Žijí ve stínu sourozenců, mohou se cítit přehlížené, neviditelné. V brzkém věku se naučí starat o sebe samy, aby rodičům ulevily a mnohdy pomáhají s péčí o nemocného. Děti, které vyrůstají vedle sourozenců s fyzickým nebo mentálním postižením, psychologové označují jako „skleněné děti“. Vedle postižené sestry vyrůstala také Jindra Landová. „Teprve, když jsem se sama stala mámou, začala jsem si uvědomovat, že mě to asi celé ovlivnilo více, než jsem kdy byla schopná a ochotná si připustit,“ vypráví.
Vyrůstají vedle sourozenců, kteří mají speciální potřeby. Ať už je to fyzický nebo psychický handicap. Skleněné děti od raného věku vnímají, že sourozenec potřebuje více péče a snaží se nepřidělávat rodičům starosti.
„Termín skleněné dítě označuje děti, jejichž emoční potřeby se stávají neviditelné kvůli intenzivním nárokům jiných sourozenců,“ vysvětluje na webu Very Well Mind psychoterapeut Eli Harwood.
Důsledkem jsou samostatné, nezávislé a nápomocné děti. Problémem je, že se také naučí odkládat vlastní potřeby na poslední místo a mívají problém požádat o pomoc.
Že mi to ubralo mámu jsem si uvědomila až v dospělosti
Vedle sourozence se speciálními potřebami vyrůstala také Jindra Landová. Na dospívání vzpomíná ráda. Že jí život se sestrou s fyzickým handicapem ubral něco z dětství, si začala naplno uvědomovat až v dospělosti.
„Teprve, když jsem se sama stala mámou, začala jsem si uvědomovat, že mě to asi celé ovlivnilo více, než jsem kdy byla schopná a ochotná si připustit,“ vypráví Jindra Landová.
Jindra Landová přitom definici skleněného dítěte splňuje perfektně. Je schopná, nezávislá, zodpovědná, velice brzy se naučila starat sama o sebe. Ve škole se dobře učila a nedělala žádné potíže. „Hlavně nepřekážet, nedělat starosti, nebýt na obtíž,“ shrnuje.
Že se jedná o běžné pocity skleněných dětí potvrzují výzkumy. „Studie ukázaly, že děti vyrůstající vedle sourozenců s chronickým onemocněním nebo postižením méně komunikují, až ignorují své potřeby,“ vysvětlují na psychologicko-poradenském webu Charlie Health.
Výchova skleněných dětí
Jindra Landová je sama mámou dvou dětí. Doma má zdravého syna a dceru se svalovou dystrofií. „Synovi to možná taky trochu bere dětství a mámu,“ uvědomuje si.
„Ale pracuji s tím. Věnuji se tématu mimořádných sourozenců a hlavně jemu, aby přínosy jednou převážily negativa,“ vysvětluje svůj pohled na výchovu skleněných dětí Jindra Landová.
Že vyrůstá vedle nemocné sestry synovi podle Jindry přináší spoustu pozitivního. „Tyhle děti jednou nebude zajímat hromadění majetku, výkon, soupeření a úspěch,“ je přesvědčená Jindra Landová.
Ve vztahu k synovi se jí osvědčila hlavně otevřená komunikace, a to i o náročných aspektech péče o sestru. „Žádné téma u nás není tabu. Ani to, že nás občas nebaví pomáhat ségře. Říkáme to i před ní. Jí taky nebaví prosit nás neustále o pomoc. Není to ničí chyba,“ svěřuje se Jindra Landová.
Ta druhá
Tématu skleněných sourozenců se věnuje také celovečerní dokument Ta druhá. Sleduje osmnáctiletou Johanu, která doma pomáhá s péčí o mladší postiženou sestru. Snímek režisérky Marie-Magdaleny Kochové byl letos uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary.
Tvůrci filmu ve spolupráci s Katedrou sociologie Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a organizací NAUTIS organizují první výzkum skleněných sourozenců v České republice. Zapojit se mohou sourozenci lidí s handicapem, a to jakéhokoliv věku.
Jindru Landovou možná znáte ze sociálních sítí, kde vystupuje jako Obyčejná máma. Jindra také založila neziskovou organizaci Obyčejný život, která se zaměřuje nejen na pomoc postiženým osobám, ale také těm, kteří jsou systémem často zcela opomíjeni – pečujícím osobám.
Co pomůže sourozencům dětí se speciálními potřebami:
sdílení s dětmi v podobné situaci
zapojení a podpora celé rodiny
možnost otevřeně komunikovat s rodinou i lékaři sourozence o svých obavách
informovanost o nemoci sourozence
prostor na vlastní naplnění a vytvoření identity mimo své role v rodině
Zdroj: Charlie Health
Barbora Havlová
Moravskoslezský deník
Přidejte odpověď