ČRo
Malárii po světě rozšířili před stovkami let Evropané kolonizující Jižní Ameriku, obchodníci i válečníci. I to jsou závěry rozsáhlého mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli vědci z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, zjistili tak, že malárie existovala ještě dříve, než uvádí písemné prameny. Studie vyšla ve vědeckém časopise Nature, víc si o ní teď povíme s archeologem Ladislavem Stančem z Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, dobrý den.
Studie popisuje šíření malárie v patnáctém až devatenáctém století, jak jste do té studie přispěli vy, archeologové z Česka.
mluvčí 9,
——————–
Tak ta studie naštěstí popisuje to šíření ještě mnohem dříve, už někdy od čtvrtého tisíciletí před Kristem, takže to patnácté, devatenácté platí vlastně pro ta naše pozdní data. My jsme k tomu přispěli tak, že jsme podnikli archeologický výzkum ve Střední Asii v rámci cyklu našich výzkumů, které tam dlouhodobě provádíme na lokalitě osídlené ve středověku. Malý tým Ladislava Maška tam odkrýval nejen sídliště, ale také část přilehlého pohřebiště a byly tam za účasti naší novozélandské, kolegyně odkryty kosterní ostatky právě z tohoto pozdní období, řekněme, nějaké šestnácté, sedmnácté století a díky pečlivé práci naší antropoložky se podařilo doložit, že obsahují také genetické stopy právě malárie. A my jsme se rozhodli napsat nějakou malou studii k tomu, nakonec jsme byli přizváni k této rozsáhlé a celkem zásadní studii v Nature.
moderátorka
——————–
Studie analyzuje 36 nalezených lidských ostatků, z toho dva právě pochází z toho vašeho terénního výzkumu, z Uzbekistánu, jak odlišné vzorky byly pro výzkum potřeba.
mluvčí 9,
——————–
Tak pro takovýto výzkum je vlastně zapotřebí hlavně co nejvíce těch vzorků, co nejvíce dat, aby to dalo nějaký obraz, který posune ten výzkum dál a v tomhle případě se vedoucí toho výzkumu a hlavně autoři toho článku snažili sebrat co největší data z celého světa tak, aby se ukázalo i v dlouhé časové perspektivě a na tom, v tom celosvětovém měřítku, jak se Malárie šířila, ono to je komplikovanější, protože to není jako jeden prvok, jeden ten parazit jejich více. A právě tahle studie ukazuje, že jak už bylo změnu v úvodu, mimo jiné a kolonizační aktivity Evropanů přinesly jeden z těch rodů těchto prvoků do Nového Světa, druhý typ tady těch prvoků tam potom zase přinesl obchod s otroky atd. A v té části E Euroasijské zase se ukazuje, že některá místa, kde se ta Malarie historicky objevovala, tak jsou z dnešního pohledu vlastně malaricky úplně čistá. A musel se tam ten patogen dostávat buď v jiných podnebných podmínkách, anebo třeba obchodem atd. jako třeba vysoko nadmořské výšky přes 2000 m a suché prostředí, jako je to u nás, tak jsou velmi neobvyklé v tomto kontextu.
Šárka Fenyková, moderátorka
——————–
Proč je důležité vědět, jak se malárie šířila před stovkami let, můžeme tím třeba předpovídat, jak se malárie šíří dnes.
mluvčí 9,
——————–
Ono to do nějaké míry může pomáhat, hlavně když to potom spojíme s těmi daty, která ukazují změny podnebí a klimatu, atd. ale dnešních dat k malárii těch moderních je asi dostatek na to, aby tu dynamiku bylo možné sledovat, to jsou asi ty největší přínosy. Tahle studie může mít v dalším studiu té historické geneze malárie, toho vzájemného míšení těch různých genů, těch různých rodů, také dopady, které malárie především, ale i jiné nemoci mohly mít na ty historické populace, například i tu antickou ve Středomoří, kde se budou do budoucna badatelé snažit zaměřit na to srovnání těchto dat, tedy archeologicky získaných s písemnými prameny o tom, jestli náhodou malárie nemohla přispět k úpadku těch velkých civilizací na konci antiky.
moderátorka
——————–
Budete s tím mezinárodním týmem dál spolupracovat na výzkumu toho šíření, malárie.
mluvčí 9,
——————–
Tady to je naprosto fantastická příležitost pro nás, protože tady to je tým z Institutu Maxe Plancka, evoluční antropologie v Lipsku a máme s nimi domluven další projekt, který zkoušíme začít, který by se věnovali ještě starším horizontům někde přelomu letopočtu v té střední Asii a opět bychom zkoumali s pomocí těchto špičkových světových odborníků a zdraví těch populací, genetiku, migrace atd. dokonce i stravu, takže doufáme, že tento projekt započne už příští rok.
Šárka Fenyková, moderátorka
——————–
A plánujete pokračovat také v tom archeologickém průzkumu v Uzbekistánu.
mluvčí 9,
——————–
Ano, právě, právě toho se to týká, my tam jednotlivé projekty a řešíme už 20 let a i letos tam bude, budou dvě nebo tři expedice probíhat, takže ano, pokračujeme, budeme pokračovat dál.
moderátorka
——————–
O rozsáhlé mezinárodní studií šíření malárie v minulých stoletích jsme mluvili s Ladislavem Stančem z Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Děkuji za rozhovor, na slyšenou.
Přidejte odpověď