Léto je časem dovolených. V rodinách, kde se starají o staré rodiče nebo jiné blízké, si tu a tam potřebují od péče na dva či tři týdny odpočinout a načerpat další síly. V takovém případě mohou využít pobytových odlehčovacích služeb. Při volných kapacitách lze využít i stacionáře či službu pečovatelek, které přicházejí domů.
Lidé pečující o staré rodiče nebo jiné blízké mohou na přechodnou dobu – třeba při dovolené – využít zařízení fungující jako pobytové odlehčovací služby. Dočasné útočiště tam najde člověk od devatenácti let věku. Může tam zůstat až čtvrt roku, přičemž v odůvodněných případech a na základě žádosti mu provozovatelé mohou pobyt prodloužit maximálně o další dva měsíce.
Odlehčovací služba existuje i ve formě denních stacionářů. „Když třeba v rodině pečují o maminku a potřebují vydělávat, maminka může trávit část dne ve stacionáři, kde je o ni postaráno,“ přiblížil pro Deník náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník. Stacionáře jsou vhodné i v případě, že člověk tráví dovolenou doma a nikam nejede.
Lidem se tam věnují pečovatelky, které jim připravují program, jímž je zabaví i kupříkladu procvičí paměť. Pomáhají jim i se zvládáním běžných úkonů, s hygienou nebo s tím, aby se důstojně najedli. K dispozici jsou tam i různé terapie.
Pečovatelky mohou za dotyčným docházet i domů. Za všechny formy odlehčovací služby se platí. Když chodí pečovatelka za člověkem domů nebo je umístěn ve stacionáři, jsou to řádově stokoruny za den. V pobytovém zařízení vyjde den včetně stravy přibližně kolem tisícovky. Vždy je ale důležité zjistit si ceny a rozsah služeb u konkrétního provozovatele.
V budoucnu i zdravotní péče
Jelikož se jedná o sociální službu, zatím tam nemohou poskytovat zdravotní péči. Nemůže tam tedy být umístěn natolik nemocný člověk, který se bez ní neobejde. To by se však mělo změnit příští rok, kdy má začít docházet k propojování zdravotních a sociálních služeb. A to na základě vládního návrhu zákona o sociálně-zdravotním pomezí, který projednávají poslanci.
Jak už Deník informoval, v praxi to bude znamenat, že například právě provozovatelé odlehčovacích služeb si budou moci od zdravotních pojišťoven nasmlouvat zdravotní péči. „V takovém případě tam bude moci pracovat zdravotní sestra, která klientům podá léky, dá injekci nebo třeba ošetří stomii (vývod – pozn. red.) a podobně,“ popsal Pláteník. V nemocnicích zase budou moci být k dispozici pečovatelky.
Počet lidí, kteří žijí doma a potřebují zároveň sociální i zdravotní péči, loni vyčíslil Ústav zdravotnických informací a statistiky. „Celkový počet pacientů vyžadujících vysoce intenzivní ošetřovatelskou péči v domácím prostředí v čase postupně narůstá: od roku 2016, kdy jich bylo 7 700, až k 9 972 v roce 2022,“ uvedl tehdy ředitel ústavu Ladislav Dušek při sněmovním kulatém stolu.
Asi 5 300 těchto pacientů podle něj vyžaduje dlouhodobou péči delší než rok. „A přibližně 2 000 potom péči delší než tři roky. Dalších cca 320 pacientů je dlouhodoběji léčeno v domácím prostředí s využitím domácí umělé plicní ventilace,“ dodal.
Někteří lidé mají zase třeba zavedenou tracheostomii. „Vím, jaké to je, když se člověk dlouhodobě stará o těžce nemocné blízké, kolik fyzických i duševních sil to stojí a jak to dokáže doslova vyšťavit celou rodinu,“ zdůraznil místopředseda výboru pro zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL), který akci spoluorganizoval.
Uvolnění kapacit
V Česku je nyní celkem něco přes 250 odlehčovacích služeb pobytového typu s kapacitou přes dva tisíce lůžek. Stacionářů (tedy ambulantních odlehčovacích služeb) je padesát s kapacitou necelých tří stovek míst. A terénních odlehčovacích služeb, kdy chodí pečovatelky za člověkem domů, je v republice přes 120. V péči mají něco málo přes šest set lidí.
Od počátku července vešla v účinnost novela zákona o sociálních službách. „Jejím cílem je mimo jiné i zamezit nadužívání této sociální služby, která je často využívána z důvodu nedostatečných kapacit pobytových sociálních služeb,“ uvedl pro Deník vedoucí tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
To znamená kupříkladu domovů pro seniory. Když někteří lidé v něm nemohou pro svého blízkého sehnat místo, umísťují ho opakovaně na nejdéle možný čas právě do zařízení, kde poskytují odlehčovací služby. Pak se stává, že není místo pro ty, kteří chtějí péči využít opravdu jen na dobu kupříkladu dovolené.
Od července jsou ale mimo jiné finančně zvýhodněni lidé, kteří péči čerpají mimo pobytové služby. Ti, kteří jsou plně závislí (v nejvyšším čtvrtém stupni) na pomoci druhých, dostanou 27 tisíc korun měsíčně tehdy, když budou péči čerpat doma. Tedy o téměř osm tisíc více než doposud. V případě, že ji budou čerpat v pobytové službě, budou mít nárok na 23 tisíc měsíčně.
Augusta očekává, že tímto krokem se uvolní i stávající kapacity odlehčovacích služeb. Zároveň ale mají být dostupné těm, kteří je potřebují na nějaký čas využít. „Pokračuje podpora neformální péče sociálních služeb a kapacit prostřednictvím dotačních výzev,“ dodal.
Odlehčovací služby v Česku
forma: počet / kapacita
Pobytové: 255 / 2 075
Ambulantní: 50 / 272
Terénní: 125 / 616
kraj / počet / kapacita
Hlavní město Praha 30 / 393
Jihočeský kraj 11 / 105
Jihomoravský kraj 22 / 236
Karlovarský kraj 3 / 8
Královéhradecký kraj 15 / 169
Liberecký kraj 9 / 54
Moravskoslezský kraj 32 / 225
Olomoucký kraj 9 / 73
Pardubický kraj 19 / 113
Plzeňský kraj 12 / 43
Středočeský kraj 42 / 293
Ústecký kraj 18 / 157
Kraj Vysočina 16 / 94
Zlínský kraj 17 / 112
Zdroj: MPSV, informace k 17. červnu 2024
Andrea Cerqueirová
Deník.cz
Přidejte odpověď