ČT 24 – Hyde Park Civilizace
Žene krev v našem těle a tluče a tluče a tluče a celý život nesmí přestat. U nás už 40 let může srdce jednoho zachránit život druhému. Většina transplantací srdce proběhne tady v pražském IKEMu. Některé z nich dokonce přímo na tomto operačním sále, jak probíháhala ta vůbec první transplantace srdce očima toho, kdo u ní přímo byl, jak vypadá uvnitř srdce zdravé a jak srdce nemocné? Jak můžeme co možná nejlépe zabránit stále častějšímu srdečnímu selhání. Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Začíná Hyde Park Civilizace.A naším prvním hostem je Doc. Ivan Málek, kardiolog, který byl u první transplantace srdce u nás, pane docente, vítejte, dobrý den. Dobrý den. Dá se říct, že naše srdce je jako Usain Bolt a Eliud Kipchoge dohromady….?
Doc. Ivan Málek,
——————–
Já myslím, že je to velmi hezky řečeno, to srdce má možnost velmi rychle zvýšit výkonnost, má inervaci sympatickou a má také neurohumorální mechanismy, čili působky z krve, které dokážou potom udržet tu práci vysokou, práci srdce po dlouhou dobu, čili opravdu srdce takto funguje.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Když je naše srdce zároveň sprinterem a zároveň maratoncem je taky největším pracantem našeho těla?
mluvčí 1,
——————–
Já myslím, podle spotřeby kyslíku jedním z největších a skutečně dokáže to, co srdce musí udělat, při zátěži výrazně zvýšit minutový výdej krve, a to se srdce daří teda skutečně výrazně, takže ano, tam jsou velké rezervy a je veliký pracant.
Lidské srdce váží zhruba 300 g a bývá 12 cm vysoké a 8 cm široké, za den udělá asi 100 000 tahů. Celkový počet se hodně liší podle toho, co zrovna děláme, pokud jsme v klidu, se čerpá srdce každou minutu asi 6 l krve. To je přes 3 miliony l ročně, tedy víc, než je vody v padesátimetrovém olympijském bazénu. Abychom viděli, jak srdce pracuje, můžeme ho rozdělit na dvě části pravou a levou, odkysličená krev se přes pravou stranu dostává do plic, tam se okysličí a míří do levé strany srdce. Z ní ji pak srdce pumpuje do celého těla. V každé polovině je síň a komora Síně fungují jako mezi stanice, kde se krev hromadí, aby se pak dostala do komory a následně ze srdce Horní a Dolní Dutoužílou přitéká do pravé síně, odkysličená krev z ní se přesouvá do pravé komory a následně je vypuzena plicnicí do plic, tam se krev okysličí a vrací se zpátky do srdce, tentokrát ale do levé síně, z ní se přesune do levé komory a aortou se dostává do jednotlivých tepen a postupně pak do celého těla, aby se krev nemíchala, zajišťují chlopně. To jsou zjednodušeně řečeno, brány v srdci, ty se otevírají a zavírají tak, aby se krev posouvala vždy. Zároveň srdce neovládáme svou vůlí a proto, aby v uvozovkách vědělo, kdy se má stáhnout, dostává elektrické impulsy. Ty vznikají v horní části pravé síně, v tzv. sinusovém uzlu a pracovat musí srdce nepřetržitě celý život.
moderátor
——————–
Pokud Je mozek generálem těla, kým je srdce?
mluvčí 1,
——————–
Já myslím, že srdce umožňuje generálovi žít.
moderátor ČT
——————–
Takže jako jeho politické krytí nebo jeho logistik.
mluvčí 3,
——————–
Jako logistik
moderátor ČT
——————–
Tak říká se, že vojáci vyhrávají bitvy a logistici války.
mluvčí 3,
——————–
tak.
moderátor ČT
——————–
Nové a nové poznatky se dozvídáme a přicházejí někdy ve skocích, někdy postupně. Jedním velkým posunem byla transplantace srdce. Ta první u nás proběhla 31. ledna 1984. Vy jste u ní byl. Jaké to pro vás bylo?Bylo to tenkrát velké dobrodružství?
mluvčí 1,
——————–
Samozřejmě pro nás, ale musím říct, že hlavně pro ty hlavní aktéry, kteří…. musíte si uvědomit, že to bylo v tom systému, který tenkrát panoval, že to byla první transplantace v zemích východního bloku, byla velmi sledovaná a myslím, že neúspěch by se neodpouštěl. Čili vyžadovalo to opravdu silné nervy a hlavně velmi dobrou přípravu, která naštěstí proběhla a je to pak vidět na výsledku té první transplantace.
mluvčí 2,
——————–
Srdce tehdy dostal Josef Divina.
mluvčí 4,
——————–
Když bylo řečeno vedením zdejšího ústavu, že nemá jiné možnosti, tak se na to připravoval, jak mohl -statečně.
mluvčí 5, (ze záznamu)
——————–
Dnes jsme měli možnost poprvé se s pacientem setkat a hovořit. Poslední informace. Opustil už lůžko, daří se mu dobře, přijímá normální stravu, cvičí, chodí, sleduje televizi, má 44 let a je technikem Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě. Československo se stává jedním z několika málo nejvyspělejších států, které transplantace životně důležitých orgánů uskutečňují.
pacient (záznam)
——————–
Těším se na rodinu a na děti a potom, jak jsem říkal, do práce.
moderátor ČT
——————–
Kolik času jste v prvních dvou týdnech po transplantaci strávil doma. Pane docente.
mluvčí 1,
——————–
Tenkrát to opravdu se nedalo počítat na pracovní dobu a museli jsme zapomenout na to, že aspoň v těch prvních dnech, že máme nějaké jiné koníčky a opravdu se soustředit na tuhle věc, která byla tehdy, to, co dneska je opravdu už jako rutinní záležitost a tenkrát to bylo opravdu taková pro nás velmi originální věc. Ono samozřejmě vycházelo se v mnohém ze zkušeností z Transplantačního programu ledvin, který byl v IKEMu zaveden, ale přece jen ten transplantace srdce má svá specifika.
moderátor ČT
——————–
Ty zkušenosti s ledvinami pomáhaly, předpokládám, především, co se týká po té imunologické stránce.
mluvčí 1,
——————–
Přesně tak.
mluvčí 6,
——————–
Kým byli ti tři, kteří byli v čele. Vedoucím programu byl Prof. Kočandrle, který asistoval během operace, kdy tím hlavním operatérem byl profesor Firt a za kardiologický tým tam pak byl prof. Fabián, kým byla tahle trojice?
mluvčí 1,
——————–
No, to byli takový tři mušketýři transplantace. prof. Kočandrle asi udělal největší práci v té přípravné fázi, jednak v experimentu a jednak se samozřejmě učil tu metodu, on byl, tenkrát se dostal do Spojených států, takže viděl už transplantace prováděné tehdy a pan prof. Filip to byl přednosta chirurgické kliniky, takže byl ten, kdo byl tehdy první operatér Prof. Fabián byl přednosta kardiologie, čili ten měl ten úkol koordinovat tu kardiologickou péči.
mluvčí 2,
——————–
Jaký byl prof. Kočandrle, i v těch prvních dnech po transplantaci na vás jako členy tým.
mluvčí 1,
——————–
Pan prof. nebyl velmi dobrý manažer, byl takový dost jako tvrdší na své spolupracovníky, ale myslím, že byl velmi oblíbený, protože byl férový, takže to jsme takhle brali a skutečně asi to tenkrát jinak nešlo, než ten tým držet opravdu pevně pod krkem a všechno takhle skloubit dohromady. To byla posluchárna tenkrát na chirurgii, kde se to odehrávalo dvakrát denně takové porady, a bylo tam minimálně takových 20 lidí z různých oborů, nejen teda chirurgové, kardiologové, imunologové a samozřejmě další.
moderátor ČT
——————–
Vy jste v podcastu IKEMu říkal, že to byla taková bojová setkání.
mluvčí 1,
——————–
Vypadalo to jak porady Generálního štábu, tak by se dalo říct skutečně, ale to bylo ty první dny, pak se to samozřejmě všechno už zklidňovalo a dostalo se to do úrovně, jak jsme i dneska zvyklí.
moderátor ČT
——————–
A dozvídali se veřejnost také stále víc a víc. Tohle konkrétně psalo Rudé právo. Na tiskové konferenci padla otázka, jak dlouho trvala příprava. Na tento pokus. Profesor Kočandrla odpověděl, že to nebyl pokus. K transplantaci přistoupili tehdy, až na ni byli morálně i odborně připraveni, s jistotou, opravdu to tehdy mohlo být s jistotou.
mluvčí 1,
——————–
No, tak chirurg asi vždycky musí mít jistotu, když se pustí do operace pacienta a je pravda, to bych podepsal to, co jste právě četl, že ta příprava byla velmi zodpovědná a jak říkám, bylo to nakonec vidět i na výsledku té operace, protože pacient žil potom vlastně 13 roků po operaci, což i dneska je slušný výsledek, dneska je to vlastně kolem mediánu přežití pořád ještě.
moderátor ČT
——————–
A lékaři pacienta samozřejmě pečlivě sledovali. Už po šesti týdnech mohl jít Josef Divina domů.
Co pro vás má znamenat kolo?
mluvčí 8,
——————–
No, tak to je každodenní součást rehabilitace po transplantaci.
mluvčí 7, (ze záznamu)
——————–
Denně, tak to našlape do pedálů 10–20 km a kromě toho pěšky urazí dalších 5 km za tu krátkou dobu. Vždyť od operace uběhlo teprve 18 týdnů. Se obdivuhodně zotavil, pracuje na zahrádce, dokonce si zde vybetonoval i chodníky.
mluvčí 2,
——————–
Jak jste ho tehdy sledovali.
mluvčí 1,
——————–
No, tak my jsme byli samozřejmě v kontaktu s kolegy jeho kardiologie a jeho lékař ale musel být zván hodně často na kontrol. Já myslím, že ten, v prvním období to bylo tak dokonce po týdnu musel přijet, přijet, a pak se ty intervaly teprve postupně prodlužovaly. On byl velmi aktivní, někdy až moc, například kolem dodržování takových těch dietních opatření dělal obrovské potíže. Já nevím, jestli jste někde zahlídli ten obrázek, jak krátce po transplantaci pojídá nějakou klobásu nebo párek nebo co to bylo, tak to bylo někdy těžké ho ukočírovat tímto směrem, ale jinak samozřejmě splňoval to, co máme dneska rádi, že pacient je motivovaný a aktivní hodně po té transplantaci.
moderátor ČT
——————–
On sám pět let po operaci v rozhovoru pro Československou televizi říkal, že i na životosprávu musí dbát.
mluvčí 8, (záznam)
——————–
Musím dodržovat dietu a víc pohybu, to znamená jezdit na kole, cvičit ráno, večer desetiminutovky. No, jinak užívám prášku ještě 13. Je to méně než ze začátku po operaci jsem užíval 33.
mluvčí 2,
——————–
33 prášků po operaci, jak je to dnes.?
mluvčí 1,
——————–
No, tak samozřejmě ty pacienti musí počítat s tím, že budou brát více než jeden lék, základem jsou samozřejmě imunosupresiva, kde dneska mají pacienti dva nebo tři preparáty, ale pak mají další léky, které vlastně řeší ty komplikace nebo ty nežádoucí účinky, které můžou vzniknout, mají léky na vysoký krevní tlak, léky na choster určitě nemají 33 léků, ale musí počítat s tím, že takových 56 léků je dneska takový standard a transplantaci.
mluvčí 2,
——————–
V čem a jak moc posunula tahle transplantace československou medicínu?
mluvčí 1,
——————–
Já myslím, že to byl taková ukázka, že vlastně ta československá medicína je na velmi dobré úrovni. Tenkrát například byla, už tenkrát byla velice dobrá imunologie, jsme měli takové lékaře, kteří byli opravdu proslulí a měli jsme dokonce vlastní výrobu toho základního imunosupresiva cyklosporinu, takže tehdy po této stránce už bylo vidět, že ta medicína je na dobré úrovni.
moderátor ČT
——————–
Od první transplantace se samozřejmě některé postupy změnily, zpřesnily, zlepšily. Něco ale zůstává stejné.
záznam – Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
Tady právě probíhá odběr orgánů. Srdce jde s plícemi jako první.
mluvčí 9,
——————–
Díky tomu, že odběr proběhl na tomto sále.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
A chirurgové stále odebírají další orgány, odpadla možná Rizika spojená s převozem srdce. Tak mezi oběma operačními sály urazilo zhruba 50 m.
mluvčí 9,
——————–
Samozřejmě čím kratší doba absence, okysličení orgánů, tak tím samozřejmě lepší výsledek po transplantaci samotné.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
Za 40 let od první transplantace zachránili čeští chirurgové do konce loňského roku dalších 2133 životů.A tohle je letošní čtvrtá. Jde o složitější zákrok u pacienta s mechanickou srdeční podporou.
mluvčí 10,
——————–
Většinou to trvá 1,5–2 hodiny, než se dostaneme k srdci, abychom mohli to nemocné srdce explantovat a vlastně začít s tou vlastní operaci.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
To transplantaci právě mechanické srdeční podpory jsou velký rozdíl. Zachraňují životy pacientům, kteří by se jinak nového srdce nemuseli dočkat.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
Dlouhodobě v IKEMu provádí mezi 40–50 transplantacemi srdce za rok, což institut řadí mezi 14 největších center na světě. A to i díky metodě převozu bijícího srdce, která jim zvýšila počet použitelných Orgánů.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Přidává se k nám pan prof. Vojtěch Melenovský, zástupce přednosty Kliniky kardiologie pro výzkum, vedoucí oddělení srdečního selhání. Děkuju moc, že jste s námi. Dobrý den. Když se podíváme na to, co se změnilo a nezměnilo, co zůstalo stejné v postupu transplantací.
mluvčí 1,
——————–
Tak zůstaly ty základní principy imunosuprese. I když máme novější léky, je ta technika, operace je trošku jiná, než byla použita při té první transplantaci, v současné době se používá bikální technika, čili modifikovaná, ale jinak ta procedura, si myslím, že zůstala v podstatě v zásadě stejná.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Také zůstalo stejné, že se hodnotí i sociální a socioekonomické zázemí toho daného pacienta, protože to jste museli řešit už tehdy, pane docente.
mluvčí 1,
——————–
Rozhodně to je sociální šetření a psychologický posudek je základní součást toho předtransplantačního vyšetření.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Tedy jestli se ten daný člověk, ten příjemce dokáže a může o ten orgán, který dostává, správně starat.
mluvčí 1,
——————–
Je to tak. Tedy zda má nějaké sociální zázemí.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
V roce 2022 U nás lidé čekali na nové srdce zhruba 80 dnů. Medián byl 83 dní, to je podobné číslo jako o rok dříve, v roce 2021 byl Medián 80. Už 15 let. U nás každoročně proběhne zhruba 70–85 Transplantací srdce, za většinu je zodpovědný právě pražský IKEM, dospělá srdce se transplantují jenom v Praze, v IKEMu a v Brně, v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie, dětská srdce transplantují jen odborníci z Fakultní nemocnice Motol. Pane profesore, dnes je důležité i to, že dokážete dlouho udržet pacienta ve stavu, kdy na transplantaci ještě může jít, díky čemu to je.
mluvčí 1,
——————–
Dřív nebylo možné překlenout ty pacienty pomocí mechanických podpor, to si myslím, že je další velikánský příspěvek v tom oboru pokročilého srdečního selhání. Mechanické podpory se začali používat systematicky po, kolem roku 2005, kdy u nás začal být dostupný systém Hartmade. A dokonce v současné době to pro určitou skupinu pacientů může být jistá alternativa k transplantaci.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
A jak se dává, pane profesore.
mluvčí 1,
——————–
Toto je systém Heartmate tři, který se našívá na hrot levé komory, čili asi takto, toto je Inflow Kanyla, která je umístěná v levé komoře, zde je rotační čerpadlo, které se otáčí v elektromagnetickém ložisku a pohání krev do výtokového graftu, který je našit na aortu. Toto je kabel, který přivádí elektrickou energii, který prochází skrz kůži, ti pacienti s sebou musí nosit baterie, ale ty baterie jim umožní, že nemusí být připojeni trvale a ta baterie jim umožní 12…16 hodin se běžně pohybovat.
mluvčí 1,
——————–
Ano, přesně tak. Máme pacienty, kteří s tím pracují, máme pacienty, kteří s tím chodí do školy. V podstatě se dá vést téměř normální život, akorát jediný rozdíl je, že ty pacienti se o to samozřejmě musí starat, musí vyměňovat si baterie, udržovat to místo výstupu v pořádku a nemůžou se s tím koupat, můžou se pouze sprchovat. Ale jinak ta kvalita života je velmi dobrá.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
O kolik se zvyšuje ta kvalita života. Právě, pokud má někdo takovouto mechanickou srdeční podporu.
mluvčí 1,
——————–
To zásadní zlepšení kvality života, který jim umožní téměř normální život a jinak životnost tohoto systému je překvapivě dobrá, nejdéle naši pacienti mají až 10 let tento systém.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
První dostal 3. dubna roku 2003 právě tady v IKEMu. Pane docente.
mluvčí 13,
——————–
Z hlediska transplantačního programu je to skutečně obrovský přínos. To se dá dokumentovat úmrtností na čekací listině. Ono se o tom tolik nemluvilo, ale dřív až třetina nemocných zemřela, ty, které jsme zařadili na listinu, než se vlastně transplantace dočkali. Dneska ta mortalita je někde pod pěti procenty. Samozřejmě díky té komplexní léčbě, ale hodně díky těmto mechanickým podporám.
mluvčí 2,
——————–
Když víme, že těch transplantací srdce celorepublikově proběhne zhruba 80 ročně, kolik by mělo proběhnout, kdyby bylo dostatečné množství dárců. Pane profesore.
mluvčí 1,
——————–
Tak pacientů, kteří mají těžké srdeční selhání takovéto pokročilé, tak těch je v republice asi 40 030–40 000, ale samozřejmě řada z nich má přidružená onemocnění nebo vyšší věk, a to právě zabraňuje tyto, nebo to je překážka pro tyto chirurgické metody, čili když potenciálně transplantovatelných nebo řešitelných pomocí mechanických podpor asi tak desetkrát víc než v současné době, jsme schopni vyřešit, takže určitě nedostatek těchto dárců a myslím si, že tyhle ty programy pro léčbu pokročilého srdečního selhání by se měly dále více rozvíjet.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Ta etická hranice, ten etický přístup. V České republice platí nastavená pravidla. Pokud neřeknu, že nechci darovat, jsem automaticky dárcem. Z vašeho osobního pohledu má člověk, který se rozhodne, že nebude po své smrti darovat své orgány, mít nárok, aby za života případně orgán někoho jiného dostal.
mluvčí 13,
——————–
Já myslím, že ano.
mluvčí 1,
——————–
Pane profesore, já si taky myslím ano, ale těchto lidí je u nás minimum. Na ten list je poměrně krátký, tam si myslím, že je několik set nebo možná 1000 lidí, ale jinak většina lidí souhlasí s tímto principem.
mluvčí 2,
——————–
Proč si to myslíte, pane docente.
mluvčí 13,
——————–
každý má, může mít různé důvody pro to, aby toto odmítal a nemělo by mu to brát šanci na život. Ono je tam ještě jedna věc…., že kromě toho předpokládaného souhlasu jde také o souhlas těch pozůstalých, , vždycky to s nimi diskutuje a když vyjádří nějaký jasný nesouhlas, tak potom ten dárce…
moderátor ČT
——————–
Pane profesore?
mluvčí 1,
——————–
To samé, co říkal pan docent.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Postupně se zlepšuje doba dožití po transplantacích. Aktuální čísla z pražského IKEMu říkají, že jednoho roku po transplantaci se dožije 86 % pacientů pěti let, 76 %, 72 % potom sedm let a 63 % 10 let od transplantace srdce. To jsou, pane profesore, čísla, která jsou srovnatelná se světovou špičkou.
mluvčí 1,
——————–
Jsme trvale v první desítce, myslím, že v roce 21 jsme byli v počtu transplantací na milion obyvatel, třetí na světě za Spojenými státy a Slovinskem, , ty ostatní země v Evropě, které jsou na tom také velmi dobře, jsou například Španělsko, Rakousko, ale některé země jsou na tom podstatně hůř než my, jako je Německo nebo Velká Británie.
mluvčí 13,
——————–
Tam je ještě jedna rezerva, protože ty země, který mají opravdu největší počty, třeba Španělsko, ty mají takový systém aktivního vyhledávání dárců, čili je tam v každý větší nemocnici člověk, který je pověřen tím, aby sledoval, jak se vyvíjí osud pacientů a pokud tam dojde k předpokládanou úmrtí, tak už sleduje toho nemocného a v případě úmrtí pak organizuje už transplantační program.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
U transplantace je samozřejmě důležité dostat srdce k příjemci co možná nejrychleji a díky dnešním technologiím je možné převážet i doslova bijící srdce.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT (záznam)
——————–
Je to metoda, která chirurgům i pacientům dává nové možnosti a může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí, když lékaři vyrazí pro srdce, které by jinak použít nemohli.
mluvčí 14,
——————–
Díky tomu, že je vyjmeme z toxického prostředí těla dárce a provedeme tzv. rekondici, jsme schopni následně ten štěp dostat do takového stavu, že může být transplantován.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
Není to ale automatické. Lékaři při převozu srdci mimo lidský organismus dodávají směs živin a kyslíku a sledují jeho metabolismus, hlavně úroveň kyseliny mléčné. Pořád jde o orgán s nižší účinností fungování tzv. ekční frakcí.
mluvčí 14,
——————–
My nevíme přesně, jestli je to jev dočasný nebo je to tzv. trvalá dysfunkce srdečního štěpu.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
Převoz je tak i určitým testem, protože orgán je v jakémsi odlehčeném stavu.
mluvčí 15,
——————–
Je metabolicky aktivní, tzn stahuje se, kontrahuje se nicméně proti minimálnímu odporu, takže vlastně odpočívá.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
První převoz tlukoucího srdce do IKEMu proběhl v roce 2019. Rozjezd programu ale zastavila pandemie, naplno se proto spustil až v roce 2022.Z celkových 54 loňských transplantací IKEMu tak bylo 12, při kterých lékaři tuto metodu využili a předloni to bylo 10 z 51 % transplantací.Spolu s novou generací léků na potlačení imunitní reakce a mechanickými srdečními podporami. Tak jde o jeden z největších pokroků v oblasti transplant.
moderátor ČT
——————–
Co bude budoucnost? Jaký bude další krok v léčbě srdce? Pane profesore.?
mluvčí 1,
——————–
Co se týče transplantací, tak si myslím, že co nám nejvíc leží na srdci, je životnost štěpu, dlouhodobá životnost štěpu, transplantace je výborné řešení pro někoho, komu je 65 nebo 50. Prodloužíme mu život a dosáhne v podstatě predikované délky přežití nebo přežití jako jeho vrstevníci, ale když transplantujeme mladého člověka, tak samozřejmě Medián přežití 15 let není opravdu optimální. Pracujeme na zlepšování těch postupů, jak se starat o pacienta po transplantaci, jak dosáhnout toho, že nedojde k rozvoji koronární nemoci štěpu nebo k těm imunologickým problémům, a to si myslím, že je teďka hlavní výzva v oblasti transplantologie.
mluvčí 2,
——————–
Jakou budoucnost dáváte využití zvířecích srdcí, které jsou geneticky upravené, zatím máme dva případy, kdy člověk dostal a v tomto případě geneticky upravené prasečí srdce.
mluvčí 1,
——————–
Tak ještě dodedávna platilo, že xenotransplantace jsou a budou budoucnost. To řekl Norman Shumway, ten, kdo vlastně vypracoval první transplantační techniky a tato poznámka už neplatí, protože přišla technologie CRISPR CAS, která umožní genovou editaci u savců a pomocí těchto technologií bylo možno modifikovat zásadně a poměrně jednoduše genom prasete a vyřadit tu hlavní bariéru, to znamená prasečí krevní skupiny, proti kterým by potenciálně reagoval bouřlivě lidský organismus. Čili jakmile se vyvinuly tyto techniky, tak se připravily linie prasat, které mají knokautované tři geny, které jsou důležité právě pro rozvoj té hyperakutní reakce a zjistilo se, že toto je schůdným experimentem na zvířatech, a pak se ještě rozšířil počet těch knokautovaných genů, takže vlastně se vyřadily některé složky imunitního systému, které dělají tu hyperakutní reakci jako komplement a také se vyřadil gen, který má na starosti růst orgánů, protože to prasečí srdce, když se použije, tak rychle roste. Takto modifikované zvíře bylo právě použito jako dárce pro první xenotransplantaci, která proběhla v roce 22. Bohužel ten pacient nežil dlouho – asi po dvou měsících zemřel, ale zřejmě asi na infekční komplikaci.
mluvčí 2,
——————–
U Davida Bennetta se tehdy řešil prasečí cytomegalovirus, který se u něj objevil. Nepotvrdilo se, že by byl přímou příčinou jeho úmrtí. Je to už dnes vyřešené.
mluvčí 1,
——————–
Myslím si, že stále není to úplně jasné. A k čemu vlastně tenkrát došlo, Aspoň co jsem mluvil s lékařkou, která se o něj starala, A je to pouze jedna z těch teorií, kterými se to nakonec vysvětlovalo, ten důvod, proč vlastně ten štěp přestal fungovat – proběhla potom ještě další na stejném pracovišti, opět na University of Maryland. V Baltimoru další transplantace, tam ten problém se neopakoval s cytomegaovirem, ale ten pacient dostal rejekci a ta transplantace také nebyla spojená s dlouhodobým přežitím, ale myslím si, že je to prostě…., otvírá to prostě cestu k tomu, aby se tyto metody dále vylepšovaly, používaly se samozřejmě u pacientů, kde absolutně jiná možnost nepřipadá v úvahu a myslím si, že to směřuje k tomu, že se rozběhnou větší klinické studie, kde toto bude testováno na sériích pacientů.
mluvčí 2,
——————–
Je možné, že v budoucnu budeme mít farmy ne chovných prasat na maso, ale chovných prasat na orgány pro člověka.
mluvčí 1,
——————–
Myslím si, že to je možné, ale nemyslím si, že by to nastalo dřív než za 5–10 let.
mluvčí 2,
——————–
Pane docente.?
mluvčí 13,
——————–
Já bych do toho vnesl malinko takovej jako skeptičtější pohled.
mluvčí 3,
——————–
Já myslím, že jenom transplantace, my jsme na tom teďka tak, jako byl Bernard v době, kdy dělal první transplantace srdce, nebo kdy probíhaly ty první transplantace, protože když si člověk prostuduje tu kazuistiku, tak tam je vidět, že se tam děly věci, o kterých vlastně nevíme. Pro pacienty, který nemůžou absolvovat transplantaci srdce, se dělají nějaké implantabilní mechanické podpory, které….
mluvčí 13,
——————–
By byla další generace, takové ty plně implantované, které by se dobíjely přes hrudní kost bez té nutnosti kabelů, které přecházejí přes hrudník, ty asi můžou být zdrojem problému.
mluvčí 2,
——————–
Proč nebude s vysokou pravděpodobností budoucností to, že by se srdce mohlo lépe hojit. Neumí se moc regenerovat, podobně jako se umí regenerovat třeba játra?.
mluvčí 1,
——————–
To je velmi dobrá otázka, srdce regeneruje, ale regeneruje nesmírně pomalu a nesmírně málo.. Byly taky velice zajímavé studie, kdy se zjišťovalo, kdy se datovala stáří jaderné DNA v kardiomiocytech u pacientů, kteří zemřeli. Na základě toho pozorování je možné datovat přesně, kdy se buňka rozdělila a když tímto způsobem se zjišťovalo, kdy vlastně vznikly jádra jednotlivých kardiomyocytů, tak se zjistilo, že asi 50 % kardiomyocytů vznikne během života, to znamená, že regeneruje, ale je to jenom opravdu 50 %. A když proděláte infarkt, tak vám najednou zničehonic prostě 1/3 kardiomyocytů z levé komory zmizí, takže čekat na to, než dojde k přirozené regeneraci, prostě nestačí, myslím si, že se objeví možná léky, které tuto regeneraci dokáží trochu urychlit, takže to bude řešení pro některé kardiomyopatie, kde je zrychlený zánik kardiomyocytů , tak pokud bychom tento proces nějakým způsobem byli schopni podchytit a obnovit tu přirozenou nebo zvýšit přirozenou regenerační schopnost – tak to jistě, to si myslím, schůdné je, ale co není schůdné, je, že vezmeme kmenové buňky a z těch kmenových buněk se budeme snažit to srdce postavit, injektovat do srdce s tou ideou, aby došlo k vytvoření srdečního svalu, ten děj je natolik komplikovaný a že víceméně jedině rekapitulace vývoje během té časné embryogeneze vlastně umožní vznik plně funkčního svalu.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Oba jste zmínili to slovo několikrát jako naprosto klíčové. Imunosupresiva. Pane docente, vy jste v časopise České kardiologické společnosti a České společnosti kardiovaskulární chirurgie v roce 2007, před 15 lety říkal. Skutečnou revoluci by přineslo až nalezení způsobů, jak navodit stav, když štěp bude organismem příjemcem akceptován i bez imunosupresiv, výzkumy zaměřené na navození tolerance štěpu však zatím nepřinášejí výsledky využitelné v Klinice. Kam jsme se posunuli za těch 17 let.
mluvčí 13,
——————–
Já myslím, že bohužel toto by člověk napsal asi podobně dneska, že samozřejmě imunosupresiva, ta nová imunosypresiva, určitě to dokáží něco, ale navodit toleranci, to si myslím, že pro kliniku zatím ještě není schůdné, není, prostě.
mluvčí 2,
——————–
Není variantou, není varianta, tedy bez imunosupresiv se neobejdeme přesně.Pane profesore.
mluvčí 1,
——————–
Myslím si, že nám teprve dochází, jak komplikovaný imunitní systém je, protože je řada vrstev imunitního systému, my jsme se naučili zvládnout tu vrchní složku,, ten celulární imunitní systém, ten řídí tu buněčnou imunitu. Právě na ní jsou zaměřena ty klíčová imunosupresiva. Máme o něco menší schopnosti, jak manipulovat tím humorálním systémem, protilátkovým systémem a pak jsou ale ještě vrstvy takového toho pravěkého imunitního systému, který mají už i primitivní organismy, . A ten je právě nejtěžší k tomu, jak ho vládnout, protože na to zatím není propracovaná technika a tyhle ty vrstvy hlubší toho imunitního systému právě určují to přežití, dlouhodobé přežití.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pane profesore, jaké má důsledky, když někdo bere imunosupresiva a potom pije grepový džus anebo čaj z třezalky?
mluvčí 13,
——————–
To Jste zmínil zrovna dvě potraviny, které jsou nebezpečné pro pacienty, který berou imunosupresi, protože ovlivňují hladinu imunosupresiv, prostě ty imunosupresiva jsou metabolizována v těle, detoxifikována přes určitou cestu a tyto potraviny. Třezal třezalka a nebo potraviny, prostě čaj, třezalky, anebo grepový džus nebo pomelový džus jsou metabolizovány úplně stejnou cestou, takže tam může dojít k interferenci, může dojít prostě k nebezpečné odchylce hladiny imunosupresiv.
mluvčí 2,
——————–
Takže když někdo pije grepový džus, tak mu může vzrůst hladina.
On pít nesmí, ale kdyby pil, což nemá tedy, tak mu vzroste hladina cyklosporinu, u třezalky by to bylo obráceně.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pojďme se na to zdravé a nemocné srdce podívat. Pane profesore, můžeme, prosím, tady máme 3D model srdce, ale můžeme se samozřejmě pak podívat i na to, jakým způsobem je zasazené v našem těle, do jaké míry využijete právě takovéhle 3D modelování.
mluvčí 1,
——————–
Já myslím, že toto je užitečné především pro kardiochirurgii a pro chirurgy, obecně je to užitečné taky v tom, že můžeme ukázat pacientům, jak vlastně orgány jsou uspořádány v hrudníku, ale pro naši práci kardiologů toto úplně zásadní není.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pro vás jsou důležitější takováhle data. Tady se díváme na to, jakým způsobem pracuje zdravé srdce, co když se podíváte, vidíte a ukazuje to na správné fungování.
mluvčí 1,
——————–
Čili toto je echokardiografické vyšetření, to je pro nás zcela zásadní metoda ultrazvuková. díváme se na apikální, z hrotu apikální projekci, toto je pravá komora, toto je pravá síň, levá komora, Levá síň, to je mitrální chlopeň, trikuspidální chlopeň a vidíte, že to srdce nebo respektive ta levá komora, to je hlavní část srdečního svalu …..se krásně hejbe, ztlušťuje se, pohybuje se a tady se zaklapávají chlopně a krev proudí do Aorty, která tady není vidět.
Samozřejmě také sledujete, jak moc krev proudí. Tady vidíme v okamžiku, kdy se dostává nejvíce krve a tady ten okamžik, kdy naopak nejméně do dané komory. Proč je pro vás tenhle údaj důležitý? A zvlášť ten procentuální rozdíl.
mluvčí 1,
——————–
Ten procentuální rozdíl je ejekční frakce levé komory, která vlastně vyjadřuje stažlivou schopnost srdce, normálně s každým srdečním stahem 64 nebo přibližně 60 % objemu je vypuzeno do aorty, pokud je srdce nemocné, má sníženou schopnost se stahovat, tak ta injekční frakce začíná klesat, klesá často i ten tepový objem, který vlastně vypuzován a klesá srdeční výdej, samozřejmě závisí na tom, jaká je frekvence, jakou frekvencí ten cyklus srdeční probíhá.
Takže tady se díváme na situaci, kdy se 160 ml dostává najednou do komory a je vypuzeno přes 100 ml, konkrétně 103 ml
mluvčí 1,
——————–
u člověka 103 ml, to je ten tepový objem, na konci té systoly zůstává 57 ml.
Tedy tohle pracuje správně, toto srdce a teď pojďme porovnat, takhle vypadá srdce, které zdravé není.
mluvčí 1,
——————–
Čili toto je srdce jednoho našeho pacienta s dilatační kardiomyopatií. Vidíte, že ty dutiny jsou zvětšené, obě síně jsou výrazně zvětšené, levá komora je také výrazně zvětšená, tady je jiná škála, takže to potom vidíte vlastně, jak objem té komory je čtyřikrát větší než u zdravého člověka a hlavně vidíte, že ta pohyblivost, ta kinetika té levé komory je zásadně snížená, čili tady opravdu velmi málo se stahuje to srdce , ten vypuzovaný objem není úplně malý, protože to srdce je zvětšené, takže ta procentuální změna nebo ten tepový objem zůstává zachován, ale nicméně ta geometrie srdce je zcela zásadně…
Změněná, je vidět, že to srdce je tedy daleko větší, ano, protože do sebe dokáže do té dané komory do levé, v tomto případě tedy čtyři 400 ml.
mluvčí 1,
——————–
Ano, čili to je téměř půllitr objem, zatímco u toho člověka předtím bylo 100 ml, čili čtyřikrát větší, a to je remodelační proces, kterým vlastně se projevuje ta kardiomyopatie, dilatační kardiomyopatie.
mluvčí 2,
——————–
Jenže místo 64 % vidíme procent, jen 19. To je velmi špatně.
mluvčí 1,
——————–
Navíc toto je v klidu. Kdybychom pacienta zatížili, tak sice teď máme srdeční výdaj kolem šesti, 7 l, ale kdyby měl chodit nebo běžet, tak ten srdeční výdej nevzroste normálně. Ten bude dál nízký, zatímco u zdravého srdce nebo u zdravého kardiovaskulárního systému při zátěži ten srdeční výdej promptně vzroste třeba na 15, 20 l.
Ano, a ten pacient by měl potom potíže, které tomu odpovídají, čili srdeční selhání se nemusí projevit v klidu, ale projeví se při zátěži, projeví se to tím, že ty pacienti mají intoleranci zátěže, nejsou schopný dělat práci, kterou dělali předtím, jsou výrazně unavený. A je to právě tím, že ta odpověď srdečního výdaje na zátěž je zásadně snížená.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Tady se díváme na srdce po transplantaci, poznáte, že je to srdce po transplantaci a ne netransplantované srdce zdravého člověka.
mluvčí 1,
——————–
Poznám to, protože to mám tady napsaný. Tak samozřejmě trošku, když se podíváme na síně, tak tam je vidět sutura nebo respektive ty síně jsou trošku delší, protože tam právě probíhá to napojení, ale jinak na tom srdci nic nepoznáte. To srdce vypadá téměř normálně a ty pacienti, kteří jsou po transplantaci, také vypadají normálně,.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Vy potřebujete ale samozřejmě sledovat to, jakým způsobem srdce pracuje a také to, jak je zásobeno. Tady se díváme na koronografii, to znamená, že se díváme na cévy, které zásobují krví srdce. Co vám to říká? Jaké údaje z toho získáváte?
mluvčí 1,
——————–
Právě jedním z limitů dlouhodobého osudu těch srdečních štěpů je cévní zásobení hlavně malých cév, právě to větvení těch malých cév na konci to bývá postižené právě u pacientů, kteří jsou dlouho po transplantaci. Části z nich se tam rozvíjí tzv. koronární vaskulopatie nebo koronární nemoc štěpu.
mluvčí 2,
——————–
V důsledku, to znamená, že ta céva nepracuje správně.
mluvčí 1,
——————–
Ano, nevy tak.Jak má.
mluvčí 2,
——————–
Ale na ty malé se těžko podíváte.
mluvčí 1,
——————–
Ano, my si můžeme udělat koronorografii, tu sledujeme samozřejmě z toho důvodu, že někdy se tam můžou udělat i změny na těch velkých cévách.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Ale můžete se podívat i dovnitř. Tohle je přímo optická koherenční tomografie, kdy se díváme dovnitř do té dané.
mluvčí 1,
——————–
To je nová metoda, která nám pomáhá v tom, jak podchytit ten proces, který postihuje to cévní řečiště po transplantaci, ta metoda se používá i u jiných pacientů, ale to, co teďka vidíme, tak je vlastně ta hlavní koronární tepna, která zásobuje srdce, která má normálně 3 mm průsvit, čili vidíte v obrovském detailu zobrazení té cévy. Tady zrovna bylo rozdvojení, takže toto je uvnitř ten katetr, který vysílá laserový paprsek, který se odráží od stěny a vlastně z té interference potom se rekonstruuje ten obraz, vidíte, že vlastně s rozlišením na několik desítek mikrometrů můžete pozorovat, jaké ta cévní stěna má charakteristiky, čili tuto technologii v současné době používáme u pacientů po transplantaci a snažíme se zjistit, které faktory vedou k tomu, že ta cévní stěna se mění. Tohle je na tom začátku.
mluvčí 1,
——————–
Tady je velmi časně po transplantaci, to je rok po transplantaci, přestože ten průsvit je téměř normální a vlastně se to neprojeví na funkci, ten průtok není tímto změněný, ale už vidíte, že tady je mírné zesílení, které nepostihuje jenom toto místo, ale je v celém cévním systému, včetně těch malých cév, čili my v podstatě to používáme jako takový marker té vaskulopatie, která postihuje celé cévní řečiště, někteří pacienti to mají, někteří to nemají a myslíme si, že toto je důležitý cíl léčby a snažíme se zjistit, které faktory podporují rozvoj té vaskulopatie, myslíme si, že agresivní hypolypidemická léčba zde může pomoct na základě těch našich prvních pozorování, co dělali kolegové.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
To znamená, vy se podíváte právě na tyhle cévy tak, abyste měli přehled, jak to v nich vypadá, a to tím, že si laserem posvítíte dovnitř, posbíráte data, která díky tomu můžete porovnávat tak, abyste měli přehled, jak se mění ta tzv. intima, která je pro vás ukazatelem nejenom u těch velkých, ale u těch malých cév a na základě toho můžete porovnávat, tady máme to porovnání, které nám ukazuje na té velké cévě, jakým způsobem se mění pro vás, ale není důležitá ta velká, ale ty malé cévy, které ukazuje právě ta velká céva.
mluvčí 1,
——————–
Spolupracujeme s kolegy ve Spojených státech, který pro nás připravili takový automatický program, který toto umožní vyhodnotit. Dokáže je udělat, položit ty nálezy přes sebe, udělat rekonstrukci prostorovou a vlastně spočítat tloušťku té intimy v celém rozsahu té cévy, čili v podstatě je to potom velmi přesné a přestože ty změny jsou jako úplně minimální, tak když se to spočítá na tu celou cévu, tak máme robustní ukazatel, co se vlastně děje v tom cévním řečišti.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Díky tomu můžete nasadit léčbu rychleji, efektivněji a je nižší pravděpodobnost problémů s nově získaným srdcem.
mluvčí 18,
——————–
Tak.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pokud jde o srdeční selhání, tak jsou varovné signály, na které si člověk může dávat pozor.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
Při srdečním selhání se můžou objevit různé příznaky, například člověk sotva popadá dech, přestože je v klidu a nemá žádnou velkou zátěž. Při zátěži se výrazně rychleji unaví než dřív a často mají pacienti problémy s dýcháním, vleže, v noci se vzbudí a aby mohli dobře dýchat, musí se posadit. Častým projevem srdečního selhání jsou otoky kolem kotníků, a přestože člověk nemusí mít chuť k jídlu, může se mu prudce zvýšit váha. Jaroslav Zoula, Česká televize.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Jak dát tyhle nespecifické problémy dohromady, aby daný lékař mohl říct, tohle vypadá na srdeční selhání.
mluvčí 1,
——————–
Diagnostikovat srdeční selhání není úplně jednoduché, protože neexistuje nějaký test, kterým bysme změřili a řekli, dosáhli jsme určité hladiny, je to jasně. Srdeční selhání, , je syndrom, je to soubor klinických známek a příznaků, takže diagnózu srečního selhání by měl dělat lékař, ideálně kardiolog, protože ty projevy se někdy můžou křížit s projevy jiných nemocí interní, je nutné ty testy, které nám můžou pomoci, je stanovení natriuretických Peptidů, které se zvyšují, což jsou proteiny, které se uvolňují ze srdce, pokud je to srdce přetížené a ta zvýšená hladina natriuretických Peptidů je varovný signál, který nám řekne, tento pacient velmi pravděpodobně má srdeční selhání, ale není to úplně stoprocentní, u některých typů srdečního selhání to nemusí úplně odpovídat závažnosti obtíží.Další takový zcela zásadní vyšetřovací metoda je echokardiografie, to jsme viděli, kde se nám zobrazí srdce a vlastně nám už i pomůže říct, kde může být ten problém, protože některý pacienti můžou mít dysfunkční srdce kvůli tomu, že mají nemocnou chlopeň, to je vidět při tom vyšetření, nebo mají určitou část srdce postiženou, protože prodělali infarkt, takže se jim nehýbe pouze jedna část, a to nám právě říká, že nejspíš problémem jsou koronární tepny, no, a pak, to je zcela zásadní, je fyzikální vyšetření, kde toho pacienta lékař vyšetří, zjistí, jaký má projevy, když třeba pacient si stěžuje na to, že se v noci probudil s dušností a musel se posadit, tak velmi pravděpodobně příčinou těchto obtíží je právě městnání v plicích, tomu se říká paroxysmální noční dušnost a je to vysoce specifické pro srdeční selhání.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Když si vezmeme ty nespecifické symptomy, které jsme teď viděli, co má udělat člověk, který se teď v nich do nějaké míry našel, jak má postupovat.
mluvčí 1,
——————–
Má se obrátit na praktického lékaře, který ho potom doporučí, který může udělat už část těch vyšetření. Krevní obraz, může změřit BMP, měl by ho nasměrovat na kardiologa, který tu diagnózu buď potvrdí nebo vyvrátí.
mluvčí 2,
——————–
Srdeční selhání a infarkt, v čem se liší? Prosím, pane profesore.
mluvčí 1,
——————–
Infarkt je uzávěr cévy, která zásobuje srdeční sval, tu cévu jsme viděli, tam se prostřednictvím aterosklerózy vytvoří takové vyboulení, které v určitém momentě může prasknout, vylije se obsah toho plátu a ten je vysoce trombogenní a v tom okamžiku tam vznikne uzávěr tím, že se tam srazí krev, a to je moment, kdy vznikne infarkt, vlastně oblast toho srdečního svalu přestane být prokrvená, projeví se to bolestí a pacientovi je špatně a dojde, pokud se to neléčí, k odúmrtí části srdečního svalu, v současné době v České republice ta léčba infarktu je na velmi dobré úrovni, pokud dřív infarkt vedl velmi často k těžkému srdečnímu selhání anebo úmrtí, díky té dobré péči dneska pacienti přežijí jeden infarkt, přežijí dva infarkty, ale pokud jich prožijí víc, tak potom se to srdce nakonec dostane do fáze, kdy se začne rozvíjet to srdeční selhání, kdy vlastně ta výkonnost srdce jako pumpy začne klesat. Ze začátku je nedostatečná při zátěži, ale později i třeba v klidu, nejsou dostatečně prokrvené orgány a vlastně rozvíjí se celý ten klinický obraz, který je typický pro srdeční selhání, čili srdeční selhání, onemocnění celého těla.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
To srdeční selhání znamená, že srdce nedokáže pumpovat tolik krve, kolik by tělo potřebovalo, infarkt znamená, že se okysličená krev nedostává do srdce tak, aby srdce vůbec mohlo pracovat.
mluvčí 1,
——————–
Perfektně jste to řekl.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Příčiny úmrtí sleduje v České republice Český statistický úřad. Podle dat z roku 2022 byla nejčastější příčinou ischemická choroba srdeční, na druhém místě byla právě srdeční selhání, třetí nejčastější příčinou potom onemocnění mozku, čtvrtou COVID-19. Pane profesore, vy říkáte, že musíme počítat s tím, že případů srdeečního selhání bude u nás stále víc, o kolik víc.
mluvčí 1,
——————–
V současné době se odhaduje, že v Čechách je asi 300 000 pacientů se srdeční selhání, čili velké číslo, srdeční selhání velmi závisí na věku, je to relativně vzácné onemocnění asi do šedesátky a pak výskyt srdečního selhání začne prudce narůstat. Takže u lidí, kterým je nad 75, 25 % má srdeční selhání,
mluvčí 2,
——————–
V nějakém stavu, v nějaké míře.
mluvčí 1,
——————–
Tak ano, čili ta demografie u nás je taková, že stárne populace a samozřejmě nemoci, které jsou spojené se stárnutím, budou tedy přibývat a právě srdečního selhání bude výrazně přibývat. Odhaduje se, že ty projekce Českého statistického úřadu, respektive ÚZISu, jsou takové, že v roce 2040 můžeme mít v Čechách až 800 000 pacientů se srdečním selháním.
mluvčí 13,
——————–
K tomu vzestupu srdečního selhání paradoxně přispívá taky zlepšená péče o některý nemoci, třeba konkrétně o infarkty, dřív zemřel na infarkt, tak dneska přežije, ale za cenu poruchy funkce srdce a rozvoje, někdy, rozvoje srdečního selhání.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Co pro lepší léčbu srdečního selhání potřebujeme změnit v systému České republiky.
mluvčí 1,
——————–
Je potřeba zásadně posílit roli ambulancí pro srdeční selhání, které se soustředí na tuto problematiku, které edukuje pacienty, tyto ambulance by měli se starat o pacienty, kteří jsou právě propuštěni z nemocnice, protože po tom propuštění z nemocnice je nejvyšší riziko rehospitalizace, myslím si, že tyto ambulance nebo specializované sestry by měly fungovat ve všech nemocnicích, kde je hospitalizovano větší množství pacientů se srdečním selháním.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Prevence. Vždycky nejlepší situace. Vašimi slovy lenost je rizikový faktor srdečního selhání, klíčové rady pro to, aby k němu vůbec nedošlo, jsou jaké?.
mluvčí 1,
——————–
Za prvé kontrola těch rizikových faktorů, které k tomu můžou vést, které vyvolávají aterosklerózu, protože koronární ateroskleróza a ischemická choroba srdeční pořád vysvětlí asi 70 % srdečníního selhání v populaci, takže nekouřit, mít správnou životosprávu, léčit si vysoký krevní tlak, v tom si myslím, že jsme docela dobří v České republice, ta kontrola vysokého krevního tlaku, který přetěžuje srdce a vlastně může vést k srdečnímu selhání, je dobrá. Další takový důležitý krok je právě pohyb, ukazuje se, že právě dostatečná pohybová aktivita i obyčejné chození může oddálit rozvoj srdeční nebo zabránit vzniku srdečního selhání. Doporučuje se, že bychom měli chodit denně aspoň 8000 kroků. A když to zkusíte, tak vlastně zjistíte, že je to docela dost, že je nutné opravdu prostě podporovat pravidelný pohyb, netloustnout, protože právě obezita a diabetes, to jsou ty největší rizikové faktory pro rozvoj srdečního selhání do budoucna a v tom, jak jsme dobrý v redukci vysokého krevního tlaku a léčby infarktu, tak jsme špatný právě v obezitě, v kontrole obezity a kontrole diabetu.V tom bohužel Česká republika stále je na vzestupu, a to jsou ty hlavní rizikové faktory, které potáhnou tu epidemii srdečního selhání v budoucnu.
mluvčí 2,
——————–
Pane docente, když se řekne srdce, co vám se vybaví jako první? osobně vám.
mluvčí 13,
——————–
Vybaví se mi to, že velice rád pracuji na pracovišti, které může skoro vždycky pacientovi nějakým způsobem pomoci, to si myslím, že je hrozně dobrý v tomto oboru, že máme dneska spoustu metod a spoustu způsobů, jak pacientovi a dokonce i těm pacientům v tom velmi pokročilém srdečním selhání něco přinést, a to je, myslím, veliká výhoda pracoviště, na kterém už více než 50 let funguji.
moderátor ČT
——————–
Říká doc. Ivan Málek, který byl s panem profesorem Vojtěchem Melenovským hostem dnešního Hyde Parku Civilizace. Pánové, mnohokrát vám za to děkuji a přeji jenom samé zdravé pacienty. Na shledanou.
Přidejte odpověď