Fyzioterapeut o syndromu karpálního tunelu  

ilustrační foto: Flickr.com

ČRo – Hradec Králové – Radioporadna

Naším hostem dnes je fyzioterapeut Filip Mráz z Rehacentra na Okrouhlíku v Hradci Králové.
A naše dnešní téma je tzv. syndrom karpálního tunelu a já už v úvodu jsem říkala, že podle údajů Národního registru nemocí z povolání se právě syndrom karpálního tunelu pohybuje na předních příčkách, to už se pomaličku dostáváme k příčinám, určitě rozebereme i to, jak se syndrom karpálního tunelu projevuje, ale jsou ohroženi právě i lidé, kteří vykonávají nějakou manuální práci.

Filip Mráz
——————–
Určitě. Většinou to jsou lidi, kteří hodně pracují v kanceláři, hodně pracují právě s počítačovou myší, klávesnicí nebo jsou to třeba takový spíš dělnický profese, kdy jsou tam třeba nějaký vibrační přístroje, který ty vibrace přenáší na ruce a už potom dochází k postižení toho nervu, takže spíš manuální dlouhodobý jednorázový přetěžování horní končetiny v oblasti zápěstí a svalu ruky právě může vést k tomu, že se ten karpální tunel stáhne a tlačí na ten nerv.

moderátorka
——————–
Ano, je to onemocnění rukou, které potom dělá potíže při nějaké možná i té drobné motorice, jsou to bolesti, je to nějaké brnění, k tomu se určitě všemu dostaneme, ale čím tam tedy vznikne ten útlak?

mluvčí 1,
——————–
Tak jak jsem říkal, můžou za to třeba ty profese, kde jsou nějaké vibrace od těch přístrojů nebo u těch počítačových klávesnic nebo myší, kdy tam dochází k tomu dlouhodobému přetěžování těch svalů, toho předloktí, zápěstí a svalů ruky, kdy dochází k tomu, že nerv, který je v tom karpálním tunelu, tak v důsledku, že nabývá jakoby objem těch šlach, který potom můžou přitlačit ten nerv, tak ze začátku dochází k tomu, že to utlačí ty cévy, který zásobují právě ten nerv a dochází k otoku toho nervu a tím pádem ještě víc dochází k útlaku nervu a pak dochází právě k tomu mravenčení, bolestem prstů a tak.

moderátorka
——————–
Vím, že když už potom jsou ty potíže, takže si lidé třeba protřepávají ruku, že to trošičku pomáhá, ale to možná jsou, ty začátky jsou takové nějaké ještě předpříznaky, které by mohli varovat, že třeba se v té ruce něco děje.

mluvčí 1,
——————–
Určitě úplně první takový známky jsou, že ti pacienti nebo lidé, kteří začínají mít problém s tím karpálním tunelem, že se ráno probudí a mají pocit nějaký tupých oteklých rukou a prstů, i když tam není žádný zjevný otok. To jsou úplně ty první známky. Někdy to může spontánně vymizet, někdy se to právě naopak může zhoršovat, že už jsou tam ty noční parestezie neboli to mravenčení, které k ránu pacienta budí, protřepe si tu ruku a ono to většinou pomůže potom v tom dalším stadiu, kdy už právě jsou i ty denní klidové bolesti a v nejtěžším jako stadiu toho syndromu karpálního tunelu je, že se vlastně můžou omezovat ty drobné jemné motorické úkony, může vzniknout tzv. žlábek díky atrofii svalů palce a potom už to je určitě indikace k operaci.

moderátorka
——————–
Jde s tím dělat něco úplně v té rané fázi, myslím teď nějaké cvičení, právě rehabilitaci, protahování, mačkání těch antistresových míčků a podobně, aby se nám to nerozjelo.

mluvčí 1,
——————–
Určitě. Ono v první fázi většinou stačí, když ten člověk samozřejmě sníží tu pohybovou aktivitu, která mu to zhoršuje, ať už nějaké šroubování nebo práce s těmi vibračními přístroji, ale třeba i v tom kancelářském prostředí, že si upraví pozici židle, klávesnice a myši, aby ta ruka byla v neutrálním postavení v tom zápěstí, že se tam neláme ani jakoby do jednoho směru nebo do druhého směru, k zápěstí existují měkké ortézy, které můžou ti pacienti nosit i na noc, aby tu ruku drželi právě v tom středním postavení zápěstí, také ergonomické myši, takže těch takových vychytávek ze začátku může být několik.

moderátorka
——————–
A to je ten začátek a stačí chvíle takového klidu a pak se to všechno dá do pořádku, upraví nebo hrozí. Když se jedná totiž o zaměstnání, tak asi není úplně jednoduché ho jen tak ze dne na den změnit nebo přestat tu činnost vykonávat úplně.

mluvčí 1,
——————–
Přesně tak. Pokud ten člověk tu aktivitu fakt dělá každý den, tak může dělat cokoliv a stejně se to většinou zhoršuje. Někdy fakt stačí navštívit jenom rehabilitaci, naučit se přesně pár cviků, jak s tím pracovat, zjistit, co ten člověk třeba v té práci dělá špatně, jak sedí, jak má nastavenou tu židli, myš, počítač, prostě všechno se dá upravit a i tohle může pomoct a potom v těch horších fázích už se právě musí přistoupit i k nějakým různým manuálním technikám, mobilizaci těch drobných kůstek zápěstí, aby se zmírnil ten tlak těch šlach na ten nerv v tom karpálním tunelu.

mluvčí 2,
——————–
Dobrý den. Tady paní Marková můj dotaz se úplně netýká karpálního tunelu, ale opravdu mi něco třeba poradí na skákací prst, prostě já cvičím s balonkem. Víte co, to je takový problém, že on člověk otevře dlaň nebo prst prostě natáhne a ten prst, buď se mu musí pomoct, anebo prostě se narovná, a to určitě bolestí, no, tak nevím, tohle jako taky patří možná na ortopedii, ale….

moderátorka
——————–
Dobře zkusíme odpovědět, na Slyšenou.

mluvčí 2,
——————–
Děkuji, na shledanou.

moderátorka
——————–
Tak je to trošku jiné téma, ale dotaz zazněl. Tak pojďme na něj odpovědět.

mluvčí 1,
——————–
Ten syndrom lupavého prstu nebo Digitus saltáns, tak to se řeší především na tý ortopedii, protože to už je stav, kdy vlastně ta šlacha projíždí v nějakým pouzdru, v nějakým takovým tunýlku, kdy pouzdro se natolik zúží, že ta šlacha má, jakoby zabráněno tomu projíždění v tom tunelku a tomu se potom musí právě pomoct chirurgicky, buď se opíchne nějakým obstřikem a povolí se právě ta zarážka, nebo se to prostě musí operativně trošku říznout, když to řeknu blbě, a to pomáhá, ale co se týče rehabilitace, tak s tím už nemáme dobrou zkušenost, protože už je to většinou tak pokročilá věc, že už se to musí řešit operativně.

moderátorka
——————–
Na ortopedii tedy tak, ale my se vracíme teď k syndromu karpálního tunelu, protože tu máme dotaz ještě od jiné paní posluchačky, která je 20 let po operaci a ptá se, jestli se toto onemocnění může vrátit, že už cítí problémy, třeba když krájí, takže jí opravdu bolí ruce, že i cítí, jako kdyby jí otékali, tak jestli se to zkrátka může vrátit, i když má odoperováno.

mluvčí 1,
——————–
Ano, může se to samozřejmě vrátit. Jak jsem již zmiňoval, jde o přetěžování šlach a svalů v oblasti zápěstí a předloktí, kdy ten karpální tunel je to fakt malinká úžina, kde je konkrétně 10 struktur, který se tam musí vlézt a tím, když jsou přetěžovaný šlachy těch svalů, který ohýbají právě ty prsty nebo máte držet nějaký předmět, tak to zase může tlačit na ten nerv i přesto, že se to operativně přetne to ligamentum transversum carpi, což je takový vaz, který jakoby spojuje ty karpální kůstky mezi sebou a tvoří jakoby jednu z těch stěn toho karpálního tunelu, tak i přesto můžou ty šlachy jakoby nabýt na objemu a potom tlačit i na nerv a zase toto už je spíš věc fyzioterapie, rehabilitace, aby upravila právě napětí těch šlach a uvolnila napětí i v té úžině, v tom karpálním tunelu.

moderátorka
——————–
Jak už jsme zmiňovali, tak syndrom karpálního tunelu může mít několik fází, ve které fázi už je potom nutná operace. Ono samozřejmě někomu se do toho nechce, ale asi v určité chvíli už není jiné řešení.

mluvčí 1,
——————–
Určitě ty stadia toho syndromu karpálního tunelu se rozdělují na nějaký čtyři základní. To první je bez jakýkoliv příznaků, to druhé, kdy je tam nějaký jenom občasný mravenčení těch prstů nebo ten pocit těch oteklých, tupých prstů, potom ta operace už se indikuje v tom třetím a čtvrtém stadiu, kdy se tomu říká středně těžké postižení až těžké postižení, kdy už dochází i třeba jakoby ke zhoršení jemné motoriky, dochází k atrofii těch svalů, kdy najednou ty svaly se zmenšujou, chybí síla v těch svalech a prstech, a to až tak, že ten člověk nedokáže udělat špetku, nedokáže si zapnout knoflík, tak to už jsou prostě stadia, která jsou nutná právě k té operaci.

moderátorka
——————–
No, a jde nějak prodloužit ten interval, když na ní nechceme úplně hned nebo prostě snažíme se to oddalovat, oddalovat, tak čím by se to dalo.

mluvčí 1,
——————–
Tak první věc bych doporučil samozřejmě hnedka navštívit nějakého odborníka, ať už v rámci ortopedie, který by stejně potom doporučil nějakou rehabilitaci, takže rovnou můžou ty lidi přijít k nám z ulice s tím, že mají ať už počáteční nebo nějaký pokročilejší problémy s karpálním tunelem a už by se s tím začalo pracovat na tý první konzultaci, včetně toho vyšetření, už by se řeklo a domluvilo, jaká je prognóza v konkrétním případě toho pacienta, ale dá se s tím samozřejmě pracovat i v těch pokročilejších fázích a dá se s minimálně z 80 % tý operaci vyhnout.

moderátorka
——————–
Takže cvičením určitě speciálně, určitými opatřeními, jako je například rehabilitace, můžeme alespoň oddálit operaci, tak můžeme alespoň být konkrétnější, třeba v pár věcech, co je dobré doma dělat nebo co by mohlo pomoct.

mluvčí 1,
——————–
Určitě, tak za prvé buď snížit tu činnost, která nám provokuje ty bolesti, určitě by se dala třeba nosit nějaká jednoduchá měkká ortéza, která by nám držela tu ruku ve středním postavení v tom zápěstí, určitě by pomohlo to míčkování třeba, jestli má doma někdo nějaký tenisák nebo takový ten bodlinkový balonek a jezdit si po těch svalech v oblasti předloktí, okolo zápěstí, to taky může být nějaká první pomoc, potom třeba střídání studené, teplé vody v umyvadle taky může pomoct, ale neplatí to pro všechny. Samozřejmě všechny tady ty věci jsou dost individuální a říkám, nemusí všechny tady ty věci pomoct, naopak některý můžou i zhoršit přechodně ten průběh toho syndromu karpálního tunelu, takže je to dost individuální, ale dá se s tím takhle aspoň pracovat.

moderátorka
——————–
Co je potom nejdůležitější po operaci, aby byl člověk zase co nejdřív fit a mohl tu ruku používat.

mluvčí 1,
——————–
Tak určitě po operaci je samozřejmě důležité potom, co se ta jizva aspoň částečně zhojí a jsou vytažené stehy, tak určitě pracovat s tou jizvou, protože hodně lidí, po té operaci si potom stěžuje, že ty bolesti jsou třeba stejný nebo nedejbože ještě horší, ale v hodně případech za to mohou takový ty pooperační srůsty v oblasti té jizvy, kdy ta jizva není ideálně nastavená díky těm svalovým smyčkám, co v tom našem těle fungují, tak ty tahy v té jizvě potom můžou způsobit vlastně další tlak na ten nerv, takže určitě pracovat s tou jizvou, aby byla stejně pohyblivá jako okolní kůže, určitě tam pracuje zápěstí, ať už v rámci mobilizace těch karpálních kůstek, obnovování rozsahu toho pohybu v zápěstí, svalového napětí, síly, jemné motoriky, to se tam prostě trénuje.

moderátorka

Děkujeme za návštěvu i za vaše odpovědi, mějte se hezky, na slyšenou.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.