Důchodový věk v Česku by se měl zvedat pomaleji, než původně počítala důchodová reforma  

Radiožurnál 

Důchodový věk v Česku by se měl zvedat pomaleji, než původně počítala důchodová reforma. Posouval by se o měsíce ročně místo navrhovaných až dvou měsíců. Jak řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL, koalice se na změně dohodla. Úpravu její poslanci příští týden navrhnou ve Sněmovně do projednávané reformní důchodové novely. Podle návrhu reformy se má penzijní hranice stanovit každý rok lidem, jimž bude zrovna 50 let podle očekávané doby jejich dožití. Posouvat se má nejvýše o dva měsíce ročně tak, aby důchod trval v průměru 21,5 roku. S námi je ve vysílání Petr Janský, odborník na oblast veřejných financí, vedoucí Katedry evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý den.
Vládní reforma počítala s pokračováním navyšování penzijního věku nad 65 let od příštího desetiletí podle prodlužování života u jednotlivých ročníků nepravidelně, a to nejvýš o dva měsíce za rok. Je podle vás rozumné zpomalit růst věku odchodu do důchodu?

Petr Janský, ekonom, vedoucí Katedry evropské ekonomické integrace a ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
——————–
Rozumné, nevím, ale můžeme se bavit o tom, jaké to bude mít dopady. Víceméně se mění jenom to tempo, kdyby docházelo k rychlému prodlužování očekávané délky dožití, tak bychom mohli často posouvat ty hranice o dva měsíce a kdyby naopak nedocházelo, tak by se o jeden měsíc za rok nebo vůbec, tak to změna, tak to mění, že to maximum bude ten měsíc na rok. Takže stejně nevytváří tam žádný strop. Jenom jde o to, že k tomu, podle toho stejného mechanismu dojdeme k té cílené hodnotě podle té očekávané dožití později.

moderátor
——————–
A podaří se tak odstranit nespravedlnosti mezi jednotlivými ročníky, před kterými varovali demografové?

Petr Janský,
No, víte, ono s tou spravedlností je to složité, demografové se zaměřili na tu spravedlnost mezi tím, když mě by důchodový věk měl narůst o dva měsíce oproti a tam pak vzniklo dvouměsíční rozdíl oproti těm, co půjdou o rok dopředu přede mnou do důchodu. Ale můžeme se bavit o tom, je to nespravedlivé, když já budu mít výrazně třeba delší, očekává délku dožití, a proto dojde k tomu posunu o dva měsíce? Mě to tak nutně nepřipadá. Teď naopak ta nespravedlnost půjde druhým směrem. Jestli mi rozumíte a posluchači. Teď může dojít k tomu, že půjdou lidé, co bude očekáváno, že se dožijí delšího věku, tak půjdou dřív do důchodu. To znamená, vznikne tam nespravedlnost potenciálně tím druhým směrem, že kvůli tomu pomalejšímu nárůstu budou někteří lidé, co půjdou později do důchodu, tak budou trávit delší období života v důchodu než ti, co šli dříve.

moderátor
——————–
Pro představu, jaký rozdíl to udělá měsíc za rok místo dvou?

Petr Janský,
To si můžeme jednoduše spočítat. Kdyby docházelo, a to nám přeji, aby docházelo k rychlému prodlužování očekávané délky dožití, tak by to pak bylo, že od dvojnásobné tempo, ale to je nejisté, že myslím, že to tempo nejspíš nebude tak vysoké pravděpodobně a tudíž ten rozdíl bude menší než dvojnásobný. A teďka se bavíme o tom, jak to funguje a samozřejmě ten dopad není jenom na lidi a rozdíly mezi lidmi, ale ty dopady jsou také rozpočtové a ty dopady, jak čtu teď ten návrh, sám jsem to viděl jenom taky z médií, tak ty rozpočtové dopady jsou relativně výrazné, že to pomalejší tempo zvyšování věku odchodu do důchodu bude mít docela výrazné rozpočtové dopady. A jestli je na to prostor, tak to můžou blíže popsat.

moderátor
——————–
No, popište.

Petr Janský,
Takže proč tady vůbec tu důchodu reformu vláda navrhuje? Tak k tomu se může dostat těm důvodům, ale jeden z nich je ten, že ty rozpočtové náklady toho našeho současnosti nebo ještě před dvěma lety nastaveného důchodového systému jsou obrovské a v polovině tohoto století, tak by došlo k tomu, že jenom ten důchodový systém, tak by zadlužoval české veřejné finance 5 % HDP, teď došlo k nějakým úpravám valorizace a předčasných důchodů a tím to ta současná vláda snížila na 3 % a teď těmi úpravami, které v této velké důchodové reformě navrhuje, tak do dnešního dne, tak to očekávané snížení toho deficitu důchodového systému bylo 1 %, takže jsme šli z pěti na tři a teďka ten krok jsme, vláda se chystala udělat ze tří na 1 % ročního deficitu kolem roku 2050. A místo toho teď, když se zpomalí to tempo nárůstu, tak už nepůjdeme na 1 %, ale půjdeme zhruba na 1,3-1,4 % toho deficitu, takže tím vidíme, že vláda tuto reformou chtěla snížit ten deficit o dva procentní body, ale dojde, pravděpodobně, kdyby tato změna byla jediná, co by platila, tak by došlo ke snížení očekávaného deficitu o 1,6-1,7 %, takže je to snížené konsolidační tempo, je to snížené, je to štědřejší pro lidi, ale je otázka, kde na to vezmeme.

moderátor
——————–
A měl by se ten důchodový věk někde zastavit, vy jste o stropu taky se zmínil? Například v 65, kam dospěje ve třicátých letech a jak navrhuje opozice?

Petr Janský, ekonom, vedoucí Katedry evropské ekonomické integrace a ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
——————–
To je otázka filozofická, možná politická. Nevím, jestli úplně na ekonoma. Já spíš podporuju to, abychom to nezastropovávali, abychom to navázali na tu očekávanou délku dožití, možná tak, jak si lidé před 50, 100 lety nedovedli představit, že budeme schopni pracovat v 60, 65 letech, tak dnes si to podle mě velká část z nás dovede představit, tak možná tak to bude i za několik desítek let nebo za 50 let, takže já jsem tomu otevřený a vidím tu nutnost toho, protože ten stát na to vyplácení těch příliš dlouhých a vysokých důchodů peníze nemá. Myslím, že tohle to je jeden z důležitých parametrů, který je dobré posunout.

moderátor
——————–
V opačném případě by se zkrátka museli zvýšit daně?

Petr Janský,
To je jedna z možností, ale zároveň bych rád zmínil, že ta reforma, která je nyní projednávaná ve Sněmovně, tak má dvě základní úpravy, jeden z nich je ten věk, který tady diskutujeme a kde se uvažuje o tom změkčení a druhá stejně důležitá z hlediska rozpočtových dopadů změna je, že se snižují ty budoucí důchody, takže co nejspíš my dva půjdeme do důchodu, tak ty naše důchody budou nižší kvůli změně těch pravidel, které jsou teďka projednávány, než kdyby se ty pravidla nezměnily a ty jsou zodpovědné za 1 % bod toho snížení těch očekávaných deficitu budoucnosti. Takže daně, vyšší zadlužování, ale i třeba snižování důchodů jsou některé z těch faktorů nebo parametrů, kterými je možné hýbat.

moderátor
——————–
Vysvětluje Petr Janský, vedoucí Katedry evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuju, na shledanou.