Jestli něco opravdu hodně znepříjemňuje každodenní fungování, tak je to špatný zrak. Rozmazané vidění samozřejmě zásadně ovlivňuje kvalitu života. Někdy jde o problém způsobený přímo v oku, jindy se ale jedná o doprovodný projev jiného onemocnění. Oftalmologové prozradili, co všechno může náhlé i postupně vznikající rozostřené vidění znamenat a jak se rozmazaného vidění zbavit.
Rozmazané vidění je většinou popisováno jako ztráta kontrastu nebo omezené rozlišení detailů. Jak popisuje článek v sekci Porozumění vidění na stránkách Zeiss, věci vidíme zamlženě a na různé vzdálenosti nedokážeme zaostřit.
Některé lidi postihne rozmazané vidění jednoho oka. Toho si lze všimnout při zavření „dobrého“ oka. Jiní vidí rozostřeně na obě oči.
„Rozostřené vidění může mít mnoho různých příčin, které nemusí být pouze očního původu. Pokud jde o náhlou změnu vidění, většinou se jedná o úraz, nějaký zánět, případně krvácení,“ vyjmenovává oftalmolog Radan Zugar, primář Očního centra Praha.
Vidění rozostří mnohé oční nemoci
Mezi další příčiny neostrého vidění patří refrakční vady, jako je krátkozrakost, dalekozrakost či astigmatismus. „Obvykle se rozmazaným viděním projeví šedý zákal, kdy dochází k zakalení čočky. Nebo zelený zákal, při kterém zvýšený nitrooční tlak poškozuje zrakový nerv,“ říká doktor Zugar.
K náhlému rozostření může vést i makulární degenerace (poškození centrální části sítnice). Také se takto projevuje odchlípení sítnice, což je akutní stav, který vyžaduje okamžitý zásah očního chirurga.
Oči odrážejí i migrénu či hypertenzi
Kromě očních problémů mohou k rozostřenému vidění vést i neurologické nebo systémové poruchy. Například migréna s aurou může způsobit dočasné rozmazání vidění. I cévní mozková příhoda může mít podobný projev.
„Ovlivnit zrak může také komplikace diabetu, jako je diabetická retinopatie (nezánětlivé onemocnění oční sítnice vznikající vlivem postižení cév při cukrovce; pozn. red.),“ uvádí oftalmolog.
Rovněž hypertenze, pokud dlouhodobě není léčena, může podle Radana Zugara způsobit poškození sítnice a následné zhoršené vidění.
Kdy vyhledat pomoc lékaře
Rozmazané vidění může značit vážný zdravotní stav. Vyskytne-li se u vás náhle rozmazané vidění a kterýkoli z příznaků uvedených níže, zavolejte místní záchrannou službu. Případně požádejte člena rodiny či kamaráda, aby vás odvedl na nejbližší pohotovost.
Mezi alarmující příznaky patří:
intenzivní bolest hlavy
vážná bolest očí
pocit dezorientace
obtíže mluvit nebo se hýbat
světelné kruhy nebo tmavé skvrny v zorném poli
Zdroj: Zeiss.cz
Nejčastějších 9 příčin rozmazaného vidění
1. Katarakta neboli šedý zákal
Šedý zákal (katarakta) je stav, při kterém se snižuje průhlednost lidské čočky. Nejčastěji k tomu dochází v důsledku stárnutí.
„Většinou se šedý zákal objevuje ve věku 65 až 75 let. Projevuje se zamlženým viděním, zvýšenou citlivostí na světlo a změnami vnímání barev, které se často jeví bledší. Léčbou je chirurgické odstranění zakalené čočky a její nahrazení umělou čočkou,“ říká Radan Zugar.
Ačkoliv lze šedý zákal léčit rychlou a bezbolestnou operací, mezi lidmi bohužel kolují různé mýty. Právě tyto mýty (viz níže) je nutí žít se špatným zrakem a problém neřešit.
Mýtus je, že šedý zákal musí uzrát
U některých lidí stále přetrvává názor, že se šedý zákal musí nechat takzvaně uzrát. Toto ale platilo před mnoha lety, kdy se používala jiná operační metoda a čočka musela být tvrdá. Dnes už je vše jinak.
„Pacient by operaci neměl zbytečně odkládat. Měl by ji podstoupit ve chvíli, kdy ho šedý zákal omezuje v běžném životě,“ radí Radan Zugar.
„Čím více je šedý zákal takzvaně uzrálý, tedy starší, tím bývá oční čočka více postižená. Je tvrdší a hůř se odstraňuje. Operace je pak náročnější, může přinášet více rizik a následná rehabilitace je také delší,“ varuje oftalmolog.
2. Glaukom neboli zelený zákal
Zelený zákal (glaukom) je onemocnění, které způsobuje poškození zrakového nervu uvnitř oka. Jak uvádí web Zelený zákal, jedním z hlavních faktorů vyvolávajících vznik a rozvoj glaukomu je vysoký nitrooční tlak. Proto je i prvotní léčba cílena na jeho snižování.
„Kromě rozostření vidění se může u některých typů zeleného zákalu objevit i silná bolest oka, zarudnutí a následně zúžení zorného pole,“ upozorňuje Radan Zugar.
Zelený zákal dělí medicína na chronický a akutní. Chronický o sobě zpočátku nedá vědět žádnými příznaky a zhoršování zraku u něj nastává postupně.
„Přitom právě včasné odhalení tohoto onemocnění je klíčové při jeho léčbě. V případě akutního zeleného zákalu se u pacientů objeví nejen rozmazané a zamlžené vidění a bolest v oku, ale přidat se může i pocit na zvracení nebo přímo zvracení,“ upozorňuje na další příznak Martin Fučík z oční kliniky Lexum v Praze Budějovická.
Revoluční technologie k léčbě glaukomu
Léčba zeleného zákalu zahrnuje oční kapky ke snížení nitroočního tlaku, laserovou terapi, nebo chirurgický zákrok, jak popisuje odborný článek v časopise Farmacie pro praxi.
V Očním centru Praha letos v červnu jako první v České republice vyzkoušeli novou, revoluční technologie v léčbě glaukomu.
Jedná se metodu minimálně invazivní mikrosklerostomie (viz níže), označované zkratkou MIMS. Jeho výhodou oproti obdobným metodám při léčbě glaukomu je, že nevyžaduje implantaci stentů napomáhajících odtoku nitrooční tekutiny z oblastí oka, kde je mu kladen největší odpor.
Jak probíhá mikrosklerostomie
Speciálně navržený chirurgický nástroj je vložen do skléry (bělma), která je vnější ochrannou vrstvou oka.
„V bělmu odstraní malý kanál tkáně. Tento kanál poté zůstává otevřený a neustále odvádí nitrooční tekutinu, což efektivně snižuje nitrooční tlak,“ popisuje novou technologii Andrea Janeková, vedoucí lékařka centra kataraktové a refrakční chirurgie a zástupkyně primáře Očního centra Praha, která operaci poprvé provedla.
Mikrosklerostomie poskytuje pacientům s glaukomem minimálně invazivní alternativu, kdy nejsou třeba stenty. Metoda je snadná na použití a méně pacienta zatěžuje.
Dosavadní zahraniční zkušenosti ukazují, že se po prvním roce po novému zákroku může až o 8 5 % snížit medikace a nitrooční tlak u pacientů klesá o 38 %.
3. Diabetická retinopatie
Diabetická retinopatie je závažné onemocnění cév oční sítnice. Obvykle se dostaví po několika letech trvání cukrovky. Komplikace ovšem mohou nečekaně propuknout mnohem dříve.
„Vidění může být zamlžené. Dochází k tvorbě černých skvrn, takzvaných mušek v zorném poli. V pokročilejších stádiích může člověk až oslepnout,“ vysvětluje doktor Zugar.
A co se to s očima diabetika vlastně děje? V článku pro Deník Jak moc hrozí cukrovkářům slepota to popsala Dana Fillová, specialistka na léčbu sítnice a sklivce z Očního centra Praha.
„Vysoká hladina cukru v krvi způsobuje ucpání a poškození drobných cév, kterými je sítnice protkána, a tím se zhoršuje její prokrvení. Při další formě diabetické retinopatie cévy v sítnici takzvaně netěsní, vytéká z nich tekutina a způsobuje otok sítnice,“ vysvětluje Dana Fillová.
Dobrá kompenzace je zásadní
Nedostatečné prokrvení i otok sítnice u špatně kompenzovaných diabetiků pak ničí schopnost vidění. Oko se snaží napravit situaci růstem nových cév. Ty jsou ale nekvalitní, praskají a mohou způsobit odchlípení sítnice.
„Zcela zásadní pro prevenci diabetické retinopatie je dobrá kompenzace základního onemocnění, tedy cukrovky,“ vysvětluje docent Martin Šín, přednosta Oční kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice.
„Velmi zjednodušeně lze říct, i když ne úplně stoprocentně, že pokud by byla cukrovka dobře kompenzována, tak pozdní komplikace, jako je diabetická retinopatie vůbec nenastanou. K tomu je potřeba ještě dobře léčit doprovodná onemocnění – hlavně vysoký tlak – a kontrolovat hladinu cholesterolu,“ popisuje Martin Šín.
4. Věkem podmíněná makulární degenerace
Jedná se o velmi závažné onemocnění sítnice, které je nejčastější příčinou těžké ztráty zraku u starších lidí. V rozvinutých zemích je dokonce nejčastější příčinou slepoty.
Při makulární degeneraci je postižena žlutá skvrna, tedy centrální část oční sítnice. Kvůli tomu lidé mohou uprostřed zorného pole vidět šedou skvrnu nebo stín. Onemocnění se vyskytuje ve dvou formách – suchá a vlhká. Vlhká forma postupuje velmi rychle a dokáže zničit zrak během několika týdnů či měsíců.
Včasným rozpoznáním této nemoci lze pomocí léků ztrátu zraku zastavit. Lidé nad 50 let by proto měli pravidelně podstupovat komplexní oční vyšetření, a to včetně specializované optické koherentní tomografie. Tato metoda podrobně zobrazuje strukturu sítnice a funkčnost všech jejích vrstev.
5. Odchlípení sítnice
Odchlípení sítnice nastane, když je vychýlena ze své obvyklé polohy. Může se to stát při pohmoždění oka, nebo také při navýšení nitroočního tlaku kvůli zelenému zákalu. Jedná se o vážný stav, který je nutné okamžitě léčit, protože hrozí oslepnutí.
„Kromě rozmazaného vidění patří k varovným příznakům blesky, záblesky světla a stíny nebo závoje před zrakem. Nutná je urgentní operace, aby se sítnice znovu přiložila,“ říká Radan Zugar.
6. Suché oko
Suché oko nejenže způsobuje podráždění, ale také výrazně ovlivňuje kvalitu vidění. „Když oko nemá dostatek slzné tekutiny nebo jsou slzy nekvalitní, povrch rohovky není správně hydratován. To vede k rozmazanému vidění. Pacienti často popisují pálení, pocit písku v oku, únavu očí a přechodné rozostření vidění,“ vysvětluje Radan Zugar.
Léčba suchého oka zahrnuje používání umělých slz či gelových kapek. V závažnějších případech jsou potřeba i lékařské zákroky, například uzávěry slzných kanálků, nebo předpis léků, které podporují produkci slz.
7. Presbyopie neboli vetchozrakost
Fyziologické změny zraku související se stárnutím se projeví po několika desetiletích života. První z nich přichází často už kolem 40. roku.
Presbyopie neboli vetchozrakost je přirozenou součástí stárnutí očí. Souvisí se ztrátou pružnosti čočky. Nejčastěji se projevuje neschopností zaostřit na běžnou čtecí vzdálenost.
Se zvyšujícím se věkem se zpravidla obtíže stupňují a objevit se může neostré vidění při práci na počítači nebo řízení auta.
„U klientů ve středním a vyšším věku, kteří k nám přicházejí s presbyopií, používáme k vyřešení neostrého vidění implantaci nitroočních čoček. Nově chystáme na našich očních klinikách laserové zákroky i pro klienty nad 40 let, tedy i pro poměrně mladé lidi,“ říká Jakub Ventruba, oftalmolog z oční kliniky Lexum v Brně.
8. Oční infekce
Mezi nejčastější oční infekce patří bakteriální nebo virová konjunktivitida. Ta se projevuje zarudnutím, sekrecí a někdy i rozostřeným viděním.
Další častou infekcí je keratitida, což je zánět rohovky. Může být způsoben bakteriemi, viry (například herpetickými) či plísněmi a úrazy. Infekce v očích velmi často vznikají také v souvislosti s nošením kontaktních čoček. Keratitida se projevuje bolestí, zvýšenou citlivostí na světlo a rozmazaným viděním.
„Endoftalmitida, opět způsobující rozmazané vidění, je závažná infekce vnitřních částí oka. Může nastat například po operaci katarakty (šedého zákalu). Pokud se neřeší včas, může vést k trvalé ztrátě zraku,“ dodává primář Radan Zugar.
9. Úrazy oka
Rozostřené vidění mohou způsobit i úrazy oka. Může se jednat o mechanická poranění, například údery do oka, vniknutí cizího tělesa nebo poranění rohovky. Úrazy mohou vést k dočasným i trvalým poruchám vidění.
Také chemické popáleniny oka, kdy oko přijde do styku s dráždivými látkami, mohou vážně poškodit rohovku nebo spojivku a způsobit rozostření vidění. Silné údery do oka mohou kromě nitroočních tkání také poškodit optický nerv, což by mohlo mít za následek vážné poruchy vidění.
Shrnutí:
Rozostřené vidění může nastat z mnoha různých příčin, které nemusí být jen očního původu. Pokud jde o náhlou změnu vidění, většinou se jedná o úraz, nějaký zánět, případně krvácení.
Mezi další příčiny neostrého vidění patří refrakční vady, jako je krátkozrakost, dalekozrakost či astigmatismus.
Kromě očních problémů mohou k rozostřenému vidění vést i neurologické nebo systémové poruchy, například migréna s aurou, komplikace diabetu nebo hypertenze.
Zdena Lacková
Pražský deník
Přidejte odpověď