Navyšování platů ve veřejné sféře  

 ČT 24 – Události, komentáře

Tento týden by mohlo být jasno, jaký harmonogram zvolí vláda u navyšování platů ve veřejné sféře. Ministr práce Marian Jurečka chce přidat části zaměstnanců od 1. září. Týkalo by se to například úředníků, pracovníků v kultuře nebo nepedagogických sil ve školství. Další skupiny by si musely počkat minimálně do začátku příštího roku. Bez dohody skončilo podvečerní jednání pana Jurečky se zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.

Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Opravdu ti lidé v té první stupnici a pod státní službou mají ten nejvyšší reálný propad příjmů, tam vidíme tu naléhavost největší a tyto všechny ostatní skupiny bychom řešili od 1. ledna 2025.

Jana Hnyková, místopředsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
——————–
Máme zpětnou vazbu od zaměstnavatelů, kteří samozřejmě se bojí jmenovat, ale že vlastně mají problém s obsazením služeb. Je tam vysoká přesčasová práce.

moderátorka ČT
——————–
Pojďme debatovat tady ve studiu. Vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Dobrý večer, pane ministře.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Dobrý večer.
A na dálku zdravím místopředsedu rozpočtového výboru SPD Jana Hrnčíře. Pane poslanče, dobrý večer.
Tak začnu u vás, pane ministře. Jak jsem říkala na začátku, vy byste tedy rád přidal některým lidem od 1. září, úředníkům, nepedagogickým pracovníkům, lidem, kteří pracují v kultuře. Co na to šéf kasy, pan Stanjura?

Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Tak vyjádření ministerstva financí je k tomuto negativní s odkazem na nedostatek finančních prostředků ve státním rozpočtu.

moderátorka ČT
——————–
Co budete dělat?

Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Já chci říct, že jednoznačně toto je věc, kterou nevyřeším ani já, ani pan ministr Stanjura. To si musíme vyříkat na úrovni vlády, proto jsem jasně říkal, že toto opravdu ve finále rozetne až vláda. To není tak jednoduchý materiál. Ale zároveň jsem v tom návrhu postupoval nějakým jako logickým způsobem, kdy jsme se podívali na celkovou situaci všech těch pracovníků v té veřejné sféře a já jsem v tom návrhu vlastně akcentoval ty dvě skupiny, které mají opravdu největší propad těch reálných příjmů. Když to srovnám za dobu od roku 2019 doteď, tak u těch dvou skupin, které jste zmiňovali v úvodu, to znamená, jsou všichni ti nepedagogičtí pracovníci, všichni ti lidé, co vaří v těch jídelnách, všichni ti školníci, civilní pracovníci třeba bezpečnostních sborů a podobně. Tak u nich je propad přes 17 % reálných příjmů.

moderátorka ČT
——————–
Dobře. Ale klíče od té pokladny má pan Stanjura, nezlobte se. A on říká, tam žádné peníze nejsou, tak co chcete dělat?

Marian Jurečka,
Tady nejsou žádné peníze Zbyňka Stanjury nebo Mariana Jurečky, tady jsou peníze českého daňového poplatníka, který na to vydělal. A samozřejmě jsme také v situaci, kdy nemalou část výdajů státního rozpočtu kryjeme deficitem, na který si půjčujeme. Takže já vím, že ta situace je extrémně složitá. Nerozdávám, nechodím tady, že bych řekl, chci plošně pro všechny a minimálně 10 nebo 15 %. Podíval jsem se i na situaci ve mzdové sféře, jaký tam byl růst mezd ve srovnání s tím reálným poklesem, proto je ten návrh v těch dvou variantách sedm a 10 %. Ale zároveň taky říkám, pokud chceme zachovat nějakou kvalitu fungování toho státu, pokud chceme také zachovat nějakou životní úroveň těch lidí, tak to je za mě nějaký krok, který bychom k 1. 9. měli udělat a o těch zbývajících lidech v té veřejné sféře, ať už jsou to lidé v té stupnici dva, sociální pracovníci ve stupnici tři. Zdravotní sestry nebo třeba pedagogové, o tom se bavme v těch následujících dvou, třech měsících ve vztahu třeba k rozhodnutí k 1. lednu 2025.

moderátorka ČT
——————–
Dobře. Pane Středulo, slyšíte pana ministra. Sice zatím neví, odkud vezme peníze, ale rozdávat by chtěl, v uvozovkách. Je to, ano, v uvozovkách. Co je na tom špatně?

Josef Středula,
Pardon, já se moc omlouvám za toto slovo. Rozdávat, to vůbec není žádné rozdávání. Zaměstnanci státu. Tady se shodujeme, možná že já použiju jiná procenta. U hasičů třeba je to minus 25 %, protože pan ministr počítá údaje od roku 2021. To znamená ještě ze staré vlády, kde se přidávaly finanční prostředky, protože tato vláda vlastně nepřidala zaměstnancům nic vlastně jenom brala, takže ten výsledek je opravdu velmi vážný. A to, co říká, kdyby jen vzal v potaz a každý člen vlády, který přijde na jednání vlády ve středu, vzal v potaz jen to, co dal jako stanovisko do vnějšího připomínkového řízení. Tak jednoznačný závěr této vlády musí být, pane ministře financí. Peníze tady seženete, dodáte resortům 10 %. A protože většina se jednoznačně vyjádřila pro 10 % a berme, že se jedná o investice do lidí. A když tady pan ministr zmínil situaci v soukromé sféře, kde přibližně bude kolem 7 % přidání, ale to je celoroční, ale tady se bavíme o sedmi nebo 10 % za čtvrt roku. Tak by ten požadavek od 1. 9. musel být 21 %, aby vyrovnal celou tu situaci ve sféře privátní na straně jedné. Na straně druhé, jestli chceme, aby rostlo HDP, jestli chceme, abychom se vymanili z této recese, tak investice do lidí ve výši přibližně čtyřech miliard korun, protože těch šest miliard korun, to je včetně zdravotního, sociálního pojištění, takže to se vrací do státního rozpočtu, takže v tom případě to jsou, to je velmi malá investice na velmi významnou pobídku celé ekonomice.

moderátorka ČT
——————–
Pánové, než budeme pokračovat, ráda bych vám pustila, co v dnešním Interview ČT24 řekl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí /TOP 09/
——————–
Vy si nemůžete půjčovat na platy, vy si nemůžete půjčovat na to, co projíte. Vy si můžete půjčovat na to, co skutečně tu ekonomiku nakopne, což jsou, řekněme, peníze do školství, vědy, výzkumu a infrastruktury, to je, ale nemůžete si půjčovat na platy.

Jana Peroutková, moderátorka ČT
——————–
Co na to, pane Středulo?

Josef Středula, předseda ČMKOS
——————–
Jednoduše. Tento pán způsobil dvojitou krizi v roce 2012, protože se chtěl proškrtat k prosperitě. Díky tomu, že přišla nová vláda Bohuslava Sobotky, tak se situace zásadním způsobem změnila, protože ekonomice věřili. Takže tento pán způsobil fatální krizi a taky si za to zasloužil po právu kritiku ze strany všech. Takže z tohoto pohledu si myslím, že tyto rady můžu klidně vymazat jako věc, kterou se vůbec není nutno orientovat.

moderátorka ČT
——————–
Vymaže je i pan Hrnčíř?

Jan Hrnčíř, poslanec, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/
——————–
Tak já si myslím, že tohle je trošku jiná situace. Ty platy jsou velmi nízké. Když se podíváme na nástupní platy třeba školních kuchařek, kde to je na úrovni 16 130 Kč a podobně. S těmi platovými tabulkami se už poměrně dlouhou dobu nehýbalo, dokonce ty tarify jsou i pod úrovní minimální mzdy. Tady se nebavíme o tom, že bychom projídali peníze prostě bohatých státních zaměstnanců, tady se bavíme o tom, že ti lidé mají ty platy někde na úrovni do 20 000 hrubého a podobně. A to se prostě nedá vyžít. Navíc vláda daňovým balíčkem ještě vlastně oškubala prakticky všechny vrstvy obyvatelstva, dolehlo to i na ty nízkopříjmové, protože se jim zavedla nemocenské pojištění a další věci, tato vláda v letošním a příštím roce právě díky tomu daňovému balíčku získá nějakých 150 miliard navíc. Takže bavit se tady o tom, že nemáme čtyři miliardy korun reálně pro tyto pracovníky, považuju za naprosto absurdní debatu.

Jana Peroutková, moderátorka ČT
——————–
Co na to uši ekonoma?

Vít Hradil, hlavní ekonom, Cyrrus
——————–
Tak za prvé jenom na konto toho, co říkal pan Kalousek, jako nějakou logiku to má, ale když si představíme, jak dlouho by českému státu trvalo, než by se vymanil z těch deficitů, kdyby teda mohl začít projídat na mzdách, tak to bychom se asi nedočkali. Protože pokud vím, tak ani ambice téhle vlády, ani pravděpodobně té příští, nebude vyrovnaný rozpočet. Takže bude to muset být na dluh. Otázka je, jestli už přišel ten čas, to znamená, jestli už se má přidávat těm státním zaměstnancům. Já na to dám teda ekonomický teda hodně cynický pohled a ten není takový, jestli jim dokážeme udržet životní úroveň, na jakou byli zvyklí, to bohužel postihlo nás všechny, že ta životní úroveň klesla. Spíše se na to vždycky koukáme, jestli je ten trh ještě konkurenceschopný, jestli dokáže lákat lidi z jiné sféry, to znamená, jestli si dokáže udržet zaměstnance. A tam už se skutečně dostáváme pravděpodobně na hranu. V tuhle chvíli ten poměr mezi státními zaměstnanci a tou soukromou sférou, těmi jejich mzdami, už se dostává na nejnižší úrovně, co jsme zažili tady minimálně v tomhle tisíciletí. Myslím, že to minimum bylo kolem roku 2011 A už jsme tam. To znamená, ta atraktivita té veřejné sféry platová je nejnižší v podstatě, co jsme zažili, a pokud bychom ji nechali klesnout ještě níže, tak už se dostáváme do neprobádaného teritoria. Opravdu nevíme, jak velký třeba ten odliv nebo ten nepříliv zaměstnanců do státu může být.

moderátorka ČT
——————–
Kolik přidáte, pane ministře?

Marian Jurečka,
Uvidíme, jak dopadne ta diskuze a to rozhodnutí, samozřejmě.

moderátorka ČT
——————–
Jakou máte představu?

Marian Jurečka,
Já jsem dal ty dvě varianty. Sedm nebo 10 %, oni vlastně ty varianty mají logiku v tom, že jí jsem se podíval i na ten vývoj v té mzdové neboli v té privátní oblasti. Proto já neříkám, že jim tady dorovnám tím návrhem ten reálný propad, tedy dneska přes 17 %, přestože se tady zvyšovalo za těch posledních pět let. Ale já tady souhlasím s tím, co teď tady říkal pan kolega Hradil. To je to, že my se opravdu jako veřejný sektor v nemalé části, řekněme, profesí, oborů dostáváme do situace, že jsme naprosto nekonkurenceschopní, nejenom že neumíme dokázat sehnat toho člověka na tu uvolněnou pozici, ale nám odchází kvalitní lidi, který tento stát fakt potřebuje, do privátní sféry. A řeknu vám prostě ti úředníci, na který třeba stojí nejenom otázka stavebního řízení, ale celá řada důležitých fakt projektů, která ten stát někam zase dál posunuje, vytváří třeba lepší konkurenceschopnost, tak nám odchází pryč. A to je přesně ten moment, kdy já tady nehájím tento návrh jenom proto, že bych byl tady v v pozici někoho, kdo chce rozdávat peníze. Jsem si vědom toho, že nejsou, že jednou já, moje děti a všichni ostatní budeme muset také zaplatit i s těmi úroky, ale jde opravdu o to, jak ten stát má kvalitně fungovat a na to, jestliže chceme kvalitně fungující stát, jako že se shodneme, že chceme, tak potřebujeme také kvalitní lidi. A připomínám, že naše vláda snížila počty úředníků a vrátili jsme se na stav roku 2014. Jenom já na svém rezortu jsem propustil 1900 lidí. To je obrovská finanční úspora, ale přesto potřebuju prostě ten zbytek, který zůstává, líp zaplatit.

moderátorka ČT
——————–
Když říkáte, že by mohli odejít lidé, mohli by odejít třeba lidé i z bezpečnostních složek?

Marian Jurečka,
I to nám hrozí reálně.

moderátorka ČT
——————–
Co pro to uděláte, aby neodešli?

Marian Jurečka,
Proto jsem říkal, že toto je nějaký první krok, který vlastně řeší ty dvě nejpalčivější skupiny osob. A pak také musíme během měsíce září, října dořešit ty zbývající skupiny, kde máme třeba pedagogy, kde máme třeba lékaře, zdravotní sestry, ale třeba právě i ty bezpečnostní sbory, ať už jsou to lidé v uniformách. Nebo případně v tomto návrhu tady řešíme ty občanské zaměstnance.

moderátorka ČT
——————–
Třeba nějaký handl s panem Rakušanem, vy byste podpořil ten jeho návrh od října, on by podpořil váš.

Marian Jurečka,
Upřímně. Takhle fakt nefungujeme, jako ta vláda se nemůže v takových důležitých věcech přehlasovávat o 1, 2 hlasy. Se musíme shodnout a myslím, že v tom se shodujeme. A to připomínkové řízení to ukázalo.

moderátorka ČT
——————–
Ale jak to uděláte?

Marian Jurečka,
Je to problém.

moderátorka ČT
——————–
Situace asi je docela komplikovaná.

Marian Jurečka,
Vždycky je to také i o tom, že si musíme také jako jednotlivé rezorty říct, dívejte se. Tak do konce roku z toho, co máme teďka v rozpočtových kapitolách, třeba není proinvestovatelné všechno. Z toho je nějaká úspora, něco dokážeme vygenerovat těmito převody a pomůžeme pokrýt třeba u resortu, kde je to větší problém. Ale já prostě myslím si, že lidé znají, že nejsem ten jako moje předchůdkyně, že bych tady chodil a rozhazoval peníze jenom proto, abych se zalíbil. Já se snažím být opravdu jako ministr, který se chová věcně. Tam, kde nemůžeme uspořit, uspoříme, ale tady vidím, že už jsme na hraně toho, jak dlouho jsme to rozhodnutí třeba odsouvali. A já si myslím, že fakt tady je potřeba, abysme ten krok udělali.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Já tu situaci vidím úplně tragickou, protože my jsme poctivě od listopadu začali informovat vládu a žádali jsme o jednání právě z titulu té vysoké inflace, která byla. Pokračovali jsme na jaře, chtěli jsme jednat několikrát v prvním pololetí, když bylo jednání s K5, pan ministr financí nesdělil. Pane ministře, určitě si to pamatujete, že nesdělil nic o tom, že by byla vyčerpaná rozpočtová rezerva a že nebudou peníze. Mezitím se peníze utratily a teď to mají zaplatit opětovně zaměstnanci státu. Jenom předesílám, že zaměstnanci státu, nejenom jako všichni ostatní schytali inflaci, ale zároveň daleko více konsolidační balíček, to je přes 3,5 % dopadů na jejich reálné příjmy. Takže ten dopad je skutečně daleko vyšší, když budeme počítat léta 2022, 2023. A vůbec se do toho ještě nezahrnuje rok 2024, takže je to více než 1/4 u některých skupin zaměstnanců. A jestliže si umíme představit, že vstupní mzda zaměstnance resortu obrany, který se podílí na bezpečnosti země, je vstupní tarif 11 000 Kč nebo 13 000 nebo 15 000 a jeho mzda po 19 letech praxe 33 000 Kč hrubého. Nebo nástupní plat hasiče je 31 000 Kč za 240 hodin práce, kde ještě slibuje, že položí život na ochranu života druhých, tak si myslím, že jestli někdo tady šeredně zpackal celou situaci, tak je to jednoznačně vláda a je mi teď v této chvíli úplně jedno která, ale tato se na tom podílela tou největší měrou. A je šance to změnit. My jsme přišli i s tím, že z 15 % jsme šli na 10 % a jak už jsem říkal, vnější připomínkové řízení jednoznačně potvrdilo požadavek na 10 % a je od toho vláda, aby rozhodla, ministr financí zajistil, je to tak jednoduché.

moderátorka ČT
——————–
Co 7 %?

Josef Středula
Neakceptovatelné, 7 % jenom prohlubujeme celou tu situaci ještě dál, protože to ani nevyrovná ani ten letošní, ten letošní problém, který je. A jestliže chceme, vy jste správně podotkla otázku bezpečnostních sborů, tak i u bezpečnostních sborů i jejich civilních kolegů je to situace opravdu enormně vážná. Nemůžeme toto přece pominout.

moderátorka ČT
——————–
Pane ministře.

Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Já jenom musím říct, že nikdo v této zemi, ani lidé ve mzdové oblasti, až na pár opravdu výjimečných profesí, není za poslední tři roky v situaci, že by mu neklesly jeho reálné příjmy. To znamená, proto ten návrh, který já jsem přinesl, vlastně nám i reálně odpovídá tomu, co se děje v té mzdové oblasti, v té soukromé. Proto jsem dal ten návrh, maximálně to zvýšení o těch 10 %, protože zase my musíme sledovat a vyvažovat na miskách vah, co se děje celkově v té společnosti, celkově v té ekonomice. A já opravdu jako musím odmítnout některé věci, které tady zazněly. Já jsem s panem předsedou Středulou, s odbory vždycky jednal, vždycky jsem u toho stolu seděl, debatovali jsme o těch návrzích, říkali jsme si, jaká jsou ta srovnání atd. A když se podíváme třeba na ty lidi, kteří jsou v té stupnici v kategorii 2, 3, 4, tak tam ten třeba reálný propad příjmů je někde dneska kolem 3,5, 3,8 %. To znamená, tady si myslím, že jako je opravdu potřeba odlišovat, kde je ten největší propad. Na to se zaměřujeme. U těch ostatních lidí je to vlastně velmi podobné jako v té privátní oblasti. Tam si to pojďme doříct, to řešení od 1. ledna příštího roku.

moderátorka ČT
——————–
Ano, ale chápu správně, že váš cíl jako ministra práce je nakonec přidat i těm ostatním skupinám, zkrátka všem v té veřejné sféře postupně od ledna.

Marian Jurečka,
Já jsem řekl, že o tom máme jít jednat, jako vážně. Vy se u toho usmíváte.

moderátorka ČT
——————–
Ne, já jsem říkala váš cíl.

Marian Jurečka,
To není klišé. Já jsem řekl, že prostě i u těchto lidí, když se podíváme na vývoj inflace a pokles reálných příjmů i v letošním roce, pojďme o tom jednat. Rozhodně to není o tom, že řekneme plně u všech dorovnáme automatickou inflaci. To prostě není možné. Prostě my na to nemáme, my bychom zase pomáhal roztáčet inflační kola, byť se mi to neříká jednoduše, byť to samozřejmě jakoby rád politik tady seděl a řekl, rozdáme, navýšíme, zvýšíme to ještě o víc než o inflaci. Myslím si, že je potřeba opravdu sledovat to, co se děje v té privátní mzdové oblasti.

moderátorka ČT
——————–
Dobře. Za vámi dnes byli lidé pracující v sociálních službách a sociální pracovníci. Částečně jste tady vysvětlil, proč si v uvozovkách nezaslouží dostat přidáno, ale co jste jim přesně řekl? Protože když se podíváte, co se dělo v roce třeba 2020, 2021, tak oni dostali přidáno 1500, pak 10 procent, ale to byla přece vláda Andreje Babiše.

Marian Jurečka,
Nezlobte se na mě, ale fakt říct tady, že já jsem jim vysvětlil, že si nezaslouží přidáno, je fakt lež, to jsem nikdy neřekl a nedovolil bych si to. Počkejte.

moderátorka ČT
——————–
Ne. oni to chtějí hned. V úvodním komentáři zaznělo, že si musí chodit pro sociální dávky.

Marian Jurečka,
Ne. Nedovolil bych si to těm lidem ani říci. Na druhou stranu jsme si dneska jasně prošli i data, která říkají, a to říká Český statistický úřad, je to zveřejněná informace, že meziročně mezi roky 22, 23, 24, kdo má jeden z nejvyšších nárůstů meziroční výše příjmů, teď se bavíme o celkovém příjmu, to znamená tarifní i nadtarifní složka toho platu nebo té mzdy, je zhruba 11,2 %. Jsou lidé pracující právě v sociální zdravotní oblasti. Já jsem ukazoval svým kolegyním, které tam dneska byly, i ta čísla u jednotlivých profesí lidí, kteří dělají v sociální službách, kdy ano, nerostla ta tarifní složka, ale rostly ty nadtarifní s složky platu. Můžeme se o tom bavit, jestli je ten pohled správný, já sám o sobě dlouhodobě říkám, že z mýho pohledu má být 30–40 % nadtarifní složka, kterou odměňuju za kvalitu, za výkon, nasazení atd. A zhruba někde mezi 60–70 % má být ten tarif, a v tom se stále pohybujeme, na celkový objem sociálních výdajů na sociální služby jsme ty peníze zvýšili, to znamená, je to na těch krajích a na zřizovatelích, aby ty peníze tam dali. A když se podíváme na data, která jdou z ISPV i včetně těch dat od statistického úřadu, tak je vidět, že tam ty meziroční výdělky, celkové výdělky, nebavím se o tarifech, bavíme se o celkovém výdělku, co si ten člověk přinese domů, tak nám rostou.

moderátorka ČT
——————–
Pane Hrnčíři, to, co říká pan ministr, dává smysl, nebo ne?

Jan Hrnčíř, poslanec, místopředseda rozpočtového výboru /SPD/
——————–
Tak kdyby se vláda postarala o hospodářský růst třeba tak jako sousední Polsko, tak bysme tenhle problém nemuseli řešit a ty peníze by na to byly naprosto bez problémů. A jestli se tady bavíme o tabulkových platech, který nedosahují ani minimální mzdy, tak jako tady se není o čem bavit, prostě to je potřeba vyřešit, už se to mělo vyřešit i v tom loňském roce, když se připravoval rozpočet pro letošní rok. Vůbec nechápu, proč tyhle tanečky probíhají tady měsíc před krajskými a senátními volbami, když je to věc, která byla naprosto jasná a zřejmá, že prostě ty peníze nebudou stačit. A ještě když tím daňovým balíčkem vlastně se zvýší náklady, zvýší daně pracovníkům, tak si myslím, že tohle bylo naprosto jasné už na podzim loňského roku.

moderátorka ČT
——————–
Pane Hrnčíři, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová řekla tohle, cituji. Ti, kdo prosazují zvýšení platů ve státní sféře, by měli zároveň určit zdroj finančních prostředků na toto navýšení. Vy byste věděl, kde ty peníze hledat?

Jan Hrnčíř,
Je to otázka priorit. Ty peníze do rozpočtu natýkají, když se podíváme, že stoupl výběr daní z příjmů, protože daňový balíček prostě v letošním a příštím roce vytahá z kapes daňových poplatníků 150 miliard. Tak je to otázka priorit, kam to nasměrovat. A my se tady nebavíme o stovkách miliard, jsou to skutečně jednotky miliard tak, aby opravdu ti pracovníci prostě měli důstojnou mzdu a je úplně jedno, jestli ta, jak se to udělá, jestli ta vláda má prioritu, že prostě chce dávat v příštím roce 170 miliard na zbrojení, tak samozřejmě pak je to jinde. Vždycky se dá něco vymyslet, i kdyby to mělo být, já nevím, převedení hasičů pod ministerstvo obrany, tak bude jejich rozpočet součástí 2 % výdajů HDP a splníme ty kvóty, aniž by se musely nalívat další peníze do toho zbrojení. Takže vždycky se dá něco vymyslet. Je to otázka priorit.

moderátorka ČT
——————–
Dá se vždycky něco vymyslet, pane Hradile?

Vít Hradil, hlavní ekonom, Cyrrus
——————–
Pokud jde o takovéhle rozpočtové šachy možná, ale v principu to je úplně jednoduché a v podstatě to souvisí s tím, co říkal pan Kalousek. V momentě, kdy jste čtvrt bilionu v deficitu, tak prostě ty peníze se samozřejmě sehnat dají jednoznačně, dají se sehnat tak, že si je půjčíte na finančním trhu. To znamená, budou to peníze na dluh, ale, a teď teda do třetice budu citovat pana Kalouska a jeho okřídlené rčení. Oni peníze nemají mašličky, jako jestli v tu chvíli na dluh platíte sociální pracovníky, nebo jestli na dluh vlastně děláte něco jiného a oni jsou v rámci toho, na co máte příjmy, je úplně jedno. Prostě my jsme v situaci, že ještě v příštích pět let všechno, co vymyslíme navíc, bude na dluh a budeme to splácet i s úrokem, to je jednoznačné.

moderátorka ČT
——————–
Co třeba taková windfall tax? Protože ČEZ řekl, že odvede nějakých 30 miliard, stát čekal za celý trh 17. To je nějakých 13 navíc. Tam by se peníze najít daly?

Vít Hradil, hlavní ekonom, Cyrrus
——————–
Tam to vypadá skutečně na vyšší výběr, než bylo původně plánováno. Ale to vás zdaleka nevyhrabe z té jámy toho deficitu. Prostě pořád bude realitou, že všechno, každá koruna, kterou ještě vymyslíte navíc, bude koruna půjčená. To by se musel ČEZ teda hodně pochlapit, aby najednou někde vyštrachal 250 miliard, toho se asi nedočkáme.

moderátorka ČT
——————–
Pane Středulo.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Mně to připadá jako úplná fraška. Politik rozhodl o tom, že způsobil sekeru 250 miliard korun, kterou vyhodil doslova do slova a do písmena oknem, přestože byl varován některými ekonomy, byl varován námi. Přes ty opatření, které se tady staly, těch 250 miliard korun, to není jen tak. To se stalo velmi špatnými daňovými rozhodnutími minulé a současné vlády, anebo ve spolupráci. Naprosto šílená situace. K tomu přišel konsolidační balíček. Takže ti, co už byli jednou postižení, byli postiženi znovu. Mluvím primárně o zaměstnancích a teď se jim sděluje poté, co se rozpočtová rezerva rozpustila, v uvozovkách, že zase to zaplatí zaměstnanci. To si snad děláte legraci. Z České republiky, tady pan ekonom určitě potvrdí. V nejhorší rok české ekonomiky v roce 22 odešlo 465 miliard korun mimo Českou republiku. My se tváříme, že to neexistuje, takže vlastně český občan to má odskákat všechny tady tyto fatální chyby a sliby politiků, že to budou napravovat. My s tím nesouhlasíme. Investujte do lidí, oni vám to vrátí, oni tu spotřebu zkonzumují v České republice a vrátí vám to daleko více. Růst české ekonomiky je založen na spotřebě. Jakmile spotřeba nebude, česká ekonomika bude přesně v této špatné situaci, v jaké je a bude to se prohlubovat, nezlepšovat. Takže poučte se z chyb, které jste udělali v letech 2012. Viz pan Kalousek. To je synonymum pro tyto chyby, které byly způsobeny vládou, a napravte je, udělejte jiným způsobem, investujte do lidí, bez nich to nemůžete udělat.

Jana Peroutková, moderátorka ČT
——————–
Pane Jurečko.

Marian Jurečka,
Tak než začnu něco spotřebovávat, tak musím něco vytvořit, to je tím motorem toho růstu.

Josef Středula,
Nebo nevyhodit.

Marian Jurečka,
Spotřeba je až ten další krok, který můžeme dělat, pokud něco tvoříme. Já jenom chci poznamenat ještě /nesrozumitelné/ zazněla, že tady vládní rozpočtová rezerva byla někde nějak rozpuštěna. Jenom chci říct, že významná část vládní rozpočtové rezervy byla od 1. 7. alokovaná, od 1. 7. tohoto roku a zvýšení příspěvku na péči vůči lidem, kteří opravdu pomáhají někomu blízkýmu, jsou to lidé, kteří jsou doma, kteří potřebují pomoci a zároveň třeba šetří výrazné náklady zdravotního systému. To znamená, to je potřeba říct, že ty peníze se někde nerozplynuly, ty vlastně byly investovány do lidí, ale třeba do lidí, kteří nejsou tou většinou té populace, ale tu pomoc opravdu potřebují a tyto peníze opravdu zajišťují nějaké opravdu pro ně životně základně důležité kroky z hlediska té péče., Takže když se bavíme o kvalitě života těch lidí, tak se snažíme já třeba v té gesci, kde jsem zodpovědný, jít na základě jako postupných kroků a priorit. To znamená, ano, všichni, a to byla celá Evropa, nenajdete zemi, kde by lidé za poslední tři roky v této Evropské unii nebo v Evropě jako takové neztratili nějakou hodnotu reálných příjmů. To se prostě stalo.

Josef Středula,
Ale my nejvíc, pane ministře. Přiznejte to.

Marian Jurečka,
Teď vy jste taky pracovali rok a půl s těmi daty, které špatně uvedl Český statický úřad. To znamená, my jsme se před covid a nárůstovou trajektorii vrátili mnohem dříve, než se tady rok a půl říkalo v tom veřejném prostoru. Ale dneska máme zpátky, vy to víte sám moc dobře. Už několik měsíců, už více jak rok, kdy máme inflaci na nízkých hodnotách, na úrovni de facto cíle České národní banky, vrací se postupně růst reálných příjmů a postupně to manko, které jsme tady vytvořili za 2,5 roku, doženeme. To je prostě otázka cyklů tady v ekonomice.

Josef Středula,
Ale zaměstnanci státu ještě v žádném případě se nedostanou přece na reálné příjmy, které měli. To jsou na úrovni roku 2017.

Marian Jurečka,
Ne. Já jsem tady také říkal, že je to naprostá většina lidí v této zemi, i v té privátní oblasti. Málokdo, to by tady pan kolega potvrdil, má dneska reálné příjmy vyšší než to, co zkonzumovala inflace, to prostě v krizových dobách nastává.

moderátorka ČT
——————–
Potvrdí pan Hradil?

Marian Jurečka,
My jsme prožili nejvíce krizovou dobu za posledních 30 let, takže ano, to se stalo a snažíme se z toho dostat, ale také za cenu toho, abychom nenasekali další enormní, obrovské dluhy. Už dneska z toho, co vlastně tady jako deficity máme, se mně osobně jako nežije úplně jednoduše nebo těžce, prostě já to vnímám, že to jednou všichni budeme splácet i s těmi úroky. Dluhová služba se dostává na hodnotu 100 miliard korun ročně. Safra to jsou částky, které jsou opravdu jako zásadní, proto vážíme na miskách toho, co bychom chtěli, co bychom mohli, ale také zároveň, co všichni nějakým způsobem společně zvládneme.

Josef Středula,
Proč jste při poslední daňových změnách vyhodili do vzduchu 50 miliard korun? Proč jste to udělali? Varoval vás NERV a řekl, že to nemáte dělat. Když vezmu jenom tento rok.

Marian Jurečka,
To je pořád dokola.

Josef Středula,
Ale to je realita. Taková je pravda.

Marian Jurečka,
Že byly daně, které se snížily, které pomohly třeba v oblasti potravin, bydlení, snížit ty náklady.

Vít Hradil, hlavní ekonom, Cyrrus
——————–
Teď úplně nevím, na co reagovat, tak si možná vyberu.

moderátorka ČT
——————–
Vyberte si klidně, co vám z té diskuze přišlo nejzajímavější. Já jsem vám chtěla dát prostor právě po tom, co jsem se vás doptala, jestli má pan ministr pravdu.

Vít Hradil,
Takhle, pokud jde o ten propad reálných příjmů, jednoznačně, to se týkalo úplně všech, je to pravda, že i ve mzdové sféře, ta se, tuším, teďka nachází průměrný zaměstnanec někde na úrovni roku 2018, jestli se nemýlím. Zhruba tak je bohatý, když si přinese domů výplatu, ale je pravda, že tohle je docela zajímavý moment té diskuze o tom, jestli stát by měl přidat, nebo neměl, protože je pravda, že spotřeba domácností je významný tahoun ekonomiky, dělá asi 40 % našeho HDP. A je pravda, že právě ve spotřebě domácností skutečně vynikáme v Evropě, v tom, jak je snížená, ta spotřeba domácností je strašně nízko. To znamená, lidé opravdu neutrácejí a je pravda, že tahle vrtule té ekonomiky se příliš netočí a je pravda, že prostě stát je největší zaměstnavatel v zemi a on je jaksi mzdovotvorný, což není slovo, ale prostě to, co určuje on, do nějaké míry následuje celá ekonomika. A zároveň je pravda, že část toho propadu reálných příjmů, a teď tady z toho nechci dělat ani náznaky, marxistickou přednášku, ale je pravda, že část toho byl v podstatě přesun peněz zjednodušeně od zaměstnanců směrem do podnikatelské sféry. Ta ekonomika nedostala tak strašně na čumák jako zaměstnanci, zaměstnanci to skutečně odnesli výrazně víc, ty poslední 2, 3 roky. A možná teda není úplně špatný nápad, aby stát v podstatě využil tu svoji schopnost té signalizace a říct, víte co, tady možná ta rána byla trošku moc silná. Tak já teďka přidám zaměstnancům, vy to budete muset následovat a vrátíme to kyvadlo, které se teď vychýlilo, upřímně, trošku ve prospěch té podnikatelské sféry, v neprospěch zaměstnanců. Tak ho trošičku zase pošťouchneme směrem zpátky. Asi na tom něco může být.

moderátorka ČT
——————–
Pane ministře. Může se stát, že některé skupině zůstanou platy zmrazeny?

Josef Středula,
Politikům.

Marian Jurečka,
Politici to de facto mají čtyři roky skoro prakticky zmražené. Když jste si.

Josef Středula,
Ne, čtyři roky ne, pane ministře. To zas, opravte se.

Marian Jurečka,
Když už jste si, pane předsedo, rýpl, tak reálně se podíváte, tak to tak je i z hlediska dopadu daňového balíčku. Ale já myslím, že to není nikoho cíl. Já myslím, že si všichni uvědomujeme, všichni ministři, kteří jsou zodpovědní za ty jednotlivé sektory, ať už je to školství, ať jsou to bezpečnostní sbory a podobně, že opravdu jsme se dostali na tu tenkou linii, že přestáváme být konkurenceschopní, že nám opravdu hrozí odchod především těch kvalitních. Protože kdo nám první odejde, ty kvalitní, ti nejlepší, kteří si najdou tu práci někde jinde, často třeba i za lepších podmínek. Já to vidím ve svém týmu, že člověk třeba postahoval do té oblasti IT lidi z privátu, kteří vlastně de facto už v době, kdy ke mně přicházeli, tak věděli, že jdou do podmínek, kdy dostanou míň peněz, než vydělávali do té doby. Přesto do toho z nějaké míry jako, řekněme, altrurismu a vztahu k tomu státu šli. Takže tady, co já vnímám jako, takhle budu i argumentovat teď v týdnu u těch jednání. Opravdu nám hrozí nejenom pro stát, teď myšleno jako pro ministerstva, úřady, ale pro kraje, kterých se to týká, protože ta významná část té první skupiny, to jsou především zaměstnanci obcí, měst a krajů. Tady nejde o to, o to, že by ten výdaj teď v tento okamžik byl ten největší, který by dával přímo stát ze svého přímo státního rozpočtu, větší část toho výdaje bude stát na případně rozpočtech obcí, měst, krajů a částečně zdravotního pojištění. A tam také hrozí. To mně říkají i tajemníci, někteří starostové a představitelé těch měst a obcí říkají, přestože máme možnost dneska toho člověka odměnit nadtarifními složkami. dneska mají dokonce možnost dát ne 50, ale 100 procent odměn, tak říkají, a já je chápu, že třeba při vypisování té pozice, když ten člověk přichází nástupní plat se výrazně především odvíjí od té výše toho tarifu, to znamená, i na toto musíme pamatovat a vědět, že se nebavíme jenom o ministerstvech, ale bavíme se vlastně napříč tím sektorem těch lidí v té veřejné sféře.

moderátorka ČT
——————–
Tak než se přesuneme na rozpočet na příští rok, tak ještě dostane prostor promluvit pan Hrnčíř. Máte slovo, abyste uzavřel tuhle první část diskuze.

Jan Hrnčíř,
Já myslím, že to je naprosto jasné. Já už jsem o tom mluvil. Pokud prostě vláda nezmění svůj přístup a nenastartuje hospodářský růst, my tady máme problém, že domácnosti nemají peníze, takže skutečně ta spotřeba roste jenom velmi málo, ale průmyslová výroba stavebnictví nám tady setrvale klesá. To znamená, pokud tímto způsobem bude vláda pokračovat, tak samozřejmě ty peníze do toho státního rozpočtu prostě nenatečou a skutečně nedá se v podstatě jenom zvyšovat daně nebo si půjčovat, musíme se postarat i o ten hospodářský růst, aby se ty peníze vybraly a aby ty platy a mzdy se mohly samozřejmě taky kde tvořit.