ČRo Dvojka
Hostem pořadu Jak to vidí je molekulární genetik Jan Pačes.
Epidemiologická situace po povodních, Ignorantské Nobelovy ceny. Nová chřipka nejenom ve Spojených státech, opičí neštovice v Evropě a umělá inteligence v diskuzi s konspiračními teoretiky. Tak to jsou naše dnešní témata. Na co si dát pozor v oblastech zasažených povodněmi z toho zdravotního hlediska?
Jan Pačes, genetik, Ústav molekurální genetiky AV ČR
——————–
No, lidé si právě neuvědomují leckdy, že to, co teče v povodních, nemusí být úplně čistá nebo nemusí, není úplně čistá voda. Běžně se asi v rybníku nebo v řece koupeme. Ale v okamžiku, kdy se ta řeka rozlije, tak může z těch lesů a z polí hlavně stáhnout leccos. A potom, když proteče městem, tak to taky můžou být i chemikálie. Všechno, co v těch sklepích člověk má. Takže i při těch předcházejících povodních, tak po těch povodních je potřeba být trošku víc opatrný než normálně. I třeba na lehké příznaky. Právě proto, aby lidi mají dost starostí bez toho, aby byli nemocný, tak aby se to včas podchytilo.
moderátor
——————–
Jak na čištění studní? Stačíme na dezinfekci sami nebo bychom si měli najmout specializovanou firmu?
Jan Pačes,
No, určitě existují lidé, kteří tu zkušenost se studnami mají. Ono hodně záleží na tom, jestli do té studny něco proteče vrchem, anebo jestli to jenom ta spodní voda. Já jsem nešikovnej, tak já bych si na to někoho zavolal. Ale zase tak složitá věc to není. Musí se vybrat, kdyby tam byly nečistoty. Pak se to vydezinfikuje většinou chlorem a voda se znovu vybere. A celkem by to nebyl problém. Ale asi rozumné je nechat si udělat rozbor, jestli už je to všechno v pořádku. A určitě to nebude v pořádku třeba během prvních 14 dnů, možná tří týdnů, protože prostě v té půdě a všude, jak se to zamíchalo, může být leccos. Takže chce taky tomu dát čas. Čistit studny až za chvíli.
moderátor
——————–
A do té doby používat tedy nejlépe balenou vodu?
Jan Pačes,
Určitě balenou vodu. A obecně hlavně ty potraviny, říká se, hygienické stanice doporučují ty potraviny, které přišly do styku s touhle tou vodou, se braly jako nepoživatelné. On už třeba někdo ve sklepě měl, já nevím, ze zahrádky plodiny nebo brambory, tak to není dobrý nápad, jenom to opláchnout. Samozřejmě konzervy a já nevím, asi kompoty celkem není problém, když se to omyje. Ale tyhle ty věci a dokonce i třeba, když ještě na zahrádce něco zbylo, já nevím, dýně a teď to přelila ta voda. Tak já nevím, je to líto. Moje maminka je taky pěstitelka, tak by to, tý by to rvalo srdce. Ale jak říkám, no, člověk bude mít starosti dost i bez toho, a tak radši to nepokoušet.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Musím se zeptat, jaké infekce lze očekávat?
Jan Pačes
No, ty zkušenosti už tady máme. Hygienické stanice i lékaři, takže víme, že asi se trošku zvedne žloutenka typu A. To tak bývá často. A to, co se může stát, je ta leptospiróza, což je taková věc, která se normálně běžně vyskytuje, ale bývají to hlodavci, právě když to vypláchne z polí ty hraboši a myši, tak se to může dostat i do té vody. A to je nepříjemná věc, protože se lehce dostane do těla skrz třeba drobné oděrky. Takže, když člověk uklízí to bahno, tak by to neměl dělat odhalený a určitě by měl mít ochranné pomůcky a rukavice. A to i když to bahno potom vyschne, tak ten prach a tohle to, tak když je člověk ve sklepě a teď to tam někde zametá, práší se, tak třeba ta rouška je dobrý nápad. A hlavní je, když člověku není dobře, tak včas jít říct lékaři. A informovat ho, že přišel člověk do styku s tou povodňovou vodou.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Jak důležité je akutní očkování v postižených oblastech, které už oznámilo Ministerstvo zdravotnictví?
Jan Pačes, genetik,
No, tak žloutenka, to už se asi nedá stihnout, ale člověk by si ji měl zkontrolovat tetanus. Taky s tetanem normálně člověk moc do styku nepřijde. Jenom lidé, kteří třeba pracují s koňmi, ale takhle, jak se to všechno spláchne, tak v té vodě může být leccos, tak člověk by si měl být jistý, že má správně tetanovku. A kdyžtak si na ní dojít. No, a jinak, co se týče takový těch infekčních onemocnění, ona nám teďka nabíhá, protože začal školní rok. Tak určitě nějaké chřipky, covid, RSV, tak všechno asi teďka trošku bude narůstat. A asi to nebude moc souviset s těmi záplavami, ale samozřejmě lidé, kteří pak třeba jsou v těsném prostoru, tak mohou to dostat, ale vyloženě infekční choroby se neočekávají.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Když jste se změnil o chřipce, máme tu relativně nový virus chřipky H5N1. Měl jsem pocit, že to je ta ptačí.
Jan Pačes,
Ano, to je správně, ten virus H5N1, ten virologové a epidemiologové sledují už dlouho. Ten úplně nový není, on poprvé byl detekován už na konci minulého století, myslím rok 96. A tenkrát to byl virus čistě ptačí. Ale on bohužel má tu klasifikaci /nesrozumitelné/, to znamená, že je velice nebezpečný pro ty ptáky. A těch prvních 10, 15 let soupeřil s těmi jinými ptačími viry, které tam byly. A v současnosti ale se z něj stal ten dominantní ptačí virus. A to je takový ten virus, který když napadne to ptačí hejno, tak divocí ptáci zemřou všichni. A u nás se potom v těch chovech musí celý ten chov zlikvidovat.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Ale už se přenáší i na člověka, je to tak?
Jan Pačes,
No, když pracujete s těmi zvířaty, tak je možný, že na vás přeskočí. Od toho roku 97, myslím, do roku 24 bylo zaznamenáno spolehlivě třeba necelá tisícovka případů. Ve světě, v celém světě za celou tu dobu toho přenosu. A z toho teda asi 450 lidí zemřelo. Takže i pro člověka je poměrně nebezpečný. To číslo takhle vypadá. 50 % je hodně, ale bude určitě nižší, protože jsme nevěděli o mnoha případech, které proběhly ne tak závažně, tak se ti lékaři a ta statistika nedozví. No, ale ten problém, který přišel vlastně letošní rok nebo loňský rok, je ten, že ptáci a savci se vlastně hodně liší v tom, jaký mají ten dýchací trakt. A ta chřipka tahle ta, ta má radši ptáky, protože ty mají tu povrchovou molekulu, pomocí které se ten virus chytí. Tkáně trochu jinou, než jí máme my savci. No, ale teď se začíná ukazovat, že najednou začíná přeskakovat víc na savce a že ti savci si to asi již umí předávat mezi sebou. A to je prostě v té epidemiologii nebo v té virologii takový další krok toho, jak se ten virus z velké dálky a od těch ptáků nějaký vodních postupně blíží a už ho tedy máme v savcích. No, a ten největší problém je, že letos v létě byl detekován u krav ve Spojených státech. A to tedy už je hodně blízko, protože ty krávy, to už je vlastně v našem potravním řetězci.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
A on se ten virus objevil i v syrovém mléce.
Jan Pačes,
To je další věc. Ano, že ten virus se objevil v mléce. Pro ty krávy překvapivě. Tenhle ten virus není asi moc nebezpečný. Ta stáda nejsou jako nijak zvlášť nemocná, což se netýká jiných savců. Víme třeba na jedné pláži se našly celá stáda mrtvých tuleňů. Nám to není úplně jisté, jestli zemřeli, protože se nakazili tím, že sežrali nějaký mrtvý ptáky nebo si to mezi sebou předali, ale zemřeli skoro všichni. U ledních medvědů je to velký problém. Na farmách, když se tahle ta chřipka, když přeskočila na ty kožešinové farmy, na hranostaje. Tak tam to taky bylo velice patogenní. Ale třeba zrovna těm kravám to moc nevadí. No, ale teď si představte, že najednou budeme mít mléko, no, a farmáři, teda zejména američtí farmáři, kovbojové, od nich člověk asi nemůže úplně čekat, že já myslím, že se teďka snaží spíš dělat, že nic na těch kravách nemají, protože by to pro ně znamenalo velký problém pro tu výrobu. A pro nás ovšem v Evropě zatím to nemáme. No, ale ta šance, když už jednou se to rozšíří mezi skot, že se dokážeme ochránit dlouhodobě, ta není moc velká.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Abychom ale nestrašili, pasterizované mléko je bezpečné.
Jan Pačes,
Ano, vypadá to, že pasterizace mléka je problém. No, to je spíš to, že je teďka populární pít to syrové mléko, což teda není dobrý nápad i z mnoha jiných důvodů jako tuberkulóza a všechno možné. Ale tak to třeba i v těch státech vím, že se to hodně řeší, protože jsou zase, máme ty konspirační teorie všude, tak okamžitě samozřejmě vyběhnou konspirační teoretici, kteří už dneska dokážou napáchat vlastně velké škody tím, že si začnou vymýšlet nějakej totální nesmysl. No, ale když pak mají na sociálních sítích třeba větší dosah, tak se pak třeba lidé, kteří se v tom pořádně neorientují, protože koho by to zajímalo ta virologie. Tak pak třeba dělají chybná rozhodnutí. No a jak se liší H5N1 od těch v uvozovkách našich virů H1N1 nebo H3N2.
Jan Pačes, genetik, Ústav molekurální genetiky AV ČR
——————–
No, tak tohle to je to, jak se ta chřipka a influence pojmenovává. Má tyhle ty dvě písmenka. To jsou ty dva hlavní geny, které ten virus potřebuje pro svoji propagaci. A existuje jich hrozně moc. Zatím u člověka byl jenom ta H1, H2, ty hlavní kmeny. Takže ten je úplně nový. Co se týče toho, je to pořád chřipka, ale proč je pro nás důležitá, je, že chřipka je virus, který není v jednom, ta jeho genetická informace není v jednom kousku. On je v několika segmentech. A proto ty krávy jsou tak důležité, protože když se nakazíte zároveň dvěma různými chřipkami, tak oni se dokáží hrozně lehce pomíchat. A vlastně vznikne nový virus strašně rychle. Je to velký skok. To je prostě finta toho viru, jak unikat té imunitní odpovědí a jak vznikají nové varianty nebo druhy nebo poddruhy. No, a právě jsou dva druhy savců, který jsou pro nás v tomhle tom nepříjemný, a to je ta kráva a zejména vemeno. Protože ona tam má ty receptory i ty ptačí, i ty lidský v jedný tkáni. Takže tam k tomu pomíchání je mnohem větší šance, že dojde. Totéž se týká prasat.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Na jaké další savce ještě tahle ta ptačí chřipka přeskočila? Víme to?
Jan Pačes,
No, existujou ta jako plošná detekce, toho se tolik nedělá. Ojedinělé případy jsou u leckoho. Ale ty větší, jak říkám, tak to byli ty lední medvědi. Byli to, kde se to objevilo a poměrně šel na to, vyšla to studie. Tak to bylo u těch tuleňů a bylo to u těch hranostajů. A zbytek jsou sporadické případy, na to není žádná velká studie. Takže o počtech nevíme úplně. Ale evidentně ten virus už získal takovou nějakou vlastnost, že už u těch savců taky se může šířit.
moderátor
——————–
No, a co to pro nás znamená? Máme se obávat v budoucnu nějaké další epidemie?
Jan Pačes,
No, pro nás jako obyvatelstvo to neznamená nic, protože to je prostě taková virologická záležitost, která se sleduje. Ale z hlediska toho, jak se ten svět vyvíjí, tak kdybychom se tomu chtěli bránit, tak to bude mnohem těžší teďka poté, co se to dalo do skotu, než to bylo předtím. A samozřejmě šance, že pro nás, tak jako ty epidemie chřipky prasečí 2009, tak no, tak holt na nás skočí další virus, no. Doufejme, že nebude u toho člověka tak patogenní a že existují tedy vakcíny. Oni vakcíny proti chřipce nejsou tak dobré, jako třeba proti jiným nemocem, ale existují. A minimálně, co já vím, tak tři z nich by měly dobře nebo dobře v rámci možností fungovat i proti tomuto kmenu.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
A proč nejsou, jak říkáte, dost dobré?
Jan Pačes, genetik, Ústav molekurální genetiky AV ČR
——————–
No, to je vlastně z toho, té chřipky. Ona umí hrozně dobře měnit ten povrch a ty naše protilátky prostě nejsou dlouhodobě účinné. Proto také vlastně každý rok musí být nová vakcína, protože jeden rok se populace ochrání proti jednomu kmenu a druhý rok přijde jinej a už to nefunguje.
moderátor
——————–
Kdo by se podle vás teď třeba měl nechat očkovat proti chřipce?
Jan Pačes,
No, v souvislosti s tímhle tím kmenem se nic nemění. To je jako všechno ještě daleko, to jenom pozorujeme. Ale jinak před sezónou určitě starší generace. To je jasná věc jako každý rok. A já si myslím, že praktický lékař to dobře doporučí. Já nevím, která je dneska ta hranice asi 65 plus. Ale tak před sezónou je to asi dobré.
moderátor
——————–
Zdá se, že takový ten humbuk kolem takzvaných opičích neštovic utichl. Jak nebezpečné je toto onemocnění pro Evropana?
Jan Pačes,
No, to je další taková věc, jak se nám to lidstvo zhušťuje na planetě, tak vidíme víc a víc takových věcí, taky máme lepší monitoring. A je to více ke sledování. No, tak opičí neštovice je taky virus. Je to virus, který je hodně příbuzný pravým neštovicím. A to bylo teda hrozné onemocnění. Tento virus tak nebezpečný není. My jsme si ho dlouho nevšímali, protože to je, byl endemický virus v Africe, kde ho lidé, zase není to tedy lidský, jmenuje se opičí, což je úplná náhoda, protože se našel u opic, ale jinak hlavně je to u hlodavců. A když vás hlodavec poškrábe nebo pravděpodobně i když ho sníte, tak to můžete se nakazit. A většinou ty /nesrozumitelné/, to množství těch nakažených lidí je limitováno, nic závažného se s tím neděje, protože to bylo v Africe, tak se o to nikdo moc nestaral. No, ale vlastně 2003 poprvé se objevilo něco trošku ve státech. To víme dokonce, jak se tam dostalo, to byla nějaká krysa z Ghany, která nakazila psouny a od toho se pak nakazilo pár lidí. No, a před dvěma roky byla větší pandemie i v Evropě. To už bylo vlastně docela dost lidí. To už bylo nějakých 1400 lidí v Evropě. Ta nemoc je dobře viditelná, protože člověk má ty boláky a není to infekční nemoc v tom slova teda respirační onemocnění. Takže jeho šíření se dá zabránit mnohem lépe než třeba u té chřipky, no a zase vakcíny přímo proti tomu nemáme, ale protože je to tak hodně blízký těm pravým neštovicím, tak na to fungují ty vakcíny, které máme a jsou odzkoušené proti pavým pravým neštovicím, které sice se teda podařilo vymýtit, ale ty vakcíny jsou pořád k dispozici.
moderátor
——————–
Hostem pořadu Jak to vidí, je dnes molekulární genetik Jan Pačes. Ani ne před týdnem se už po čtyřiatřicáté udílely Ignorantské Nobelovy ceny. Co to je.
Jan Pačes,
To je vynikající věc. Je to takhle týden nebo 14 dnů před udělováním pravých Nobelových cen. A je to taková parodie na Nobelovy ceny, ale vlastně je velice milá. A jeden z těch spoluzakladatelů zároveň vede časopis, který se jmenuje časopis pro Anály nepravděpodobného výzkumu. A uděluje se ta cena za výzkum, který vám na první pohled přijde úplně podivný, proč někdo zkoumá takovou věc. Možná některý si řekneme potom, který letos dostali ty ceny. Ale přitom pořád je to jaksi za opravdový výzkum. Není to za vymyšlené vtipy, ale za to, když se někdo pokoušel zkoumat něco. A ty autoři nebo to motto téhle té ceny je výzkum, který vás napřed rozesměje a pak vás přinutí k zamyšlení.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Novináři se chytli hlavně ceny za fyziologii, kterou získal objev, že savci jsou schopni dýchat řitním otvorem. Jak vůbec někoho může napadnout něco takového zkoumat?
Jan Pačes,
No, to je vlastně, to bylo i v médiích, to bylo poměrně předtím, než tenhle ten výzkum dostal cenu poměrně frekventované, že člověk vystrčí nebo člověk savec vystrčí zadek a z vody a může tím dýchat. No, je to zajímavý jako vlastně příspěvek té fyziologii, jak prostě to tělo může fungovat. A jaké všechny jsou alternativní přístupy. Původně jsme si taky mysleli, že dýcháme jenom nosem a pusou, ale dnes už víme, že dýcháme, co je povrchem celého těla a takový ty lidi, co se celý nastříkají nějakou barvou, tak to pro ně může být i fatální, když se to dělá dlouho a špatně.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Funguje to podle vás, myslím, ten záměr? Vychází záměr spoluzakladatele té Ceny Marka Abrahamse, podnítit u lidí zájem o vědu, medicínu a technologie tímhle způsobem?
Jan Pačes,
Já myslím, že jo. Protože to jsou většinou opravdu, je to taková věc, že se tomu člověk zasměje a pak si o tom může povídat. A jsou to prostě zajímavosti, které je překvapí, že někoho jako napadli. Třeba mně se ten, se mi hrozně líbila ta jedna letošní cena. To byla, myslím, že za medicínu a za anatomii. A to byl člověk, který zkoumal, jestli vlasy u mužů se točí doprava nebo doleva. Já už teda jsem plešatý, tak to na sobě nevím.
moderátor
——————–
To bylo ale v závislosti na tom, na jaké jste polokouli.
Jan Pačes,
No, a právě, že zjistil, že na každé polokouli tam ty vlasy rostou jinak. Což vlastně by nám mohlo připadnout tu Koriodisovu sílu, že jo. Pro ty, kdo si to nevybavují, tak to je, že Země rotuje. Tak opravdu říká, že když spláchnete v Evropě, tak se to točí proti hodinových ručiček, ale když spadnete v Austrálii, tak opačně. Tak to tak není, protože tam ta síla není tak silná. A je třeba u tajfunů a u mraků na těch velkých škálách, tak tam to opravdu je vidět, že se na každé té alkoholli točí opačně. No, a někoho napadla se dívat, jak se točí mužům vlasy. Dobrý, no, to se mi moc líbilo, že to někdo.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
No, a /nesrozumitelné/ vás ještě nějaký, myslím, že to je 10 let.
Jan Pačes,
Je to, je to za každý obrovský nějaký obor. A letos se, myslím, tam povedlo několik teda zajímavých. Například za chemii dostali cenu autoři, kteří zkoumali, jak se jim podaří v gelu dobře separovat opilý a střízlivý červy. Což zase, jak vypadá.
, moderátor
——————–
Jak si představuje, jak vypadá opilý červ.
Jan Pačes,
No.
moderátor
——————–
Naložený v lihu.
Jan Pačes,
No ne, trošku je asi polihovali, ale byli živý. Bylo to málo, byli opravdu jenom opilí. No, nakonec zatím nějaké racionální také bylo. Oni totiž, když se vysokomolekulární látky separují, tak se většinou dokážeme nebo ty metody, které jsou běžně k dispozici té chromatografie, tak se to dělí podle velikosti. Prostě ty menší, když to dáte husté síto. A ty menší vycházejí rychleji. Ale oni říkali, ty aktivní látky, některý jsou jako pohyblivější. Tak zkusíme vymyslet metodu, jak oddělovat ty velké polymery podle jejich pohyblivosti. No a teda napadlo je, že to je na těch červech, který ty střízlivý se moc nepohybujou a ty opilý se hejbou víc. A opravdu dokázali je oddělovat prostě v molekulovém sítě vůči sobě. A přitom ti červíšci byli maličkatý, takže byli srovnatelný třeba potom s nějakým polymery.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Cenu za pravděpodobnost získal mezinárodní tým vědců vedený Františkem Bartošem za rozsáhlý výzkum házení mincí. Na co přišli?
Jan Pačes,
No, to je takový ve statistice klasická věc, že když cvrnknete mincí, tak je 50 na 50, že vám spadne hlava nebo o reflexi říká. No, a existuje hypotéza, že když tohle to uděláte, že je větší pravděpodobnost, že zůstane navrchu, tak ta strana mince, kterou jste měl na povrchu, než jste jí cvrknul. No, a oni přemluvili, to je teda sice české jméno, ale bylo to hlavně v Dánsku. Přemluvili okolo 50 tedy výzkumníků a hlavně studentů. Prosím vás, 320 tisíckrát hodili tu minci a opravdu potvrdili tuto hypotézu, že o malinko častěji ta mince dopadne na tu stranu, kterou máte na začátku nahoře.
moderátor
——————–
Jinými slovy, je to pořád spíš půl napůl, ale větší pravděpodobnost přece jen.
Jan Pačes,
Když nakonec to uděláte 320 tisíckrát, tak vám zjistí, že to přece jenom je maličko jako posunuto jedním směrem.
moderátor
——————–
Dnes si povídáme s popularizátorem vědy, molekulárním genetikem Janem Pačesem. Máme se bát tzv. umělé inteligence? Ten výraz je takový, nerad ho používám, ale nevím, jak jinak to nazvat, abychom věděli, o čem je řeč.
Jan Pačes,
No, ten boom, který teďka je, tak to není obecně umělá inteligence, ale jsou to hlavně ty velké jazykové modely, který najednou dokáží vlastně s člověkem konverzovat. A když se dobře napojí třeba i na datové zdroje, tak dokáží vlastně komunikovat na velké úrovni. Dokonce se dělaly testy nebo zkoušeli dělat třeba přijímačky na vysoké školy a udělají to líp než třeba průměrný člověk už dneska.
moderátor
——————–
Na druhou stranu, ale zjistil jsem, že ony umí fabulovat a když nevědí, tak si to vymyslí.
Jan Pačes,
Říká se tomu halucinace, protože oni nemají žádnou, tyhle ty jazykové modely, nemají žádnou faktografickou základnu. Oni se sice učí z reálných textů, ale celý si to transformují do nějakých pravděpodobnostních matic. A zrovna tak, když potom s vámi hovoří, tak on i o člověka, který má třeba myšlenku a snaží se jí pak na konci teda dovést k tomu kýženému výsledku, tak to tyhle ty modely prostě neumí. A jsou hrozně zajímavý. Ale největší obava z toho je právě, že budou dávat jednak falešné informace a my to nepoznáme. A jednak, že by je mohli zneužít lidé, kteří chtějí páchat zlo a různé dezinformace, které takhle vytvoří, prostě zaplaví ten prostor. A to je asi největší obava, protože jsme mluvili jenom o těch jazykových modelech. Ale jsou i ty, který umí generovat obrázky nebo dokonce krátká videa. Můžou hlas se překrojit. A najednou vidíte naprosto věrohodný text teda člověka, který mluví. A říkal něco, co evidentně nikdy neřekl. No, a tady asi před pár dny vyšel moc hezký článek, kdy zase ukazuje naopak, že by tahle ta umělá inteligence šla využít. Když někdo dělá ty dezinformace se zlým účelem, tak tomu nepomůže. Ale pak je obrovské množství lidí, který tomu propadnou.
moderátor
——————–
A věří tomu?
Jan Pačes,
A věří tomu a teď se jim změní to myšlení, a to tak oni je nechali mluvit s tou umělou inteligencí. A oni mohli přednést všechny ty svoje argumenty, proč je země placatá a proč, já nevím, co všechno. A ta umělá inteligence tím, že je nekonečně trpělivá a že je taky pořád slušná. A protože byla tedy napojena na ty faktické datové zdroje, tak prostě argumentovala, vždycky řekla, tak vy, když tvrdíte tohle, tak. A vlastně se ukázalo, že ani ne po příliš dlouhém rozhovoru s takovouhle umělou inteligencí, tak to těm lidem výrazně pomohlo. A že třeba to snížilo v průměru o 20 % víru v tyhle ty.
moderátor
——————–
Dokáže AI přesvědčit o tom ty lidi, kteří tomu uvěřili, těm konspiračním teoriím, že nemají pravdu. Třeba i tou trpělivostí a zdvořilostí?
Jan Pačes,
No, určitě to, zdá se, že by to mohlo fungovat. Ono otázka je, jak tyhle ty lidi přesvědčíte, aby s ní povídali dostatečně dlouho. Ale byl to takový hrozně zajímavý experiment, že to využití té umělé, těch umělých nebo jazykových modelů může být i třeba takovéhle zajímavé. A vlastně jít proti tomu běžnému trendu, že se jich bojíme, protože oni nám budou lhát a budou nám tady prostě falešné informace.
moderátor
——————–
Napadá vás nějaké užití ve vašem oboru těchhle technologií?
Jan Pačes,
No, určitě ano. Obecně v té vědě ten největší problém, který dnes máme, je přemíra informace. To je prostě těch vědeckých odborných článků vychází obrovské množství na různých stupních kvality a detailů a vlastně sledovat tu literaturu už je dneska nemožné. A z tohoto hlediska ty jazykové modely, které takhle budou napojeny na to, mohly sloužit výborně jako takový monitoring té literatury. To, že vám to vytáhne to, co je tam důležité. A upozorní na to, co je třeba potřeba si přečíst. Takhle to my třeba teďka zrovna v naší skupině na tom pracujeme a budujeme takový modely na ty naše témata, který děláme.
moderátor
——————–
Takže můžeme vzkázat, že není třeba se umělé inteligence, budeme-li to tak nazývat, bát. Jde jenom o to, jak ji budeme využívat.
Jan Pačes,
Není třeba se ničeho bát a je třeba si dávat pozor.
moderátor
——————–
Hostem pořadu Jak to vidí, byl dnes molekulární genetik Jan Pačes. Toto uteklo. Děkuju za to, že jste přišel a snad někdy zase příště, na shledanou.
Přidejte odpověď