ČT 24
Slavná panenka Barbie už dostala za 65 let od svého vzniku mnoho podob. Teď firma Mattel začala vůbec poprvé prodávat nevidomou Barbie s bílou holí. Detaily jako pohled očí nebo oblečení Mattel řešil s organizacemi, které zastupují zrakově postižené.
Mezi prvními se s novou Barbie seznamuje Lucy Edwardsová, známá slepá influencerka.
Lucy Edwardsová, influencerka
——————–
Máš podpatky. Měla bys k nim mít delší hůl a druhou, kratší, k normálním botám.
redaktorka ČT
——————–
Kromě hole řešili vývojáři ve spolupráci se zrakově postiženými celou řadu detailů. Barbie může ohýbat ruce, aby hůl mohla používat. Pod brýlemi má specifický pohled. Oči autenticky hledí nahoru a ven. Textura zapínání usnadní manipulaci s oblečením.
Lucy Edwardsová, influencerka
——————–
Jsem z toho naměkko. Co bych za to dala, mít tě, když jsem byla malá holka. Toužila jsem po tom, mít vzor, který by vypadal jako já, a konečně tady jeden máme.
redaktorka ČT
——————–
Právě malé nevidomé dívky pomáhaly s designem včetně balení. Na krabici je Braillovo písmo a je snazší ji otevřít. Mattel taky nově upravil pro nevidomé svůj web.
Eric Bridges, ředitel Americké nadace nevidomých
——————–
Barbie je ikonická značka a taková panenka pomůže malým holčičkám, které vidí, nás nevidomé pochopit.
redaktorka ČT
——————–
Slepá Barbie se zařadila po bok dalších panenek reflektujících lidskou rozmanitost. Barbie na vozíku, se sluchovým postižením, vitiligem nebo Downovým syndromem. Cestu k fenoménu od prvního modelu z roku 1959 a úzkého vymezení ženské krásy mapuje londýnská výstava.
Daniella Thomová, kurátorka výstavy
——————–
Teď všechny děti, které si s panenkou hrají, ať už jsou jsou kýmkoli odkudkoli, v ní mohou vidět něco ze sebe.
redaktorka ČT
——————–
Barbie má teď 35 tónů barvy pleti, na stovku druhů vlasů a devět typu postavy včetně baculky. Představuje 250 profesí a bývá inspirovaná skutečnými ženami. Astronautka si se svým předobrazem Samanthou Cristoforettiovou zaletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici. Miniherečka má stejně jako Helen Mirrenová sošku Oscara.
Helen Mirrenová, herečka
——————–
To je stejně úžasné jako dostat hvězdu na hollywoodském chodníku slávy.
redaktorka ČT
——————–
A olympijská šermířka Ibtihaj Muhammadová hidžáb. Světový zájem o Barbie loni ještě podpořil filmový satirický trhák, který vydělal skoro 1,5 miliardy dolarů.
ukázka
——————–
Přemýšleli jste někdy o smrti?
redaktorka ČT
——————–
Právě smrtelnost je ale úhel pohledu, kterého se tvůrci dotýkají zatím jen okrajově. Existuje sice Barbie babička, většina panenek ale stále vypadá na sladkých devatenáct. Dana Zlatohlávková, Česká televize.
Barbora Maxová, moderátorka
——————–
A téma teď probereme s autorkou blogu Blindička aneb Život prakticky nevidomé ženy, Lindou Albrechtovou. Dobrý večer.
A máme tu poprvé nevidomou Barbie, myslíte si že taková hračka může pomoci nevidomým dívkám se vypořádat se svým osudem?
Linda Albrechtová, autorka blogu BLINDička
——————–
Já si myslím, že to je krok dobrým směrem a zrovna tak, jak bylo zmiňováno, že Barbie už je k dispozici s různými handicapy, a slepota nebo nevidomost mezi námi je, čím víc stárneme nebo čím víc lidstvo stárne, tak ty zrakové vady se objevují, tak proč nezobrazit panenku s bílou holí, s černými brýlemi. Já myslím, že určitě to pomůže nejen nevidomým dívkám, ženám, ale i těm, kteří se potom s tou panenkou potkají.
moderátorka
——————–
Naopak, pomůže třeba tato panenka i na opačné straně společnosti? Že by naopak probourala některé bariéry, pomohla dětem pochopit problém nevidomých?
Linda Albrechtová, autorka blogu BLINDička
——————–
Spíš si myslím, že když by pomohla, tak by pomohla právě tam pochopit, když dětičky budou potkávat v hračkářství nebo kdekoliv jinde panenky s handicapy, tak aby lépe pochopily, že svět je tvořen tou diverzitou, že jsou lidé, kteří mají různé problémy, jsou jiní, existují různé handicapy, a aby se s nimi lépe mohly seznámit, lépe je pochopit a zjistit, že něco takového je zcela normální a nachází se to ve společnosti, tak by právě panenka s jakýmkoliv handicapem mohla být tímto krokem k lepšímu vnímání právě tím dětským světem nebo těma dětskýma očima.
moderátorka
——————–
Vy jste říkala, že by taková hračka mohla pomoci se vyrovnat s handicapem. Jak je to těžké pro lidi se zrakovým postižením se s něčím takovým vyrovnat?
Linda Albrechtová, autorka blogu BLINDička
——————–
Tohle je strašně individuální. Ono záleží hlavně na tom, kdy člověk to své postižení získá. Za mě je jednodušší ten svět přijmout, jaký je, nebo to své postižení, když se člověk narodí se zrakovým handicapem. Pokud je čím více starší a stane se mu nějaká nehoda, nějaký úraz, anebo teda nějaká zdravotní komplikace a o ten zrak nějakým způsobem přišel anebo přichází, tak to přijetí toho, že ta zrak už nefunguje nebo přestává fungovat a musí se naučit pracovat s ostatními smysly a učit se nové metody, nové postupy, jak teď s tím světem pracovat nebo vůbec jak zvládat každodenní úkony, tak je to těžší a těžší. A záleží to opravdu jednak určitě na tom naturelu člověka, na jakém místě nebo v jaké situaci zrovna nachází, jaké má sociální podmínky, takže je to hodně individuální, ale myslím si, že v čím dýl člověk oslepne nebo ztrácí zrak, tak je těžší to zpracovat a přijmout.
Když vezmeme komplexně českou společnost, tak jak se podle vás staví k nevidomým? Setkala jste se třeba vy osobně s diskriminací nebo s předsudky?
Linda Albrechtová, autorka blogu BLINDička
——————–
Ty předsudky neustále jsou, ale musím říci, že s jakýmsi vývojem a jakousi otevřeností, tak se s těmi předsudky potkáváme míň a míň a taky s tím, že se objevuje větší a větší osvěta, a díky médiím nebo různým workshopovým aktivitám, tak lidé mají povědomí o tom, že nevidomý vychází samostatně s bílou holí, potažmo vodicím psem, že pracují, studují a vychovávají rodiny, ale zase i na tom druhém spektru nebo na té druhé jako v tom druhém pólu se stále setkáváme zase s tím, že si lidé myslí, pokud člověk nevidí, že by měl sedět doma a snášet nebo vůbec brát jenom to, co mu poskytnou rodinní příslušníci, vidící asistenti, což samozřejmě tak není, jo. Ale neustále přetrvávají, řekněme, takové jako mýty a představy o životě se zrakovým postižením.
moderátorka
——————–
Jaké mýty a představy to třeba ještě jsou?
Linda Albrechtová, autorka blogu BLINDička
——————–
Stále se setkáváme s tím, že pokud člověk nevidí, nemůže pracovat s informačními technologiemi, nemůže se starat efektivně o dítě, k čemu by studoval, když na to nevidí, k čemu vlastně vzdělání bylo, když nevidí a svět se konzumuje výhradně zrakem, a vlastně proč by potřeboval pracovat, když bere invalidní důchod, jo. Takže jsou takový zásadní věci, s kterýma se musíme vypořádávat, a vypořádáváme se s nimi poměrně často a vysvětlujeme, že to tak vlastně není, a jak to děláme, jaké způsoby k tomu používáme, jaké kompenzační pomůcky a jak to máme.
moderátorka
——————–
Vy jste sama zmínila studijní prostředí, pracovní prostředí, jak je v tomto nastavená česká společnost? Dostávají lidé s handicapem, nevidomí lidé rovné příležitosti v tomto ohledu tak, aby mohli třeba dosáhnout úspěchu?
Linda Albrechtová, autorka blogu BLINDička
——————–
O ty rovné příležitosti se snaží, snaží se o ně spousta projektů, ale největší, bych řekla problém a takovou jako překážkou pro všechny je právě nemožnost získat pracovní místo na volném trhu práce. Vůbec ty pracovní pozice nejsou, ať jsou lidé studovaní, nebo nejsou, protože právě ty předsudky stran těch zaměstnavatelů o tom, že se bude muset přizpůsobit radikálně to pracovní prostředí a jak se bude muset přizpůsobit a že je to příliš finančně nákladné a že vlastně ten člověk, když má handicap, nemůže přinést tak kvalitní odvedenou práci jako člověk bez handicapu, tudíž ta místa se shánějí velmi špatně, ale ani nevznikají v takové míře, aby uspokojily tu poptávku zrakově postižených.
moderátorka
——————–
Hostem Horizontu byla Linda Albrechtová. Moc díky, že jste dorazila do studia.
Přidejte odpověď