepšit svůj život, ale musí mít k tomu podmínky, motivaci a dostatečnou podporu.
moderátor
——————–
A taky musí chtít, na druhé straně.
Iva Kuchyňková,
Samozřejmě, ale on by chtěl ve chvíli, kdy by viděl nějaké světlo na konci tunelu. Většina lidí v tom vyloučení zůstává právě proto, že dlouhodobě žádnou světlou tečku na konci tunelu nevidí. A to ať už se do toho dostali zaviněně, nebo nezaviněně. A myslím si, že je dobré hovořit o tom, že bychom se neměli na lidi, který jsou ve vyloučení, dívat zásluhově, protože ne každý se narodil do dobré rodiny. Ne každý měl dobrý odraz právě pro svůj život a vlastně ti lidé třeba od dětství bojují o svůj život tak, aby prostě mohli prostě žít běžným způsobem, měli finanční prostředky a zázemí pro svůj život, což se jim nedaří.
moderátor
——————–
Upozorňujete na to, že na evropské úrovni se intenzivně řeší transformace ústavní péče pro děti a mládež, jak?
Iva Kuchyňková,
Co se týká evropské úrovně, jedná se o to, že je předpoklad, že by lidé, ať už jsou to děti, anebo prostě jakékoliv další ústavy, třeba pro osoby s psychiatrickým onemocněním nebo prostě senioři nebo osoby se zdravotním postižením, měli žít, mít možnost žít v domácím prostředí. Tady se jedná o to, že je potřeba, aby nejen v České republice, ale i v ostatních zemích bylo dostatek sociálních služeb, které by tyto lidi doprovázely, které by jim pomohly prostě nastavit jejich domácnost, podpořili je v tom, aby měli dostatek finančních prostředků. A to právě k tomu potřebujeme kvalitní sociální dávky a aby prostě ti, kteří můžou pracovat, bylo jim navráceno na trh práce minimálně při sociální ekonomii, sociálním podnikání. Takže je to opravdu dobrý systém, dobrý model, který v důsledku pak nezatěžuje tolik náš ekonomický rozpočet naší země, který vlastně vede lidi k větší kvalitě a lepšímu životu.
moderátor
——————–
Díky té intenzivní transformaci ústavní péče v Evropě se počet dětí v ústavní péči snížil o více než 80 %. Jak je to u nás?
Iva Kuchyňková,
U nás se zatím zahájilo právě to, že se rozpouští domovy, nedokážu říct teďka čísla, kolik dětí ještě zůstává v ústavní péči, ale chybí nám prostě dostatek pěstounských rodin a vlastně celý ten systém je potřeba přenastavit. Čekáme na novelu zákona o podpoře rodiny, čekáme právě na podporu jakoby zvýšenou toho, aby děti mohly žít v běžném životě.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Jenom připomenu, co už zaznělo. Kvůli nevyhovujícím ubytovacím podmínkám trpí řada dětí zdravotními problémy, stresem, v důsledku čehož mají absenci ve školách. Jaké to má ale podle vás řešení?
Iva Kuchyňková,
Máme připravený zákon. Je to nový zákon o podpoře v bydlení, který aktuálně je v parlamentu. A my doufáme, že se posune do Senátu. Je to záležitost nová, která by mohla pomoct jak jednotlivcům, tak rodinám právě v tom, aby získaly adekvátní bydlení za adekvátní cenu. Jedná se o to, že v dnešní době je mnoho bytových rezerv, které nejsou využívány, skutečně je to až 800 bytů, které nejsou prostě nikým obsazeny, jejich majitelé tyto byty drží. Ať už jako finanční prostě záruku, kdy vlastně jim inflace nesnižuje jejich finanční hodnoty, a nebo potom jsou to třeba starší lidé, kteří se nedokážou o ty byty starat, nedokážou vlastně jakoby řešit podnájmy, takže v podstatě my předpokládáme, že ve chvíli, kdy by vznikaly takové.
, moderátor
——————–
Musím se rozloučit, ale chápu. Iva Kuchyňková, Charita Česká republika, díky, na shledanou.
Přidejte odpověď