Záchranáři v době veder

ilustrační foto: Flickr.com

 Radiožurnál 


Minulý týden byl podle meteorologů nejteplejší z celého léta. Vedro je i na jižní Moravě. Tropické počasí může lidem způsobit závažné zdravotní komplikace, nejohroženějšími skupinami jsou děti, senioři a také chronicky nemocní. To se promítá do práce záchranářů. Ti jihomoravští denně evidují vyšší desítky případů, které souvisejí právě s horkem, a to teď probereme s vedoucí lékařkou Zdravotnické záchranné služby pro územní odbor Brno Evou Freyovou. Dobrý den.

Vy sama jezdíte se záchrankou. Volají vás tedy k pacientům se zdravotními potížemi z horka nějak významně častěji?

Eva Freyová, vedoucí lékařka Zdravotnické záchranné služby pro územní odbor Brno
——————–
Samozřejmě. My jsme teď zaznamenali v posledním týdnu nárůst výjezdu o 10 %, což není moc, ale z celkového počtu výjezdů je 50 % ke kolapsovým stavům, který mají samozřejmě přímou souvislost s účinkem horka. Nejčastější výjezdy jsou samozřejmě k chronickým pacientům, jak jste už zmínil, které, samozřejmě dehydratace a účinek z horka zasahuje nejvíce. Dále je to k osobám, které přeceňují své síly a možnosti. Druhý aspekt, který je velmi důležitý, je taky to, že to horko působí i na nás, naše práce neprobíhá v klimatizovaných místnostech, nemůžeme si vybrat čas, musíme pracovat kdykoliv, kdekoliv je potřeba a za jakýchkoliv podmínek.

moderátor
——————–
A co můžeme udělat my, když v našem okolí někdo zkolabuje, jak se zachovat, než přijede záchranka?

Eva Freyová, vedoucí lékařka Zdravotnické záchranné služby pro územní odbor Brno
——————–
To znamená, nejdůležitější je zjistit stav toho pacienta, to znamená stav vědomí, začít s ním komunikovat, dále stav dýchání a stav oběhu. Pokud zjistíme, že pacient komunikuje, je mu špatně z horka, snažíme se s ním navázat kontakt, zjistit také, jestli není poraněný a jaký je vlastně důvod toho, že je na místě zkolabovaný. Poté se, buď pacienta přeneseme do nějakého chladného místa, pokud k tomu máme samozřejmě možnost, pokud tuto možnost nemáme, snažíme se mu zajistit jakýkoliv stín z našeho oblečení nebo z jeho oblečení, pokud máme u sebe nějaký zdroj vody, nebo jakékoliv tekutiny, snažíme se jeho část těla hlavu a trup trošičku ochladit, tekutiny podáváme pouze v případě, že s námi komunikuje a máme k tomu jeho svolení.

moderátor
——————–
Říkali jsme tedy, že ohrožení jsou jak chronicky nemocní, tak malé děti a senioři. Jak ti se mají před horkem chránit?

Eva Freyová, vedoucí lékařka Zdravotnické záchranné služby pro územní odbor Brno
——————–
Musím říct, že dětských pacientů postižených v důsledku horka není mnoho, zřejmě je to z toho důvodu, že, až na výjimky, rodiče velice respektují doporučení a děti pečlivě před horkem chrání, to znamená, že děti mají pokrývky hlavy, jsou ve stínu, mají dostatek tekutin a určitě v poledních hodinách nevycházejí ven. Toto doporučení samozřejmě platí i pro seniory a starší osoby, nicméně tam je trošku potíž s tím, že i senioři z několika důvodů nedodržují pitný režim tak, jak by měli. Za prvé, nemají pocit žízně. A za druhé je to obava z častých /nesrozumitelné/, zvlášť u pacientů, kteří berou tzv. diuretika, léky na odvodnění, ta patří mezi základní onemocnění, u medikací u chronického onemocnění srdce, tak tam je tento problém vystupňovaný. A druhá věc je ta, že i když dodržují doporučení nevycházet v extrémních teplých, v extrémně teplých hodinách ven, neuvědomují si, že i doma pocením tekutiny ztrácejí a příjem tudíž podceňují a nedohrazují.

Petr Král, moderátor
——————–
Řekněte mi, prosím, ještě stručně. Ve vinařských oblastech je lákavé zajít do chladného sklípku. Jak riskantní může být ten návrat na sluneční výheň?

Eva Freyová, vedoucí lékařka Zdravotnické záchranné služby pro územní odbor Brno
——————–
Samozřejmě příjem alkoholu, nejenom ve sklípcích, ale i příjem piva a vesměs veškerého alkoholu je velmi nebezpečný, protože už alkohol sám třeba dělá to, že dochází k tzv. vazodilataci, což je rozšíření cév a trošku k poklesu tlaku. Pokud takový trošku opilý nebo více opilý člověk vyjde na slunce a do horkého počasí, tak dochází ještě k dalšímu poklesu tlaku a pacient poté kolabuje.

Petr Král, moderátor
——————–
Vedoucí lékařka Zdravotnické záchranné služby pro územní odbor Brno. Myslím, že jste to, paní doktorko, popsala velmi barvitě a umíme si to představit, ale nechceme to nikdo zažít. Eva Freyová byla naším hostem. Děkujeme za to. Tak ať je těch zásahů co nejméně a když, tak ať jsou úspěšné. Na slyšenou.


Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.