Johanna Nejedlová (Konsent) a Ondřej Prokop (ANO) o sexuálním obtěžování na veřejnosti

Johana Nejedlová

ČRo Plus – Pro a proti
pořadí: 1

Zírání je obtěžování, takové je jedno z titulních hesel nové kampaně proti nevhodnému chování v pražské hromadné dopravě. V grafice je doprovozeno mužskou tváří až po oči zakryté tímto heslem. Další plakát ukazuje například široce rozkročené nohy v pánských kalhotách v typickém tzv. Men’s Preding Posedu, který uzurpuje prostor okolo sedícím. Na 150 informačních plakátech jsou navíc rozepsány rady, jak se chovat, pokud člověk čelí obtěžujícím pohledům nebo dotykům, či je takového chování svědkem. Kampaň pro Magistrát hlavního města Prahy vyrobila nezisková organizace Konsent a má poukázat na skutečnost, že každá třetí žena a každý desátý muž se při cestování ve veřejné dopravě v Česku stály obětmi sexuálního obtěžování. Jde o šťastný způsob. Pozvání přijali Johanna Nejedlová, výkonná ředitelka nezávislé organizace Konsent, která se soustředí na vzdělávání a prevenci sexuálního násilí. Dobrý den.

A mým druhým hostem je předseda pražského hnutí ANO, opoziční zastupitel Ondřej Prokop. I vás vítám ve vysílání. Dobrý den.

Paní Nejedlová, co kampaní chcete vlastně sdělit především?

Johanna Nejedlová, výkonná ředitelka, Konsent
——————–
My reagujeme na ta alarmující čísla, která říkají, že každý pátý cestující zažil pokus o líbání nebo dotyky, každý pátý byl svědkem sebeukájení, každý čtvrtý byl svědkem exhibicionismu, 8 % lidí dokonce bylo donuceno k ukojení svojí rukou nebo jinou částí těla někoho jiného a 6 % lidí dokonce k sexu. A 40 % těch situací skončilo tím, že nikdo nezasáhl. My se snažíme na tady to upozornit a vlastně dát nějaký návod lidem, kteří jsou často přihlížejícím těchto situací, jak můžou obtěžovaným pomoct, protože oni jsou těma, kdo můžou nejlíp přispět k tomu, že se budeme cítit v MHD ještě víc bezpečně.

moderátorka
——————–
Pane Prokope, jak na vás kampaň působí? Nemůže být prospěšná právě v okamžiku, kdy řada lidí je vůči tomu chování, které popsala Johanna Nejedlová, netečnými.

Ondřej Prokop, opoziční zastupitel hl. m. Prahy /ANO/
——————–
Já si myslím, že téma té kampaně určitě smysl dává, ale máme velký problém s tím provedením, které si myslím, že je velmi nešťastné.

moderátorka
——————–
V čem vám vadí?

Ondřej Prokop,
Vadí mi primárně v tom, že je nešťastně zvolena ta infografika, podle mého názoru vykresluje úplně normálního mladého muže a vlastně ho vykresluje jako nějakého nebezpečného úchyla a myslíme si, že vlastně podněcuje zase zbytečně nenávist proti mladým mužům.

Johanna Nejedlová,
Jestli na to můžu reagovat.

moderátorka
——————–
Paní Nejedlová, nemůže to, ano, jistě, právě jsem vás chtěla vyzývat, jestli to nemůžete…

Johanna Nejedlová,
Určitě nepovažujeme za agresory jenom mladé muže. A my naopak slýcháme od spousty mužů pozitivní reakce. Na těch vizuálech jsou, je dvakrát zobrazená žena jako oběť, dvakrát muž jako oběť a pak jsou tam ruce nebo oči, což jsou genderově neutrální symboly. Pro nás to bylo důležitý právě poukazovat na to nevhodné chování, nikoliv označovat nějaké konkrétní pachatele. A myslím, že to, že pár hlasitých křiklounů na sociálních sítích se vůči tomu vymezuje a cítí se netečnými, není reprezentace té skutečné situace, protože my dostáváme stovky až tisíce pozitivních reakcí. Viděli jsme reportáže, kde kolemjdoucí komentují ty vizuály a komentují je jak muži, tak ženy pozitivně. A mrzí mě, jestli se to někoho dotklo, ale to rozhodně nebylo záměrem a většina lidí vidí, že to není útok na muže, ale naopak výzva i pro muže, aby nebyli neteční v situacích, ve kterých ostatní čelí sexuálnímu obtěžování. A my v těch číslech, která komunikujeme, opakovaně, zdůrazňujeme, že obětí nejsou jen ženy, ale i muži. Ona ta čísla jsou alarmující, každá třetí žena, ale i každý desátý muž. To, že každý desátý muž zažil osahávání nebo právě nějaký dotěrný pohyb, dotyky, to není něco, co bychom měli brát na lehkou váhu a my se tomu jako Konsent věnujeme.

moderátorka
——————–
Nikoliv útok, ale výzva pro muže. Pane Prokope, tak přece jen není ten váš pohled jiný, než třeba právě zamýšleli, zamýšleli autoři kampaně.

Ondřej Prokop,
Jak jsem říkal, já si myslím, že ty vizuály mohly být vytvořeny trochu lépe, aby nebudily právě tyto silné negativní reakce, které vlastně tu kampaň celou trošičku znehodnocují a degradují. A také si myslím, že, respektive nerozumím těm prioritám vlastně města, protože my třeba dneska máme mnohem větší problém, a to je třeba pád osob do kolejiště, minulý týden zemřel nevidomý člověk a zjistilo se, že prakticky nikdo z cestujících neví o tom, že existují nouzová tlačítka, která je potřeba zmáčknout, pokud někdo spadne do kolejiště. Takže úplně třeba nerozumím ani tomu, proč třeba Praha nedělá raději osvětu v této věci, která může reálně zachránit životy a vydala se cestou této kontroverzní kampaně, která, jak říkám, smysl dává, určitě já nezpochybňuji ty čísla, která paní kolegyně říkala, myslím si, že to problém je.

moderátorka
——————–
Ale neudělalo se to právě teď, když říkáte, že vlastně nechápete, proč tedy se Praha věnuje zrovna tomu a nevěnuje se něčemu jinému, paní Nejedlová mluvila o těch číslech, která, jak sám říkáte, jsou vážná, tak asi je důležité se věnovat i tomu, nebo ne?

Ondřej Prokop,
Já určitě si myslím, že ano, ale myslím si, že ty priority jsou i někde jinde a já bych byl mnohem radši, kdyby byla /výpadek signálu/

moderátorka
——————–
Tak teď právě nevím, jestli jsme neztratili spojení s panem profesorem.

Ondřej Prokop,
Slyšíme se?

moderátorka
——————–
Ano, slyším vás, děkuji. Vaši výtku jsme slyšeli a rozuměli jsme jí takto ve vysílání, takže se obracím s ní na paní Nejedlovou, jestli by mohla reagovat.

Johanna Nejedlová, v
Já nemůžu mluvit za Magistrát hlavního města Prahy. Myslím si, že se dá řešit víc věcí dohromady, ale můžu vám třeba přečíst pár zkušeností, který se během včerejška, během 12 hodin nasbíraly pod výzvou, ať lidi sdílí zkušenosti, je to za nějakých 12 hodin i přes noc 153 komentářů. Pár zkušeností v MHD mám, hlavně během večera preferuju doprovod svého hlídacího psa. Bylo mi 13, když jsem jela v pražském metru se ségrou na Rajskou zahradu, seděla jsem na takové té samostatné sedačce, kde je naproti dvojsedačka, na kterou si sedl chlap, nohy od sebe, ruku v kapse bundy. Po chvíli jsem si všimla, že ta kapsa je rozpáraná a ruka dál pokračuje k rozeplým kalhotům, kde masturboval. Pak tady mám třeba…

moderátorka
——————–
Jinými slovy, tím chcete dokázat…

Johanna Nejedlová,
Jako je to reálný problém…

moderátorka
——————–
Poukazujete na to, že to je reálný problém.

Johanna Nejedlová,
Je to reálný problém, který spousta lidí řeší každý den. A je to reálný problém, který vede k tomu, že někteří Pražané a Pražanky volí jiné cesty do města, přestože potřebují MHD využívat. Z těch reakcí, který jsou pozitivní, my slýcháme, že škoda, že takové kampaně neproběhly už mnohem dřív. A mě vlastně překvapuje, že zastupitel, který by měl hájit práva Pražanů, třeba sám nepodporoval, aby takováhle kampaň vznikla už dřív.

moderátorka
——————–
Pane Prokope, prosím, přece jen nedělá tuto kampaň pražskou MHD bezpečnější, což určitě jako zastupitel hnutí ANO chcete také.

Ondřej Prokop,
Já doufám, že ano, že ty prostředky, které vlastně na to Praha vynaložila, vlastně /nesrozumitelné/ příležitost tam umístit nějakou komerční reklamu, že budou prospěšné, já to téma nezpochybňuji, ale myslím si, že je tady řada více obtěžujících problémů v tom MHD, kterým se pan Hřib a koalice nevěnuje, a to jsou třeba bezdomovci, jsou to dneska žebrácké gangy, mně píšou denně občané Prahy, posílají mi fotky, jak zahraniční gangy žebráků vlastně obtěžují na stanicích metra, jak se tam pohybují tyto osoby a myslím si, že to je třeba mnohem větší problém, než na co upozorňuje tato kampaň, a to vlastně vedení města vůbec neřeší.

Johanna Nejedlová,
Jenom bych zopakovala…

moderátorka
——————–
Vy jste ty reakce také zaznamenala, jsou to podle vás účelně vynaložené prostředky z veřejných peněz, protože řada lidí se ptá, kolik to stálo a podobně.

Johanna Nejedlová,
Každá třetí žena a každý desátý muž podle mě je zásadní problém, který je potřeba řešit. Zároveň ta kampaň byla nízkorozpočtová, ta kampaň stála méně než 50 000 Kč a my jsme do toho investovali náš čas a naše nadšení, protože vidíme, že ten problém je důležitý a Praha tím ušetřila spoustu peněz. Kdyby to zadala nějaký komerčnímu subjektu, tak by ta kampaň stála statisíce nebo miliony. A když pan Prokop říká, že unikl zisk z reklamního prostoru, tak to taky není pravda, protože Praha má vyhrazené ty reklamní prostory na nekomerční účely, takže tam samozřejmě mohla viset nějaká jiná kampaň, která by upozorňovala na jiný problém, pravděpodobně až skončí tahle kampaň, tak tam ten prostor pro komunikaci jiných témat zase bude, ale já cítím skutečně tu podporu tý veřejnosti v tom, že jsou skutečně lidé nadšení z toho, že konečně někdo tenhle problém pojmenovává a mluví o něm. A přijde mi škoda tohle shazovat.

moderátorka
——————–
Pane Prokope, vy jako opoziční zastupitel, nekritizujete tu kampaň jen zástupně, teď některé vaše argumenty byly vyvráceny. Nevyužíváte ji jen k útoku na své politické oponenty a tím pádem nepřispíváte třeba i k marginalizaci tématu sexuálního obtěžování a násilí.

Ondřej Prokop,
Já bych byl hrozně nerad, kdyby to takhle bylo vnímáno. Já jsem několikrát řekl, že to téma je závažné a že je určitě dobré se mu věnovat, ale vadí mi vlastně ta technika současného vedení města, kdy nemá žádné vlastně konkrétní hmatatelné výsledky v plynulosti dopravy, v bezpečnosti v MHD a další, že vlastně vytváří takovéhle zástupné pseudo důležité kampaně, na které upoutá tu pozornost, i když ony jsou důležité a odvádí vlastně pozornost od těch zásadních problémů toho města, tak to mi vadí, ne samozřejmě ta samotnou kampaň. Já v zásadě to shazovat nechci, to téma je důležité, jenom si myslím, že se dalo lépe pohrát třeba s tím vizuálem, aby nebudil takové emoce třeba u těch mladých mužů.

moderátorka
——————–
Říká opoziční zastupitel Ondřej Prokop, předseda pražského hnutí ANO a v debatě pokračujeme s Johannou Nejedlovou, také výkonnou ředitelkou nezávislé organizace Konsent. Paní Nejedlová, teď prosím k tomu provedení, které tedy kritizoval pan Prokop, co se týká tedy té grafiky, těch vizuálů, tak budu citovat třeba jeden komentář, vy jste také citovala ze sociálních sítí, smysl té cedule není někoho odradit, ale ponížit, takže takové jsou některé reakce na billboard. Připouštíte, že se to může někoho dotknout?

Johanna Nejedlová,
Tak vidíme, že někteří, především muži to téma jako takové shazují a našli si k tomu třeba jako prostředek mít pocit nebo říkat, že je to uráží, jak už jsem říkala, je spousta jiných reakcích, zároveň mě vlastně překvapuje, že zrovna tohle téma, když se takhle uchopí, tak v nich vzbuzuje pocit, že to na ně útočí. Dopravní podnik má takovou tu kampaň, která se týká nevhodnýho jinýho chování v MHD, například to, že si lidé nemají vedle sebe na prázdnou židli dávat batoh a je tam zobrazený muž, který má vedle sebe daný ten batoh nebo takovej ten obrázek smrdutka smrdutá, která apeluje na to, že nemají zapáchat v MHD. A jsou tam znázorněni často muži v tady těch pozicích. A neslyšela jsem od žádného muže, že by říkal, že se ho to dotýká, že ho to uráží. Přijde mi zvláštní, že u toho tématu sexuálního násilí, které u části společnosti budí nějaké kontroverze, protože ho ta část společnosti nechce řešit, to vždycky vyvolá dojem, že to je obviňování všech mužů, nebo že to je shazování viny na všechny muže, nebo že to není důležité téma k řešení, ale to není pravda a zároveň je to skutečně menšina těch lidí. My třeba víme, že jenom 5 % mužů si myslí, že zírání nebo lascivní pohledy nejsou obtěžování, přesto na sociálních sítích hodně hlasitý, hlasitě zaznívá, že to zírání v žádném případě obtěžování není, přitom to je něco, co definujou takhle mezinárodní úmluvy, není to něco, co bychom si vymysleli. Mě mrzí, pokud se to některého muže dotklo, ale jak už jsem říkala, v té kampani mluvíme o tom, že se to děje i mužům, je to problém, se kterým se nesetkávají muži výjimečně. A věříme, že i mužům, kteří se dostanou do takové situace, by mělo být pomoženo. Zároveň ta kampaň jakoby nemíří na pachatele toho chování, ta kampaň míří na přihlížející, protože ti jsou ti, kteří můžou nejlépe pomoct a ta kampaň mluví k nim, nemluví o konkrétních pachatelích, říká, že bez souhlasu je to obtěžování, říká, že stačí promluvit, říká, že obyčejná otázka může někomu zlepšit den a na tom není nic nenávistného.

moderátorka
——————–
To, co vše popsala teď paní Nejedlová, pane Prokope, tak vás se to nějak coby muže dotklo, podle vás to tedy může projevovat genderové stereotypy? A v čem je to třeba jiné než právě kampaň dopravního podniku, kterou Johanna Nejedlová zmínila, kde tedy se kritizuje chování jako hlasité telefonování, zápach nebo třeba, když někdo v MHD jí, jsou tam také vyobrazení muži. Je to jiné?

Ondřej Prokop,
To, co říkala paní Nejedlová, tak je samozřejmě skvělé a naprosto všechno bych podtrhl. Souhlasím. Bohužel z těch vizuálů na první pohled to takhle patrné není a je to vidět na těch sociálních sítích, že ti Pražané to nechápou a vlastně odsuzují a zbytečně je ta kampaň shazována podle mě kvůli tomu, že to není dobře vyobrazeno, dobře uděláno, protože to, co řekla paní Nejedlová, já z toho prostě také nevidím. A samozřejmě ta kampaň, kterou zmiňujete v tom, co dělá MHD, tak také by asi měla být genderově vyvážená a měli by tam být nejenom muži, ale i ženy, akorát…

moderátorka
——————–
Jsou tam, jsou tam, pokud jsem si mohla všimnout, jezdím tramvají, ano, právě. A co tedy jiného vlastně očekávat od kampaně a na co mířit, než aby vzbudila emoce, nějaký postoj, nějakou pozornost, pane Prokope.

Ondřej Prokop,
Tak samozřejmě je to správně, to určitě jo, ten zásah byl obrovský, to komentoval i pan Hřib, že se mu to povedlo, že zásah měl v milionech čísel. Otázka je, jestli to nevzbudilo spíše výsměch a nějakou negaci a jestli opravdu ti lidé začnou pomáhat a nebýt neteční, tak uvidíme, to ukáže čas, já bych si to moc přál, jako zastupitel města Prahy, aby alespoň tento nešvar se zmenšil a upozadil.

moderátorka
——————–
Paní Nejedlová, určitě jste museli uvažovat o dopadech, když jste kampaň tvořili, jestli třeba to nemůže působit kontraproduktivně, že něco jako je pohled, co třeba nemusí pro majoritu vypadat jako zásadní problém, nakonec zlehčí i mnohem závažnější problém, jakým je sexuální obtěžování nebo násilí.

Johanna Nejedlová,
No, my jsme při tvorbě té kampaně hodně vycházeli samozřejmě z dat, to není něco, co bychom si sami vymysleli. Ale jak už jsem říkala, ty obtěžující pohledy, jenom 5 % lidí nehodnotí jako obtěžování, z toho jsme vycházeli a víme, že je to obtěžování, a proto jsme se toho dotkli, ale my skutečně těch reakcí, který třeba nejsou vidět, protože ti lidé, kteří tuhle situaci zažívají, třeba jezdí často tím MHD, nemají takový vliv na sociálních sítích, ale jsou slyšet, nám píšou emaily. Včera mi psala paní, která říkala, že sama svědkem obtěžování, kdy si nějaký muž fotil pozadí jiné slečny, která jela v dopravním prostředku a že vůbec nevěděla, co říct, jenom na něj vrhala ošklivý pohled. A kdyby ta kampaň byla už dřív, tak by se třeba odhodlala mu prostě nějakým způsobem nastavit ty mantinely a z toho vidíme, že to fungovat může. Mě překvapilo, že ty reakce v Česku jsou u části společnosti tak negativní, protože víme, že v západních státech jsou podobné kampaně už delší dobu běžné, třeba v Londýně nebo ve Francii a lidé na ně takhle hystericky nereagují, ale zároveň my to známe už z předchozích kampaní nebo situací, kdy se otvíralo téma sexuálního násilí. Vzpomeňte si na MeToo. Byl velký boom výkřiků, že ženy v žádným případě nemají chodit k mužům na hotelový pokoj a pokud tam přijdou, tak si za to, že je někdo znásilní, můžou samy. Když se řešilo sexuální obtěžování na vysokých školách, tak jsme slýchali, že láska kvete v každém věku, v každém věku, to určitě, ale v každém prostředí a že tomu nemůžeme dávat žádné hranice. Dneska vyučující, kteří obtěžovali, už třeba neučí. Prostě to nové téma přináší občas nějakou protireakci. Kdyby jí nepřinášelo, tak by to asi nebylo potřeba v té společnosti otvírat, a proto…

moderátorka
——————–
Čili jinými slovy říkáte, že tyto reakce vás jaksi ubezpečují v tom, že ta kampaň je potřeba.

Johanna Nejedlová,
Ano, ty protireakce ukazují, že to téma bylo potřeba otevřít a je potřeba o něm, i tady, tak, jak to děláme dneska s panem Prokopem, diskutovat a vysvětlovat si to, protože část společnosti to ještě potřebuje.

moderátorka
——————–
Pane Prokope, v této diskuzi, bylo vám vysvětleno něco, čím byste tedy potom přistoupil na argumenty protistrany, i na to, že je potřeba právě takovýmto způsobem sexuální obtěžování v MHD tématizovat.

Ondřej Prokop,
Říkám, mně to téma přijde důležité a já určitě nechci, aby to tady působilo, že jsem proti paní Nejedlové nebo proti její práci, mně to trošičku vadí v tom kontextu, když to zasadíme do celé práce, vlastně koalice v Praze, za což paní Nejedlová nemůže. My máme tisíce obrovských problémů…

moderátorka
——————–
A proto, prosím, držme se teď té kampaně, protože o tom právě je dnešní pořad Pro a proti. A pokud by byl o pražské dopravě a politice, zvali bysme pana Hřiba. Ale já se ještě obracím na paní Nejedovou, prosím, když jste mluvila o té situaci v Londýně, ve Francii a podobně, tak v londýnském metru samozřejmě je také kampaň proti sexuálnímu ponižování a násilí, ale pokud jsem mohla vidět ty plakáty z Londýna, nejsou právě doplněny žádnou tou grafikou, o které pan Prokop mluvil, že mu přišla právě třeba, že může být urážlivá pro někoho. Jsou tam jen informace, co všechno je obtěžování. Neměli byste jít raději také cestou bez kresby.

Johanna Nejedlová,
To je pro nás teď těžké vyhodnotit. My jsme, když jsme zadávali ty kresby, měli požadavek, aby byly genderově neutrální. Samozřejmě třeba u toho roztahování noh, takže to zasahuje do něčího prostoru, tak to je prostě věc, kterou ženy dělají snad opravdu jenom minimálně, protože jsme vychovávány k tomu, že v žádném případě nesmíme dávat nohy od sebe, protože by to bylo, nám by byly vidět kalhotky, nebo něco takovýho, ale skutečně jako cílem nebylo ukázat pachatele. Cílem bylo ukázat, jak to jednání může vypadat a nějakým způsobem k němu přitáhnout pozornost. Můžeme…, po skončení té kampaně si ji samozřejmě budeme vyhodnocovat a je možný, že zjistíme, že se dal zvolit jiný typ vizuální komunikace, ale pořád si stojím za tím, že to nyní útok na muže. Já si nemyslím, že všichni muži v MHD obtěžují. Už jsem potkala muže, který se mě zastal, když na mě byl někdo jako vulgární v MHD. Víme, že muži jsou těma, kdo můžou přispět k tomu, aby se tohle to chování eliminovalo, takže rozhodně nebyl žádný takovýhle záměr.

moderátorka
——————–
Pane Prokope, paní Nejedlová mluvila o tom, že ty plakáty, těch vizuálů je několik, je tam, jsou tady podle paní Nejedlové vyvážené, dvakrát je tam muž zobrazen jako oběť, dvakrát žena. Čím si vysvětlujete, že tedy přitahuje tolik pozornost v českém prostředí právě třeba ty dva hlavní, o kterých jsme tady mluvili, tedy ty široce rozkročené mužské nohy či ten pohled, kde jsou vidět pouze oči. Není to nějakým způsobem symptomatické směrem k tomu českému prostředí?

Ondřej Prokop,
Já si myslím, že asi největší kontroverze vzbudil ten vizuál s tím zíráním, kde je opravdu jasně vidět, že to je mladý, běžný muž, který se na někoho dívá a myslím si, že tu společnost hodně polarizuje to, kde je ta tenká linie mezi nějakým letmým pohledem a zíráním a samozřejmě někteří muži se teďka třeba i budou bát podívat na slečnu, oslovit jí třeba v metru a podobně, což si myslím, že může být další, další problém v tom, že se nám nebudou navazovat vztahy a podobně, to jsou asi ty věci, které řeší ty lidi na těch sociálních sítích. A myslím si, že právě, pokud by se to dělalo bez těch vizuálů, takže by to mohlo působit lépe, ale zase by to nestrhlo takovou kontroverzi, takže uvidíme, já věřím tomu, že to k něčemu bude, že to pomůže a že paní Nejedlová ve finále udělala dobrou práci.

moderátorka
——————–
Paní Nejedlová, nakolik si třeba připouštíte, že můžete přispět ještě k větší polarizaci společnosti touto kampaní?

Johanna Nejedlová,
Já z těch reakcích vidím, že to skutečně pro většinu lidí, pro většinu cestujících je něco pozitivního. Slýcháme to i od mužů, kteří nám třeba psali, jestli ještě můžou nějakým způsobem pomoct s tou kampaní, jestli budeme roznášet nějaký letáky, nebudeme, ale…

moderátorka
——————–
Já se moc omlouvám, ale neakcentujete přece jenom opravdu ty pozitivní reakce, protože…

Johanna Nejedlová
Ano, protože ty negativní, ty negativní…

moderátorka
——————–
…na sociálních zažila a viděla i ty negativní reakce, ano.

Johanna Nejedlová
Ty negativní reakce jsou hodně vidět a přijde mi, že ty pozitivní tolik vidět nejsou, což je škoda. Já si myslím, že naopak to, že se k sobě budeme v tom MHD chovat slušněji a že tady budou lidé, kteří, když se někdo choval negativně, pomůžou, tak to naopak tu společnost mnohem více spojuje a ukazuje nám to, že nám na sobě záleží, že chceme vytvářet společně ten bezpečný prostor, a proto jsme taky tu kampaň stavěli, že to není, stěžujte si dopravnímu podniku, jděte za řidičem, ať to s váma vyřeší, ale je to, my v tom dopravním prostředku jedeme společně a společně chceme, aby se tam ostatní cítili dobře, a to je podle mě ten naopak pozitivní krok. Ještě bych chtěla říct, že se rozhodně žádní muži nemusí bát oslovit někoho v MHD, pokud se jim líbí, pokud to udělají slušně, normálně se zeptat a ukázat zájem je něco, co je naprosto přirozeného. Myslím, že z toho může vzniknout spousta zajímavých jako romantických svazků, ale nesmí to překročit ty hranice, kdy přes něčí nesouhlas nebo jeho nereakci v tom budete pokračovat. Není to složitý, je to jednoduchý.

moderátorka
——————–
A prosím jen ještě poslední slovo Ondřej Prokop. Dává vám to takhle smysl?

Ondřej Prokop,
Já bych rád byl nakonec pozitivní, protože si myslím, že těch negativních zpráv je příliš mnoho. Tak určitě já tu kampaň nechci celkově shazovat, myslím si, že se dalo udělat víc, ale chápu pohled paní Nejedlové, ale přál bych si, aby vedení města dělalo podobnou aktivitu…

Karolína Koubová, moderátorka
——————–
Já bych končila u toho pozitivního. Já vám moc děkuju, pane Prokope. Děkuji. Už zbývá posledních 5 sekund na rozloučení. Já vám moc děkuju. Ondřej Prokop, předseda pražského hnutí ANO, opoziční zastupitel. Na shledanou. A Johanna Nejedlová, výkonná ředitelka nezávislé organizace Konsent. Taky vám děkuji za diskuzi. Na shledanou.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.