Fakultní nemocnice Olomouc zřídila mozkovou banku, ve které budou uchovávány vzorky mozkové tkáně darované zejména pacienty s neurodegenerativními onemocněními, jako jsou například Parkinsonova nebo Alzheimerova nemoc. Tento po úmrtí v rámci pitvy odebraný biologický materiál poslouží vědcům při výzkumu závažných nemocí mozku. Příčiny a podstatu rozvoje těchto chorob se nepodařilo dosud zcela vysvětlit. Stále neexistuje účinná léčba.
„Navazujeme na zhruba patnáctiletou klinickou a patologickou činnost v brainbankingu, kterou naše klinika a Ústav klinické a molekulární patologie prakticky provozují již od roku 2009, především zásluhou profesorky Kateřiny Menšíkové a doktorky Lucie Tučkové, tehdy jako vůbec první v rámci České republiky,“ poukázal přednosta Neurologické kliniky FN Olomouc Petr Kaňovský.
Olomoucké odborníky později inspirovala návštěva londýnské mozkové banky, kde viděli výsledky práce tamních vědců v oblasti sběru tkání a výzkumu neurodegenerativních onemocnění.
„Po návratu jsme zavedli stejný systém i u nás. Nyní tedy tato činnost získává oficiální status v návaznosti na nově pořízené špičkové vybavení, které nás posouvá na úroveň předních center například právě v Londýně, Vídni, Varšavě či Torontu,“ popisoval profesor Kaňovský.
Mozková banka zajišťuje standardizovaný postup při odběru, vyšetření a skladování biologického materiálu, což jsou nezbytné podmínky úspěšného výzkumu v oblasti neurodegenerativních onemocnění. Je druhou v České republice. První oficiální vznikla ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze.
Obě banky podle olomouckých expertů již spolupracují. Vzájemné sdílení výsledků výzkumu je zásadní pro zlepšování diagnostiky neurodegenerativních onemocnění a pro pochopení základních mechanismů jejich rozvoje a vývoj nových léků do budoucna.
Určení správné diagnózy během života pacienta je podle expertů v případě neurodegenerativních onemocnění v současné době stále velmi obtížné.
„Až ve dvaceti procentech případů je stanovena klinická diagnóza nesprávně, tedy je například diagnostikována Parkinsonova nemoc, přestože měl pacient úplně jiné neurodegenerativní onemocnění nebo kombinaci různých forem neurodegenerace,“ vysvětloval přednosta kliniky.
Definitivní diagnózu, tedy jakým typem onemocnění pacient skutečně trpěl, je podle něj možné stanovit až neuropatologickým vyšetřením mozkové tkáně.
„Detailní zkoumání mozkové tkáně darované pacienty, kteří trpěli těmito onemocněními, tak má zásadní význam pro pochopení patologických dějů odehrávajících se v postiženém mozku a pro vývoj účinné léčby,“ vysvětlil přednosta Neurologické kliniky.
Darovat mohou i zdraví
Biologický materiál uchovávaný a dále zkoumaný v mozkové bance je získáván po úmrtí pacienta odběrem v rámci pitvy. Odběr a vyšetření mozkové tkáně, stejně jako její archivace a následný výzkum podle olomouckých specialistů probíhají v souladu s etickými standardy a s předchozím souhlasem zemřelého pacienta nebo osob jemu blízkých.
„Darování mozku znamená, že se pacient rozhodne věnovat po úmrtí mozek pro potřeby výzkumu. Za tímto účelem podepíše s ošetřujícím lékařem Souhlas s uchováním a využitím mozkové tkáně pro potřeby výzkumu. Pokud dárce není schopen vyplnit a podepsat informovaný souhlas, může tak učinit jeho nejbližší příbuzný. Tento souhlas je uložen ve zdravotnické dokumentaci pacienta a v mozkové bance,“ objasnil přednosta Ústavu klinické a molekulární patologie FN Olomouc Jan Bouchal.
Pro zajištění integrity mozkové tkáně je důležité, aby byla mezi úmrtím a odběrem mozku co nejkratší časová prodleva. Mozková tkáň je nejdříve důkladně vyšetřena zkušeným neuropatologem, část mozku je přitom použita ke stanovení definitivní diagnózy neurologického onemocnění.
„Další vzorky jsou uchovány v mrazicím boxu při teplotě mínus osmdesát stupňů Celsia a jiné jsou fixovány ve formalínu. Oba konzervační postupy umožní provádění neurovědního výzkumu mnoho let po jejich uložení,“ přiblížil docent Bouchal.
Pro darování mozku pro vědecké účely se mohou rozhodnout i lidé, kteří netrpí neurodegenerativním nebo jiným závažným onemocněním mozku.
Tkáně darované lidmi bez neurologického onemocnění jsou podle olomouckých specialistů velmi cenné, protože umožňují vědcům porozumění a srovnání vzhledu a fungování zdravého mozku s mozkem postiženým neurodegenerativním onemocněním.
Co je „Mozková banka“
Mozková banka je zařízení, v kterém jsou uchovávány vzorky mozkové tkáně darované pacienty s neurodegenerativními onemocněními. Tato zahrnují nejčastěji Parkinsonovu nemoc, Alzheimerovu nemoc, multisystémovou atrofii, progresivní supranukleární paralýzu a další onemocnění projevující parkinsonským syndromem nebo demencí.
Archivovaný materiál může následně sloužit k dalším analýzám na buněčné a molekulární úrovni. V případě provádění genetického vyšetření bude vždy nezbytný explicitní souhlas Etické komise Fakultní nemocnice Olomouc.
Podrobné informace a formuláře souhlasů pro dárce i osoby blízké jsou k dispozici na stránkách mozkové banky: https://mozkovabanka.fnol.cz/
Darovat tělo pro medicínské účely
Lidé mohou poskytnout své tělo pro vědecké a výukové účely. Ušlechtilé rozhodnutí dobrovolných dárců umožní například zabezpečení praktické výuky budoucích lékařů, pro které jsou anatomické znalosti stavby lidského těla nezbytné.
Zájemci se mohou obrátit například na Ústav normální anatomie Lékařské fakulty Univerzity Palackého. Více informací na webu Ústavu normální anatomie.
Daniela Tauberová
Olomoucký deník
Přidejte odpověď