Přepis z Poslanecké sněmovny
Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Vážený pane místopředsedo, dobrý večer. Dámy a pánové, já si dovolím tady na začátek obecného rozpočtu rozpravy vystoupit a děkuju za tu možnost navázat na vystoupení pana kolegy vicepremiéra ministra vnitra Víta Rakušana, protože do tohoto tisku jsou také členěny důležité věci, které se týkají i té části té sociální podpory držitelů dočasné ochrany. Já bych jenom velmi stručně chtěl říci, že přestože tady vedeme různé debaty, ať už na půdě politické, na půdě výborů, ale také na té úrovni jednání se zástupci nevládního sektoru, tak si myslím, že jedna věc je tady naprosto jednoznačná i v tom mezinárodním srovnání, že v České republice se podařila poměrně výjimečná věc, se nám podařil nastavit systém, který velmi dobře umí hledat cesty jak těmto lidem, kteří přicházejí pomoci, jak je velmi efektivně dokázat integrovat na trh práce, máme nejvyšší podíl lidí v produktivním věku, kteří na trhu práce v České republice pracují, to je někde kolem 70 %.A také vlastně se nám podařilo postupně upravit i ty doby té podpory těm lidem, kteří přicházejí, postupně jsme tu dobu zkracovali, upravili podmínky pro nouzové ubytování, a to vlastně všechno za, řekněme, jako velmi jasných procedur, které nám umožňuje to, že tady máme postaven ten systém v rámci humanitární dávky s její indexací a myslím si, že určitý díl úspěchu je postavený na tom, že vlastně ten systém je specifický, je vystaven vedle standardního systému jak státní sociální podpory, tak i vlastně hmotné nouze. Já jenom tady chci předeslat, že když jsem tady poslouchal debaty, které jsme vedli v těch minulých měsících na téma pomoc lidem se zdravotním postižením, kteří jsou v řadách uprchlíků z Ukrajiny. Tak jsem ty debaty nebral tak, že bych je jedním uchem poslouchal a druhým pouštěl ven. Ale především tady kolegyně Pastuchová, která na to téma tady opakovaně vystupovala, tak nás vlastně dokázala, jak se říká, v tom dobrém slova smyslu, přimět k tomu, abychom některé věci, které jsme měli v úvaze, dokázali zrychlit. A já tady dnes budu načítat pozměňující návrh k tomuto tisku, který vlastně stanovujeme podmínky pro to, abychom tyto lidi s dočasnou ochranou dokázali opravdu velmi kvalitně posoudit, vzali jsme si za vzor ten německý model, který v Německu funguje. Já ho potom ještě představím v té podrobné rozpravě. S tím, že tou cestou má by to, abychom opravdu co nejvíce objektivně dokázali posoudit tu míru toho zdravotního postižení a toho handicapu a tomu nastavit finanční částky, které budou opravdu jako velmi, řekněme, velmi dobře nabízet tu pomoc těm lidem podle toho jejich právě stupně omezení nebo respektive té jejich schopnosti z hlediska soběstačnosti. Říkám to tady proto, že pokud se nám tento princip podaří dobře aplikovat, osvědčit, což bychom chtěli zvládnout od 1. 7. příštího roku, tak je to potom také zároveň i určitý pilot proto, abychom do budoucna zvážili takovýto systém uplatňovat místo toho dosavadního systému, který není úplně příliš objektivní, vytváří nám určité disproporce v tom, jakým způsobem to děláme dlouhé roky u českých občanů, takže tolik chci popsat ten návrh, který tady budu potom podrobněji představovat a díky za to, že to mohlo být vlastně v té diskuzi, tak to postupně aplikováno a vytvořeno až do té podoby toho dnešního návrhu. Děkuji za pozornost.
Aleš Juchelka, místopředseda Poslanecké sněmovny, stínový ministr práce a sociálních věcí /ANO/
——————–
Já taktéž děkuji, pane ministře, jenom potom upozorním, abyste se přihlásil taktéž do podrobné rozpravy, my se ale nacházíme v obecné rozpravě a na řadě je paní poslankyně Jana Pastuchová, připraví se pan poslanec Martin Exner, prosím, máte slovo.
Jana Pastuchová, poslankyně /ANO/
——————–
Tak děkuji, pane místopředsedo. Je mi líto, že tu nesedí víc poslanců, protože si myslím, že je to hodně k zamyšlení o tom, o čem tady budu mluvit. Když přišel tento sněmovní tisk do Poslanecké sněmovny, tak já jsem se zarazila nad jednou věcí, kterou tady zmínil pan ministr Rakušan a pan ministr Jurečka, já předpokládám, že pozměňovací návrh, který jste vložil do systému v 15:21, což nerozporuji, že je to legislativně nemožné, nicméně výbor jsme měli v červenci 2024, kde jsem opravdu byla trochu nepříjemná ve smyslu toho, že by ukrajinští občané měli dostávat jako osoby zdravotně postižené jednotnou částku bez toho, abysme věděli, jaké postižení to je. Uváděla jsem tam, že nemůže dostat člověk ukrajinský na ventilátoru stejně peněz jako ukrajinský občan, kterého bolí záda. Tak to není ani u českých občanů. Český občan musí projít dlouhým kolečkem, než dojde k posouzení příspěvku na péči nebo průkazu OZP, musím na jednu stranu poděkovat ministerstvu, které se s tím začalo zabývat. Mrzí mě trochu, že tento pozměňovací návrh, který má tolik listů, přišel dneska, ale dovolím si říct, že té problematice opravdu rozumím, tomu posuzování, protože ho dělám už dva roky a doufám, že ho pan ministr tedy načte. Já bych byla radši, kdybyste ho nenačítal, byla bych radši, aby došlo tam k nějakým změnám. Pane ministře, chválím vás za to, že jste se tomu věnovali a že jste rozdělili ty občany tak, aby se posoudili podle toho, jaké mají zdravotní postižení. Co se mi ale vůbec nelíbí, že tady představujete pilotní program, jak jste řekl sám, podle německého modelu, zapomněl jste ale říct, že v Německu se klienti šest měsíců před podáním žádosti sebehodnotí a pak teprve podají žádost a mohou se k tomu vyjádřit posudkáři. Já jsem si to přečetla. My tady budeme mít opět dvě skupiny posuzování českých občanů a ukrajinských občanů. A to ještě, prosím. od 1. 7. 25, Kdo si podá žádost stejným způsobem jako teď, to znamená, že pošle nějaký doklad, který nikdo nikde neověřuje, což mi bylo potvrzeno, tak prostě ještě těch půl roku dostane tu částku, kterou vy navrhujete, to znamená 4,5, potažmo 6000, pak začne platit teprve posuzování ukrajinských občanů podle této německé zrychlené metodiky. A co mě tam strašně zarazilo, že proč máme posuzovat ukrajinské lidi jinak než české občany? Proč k tomu děláte, proboha novou metodiku? My umíme posuzovat české občany a bude to rychlejší. A co mě úplně dorazilo, že tyto posudky nebudou dělat sociální pracovnice doma, jako dělají u českých občanů, ale budeme to dělat my sestry ONZV. Takže proč jste tu pozici dělali? My máme pomáhat posudkářům, aby ty posudky fičely a my teď půjdeme do pilotního projektu šetřit k těm Ukrajincům domů, my jako jejich zdravotní postižení. Pak si to přivezeme a stejně ten posudek uděláme doma. A vy říkáte, že jestli se to osvědčí, že to budeme dělat i u českých občanů. No, proboha, vždyť vám ty sestry všechny zdrhnou z tohohle posuzování, to jsou lidi, který třeba ty sestry nemůžou dělat na oddělení, je jim 60 nebo doma se starají o nemocné rodiče. Proto šli dělat posudkářku ONZP. Je to kancelářská práce a opravdu to není pro všechny, který jsou zvyklí dělat ve špitále, na ambulancích, protože sedí doma za počítačem a dělají kancelář, takže oni se teď budou přeměňovat na to, že jim dáte auto, dáte jim notebook a budou oni místo těch sociálních pracovnic ty sestry, který jste nabrali a udělali jsme pro ně tu možnost posuzovat a budou jezdit oni po domácnostech. No, to snad nemyslíte vážně, to vám všichni utečou, protože tam jsou sestry na Home Office, aby to mohly dělat doma. A řeknu vám, německý model, podle kterýho se v Německu každý klient sám posuzuje. Po těch šesti měsících vyjde nějaká statistika a podle toho to můžeme posoudit. Já jsem to fakt prolítla strašně rychle, ale je to úplně jiný nebo takhle – je to trošku podobný našemu posuzování, ale naše posuzování má 10 základních životních potřeb, které posuzujeme podle nějakého vydaného klíče a metodiky MPSV a tady bude pilotní pro projekt u ukrajinských občanů, kam budeme jezdit teda my sestry. Nevím, jestli s překladatelem nebo já nevím, jak to bude. Budeme posuzovat chování a psychické problémy. A teď vám řeknu něco, odpovězte si sami, já tam přijedu a řeknu, Máte neklid v noci, máte strach v noci nebo máte vůbec strach? Proboha živýho. Tohle to je právě dotazník z Německa, kterej se vyhodnotí po půl roce sebehodnocení toho klienta. Ale já tam přijedu jako sestra a řeknu, máte neklid v noci? No jasně, že mám, všichni máme neklidné spaní, máte strach, No, jasně, že mám strach, co to je za blbost, Co jste to zase udělali? Proč děláte pro ukrajinský občany úplně jiný hodnocení pilotním projektem? A ještě tam pošlete ty sestry, který vám mají vyřešit nedostatky posudků, protože posudkáře nemáme, takže budou auta u nás v Libereckým kraji. Já si vezmu teda auto, pojedu na Bedřichov v zimě v pohodě a pak přijedu domů a budu to dělat. Ten posudek, to nemůžeme stihnout za tu dobu. A další věc, zkrácení, jak vy píšete, to bude v jiným zákonu. K tomu se někdy dostaneme, že bude zkrácení. No, nebude, protože taky tady dojde k přerušení toho posudku, ale ne na Úřadu práce, ale na Český správě sociálního zabezpečení. Protože všichni nemají ty lékařský zprávy a my si je musíme vyžádat.Další věc, proč mě zajímá zpráva z Ukrajiny, kterou má někdo přeložit, ano, když přeložit, tak soudním překladatelem, ale ne, že mi dá Ukrajinec přeloženou zprávu nějakou do češtiny. A další věc, kterou děkuju svý kolegyni, co mi zrovna dneska přišlo? Já jsem tady říkala, že ty potvrzení o invaliditě nejsou nikým kontrolována nikde. A dneska na Novinkách vyšlo hezký článek. Nemorální a ostudné – Ukrajinský generální prokurátor po sérii korupčních skandálů rezignoval. A víte proč? Protože se tam vydávaly falešné potvrzení o invaliditě, aby se ty lidé vyhnuli vojenské službě. A teď si vemte, že oni přijedou sem, pošlou to elektronicky, to ani nepodají, pošlou to na úřady práce, my je vůbec neposuzujeme a oni ty prachy dostanou… tak jako kde to jsme. Proč to děláte? Chválím, Fakt vás chválím za to, že potom mým vystoupení na výboru jste se zamysleli a opravdu jste udělali skupiny podle zdravotního stavu, tak to má být, ale to úplně stačilo, ale stačilo napsat, že prostě každý, kdo žádá, si požádá standardně jako český občan stejně českou cestou a bude posouzen stejně jako český občan. A vy tady nám vystřelíte pilotní projekt německý, který jsem, jak říkám, jste zapomněli říct, že ty lidi se šest měsíců předtím sebehodnotí a pak se teprve dělá posudek a já tam půjdu a zeptám se, jestli je nervózní v noci nebo jestli je neklidný. No, co to je?
A to jsou další věci. Třeba. Opravdu jsem si to projela strašně rychle, protože ty posudky dělám opravdu každý den, takže mě to nedalo moc práce. Vtírání látek nebo aplikace studených a teplých obkladů, když si někdo promazává kůži, tak mu péči o zdraví fakt neuznám, protože si můžeme promazávat paty, mazat si záda. To je prostě, říkám, ano, pojďme to posuzovat. Ale ne ze dne na den, ale po půl roce sebehodnocení toho samotného člověka. Další věc, ono je to z praxe, takže já bych byla ráda, abyste si to třeba někdy posoudili, co se dělá nebo co se posuzuje u nás a co se posuzuje teď v tom německém skvělém modelu. A úplně mě dostalo, když jste řekl, že když se to osvědčí, že to uděláte i pro české občany, No to snad ne. Proboha. Mytí přední horní části těla, mám to brát, jako že obličej nebo až po prsa? Já nevím – intimní hygiena prostě. Já fakt si neumím představit, že tento německý model pilotně bude zrovna odzkoušen na ukrajinských občanech, s kterými se fakt nedomluvíme, pokud je najdeme na adrese. A nechápu, proč jste nenechali pro ukrajinské občany stejný model posuzování jako pro české občany, Proč jim vymýšlíte něco jiného? Proč? Já to fakt nevím a nerozumím tomu, pane ministře, já říkám, děkuju vám za to, že jste rozdělili ta postižení. To je sice super, ale my je přece rozdělené, máme, máme čtyři stupně a čtyři plus. Tak proč se to nemůže úplně stejně týkat těch ukrajinských občanů. A další věc, která mě fakt zaráží, že to jsem si, ještě nevím, jestli to řeknu špatně nebo ne, ale že opravdu do prvního nebo od 1. 7. kdy to má začít platit nebo má být v platnosti ten zákon, tak ještě půl roku, kdo si pošle na MPSV nějaký to osvědčení? Teď z tohohle článku jich může být teda fakt dost, tak jako mu to dáme těch 4-5 – 6000, To navrhujete všem, ať je na ventilátoru nebo ho bolej záda, všem prostě. A teď vidíme, kolik těch padělaných nebo uplacených potvrzení z té Ukrajiny tu může být, takže půl roku tady budeme vyplácet všem, od 1. 7. je začneme chodit kontrolovat a ještě podle jinýho modelu pilotního a ještě tím uberete nebo přidáte práci ONZP, který tady měli být úplně kvůli něčemu jinýmu, aby pomohli vyřešit těch strašně moc žádostí, který se nestíhají dělat. Já jsem za to ráda, jsem za to vděčná. Ty holky to baví, ale dělají to opravdu z nějakých důvodů, že se starají o nemocné rodiče doma, takže mají čtyři a dvacetihodinovou péči a přitom můžou doma pracovat. A vy je teď teda vyšlete na pilotní projekt. Ono toho nebude hodně, ale mě zarazilo to, že říkáte, že když se to osvědčí, že to chcete dát do českýho systému. No, proboha, živýho? To ne, to ne.To prosím, nedělejte, protože se vám na to všechny ty holky vykašlou, včetně mě teda. Takže to je asi ten pozměňovací návrh, který, na který jsem čekala od července a přišel dneska možná kdyby, kdyby mi ho ministerstvo práce a vy víte, že to dělám a že jsem to napadla a kdyby aspoň byla ta ochota mě k tomu pozvat nebo se o tom bavit, protože to dělám dennodenně, ale prostě ne prostě 15. 21, říkám, je to legitimní. Okay, ale já jsem to stačila přečíst, protože tomu rozumím a můžu vám říct, že jsem z toho hodně smutná, že jste to teda vyřešil, ale prostě německý pilotní projekt, kterej to všechno zase kazí a dělá zase dvě kategorie, kategorie Čechů a kategorie Ukrajinců.
mluvčí 4,
——————–
Taktéž děkuji a s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Hendrich.
Prosím vaše dvě minuty.
mluvčí 5,
——————–
Já děkuji za slovo.
Tak já budu stručný. Já jsem se k tomu tisku dostal taky před chvílí, protože jste to poslal odpoledne. Zaujaly mě podobně věci jako moji kolegyni Pastuchovou. Vaším prostřednictvím děláme opět dvě kategorie občanů ukrajinských a českých, v podstatě obdobně jako teďka akorát trošku jako v jiném gardu. A u vás nechápu, proč máme opravdu pilotovat něco zrovna na těch Ukrajincích a pak si promýšlet, jestli to je dobré nebo není. Tohle si myslím, že je opravdu jako legislativní paskvil, já tomu nerozumím. Chápal bych, kdybysme to sjednotili pro všechny najednou stejně okay, ale zavádět prostě něco nového. A ještě s takovými výhradami, které jsem zde slyšel a předpokládám, že je budeme diskutovat, tak tomu opravdu nerozumím, ale mám dotaz. Ono to tady padlo, ale jenom stručně, jak to bude s těmi tlumočníky? Budete je nějakým způsobem zaměstnávat? Jako máme jich dost na to ve všech městech, jo? Ne všichni Ukrajinci rozumí češtině. A to posuzování zdravotního stavu není úplně legrace. Není to triviální věc, ta komunikace, s tím člověkem, který by ho měl dostat nebo neměl dostat, takže na to se konkrétně ptám, pane ministře, jak to budete řešit s těmi tlumočníky a už to máte promyšleno, kolik jich bude, jakým způsobem budou honorováni a tak dál.
Děkuju.
Aleš Juchelka, místopředseda Poslanecké sněmovny, stínový ministr práce a sociálních věcí /ANO/
——————–
Já taktéž děkuji. A s faktickou poznámkou se přihlásil v tuto chvíli pan ministr Marian Jurečka.A vaše dvě minuty běží. Prosím.
mluvčí 7,
——————–
Děkuji. Tak já jenom stručně to, co tady říkala paní kolegyně Pastuchová, všichni moc dobře víme, že dlouhodobě je ten systém, který máme dneska nastaven, není objektivním systémem a celou řadou významných nedostatků a především tam, kde jsou lidi, kteří mají poruchy v rámci duševního zdraví, tak se hledají systémy, které by na to dokázal lépe reagovat. A o tom tu debatu tady vedeme nejenom v tom volebním období, ale dávno předtím, to znamená, hledají se cesty, jakým způsobem to posuzování zlepšit, jak případně validit, tak i v případě příspěvku na péči ke kolegovi Henrichovi Křečníkovi. To, co říkáte, tento stát má dávno ošetřeno. Řešíme to jak na úřadech práce, na umpodu, na ČSZ, tam, kde potřebujeme jazykovou podporu, tak jde taky k tomu, dodáváme, to znamená, že ten klient není schopen komunikovat ve svém jazyce, a to je jedno, jestli je to ukrajinština nebo jiný jazyk, tak s tou podporou se musím vypořádávat s využitím tlumočníka.
Aleš Juchelka, místopředseda Poslanecké sněmovny, stínový ministr práce a sociálních věcí /ANO/
——————–
Já děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášena paní kolegyně Pastuchová, hlásí se paní kolegyně Ivana Mádlová.
Prosím.
Jana Pastuchová, poslankyně /ANO/
——————–
Já budu reagovat na pana ministra. Pane ministře, já jsem vás pochválila za to, že jste to rozdělili finančně, za to vám děkuju. Já jenom říkám, že jste mohli nechat stejnej systém teď do toho července úplně jako pro české občany a pokud říkáte, že je ten systém špatný, já na to upozorňuju dva roky, co to dělám, tak jste to přece mohli jako pro ty Ukrajince jste to zvládli od července udělat do dnešního dne úplně novou metodiku, tak proč jste ji neudělali pro český občany a nesloučili jste to od 1. července v jedno?
Aleš Juchelka, místopředseda Poslanecké sněmovny, stínový ministr práce a sociálních věcí /ANO/
——————–
Já děkuji paní poslankyni s faktickou poznámkou, v tuto chvíli paní kolegyně Mádlová, je to poslední z faktických poznámek. Poté budeme zpátky v obecné rozpravě a přihlásí, přihlásil se pan Martin Exner. Prosím vaše dvě minuty.
Mádlová,
——————–
Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, já musím říct, pane ministře, že jsem jako velmi překvapená. Negativně tím, co jste předložil za pozměňovací návrh. To je absolutní nehoráznost a amatérismus. Vlastně, jak vy přistupujete k pilotnímu projektu vlastně v takhle závažné věci, ovlivní vlastně výši dávek, ovlivní to, že rozdělujeme vlastně přidělování těchto příspěvků na ukrajinské obyvatele, na české obyvatele, pak tady máme také slovenské občany, vietnamské občany atd. a vybral jste si teda zrovna tuto skupinu. Mě by zajímalo, proč jste se uchýlili k tomu německému systému, protože to jste nevysvětlili, vy vlastně od toho dáváte ruce pryč velmi intenzivně a nechcete se o tom bavit, ale toto je velmi závažná změna, to znamená, proč jste přistoupili k německému systému, jaký je vyhodnocení toho německého systému, teda tam to znamená, jaké s tím jsou zkušenosti, to předpokládám. Ty informace nejsou asi součástí toho pozměňovacího návrhu. Koukám na kolegyni, tak vlastně není. A potom poukazujete, že tento systém není objektivní, ale jestliže vy používáte parametry, jako je neklid v noci, mytí nějaké přední, horní části těla a podobně, co je na tom objektivního? Na to musíte mít nějakou škálu, vždyť se to musí nějakým způsobem objektivně vyhodnotit a změřit, ale to vy tam vůbec nemáte a ta vaše metodika potom zabere dalších 100 stran, protože když uvedete neklid, tak ve zdravotnictví si pod tím představíte tisíce věcí.
Aleš Juchelka, místopředseda Poslanecké sněmovny, stínový ministr práce a sociálních věcí /ANO/
——————–
Děkuji moc, paní poslankyni, v tuto chvíli je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Martin Exner. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Martin Exner, místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru /STAN/
——————–
Děkuji, pane předsedající za slovo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, chtěl bych vás seznámit s pozměňovacím návrhem číslo 5055 poslanců. Martina Exnera Víta Rakušana, Pavla Blažka, Jana Bartoška, Pavla Žáčka, Michala Zuny, Jakuba Mikálka a Petra Letochy, který se týká úpravy tr. zákoníku ve věci neoprávněné činnosti pro cizí moc tr. zákoník ve své stávající podobě neobsahuje specifický trestný čin, který by postihoval neoprávněnou činnost pro cizí moc prováděnou na území České republiky v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení. Svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky, anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace. K ochraně, jejichž zájmů se Česká republika zavázala. Dle stávající právní úpravy lze poskytnout pouze některé formy spolupráce s cizí mocí, například vyzvídání či předávání utajovaných informací, spolupráce s cizí mocí, která může vést k ohrožení či výše uvedených zájmů, může mít ale různé formy, které nelze podřadit pod některý ze stávajících trestných činů.Spolupráce s cizí mocí nicméně nemusí obnášet pouze zpravodajské aktivity zaměřené na získávání a předávání informací, ale může mít také podobu příprav, na které mohou navazovat například činnosti směřující k ovlivňování rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci nebo k ovlivňování veřejnosti prostřednictvím sdělení mající charakter poplašných zpráv nebo násilné trestné činnosti atd. navrhovaná právní úprava si proto klade za cíl doplnit tr. zákoník o definici nové skutkové podstaty, jež by postihovala obecně spolupráci s cizí mocí na území České republiky s cílem poškodit důležité zájmy České republiky, anebo obranu či bezpečnost mezinárodní organizace k ochraně, jejíž zájmů se Česká republika zavázala. Skutková podstata nově definovaného trestného činu bude dopadat na vyzvídání informací pro cizí moc, předávání informací cizí moci, ale i na další aktivity ve prospěch cizí moci vedené úmyslem ohrozit nebo poškodit důležité státní zájmy.Postih se navrhuje omezit územím České republiky nebo úzkým svazkem osoby k České republice, který odůvodňuje požadavek na loajalitu vůči České republice, neboť jinak by došlo k založení trestní odpovědnosti i cizích státních příslušníků bez jakéhokoliv vztahu k České republice, kteří mohou takovou činnost mít dokonce v popisu práce, pokud by takovou činnost navíc vykonávali na území nepřátelského státu, její stíhatelnost by byla v zásadě nulová. Cizí mocí se ve smyslu tohoto ustanovení rozumí každý stát nebo Českou republiku bez ohledu na postoje, jaké k České republice zaujímá. A nadnárodní nadstátní organizace sdružující několik států, například vojenská nebo jiná uskupení, Cizí moc zde představují orgány a instituce cizího státu nebo nadstátní organizace reprezentované jejich pracovníky. Děkuji za pozornost.
Aleš Juchelka, místopředseda Poslanecké sněmovny, stínový ministr práce a sociálních věcí /ANO/
——————–
Já taktéž děkuji. V tuto chvíli je na řadě v obecné rozpravě přihlášen pan poslanec Hubert Lang, připraví se paní poslankyně Renata Zajíčková.
mluvčí 10,
——————–
Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, členové vlády, kolegyně, kolegové máme před sebou sněmovní tisk 727, už jsme něco probírali, v prvním čtení, jsme ve druhém čtení. Tady na úvod. Já nebudu úplně krátkej, mám tady nějaké věci, které se opravdu týkají cizineckého zákona, azylového zákona, toho samotného sněmovního tisku k Lexu Ukrajina, což je zákon 65 2022 Sb. a budu mít také pozměňující návrh, který byl konzultován s azylu migrační politiky, s cizineckou policií, přestože teda neprošel bezpečnostní výborem, protože byl dopracován až poté, kdy se naposledy sešel bezpečnostní výbor, ale konzultoval jsem to vlastně i s koalicí a napřed ho tedy načtu, protože potom v podrobné rozpravě se k němu přihlásím a k těm jednotlivým bodům, které tady budu zmiňovat, tak bych chtěl upozornit na některé věci, které nejsou z našeho úhlu pohledu úplně v pořádku, byť neříkám, že složitost toho Lex Ukrajina, toho obrovského množství lidí příchozích k nám, že to bylo jednoduché nějakým způsobem zprocesovat, ale přece jenom už jsme 2,5 roku od té doby, kdy ty lidé k nám začali přicházet a určité věci.Se domníváme, že by mohly být třeba zpracovány trošku lépe nebo zase já většinou vycházím z nějakých věcí, které si přečtu a nějakým způsobem si to ještě ověřím. Tak to, co tady říkala paní kolegyně Pastuchová, co se týká například těch různých posudků pro ty osoby přicházející z Ukrajiny, který jsou nějakým způsobem handicapováni, tak já tady budu mít takový článek o Chmelnické oblasti, což je jedna ze součást Ukrajiny, kde prostě došlo k obrovskému korupčnímu skandálu, kdy na čistých bianco dokumentech vlastně za úplatu tam byli prostě, aby ti lidé se vyvázali z té vojenské služby nebo obecně, tak tam bylo, prostě docházelo k tomu, že z nich byli děláni invalidé v nějaké formě nebo prostě lidé s nějakým postižením a je možné, že vlastně ti lidé se mohli objevit i na území České republiky. Takže já bych potom chtěl poprosit pana ministra vnitra nebo pana ministra práce a sociálních věcí, kdo to procesuje, tyto věci, abysme na to podívali, abysme těmto lidem zde třeba nevypláceli určité dávky, protože vlastně je čerpají neoprávněně a zda tomu tak je nebo není. To já se můžu pouze domnívat, protože nějaké indicie k tomu ty články nabádají, takže sněmovní tisk 727. Do systému jsem vložil pozměňující návrh, který je pod číslem 48, 19.
Kdy
Za prvé v části článku I se za novelizační bod vkládá nový novelizační bod devět a 10. Čárka, který zní bod devět § 5, odstavec osm, se na konci písmena C slovy uvozovky dole nebo uvozovky nahoře zrušuje bod 10 § 5, Na konci odstavce osm se tečka nahrazuje slovem uvozovky dole nebo uvozovky nahoře a doplňuje se písmeno E, Závorka, čárka, které je, zní dvojtečka, bod E po uplynutí 90 dnů čárka, kdy bylo místem pobytu cizince sídlo správního orgánu podle § 6 odstavec čtyři uvozovky nahoře. Dosavadní novelizační body 39, 2 si označuji jako novelizační body 11 a 34. Já potom ještě budu pokračovat v tom pozměňovacím návrhu ke každému, každý ten bod potom rozkomentuji, aby vlastně bylo zřejmé, o co se jedná. Za druhé v části první článku I si za půl novelizační bod v závorce devět, teda nově Závorka 11 vkládá nové novelizační body 12–14. Čárka, které zní dvojtečka, bod 12. Z § 6 odstavec dva. Věta první se za slovy nemůže vkládá slovo z důvodu na jeho vůli nezávislých a slovo uvozovky dole nebo Policie České republiky v uvozovkách na Hauře se nahrazuje slovy uvozovky dole na žádost uvozovky, nahoře tečka, bod 13 § 6, odstavec pět, věta první se slovo bylo udělána dočasná ochrana, nahrazuje slovy je nebo byla udělána dočasná ochrana Českou republikou nebo jí. Jde li o cizince, uvedeno v § 5 odstavec jedna, písmeno C nebo písmeno D u státního příslušníka Ukrajiny, který je držitelem platného oprávnění pobytu nebo o držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky uděleného v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolané invazí ruských vojsk. A slovo trvání se nahrazuje slovem zavedení.Bod 14 § 6, odstavec osm se věta druhá nahrazuje větami Dvojtečka uvozovky Dolek žádosti udělení víza podle věty první z důvodu podle § 33 odstavec jedna písmeno a. Zákon o pobytu cizinců na území České republiky je cizinec dále povinen předložit doklad o zajištění ubytování podle odstavce jedna, doklad o zajištění ubytování podle odstavce jednacíec dále povinen předložit před udělením dlouhodobého víza podle věty první z důvodu podle § 33 odstavec tři zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Uvozovky dole, jinak se vízum neudělí, tečka uvozovky nahoře. Dosavadní novelizační body 12–34 se označují jako novelizační body 15–37. Za třetí v části první článku I se za původní novelizační bod 11 Závorka nově 16, Konec Závorky vkládá nový novelizační bod 17, který zní v § 6 se doplňuje odst. 16, který zní, jestliže cizinec, kterému bylo v období od 24. února 2022 uděleno v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolal invazi ruských vojsk.Vízum k pobytu na 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odstavec jedna, písmeno a. Zákon o pobytu cizinců na území České republiky, čárka, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo podle § 33 odstavec tři zákona o pobytu cizinců na území České republiky pobírá na území bezplatného cestovního dokladu a prokáže, že nemůže z důvodu na jeho vůli Nezávislých získat cestovní doklad u příslušného orgánu země původu. Jsme zde také probíhal několikrát. Vydá mu na žádost ministerstvo vnitra cestovní průkaz totožnosti. Podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky to ovšem neplatí, jestliže místní podmínky vydání cestovního dokladu totožnosti toto neumožňují, cizinec je povinen vždy předložit fotografii. Dosavadní novelizační body 17–37 se označují jako novelizační body 18–38.Za čtvrté, v části druhé článku II se za původní novelizační bod jedna vkládá novelizační bod dva, který zní dvojtečka. V § 124 odstavce jedna se slovo státem Evropské unie vkládá slovo Islandská republika, Lichtenštejnské knížectví, Norské království nebo Švýcarská konfederace. Dosavadní novelizační body dvaa tři se označuje jako novelizační body tři a čtyři, druhou částí toho pozměňujícího návrhu vlastně to byl zákon o pobytu cizinců a druhá část je za část část pátá, za část první se vkládá nová část druhá, která včetně nadpisu zní, teď je tady výčet, zákon, které nebudu číst. Je to zákon 32599 Sb. o azylu, kdy my se dotýkáme § 18.
Kdy.
Za prvé v § 18 písmeno E Slovo uvozovky dole nebo dnem uvedený v § 18 a odstavec jedna uvozovky nahoře se zrušuje a za druhé § 18 A se odstavec jedna zrušuje, dosavadní odst. 23 se označují jako odstavce jedna a dva následující části a články další se přečíslují k tomuto pozměňujícímu návrhu 48. 19, který se vložily do systému, se potom následně přihlásím v podrobné rozpravě. Teďko bych provedl.Okomentování vlastně jednotlivých návrhů tohoto pozměňujícího návrhu a zároveň teda bych tam dal i takové trošku širší shrnutí. Vlastně Lex Ukrajina jedna až Lex Ukrajina šest, teď jsme v té Sedmičce, protože vlastně Lex Ukrajina sedm je poslední norma, kterou bude projednávat národní parlament, další prodloužení vlastně nad březen 2026. Pakliže by ten ozbrojený konflikt dále trval, tak vlastně už nebudeme schvalovat my. Ale nastane tam ten automat, vždy se to bude automaticky prodlužovat o jeden rok, jestli součástí toho automatického prodlužení o ten jeden rok. Pakliže by ten konflikt dále trval, by byla ještě nějaká diskuze o nějakým dalším zpřísňování, to přesně nevím. Takže odůvodnění námi navrhovaných změn k té první části zpřísnění podmínek trvání dočasné ochrany. Česká republika je vnitrostátním schengenským státem a má proto jen velice omezené možnosti, jak kontrolovat, zda osoby využívající benefity spojené s dočasnou ochranou skutečně pobývají na území České republiky a nedochází tak k jejímu zneužívání.Tady se na to zaměřovala hodně laická veřejnost se ptala, jak je možné, že vlastně ty lidé, kteří tady pobývají, dostali ty více odčasné ochrany, mohou cestovat volně, se stojí po Evropě. Bylo tady vysvětlováno, že neumožňuje vlastně ve své podstatě ta norma bránit těm lidem, aby třeba na tu dovolenou odjeli zpátky na tu Ukrajinu, aby se to zdá zvláštní, když jsem vycestovali za účelem ochrany, že tam je válečný konflikt, ale prostě ta norma to umožňuje.Tak státní a nedochází tak jejich zneužívání. Státní orgány, zejména ministerstvo vnitra a policie, evidují řadu osob. V současné době je to z praxe, které mají jako místo hlášeného pobytu uvedenou tzv. ohlašovnu.Jedná se převážně o případy, kdy osoba byla majitelem nemovitosti nahlášena buď jako osoba neoprávněně na dané adrese přihlášená, takže prostě někdo se přihlásil jakoby za zády toho majitele nemovitosti na tu adresu nebo jako osoba, která se odstěhovala a nesplnila svou povinnost nahlásit nové místo pobytu. Jinak jsme zpřísňovali postupně ty Lexy Ukrajina, tak vlastně jedna z podmínek vlastně přiznání těch různých dávek a podobně bylo, že prostě ty osoby, když se přestěhují z bodu A do bodu B, tak mají povinnost prostě do nějaké doby nahlásit tu změnu toho pobytu.
Bohužel.
V tom velké množství příchozích, já nevím, 530 000 víz dočasné ochrany. Někteří lidé už odešli, který tady ještě zůstali. Je tady určitá skupina, ale ne úplně malá, proto jinak by prostě na to nereagovala ta odborná veřejnost lidí, kteří prostě neplní si ty svoje určité zákonné povinnosti, které mají. Oni sem přišli, my jsme jim nabídli náš sociální systém, zdravotní systém, školský systém, otevřeli jsme jim naši náruč. Nikdo to nerozporuje a nikdy jsme to jako hnutí ANO nerozporovali, ale ti lidé si prostě neplní určité povinnosti, které si plnit mají. U těchto osob je proto důvodně se domnívat, že se na území České republiky nezdržují, takže oni tady čerpají některé ty benefitní dávky, ale prakticky tím, že tady nemají hlášen nikde žádný ten pobyt, tak my vlastně nevíme, kde ty osoby jsou, to je jedna z těch výtek, kterou my dlouhodobě máme od samého počátku, že nemáme jasný přehled vlastně, kde ty osoby máme, kolik těch osob tady vlastně máme, jak se nám tady pohybují a podobně. Je to jedna z věcí, na které se neshodneme s panem ministrem vnitra, často na bezpečnostním výboru jsme se na to ptali a ptáme se na to stále. A prostě jenom se nějak imaginárně domníváme, kolik vlastně těch osob tady vlastně na tom našem území máme.U těchto osob je proto důvody se domnívat, že se na území České republiky nezdržují a neměli by tak benefitovat z dočasné ochrany. V současné době se jedná o tisíce osob. Říká tento odborný materiál, který prostě vychází z odborné veřejnosti, jsou to tisíce osob v České republice, o kterých nevíme, jestli tady na nějaké adrese jsou, jestli se vůbec v České republice zdržují nebo jenom tady nafasujou nějakou tu dávku. A opět odjíždí na Ukrajinu, protože takové skupiny byly takto organizovány, přijížděly prostě autobusy, nafasovaly si tu humanitární dávku, zase se vracejí zpátky na Ukrajinu. Bohužel i k tomu tady docházelo. Neříkám, že to bylo nějaká extra masivní, věc, ale prostě samozřejmě potom všechno toto budí nějaké emoce v té české společnosti, která to platí, zejména když teda tato současná vláda prostě spousta věcí prostě neřeší pro české občany a my tady otevíráme náruč, kterou ani nejsme schopni pořádně si zkontrolovat, kam ty finanční prostředky vynakládáme.V, v době se tedy jedná o tisíce osob nejen v Praze, kdy v Praze se odhaduje, že takových osob je evidováno více jak 3000, které jsou prostě na té ohlašuvně. To, co jsem tady četl v tom pozměňovacím návrhu, tak se navrhuje zpřísnění, a to zpřísnění spočívá v tom, že navrhuje se proto, aby po třech měsících, kdy se osoba vedená tzv. ohlašovně a nesplní li svou zákonnou povinnost ohlásit řádné místo pobytu, jí byla dočasná
Ochrana odebrána, to znamená dočasná ochrana jí zanikne, ta osoba přijde o všechny ty benefity spojené s vízem dočasné ochrany, protože prostě my nemáme přehled o místě i jeho pobytu. Ta osoba se nějakým způsobem někam odstěhuje, přestěhuje a nesděluje nám tyto věci. Je to poměrně přísné, ale jestliže prostě někomu něco poskytujeme, jsme 2,5 roku už po vypuknutí toho konfliktu. Ty lidé by si měli uvědomit, že prostě máme tady nějaká pravidla a ty pravidla je třeba dodržovat.
Proč to říkám? Protože já hned tady k tomu jsem si našel několik článků, které hovoří obecně o té uprchlické ukrajinské krizi, kdy tady totální ruská invaze na Ukrajinu způsobila mimo jiné celou migraci v Evropě od konce druhé světové války do pohybu se postupně dala až 1/3 obyvatel napadené země. 2,5 roku od rozhoření konfliktu zůstává mimo své domluvy na více jak 10 000 000 Ukrajinců rozprostřených v evropských státech, jo, ten článek je poměrně rozsáhlý, který dále mapuje, kde se nachází, kteří Ukrajinci v jakém postavení, protože přestože máme na to tu evropskou směrnici, na základě které jsme udělali Lexy Ukrajina a ten zákon vlastně Lex Ukrajina, který takto sengově nazýváme, tak každý ten stát k tomu přistupuje trošičku odlišným způsobem. Zaměříme li se na Česko, tak zaměřujeme se na počet uprchlíků v přepočtu na obyvatele, na čele unijního žebříčku najdeme českou, Česko, kde na 1000 obyvatel připadá až 35 držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Větší podíl běženců v populaci hlásí v Evropě už jen mimo unijní Moldavsko, kde tvoří uprchlíci zhruba dvacetinu populace ze západoevropských států, nevykazuje nejvyšší relativní počet uprchlíků Německo, ale pro mnohé tak trochu překvapivě to Irsko od roku 2022 Současně získalo dočasnou ochranu například v Irsku 110 000 občanů Ukrajiny.My jsme se tady mnohokrát utkali s panem ministrem vnitra, kdy jsme se ptali na tu otázku, jaká je vlastně ta horní, horní hranice příjmů Ukrajinců do České republiky? Jestli prostě můžeme mít nějaký strop, kolik snese náš sociální systém, zdravotní systém, prostě ta naše ekonomika, kolik utáhne i z hlediska nějakého kvalitního bydlení, zdravotního zabezpečení sociálního, školského systému a podobně. Bylo řečený, že ve své podstatě ta Ukrajina, která má kolem 40 000 000 obyvatel, tak kdyby vlastně jako prchnul každý druhej a přihlásil se tady na vízum dočasný ochrany v České republice, takže my ho přijmeme. Já úplně nevím, jak tomu je, protože já jsem tady objevil článek, kdy o tom hovoří Norsko a je to docela zajímavé, protože já ten článek tady přečtu z toho důvodu toho zpřísnění. Norsko přestane automaticky udělat ochranu všem Ukrajincům.Norské úřady nebudou nyní posuzovat žádosti Ukrajinců přicházející ze západu země. Ten první článek, ze kterého já jsem citoval, tak úplně na konci je mapka té Ukrajiny, což je obrovská země, že ho největší evropská země, kde máme vlastně Západ a jakoby východ té Ukrajiny, kdy v té části, která je nejvíc dotčená tím válečným konfliktem, kde vlastně ta Luhanská a Doněcká oblast, tak to je Oděská oblast Kyrovohradská oblast, Mykolajská oblast, Dnětnohorská oblast, Charkovská oblast a Kyjevská oblast a na západě Ukrajiny, což tady přináleží ke Slovensku, Polsku, Moldavsku, tak je ta Zakarpatská lvovská, Volyňská, revenská, ternopolská oblast.Oblasti, které přináleží tady k nám a jsou jakoby trošku vzdálené od toho válečného konfliktu, tak tady v tom materiálu z toho Norska, tak se píše, že právě z těchto oblastí, které jsem teďko citoval a nejsou bezprostředně zatíženy válečným konfliktem, tak budou naši kolegové v Norsku přehodnocovat, norské úřady budou individuálně posuzovat žádost Ukrajinců přicházející ze západu země. Opatření se týká zejména Lvovské, volyňské, Zakarpatské, Ivano, Frankivské, Tornopilské a Reevnivské oblasti. Takže ve své podstatě ty oblasti, které já jsem tady citoval. Norsko s okamžitou platností přestane automaticky udělovat ochranu všem Ukrajincům a příchody příchozích ze Západu této země budou posuzovány individuálně. Takže já se tady ptám. My jsme to také říkali, jestli prostě opravdu musíme přijímat každého individuálně. A co vede Norsko k té situaci?Od začátku války? Skandinávská země. Automaticky poskytoval ochranu všem příchozím ukrajinským běžencům. Nyní se ale vláda rozhodla ke změně postoje. Nemůžeme přece přijmout nepřiměřený počet vysílaných osob ve srovnání s podobnými zeměmi.
Přidejte odpověď