Jizvy ve tváři i na těle budou dnes osmatřicetiletému Milanu Čapkovi už asi navždy připomínat, že 7. července 2020 přežil srážku dvou vlaků u Perninku na Karlovarsku. Při té tehdy zemřeli dva lidí a 24 dalších se zranilo. Jedním z těžce zraněných byl i tehdejší strojvůdce Čapek, který se dodnes léčí. Na osudovou srážku si však nepamatuje.
„Vzpomínám si jen, jak jsem přebíral motorovou jednotku ve stanici Karlovy Vary a potom až na nemocnici, když mě začali probírat z umělého spánku,“ říká Milan Čapek, který ve Fakultní nemocnici Plzeň podstoupil kompletní rekonstrukci obličeje, operace nohou i rukou a řadu dalších lékařských výkonů.
„Měl jsem rozbitý obličej, zlomené oba kotníky, pravé zápěstí a pravou paži, páté a šesté žebro, propíchnuté obě plíce, zpřetrhané vazy v koleni, poraněnou krční tepnou a krvácení do mozku. V nemocnici v Plzni mi zachránili život, byl jsem tam spokojený. Jezdím do Plzně pořád na kontroly, nebo za léčbou, většinou jezdím s mamkou, sám jezdím málokdy. Jsem chodící železářství, kolik mám v sobě různého materiálu,“ směje se muž.
Nedávno se vrátil z kliniky ve Vysokém nad Jizerou, která se specializuje na operace ruky a plastickou chirurgii. Tu mu doporučili v Plzni. Levé zápěstí měl totiž rovněž zlomené, ale přišlo se na to až s delším časovým odstupem. Ruka měla sníženou pohyblivost, bolela a vytvořil se na ní pakloub.
Čapek se až později dozvěděl, že při nárazu při osudné nehodě couvla celá motorová jednotka „Regína“ o několik metrů zpět. „Podle informací od dobrovolných hasičů jsem zůstal sedět na sedadle strojvedoucího, což mi asi zachránilo život, i když prorazilo přepážku mezi kabinou strojvedoucího a prostorem pro cestující. V záznamu rychloměru má být zapsáno, že jsem zatáhl páku rychlobrzdy a zašlápl pedál houkačky,“ dodává.
Těžké chvíle
Těžké chvíle zažívala i jeho tehdejší přítelkyně a nynější manželka Alice.
„Byl tak nateklý, že si ani náš známý, který ho viděl, jak ho vynášejí z vlaku, nebyl jistý, že je to on. Ale zavolal mi, že asi ano a že snad žije. Okamžitě jsem začala obvolávat Milanovy kolegy, zda o něm něco nevědí. Nevěděli, pouze řekli, že tuto směnu opravdu měl. Nasedla jsem do auta a zkusila zajet do karlovarské nemocnice, tam ještě nebyl žádný zraněný. Následně jsem tedy vyrazila na místo nehody do Perninku. Až kolem sedmé hodiny večer mi na místě koroner sdělil, že pravděpodobně byl transportován do Plzně,“ vypráví žena.
„Když jsem i s rodiči dorazila do Fakultní nemocnice v Plzni, ještě jej operovali. Za tři dny pak operovali ruce a nohy a o pár dní později, když trochu splaskly otoky, obličej. Pak ho chtěli poslat na doléčení do karlovarské nemocnice, ale nakonec po přímluvě z našeho krajského úřadu putoval z Lochotína na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče DIOP do borské části fakultní nemocnice. Jezdila jsem za ním každý den i když byl v umělém spánku, zhruba za týden už ho začali probírat a já najednou přišla na pokoj a Milan seděl na posteli a usmíval se od ucha k uchu,“ vzpomíná.
Vzali se zhruba rok po železniční nehodě a už dva roky se radují z dcerky Aničky.
A její tatínek, který je v invalidním důchodu a pro práci strojvedoucího už je vzhledem ke zdravotnímu stavu nezpůsobilý, plánuje další budoucnost. „Jsem vystudovaný elektroenergetik a bývalý projektant silnoproudých rozvodů, a tak začínám s elektroprojektováním. Chtěl bych, aby nás to uživilo,“ říká muž, který se snaží věnovat i dřívějšímu velkému koníčku – sportu.
„Jezdil jsem na koni, kole, lyžoval. Měl jsem dobrou kondici a to mi pomohlo při léčbě a následné rehabilitaci. Teď začínám opět lehce jezdit na koni. Beru to jako hiporehabilitaci, ale jezdím hodně opatrně. Při pěší chůzi se hlavně učím padat, protože operované nohy už neslouží jako dřív,“ usmívá se Milan Čapek a připomíná, že je vděčný nejen lékařům, ale i rodině a mnoha kamarádům, kteří mu v těžkých chvílí pomáhali a stále pomáhají.
„Všem zdravotníkům, rodině, své skvělé manželce Alici, mamince, tatínkovi a přátelům chci moc poděkovat. Jsou skvělí,“ uzavírá Milan Čapek.
Komplikované operace
Podle přednosty Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáše Hauera utrpěl Milan Čapek tříštivé zlomeniny obličejových kostí včetně vícečetné fraktury dolní čelisti s postižením obou kloubních výběžků.
„U těchto závažných úrazů se chirurgické ošetření obličejového skeletu často provádí s odstupem, protože jsou tyto stavy akutně spojeny s rozsáhlými otoky. Ty nejenže stírají charakteristické rysy v obličeji, ale výrazně znesnadňují i operační přístup,“ popisuje přednosta a dodává, že cílem je rekonstruovat obličej do původní podoby srovnáním úlomků kostí a jejich zafixováním pomocí dlah a šroubů.
„Jde nám nejen o estetiku, takže řezy vedeme v dutině ústní, přes oční spojivku nebo z malých přístupů z kožních vrásek, ale důležité je také obnovení funkce. Musíme se samozřejmě vyvarovat poškození řady důležitých struktur v obličeji, například nervů. Snahou je, aby pacient poté mohl normálně hýbat dolní čelistí a měl postavení zubů, ale také očních bulbů, jako před úrazem. Jsou zde vysoké nároky na přesnost repozice. Jen tak je zajištěno, že nemocný bude vypadat přirozeně a bude vidět, jíst, mluvit a dýchat jako dříve. Jedná se většinou o několikahodinové operace s využitím desítek titanových dlah a šroubů, často s nutností chirurgického zajištění dýchacích cest tracheostomií,“ říká.
Hojení a rehabilitace se pohybuje v řádu měsíců. Výjimkou nejsou ani sekundární plastické úpravy měkkých tkání nebo následná ortodontická korekce skusu pomocí rovnátek, které v současné době Milan Čapek stále nosí.
Přednosta Kliniky ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí FN Plzeň Jiří Matějka říká, že Čapkova operace patřila k nejnáročnějším úkolům kliniky.
„Jsme velmi potěšeni, že společný pacient multioborové péče ve FN je po těžkém úrazu téměř v pořádku. Pacient dodnes dochází na kontroly na naši kliniku a při kontrole RTG postavení všech zlomenin lze konstatovat, že z ortopedického hlediska je výsledek co nejlepší možný,“ uvádí přednosta.
Dodává, že pacient byl převážně hospitalizován na KARIM, ale i na klinice Ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí a na dalších odděleních. „Byl operován stomatochirurgy, léčen chirurgy. Péče o něj patřila k jedním z nejnáročnějších úkolů zejména lékařů KARIM, kteří toto velmi těžké polytrauma perfektně zvládli a pacienta s pomocí všech ostatních zúčastněných vrátili do života,“ uzavírá přednosta.
Alena Nová
Deník.cz
Přidejte odpověď