Průlom v experimentální medicíně se podařil americkým vědcům, kteří oznámili, že se jim podařilo vypěstovat lidské embryonální kmenové buňky. Zpráva vzbuzuje velké naděje, že se jednou pomocí těchto buněk budou léčit dosud nevyléčitelná onemocnění.
Za skutečný průlom z hlediska experimentální biologie označil profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR výsledky práce vědců z americké Oregonské univerzity, kteří jako první získali kmenové buňky z klonovaných lidských embryí.
„Mnohé týmy ze světa se o takový výsledek snažily již od roku 1997, to znamená od narození prvního ovčího klonu, ovce Dolly,“ řekl Syka.
Vědci vyvinuli lidské embryonální kmenové buňky, což představuje jakýsi svatý grál v embryonální biologii: jde o prazáklad, z něhož vyklíčí více než 200 druhů speciálních buněk vytvářejících různé tkáně, které pak tvoří lidské tělo.
Zpráva podle Syky vzbuzuje velké naděje, že bude jednou možné z takto vzniklých embryonálních kmenových buněk vytvářet v laboratoři tkáně a později i orgány, které u jedince, z něhož pochází tělní buňka, nevyvolají negativní imunitní reakce, a stanou se tak novou nadějí pro budoucnost transplantací.
Výsledky bádání mohou vést k léčbě některých dosud nevyléčitelných chorob.
Vyvinuté lidské embryonální kmenové buňky mají potenciál léčit široké spektrum onemocnění nebo poranění, počínaje diabetem, jaterním a srdečním selháním, poškozením zubů, kostí, chrupavek a šlach, kožními defekty a konečně onemocněními mozku a míchy jako je Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, amyotrofická laterální skleroza, poškození mozku např. po mrtvici a ochrnutí po přerušení míchy.
Zpráva o úspěšném vytvoření lidských embryonálních klonovaných buněk mu připomněla ale i jihokorejského badatele Hwanga U-soka. Ten stejnou zprávu jako Mitalipov uveřejnil již v roce 2004, a pak se ukázalo, že se jednalo o kolosální podvod. Mezitím bylo vědeckými kruhy přijato mnoho opatření, aby se podobný podvod již nemohl opakovat,“ dodal Syka.
Zprávu o bádání amerických vědců uveřejnil ve středu odborný časopis Cell, zároveň ale obnovil diskuse o nebezpečí lidského klonování. Je pochopitelné, že zpráva vyvolává obavy z možných etických negativních následků – fakticky je to další možný krok k reprodukčnímu klonování, uvedl přední český vědec Syka.
Nelze se proto podle něj divit řadě negativních reakcí různých morálních autorit. Připomněl, že reprodukční klonování je zakázáno v mnoha státech a zákonem je zakázáno i v Česku.
Katolická církev proti americkému objevu protestuje, za nezodpovědný označili postup oregonských průkopníků i někteří jejich kolegové, uvedly zahraniční agentury.
invArena
Přidejte odpověď