ČT 1
Přístupnost turistických cílů handicapovaným se na jihovýchodě Moravy zlepšuje. Ve Zlínském kraji se podle tamní centrály cestovního ruchu dostanou do většiny z nich, byť s doprovodem. Potvrzují to i oslovení odborníci. Bezbariérovost turistických cílů teď testují i zástupci handicapovaných na jižní Moravě. Přehled ozkoušených míst taky zveřejňují.
Jedenapadesátiletý Radek Coufal je na vozíku víc než šest, let, spadl na něj strom, když pracoval v lese. Vždycky rád cestoval, to mu zůstalo i po úraze a zprostředkovat dostupnost turistických cílů teď chce i ostatním.
Radek Coufal, vozíčkář, ParaCENTRUM Fenix
——————–
Vjezd je bez problémů, akorát se tady musí dávat pozor trošku na tu kamennou dlažbu.
redaktorka
——————–
Dnes bezbariérovost testoval ve skanzenu ve Strážnici na Hodonínsku.
Radek Coufal, vozíčkář, ParaCENTRUM Fenix
——————–
Parkování, sociální zařízení bez problémů. Možná na těch přístupových kamenných chodnících trošičku něčím změlčit ty spáry, jo, že tam dost padají ty kolečka.
Eva Rýpalová, vedoucí průvodců, Skanzen Strážnice
——————–
Určitě se chceme seznámit s těmi vlastně nedostatky, které tady jsou a snažíme se je nějak odstraňovat.
redaktorka
——————–
Celkem takto vozíčkáři zmapovali pro Centrálu cestovního ruchu jižní Moravy už přes 20 míst. Ta zatím žádný podobný průzkum k dispozici nemá. Třeba tady na zámku v Lednici na Břeclavsku je pro vozíčkáře přístupná jen polovina z celkových šesti okruhů. Nepříjemností jsou i chybějící bezbariérové toalety.
Ivana Holásková, kastelánka, Státní zámek Lednice
——————–
U památkových objektů. Je to bohužel velmi, velmi komplikované. Není možné přestavovat památkovou budovu tak, aby byla naprosto pohodlná a komfortní.
redaktorka
——————–
Prvotní poznatky zmapování vozíčkářů jsou už k dispozici třeba na webu ParaCENTRA Fenix. Podle vozíčkářů jsou přitom důležité nejen kvůli zlepšování přístupnosti turistických cílů do budoucna, ale i pro jejich vlastní přehled.
Alena Jankotová, fundraiserka, ParaCENTRUM Fenix
——————–
Poskytujeme našim klientům a uživatelům vizuální informaci o tom, jak ten objekt je dostupný a on si může sám z těch dat vyhodnotit, jestli ten objekt zvládne nebo nezvládne.
redaktorka
——————–
Data mohou sloužit třeba i pro starší návštěvníky nebo matky s kočárky. Dostupnost turistických cílů už podobně nedávno zjišťovali i ve vedlejším Zlínském kraji. Z 33 hodnocených turistických cílů téměř 2/3 označili jako přístupné, ale s doprovodem, dvě za nepřístupné. Podle osloveného odborníka z Masarykovy univerzity se situace postupně v průběhu let lepší.
Karel Sobol, vedoucí oddělení fyzické přístupnosti
——————–
U těch novodobých staveb je bezbariérovost dána zákonem a u těch historických budov památkově chráněných situace je ještě mnohem složitější, ale i zde se situace zlepšuje.
, redaktorka
——————–
To říká i Radek Coufal. Na podobných místech se dřív s vozíčkem takto podle jeho slov neprojel.
moderátorka
——————–
V Jihomoravském kraji se handicapovaní dostanou například do lednického a Valtického zámku nebo na hrad Bítov, ve Zlínském kraji jsou bez bariér třeba zámky Vizovice a Buchlovice nebo kroměřížská Květná zahrada. Pro nevidomé jsou na některých památkách dostupné haptické pomůcky jako 3D knihy nebo mapy, neslyšící si můžou od letoška na vybraných památkách naskenovat QR kódy s výkladem ve znakovém jazyce.
Blanka Černá, mluvčí NPÚ
——————–
Dlouhodobě spolupracujeme v Národní radou osob se zdravotním postižením a jedním z výsledků této spolupráce je projekt Památky bez bariér. Díky němu mohou návštěvníci s handicapem letos poznat státní zámky Lednice, Kynžvart, Jaroměřice nad Rokytnou a také Hospital Kuks.
moderátorka
——————–
Zpřístupnit handicapovaným památky se snaží i další místa na jihovýchodě Moravy, a to nejen lidem limitovaným pohybově, ale i smyslově. Třeba na brněnském Špilberku připravují vůbec první projekt pro nevidomé i neslyšící. Ti si díky němu budou moci projít třeba kasematy. Moravská galerie zase nabízí výstavu po hmatu.
Zatím pouze pohled do zákulisí natáčení. Už brzy bude ale průvodce bývalou věznicí na známé brněnské dominantě hradě Špilberku sloužit prvním neslyšícím návštěvníkům.
Šárka Klištincová, koordinátorka projektu, Muzeum města Brna
——————–
Tablet si u nás návštěvník může vypůjčit a pak se může sám vydat do kasemat, kde si podle jednotlivých stanovišť může spouštět jednotlivá videa s výkladem.
redaktorka ČT
——————–
Do budoucna se chystá muzeum přidat taky materiály v Braillově písmu nebo haptické modely hradu. Právě pomocí hmatu se můžou zájemci seznámit s částí výstavy nazvané Umění do kapsy v Místodržitelském paláci v Brně. Je určená ale i lidem bez zrakového omezení, aby si třeba i sami vyzkoušeli, jak vypadá svět jen po hmatu. Výstava má totiž sloužit i k osvětě. Otestovali ji i náš štáb. Tady je to nějaké zdvojené.
Michaela Gerichová, galerijní lektorka, Moravská galerie v Brně
——————–
Přesně tak, tady jsou ty dvě. Poslední jsou zdvojené. Tohle to jsou speciálně vytvořená díla pro nevidomé už s tím, že ti umělci věděli o tom, že to vytváří do sbírky pro nevidomé, že se bude počítat s tím, že na ty věci budou sahat, že budou moct osahávat různé struktury.
redaktorka ČT
——————–
Podobné expozice jsou vhodné třeba i pro Petra Svobodu, někdy navštěvuje památky s manželkou, nejčastěji ale jednou takovou provází. O zrak přišel ve 33 letech.
Petr Svoboda, průvodce, Kryt 10-Z
——————–
Tady si musím dát pozor na ten stůl, občas na židličku, kterou nechají návštěvníci vytaženou. Ještě teď po pěti letech, ač už ten prostor tady znám velice dobře, tak se mě občas stane, že někde narazím. Občas nám tady udělají kolegové nějaký nástrahy, třeba tady na sále velkým, tam se přesouvají různě stoly, když tady lidi pořádají třeba oslavy, večírky.
redaktorka ČT
——————–
Prohlídku lidem se sluchovým handicapem přizpůsobují už přes dva roky. Třeba i ve vile Tugendhat. Stejný princip video průvodce pak nabízí nová výstava v pavilonu Anthropos.
Já už jen doplním, že lidé s průkazy ZTP se můžou podívat do všech základních okruhů památek ve správě Národního památkového ústavu za snížené vstupné.
Přidejte odpověď