…. a my budeme pokračovat paní poslankyní Lenkou Knechtovou v interpelaci na pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka ohledně duševního zdraví. Připraví se Berenika Peštová.
Lenka Knechtová
——————–
Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo, vážený pane ministře.
Ministerstvo zdravotnictví Je garantem psychiatrické péče v České republice s cílem modernizovat celý systém a zvýšit kvalitu péče o pacienty, zároveň reforma zajistí přesun léčby z velkých institucí do personálně lépe zajištěných lokálních center, reforma psychiatrické péče vychází ze strategie světové zdravotnické organizace, ta podporuje především rozvoj komunitní péče, zvýšení role primární péče a všeobecných nemocnic, transformaci psychiatrických léčeben a vzdělávání odborných pracovníků.Zcela zásadní součástí reformního úsilí. České republice je přitom dle strategie ministerstva zdravotnictví posun k humánnímu a udržitelnému způsobu léčby v co největší míře právě v přirozené komunitě. Myšlenka reformy s sebou přináší velkou změnu, jakým způsobem aktuálně ministerstvo zdravotnictví pokračuje a zajišťuje reformu, její financování a vytváření mezistupňů péče a podpory začlenění pacientů do běžného prostředí a do společnosti, co připravujete jako ministr zdravotnictví? Protože jsme měli možnost v prvním zářijovém týdnu slyšet stanovisko ministerstva, ministerstva vnitra, ministerstva školství. Tak já bych ráda znala i váš postoj, pane ministře.
Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví, 1. místopředseda strany /TOP 09/
——————–
… velmi děkuji a vy jste to přesně všechno popsala. Ta reforma duševního zdraví vychází z nějakých doporučení Evropské unie a byla podpořena penězi, grantovými penězi Evropské unie, dotačním titulem, ty peníze byly vyčerpány a dál už musí být financována z národních zdrojů, tedy cestou veřejného zdravotního pojištění. A to se děje. My jsme posílili financování center duševního zdraví ve spolupráci s panem ministrem Jurečkou jsme ukotvili v úhradové vyhlášce, což nebylo v té době, kdy já jsem nastoupil na ministerstvo, tu radu pro duševní zdraví řídí prof. Kašpárek, který uznávaný odborník, je to uznávaný psychiatr, ale i uznávaný expert pro koordinaci a organizaci zdravotnictví. Koneckonců, co se týče psychiatrie, takže já, když bych řekl, stran center duševního zdraví vzniklo dalších 40 nových, teď vím, že v září budou další dvě centra, pokud vím, kraje plánují 26 nových center a ministerstvo, respektive příběh řízené organizace, mají v plánu 12.Ten problém je personál, to jste tam zmínila, v rámci té reformy se samozřejmě investovalo do transformace, do budování psychiatrických pracovišť, ale z různých důvodů, které bych si netroufl kritizovat. A oni byly objektivní. Mimo jiné kvůli covidu se vlastně neinvestovalo do personálu, respektive nezvýšil se počet těch, kteří by atestovali v oboru psychiatrie, klinická psychologie, nezvýšil se ani počet studentů v oboru psychologie. To znamená, sice se transformovalo, vznikaly nová pracoviště, ale není k tomu víc těch doktorů v této odbornosti, aby ten doktor v té odbornosti byl k dispozici, musí atestovat a ta atestace, ta je po jakési přípravě, která trvá pět let, to znamená, abych v prvním roce, ať udělám cokoliv, tak v prvním roce následující vlády z toho budou atestovaní lékaři, to je s tím taky, nějak to neobejdete.U těch klinických psychologů je to velmi podobné. My jsme navýšili počet rezidenčních míst v těch oborech, v letošním roce jich bylo 50 těch rezidenčních míst a není to tak, že bysme to limitovali, ale v podstatě všechny zájemce, kteří měli zájem o tyto obory, ať už je to dětská psychiatrie, ať už je to psychiatrie, klinická psychologie, či dětská klinická psychologie nebo psychoterapie jsme uspokojili a současně ve spolupráci s lékařskými fakultami jsme požádali, aby v rámci výuky psychiatrie se výrazně zdůrazňovala podpora té dětské psychiatrie, současně jsme zrealizovali akreditovaný klasifikační kvalifikační Kurz psycholog ve zdravotnictví, který vedle vysokých škol dělají i doškoláky a ten Kurz zvýšil kapacitu z 60 na 360 účastníků za ty tři roky. Dále byla zrušena zákonná podmínka délky specializačního vzdělávání psychologů v délce pěti let, to byla jedna z velkých limitací navyšování počtu těch klinických psychologů, také jsme stanovili podmínky po zavedení třístupňového modelu psychoterapie tak, jak to navrhla ta skupina, kdy se zapojí sestry, adiktologové a zdravotně sociální pracovníci, protože ty centra duševního zdraví musí být komplexní a musí to řešit i po této stránce.Ukotvili jsme to legislativy, některé ty věci budou v zákonech, které půjdou do Poslanecké sněmovny, ty čtyři, o kterých mluvím. Investičně podporujeme ambulantní i lůžkovou péči skrze integrované regionální operační programy. Vzniknou by tak mohlo až 180 nových lůžek. Další jsou v procesu předkládání projektů, pokud ty projekty budou, my je velmi rádi podpoříme, rezort ministerstva zdravotnictví a přímo řízené organizace spolupracující s spolupracují s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. A za to bych rád poděkoval. Je to na úrovni opravdu odborníků a náměstků ředitelů, kteří se pravidelně schází a nastavují podporu pro duševní zdraví a návaznou péči o děti s duševním onemocněním. Tady je potřeba říct, že ten nárůst se týká dětí ve věku 14–19, tam je nejprudší nárůst ostatních, v podstatě u těch závažných je to trošku jinak, ale u těch, o kterých pravděpodobně mluvíme, je to takto. A proto jsem inicioval debatu ve výboru společnosti psychiatrické o adolescentní psychiatry, to my jsme se dostali do strašných detailů, ale ta blokace je, že ty lůžka pro tyto adolescenty musí splnit pár lůžka pro malé děti 0–4, což strašně limituje výstavbu těch nových l lůžek, dohodli jsme se na jakési lůžka pro adolescenty, podporujeme například péči o duševní zdraví na školách.Tady ty debaty probíhaly i ve sněmovně a připravujeme provázaný systém krizové péče v návaznosti na další odbornou péči. Já bych mohl pokračovat, ale pokud budete mít ještě dotaz, tak to rád doplním o konkrétní dva příklady nebo tři příklady. Je ale ještě na čem pracovat. Je to hodně a nejenom pro mě, ale pro mé následovníky.
Aleš Juchelka, místopředseda Poslanecké sněmovny, stínový ministr práce a sociálních věcí /ANO/
——————–
Já děkuji, bude mít dotaz paní Knechtová nebo ne? Bude? Tak prosím, máte slovo.
mluvčí 9,
——————–
Pane předsedající, pane místopředsedo, děkuji za slovo, pane ministře. Děti jsou v podstatě pod trvalým tlakem v tom věku, jak jste uváděl, samozřejmě puberta a je potřeba s nimi nějakým způsobem být emočně jako propojení. Je to logické a svým způsobem i útoky na školách potom jsou nějakým vyústěním složité situace, takže tady si myslím, že ta spolupráce s ministerstvem školství je na místě. Za další 75 %, duševních onemocnění se projeví právě ve věku do 24 let, jo, to znamená, to, co my v tom předškolních zařízeních nějakým způsobem vidíme a uvažujeme o tom, tak to potom jenom nějakým způsobem diagnostikujeme, takže za mě zhruba z těch statistik vychází, že jedno ze sedmi dětí a dospívajících se potýká s psychickými problémy, a to si myslím, že je to téma, o kterém bychom měli diskutovat nejenom uzavření v té škatulce prostě zdravotnictví, ale měli bychom to umět propojit prostě s ministerstvem školství.
Aleš Juchelka, místopředseda Poslanecké sněmovny, stínový ministr práce a sociálních věcí /ANO/
——————–
Pan ministr bude chtít ještě reagovat. Prosím.
Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví, 1. místopředseda strany /TOP 09/
——————–
Já zase naprosto souhlasím, máte pravdu, to je věc, která se týká prevence, to je věc, která se týká toho, jak vlastně, co je příčinou toho vzestupu a myslím si, že je to jednoduché vyšetření, může za to covid, je příliš úzké, to vyšetření komplexní. Ta situace je opravdu velmi špatná a není možné ho řešit vždycky v rámci volebního období. Musí tam být konsensus, že se v něm bude pokračovat minimálně 10, 15 let. A tak, jak já jsem navázal na Vojtěcha Adama, dál pokračuju v cdzt, dál pokračuju v té radě pro duševní zdraví, v podstatě jsem nezmínil její složení, jenom jsem požádal prof. Kašpárka, respektive předsedkyni psychiatrické společnosti, aby předsedali, tak ty kroky jenom posilujeme tím, tou podporou personálu, protože tam, jak se do toho dostane politika, tak je to pro ty děti smrtelné. Já bych chtěl říct dva příklady, kde se pochlubím.Jedno jsou Opařany, které byly v katastrofální situaci. My jsme nakonec rozhodli, že je nezruším, nebo já jsem rozhodl, že je nezruším, protože jsem se domníval, že je to nesmysl rušit a dneska já tam mám snad 14 dětských psychiatrů a mám tam jaksi buňku toho, kde se mohou vychovávat noví lékaři. Druhý příklad na opačné straně republiky jsou Kroměříž, kde psychiatrická léčebna byla velmi složitá situace. Tady je potřeba poděkovat panu kolegu panu prof. Havlíkovi, řediteli Fakultní nemocnice Olomouc, tomu se za dva roky tu nemocnici podařilo dostat do plusových čísel. A já mám dobrou zprávu. Schválili jsme výstavbu moderního pavilonu, který bude pobytový pro psychiatrické pacienty v této léčebně. A tady to není moje zásluha, je to zásluha pana ředitele Pavly Havlíka a pana prof. Havlíka, který tam odvedl neskutečný kus práce, tak asi tak, aby bylo něco pozitivního.
Aleš Juchelka, místopředseda Poslanecké sněmovny, stínový ministr práce a sociálních věcí /ANO/
——————–
Já děkuji.
Přidejte odpověď