Organizace na pomoc potřebným mají výhrady k navrhované vládní reformě dávek

Radiožurnál

Organizace na pomoc potřebným mají výhrady k navrhované vládní reformě dávek, kterou se zabývá Sněmovna. Nově by čtyři dávky, příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě měla od pololetí příštího roku nahradit jediná podpora, skládala by se z peněz na bydlení, děti, živobytí a z případného bonusu za práci. Podávat a vyřizovat by se měla jedna žádost. Zástupci Iniciativy za rovnost, spravedlnost a lidská práva, která zastřešuje 33 společností, nadací nebo spolku, tvrdí, že místo motivování lidí k řešení obtížné situace, reforma zpřísňuje pravidla pro poskytování podpory. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka k návrhu uspořádal dopoledne tiskovku, na které mimo jiné připustil, že dílčí úpravy jsou možné ale v zásadě na předložené revizi sociálních dávek trvá. Naším hostem je ředitelka Odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek ministerstva Kateřina Jirková, dobrý den.
Iniciativa poukazuje na to, že i za menší pochybení může úřad vyřadit nezaměstnaného z evidence na půl roku. Nemají pravdu charitativní organizace, že není možné osoby v těžké životní situaci přimět ke změnám restrikcemi?

Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
No, ten zákon úplně o restrikcích není, naopak zavádí tzv. podpůrný plán, který nám umožní s osobami, které potřebují pomoc, cíleně pracovat. Celá dávková pomoc je vlastně, nebo ta dávková pomoc je ve velké míře o tom, že v podstatě uvolňuje ruce Úřadu práce na to, aby s osobami, které to skutečně potřebují, mohl cíleně a individuálně pracovat formou podpůrného plánu, takže ne.

moderátor
——————–
A můžete jenom velmi stručně popsat, jak ten podpůrný plán má vypadat?

Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
Vypadat tak, že pokud osoba, která bude vlastně tím ohroženým, nejchudším, nejzranitelnějším příjemcem, což měříme vlastně přes násobky životního minima v té dávce je to vyjádřeno jako 1,43 násobek životního minima. To jsou vlastně domácnosti, které dneska jsou v hmotné nouzi. Tak Úřad práce, pokud tato domácnost požádá o tu dávku státní sociální pomoci, tak cíleně zmapuje tu její situaci, zjistí, jaké jsou jí potřeby, podívá se na to, co by mohlo snížit závislost té rodiny na sociálních dávkách, co by jí mohlo pomoct, jak by si mohla zvýšit kompetence, jestli nebydlí příliš draze, jestli má přiměřené třeba náklady na energii, jak by ty náklady šlo třeba snížit a poskytne jí cílené poradenství a sociální práci, včetně doprovázení, vlastně nastavit sérii opatření a kroků, které pokud ta domácnost bude vlastně následovat, tak by to pomohlo tu její situaci lépe řešit.

moderátor
——————–
Přestože říkáte, že není restriktivní ten návrh, tak ty restrikce tam zkrátka jsou. Podle organizací by se mělo sankční vyřazení zkrátit na měsíc a při závažném provinění na tři měsíce. Připouštíte to jako možnost?

Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
Je to určitě jedna z věcí, o které se bude jednat. Nicméně bych upozornila, že toto je celkově otázka, která se týká fungování evidence uchazečů o zaměstnání, není úplně těsně spojená s dávkou státní sociální pomoci, ale předpokládám, že i o této skutečnosti se bude dále jednat.

moderátor
——————–
Při neplnění školní docházky se škrtnou peníze na děti. Jan Černý ze společnosti Člověk v tísni poukázal na to, že už teď nechození do školy řeší odbory ochrany dětí a vážné případy končívají i trestním stíháním. Je tedy nutné odebírat dávky na děti?

Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
Ono to ale není tak, že bysme dávku odebírali, tady je potřeba vidět, že ta dávka se skládá ze čtyř služeb nebo komponent, které vlastně, díky kterým se počítá, jak ta dávka bude celkově vypadat, jedna z těch složek dávky cílí na to, že pokud v rodině jsou nezaopatřené děti, tak je zájem na tom, aby plnily školní docházku. Teprve v případě, že tam je udělen přestupek, což je opravdu jakoby je relativně malé množství případů, tak se na tři měsíce vlastně sníží dávka o určitou částku, ale není to o tom, že by dávka byla odejmuta. Zároveň je to opět něco, co by se mělo promítnout právě do toho podpůrného plánu tak, aby se s rodinou pracovalo směrem k tomu, aby tato situace se zlepšila.

moderátor
——————–
A budete hledat na místo těchto restrikcí nějaké motivační prvky. Já vím, že mluvíte o tom podpůrném plánu, ale jakým způsobem chcete motivovat lidi, aby skutečně tímto směrem se vydali?

Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
Celkově ta dávka jde výrazně motivačně už z hlediska toho, jak je konstruována. Tady například pokud rodina jakoby má malý příjem, ale bude pracovat a bude ten příjem vykazovat, tak ta dávka počítá s tzv. pracovním bonusem, kdy se vlastně započte část příjmů a ta dávka se dále navýší, což působí motivačně. Vyjadřujete signál, že pokud vlastně pracujete a snažíte se, tak vám více přispějeme, pokud to potřebujete na vaše odůvodněné náklady, a to je poměrně jakoby výrazný motivační prvek, které v té dávce zavádíme.

moderátor
——————–
Pro mladé po odchodu z dětského domova, lidi po opuštění ústavu nebo propuštěné vězně by měla platit půlroční ochranná lhůta, aby si mohli zvyknout na běžný život. To navrhují citované nevládní organizace. Chystáte se s nimi ještě jednat?

Kateřina Jirková,
S neziskovými organizacemi my jednáme celou dobu, předpokládám, že s nimi bude jednáno i dál v průběhu toho, jak bude zákon procházet Parlamentem České republiky. Ale chtěla bych podotknout, že oni jsou od začátku součástí vlastně jakoby tvorby a je s nimi diskutován ten návrh zákona, a to skutečně jakoby opakovaně a v tom návrhu je řada změn, které i vlastně od nich byly iniciovány.

moderátor
——————–
A proč z reformy vypadl záměr poskytovat peníze na bydlení podle obvyklých nájmů v místě? Měl se tak omezit tzv. obchod s chudobou?

Kateřina Jirková, ř
Z toho důvodu, že ta dávka vlastně vypadá v tuhletu chvíli úplně jinak a vypadá úplně jinak. Tady je důležité to, že my už nepracujeme s obvyklými náklady na bydlení, pracujeme s tzv. přiměřenými náklady na bydlení a cílem je, aby dávková podpora na bydlení sledovala nějaké odůvodněné přiměřené náklady. Současná situace je taková, že se v podstatě může stát, že rodině, která je nejchudší, platí ten nejdražší bydlení v České republice, což je to, čemu se říká obchod s chudobou. My to vlastně vracíme do nějakých přiměřených hodnot a zároveň vytváříme v té dávce ochranné mechanismy, aby v případě, že rodina má zvýšené náklady, tak aby měla možnost přece jenom si dávkově nějak jako polepšit, ale rozhodně to není o tom, že by jsme tou dávkou nadále chtěli konzervovat právě tu situaci, která je nazývána jako pod chudobou, kdy někdo vlastně poskytujeme přiměřeně drahé bydlení nejchudším vrstvám obyvatel, kteří pak bydlí dráž než všichni ostatní.

moderátor
——————–
Vysvětluje ředitelka Odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek Ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Jirková. Děkuju, na shledanou.

© NEWTON Media, a.