Projednávání zákona o sociálním bydlení ve sněmovně  

Poslanecká sněmovna ČR – přepis

Ivan Bartoš, vicepremiér, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Já děkuji za slovo všem, přeji hezký večer. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my vám dnes předkládáme návrh zákona, na který Česká republika, a to bez nadsázky čeká nejméně 20 let a na to, že tato legislativa v oblasti bydlení chybí, opakovaně upozorňovaly národní i mezinárodní instituce, jako je Ústavní soud, Evropská komise anebo Evropský výbor pro sociální práva. Když se řekne bytová nouze. Pod tímhle abstraktním pojmem se skrývá neutěšená realita, která často těžce dopadá na seniory, rodiny s dětmi a další skupiny obyvatel musí žít na ubytovnách nebo v nějakých předražených nevyhovujících bytech obchodníků s chudobou nebo jsou, a to je nejhorší zcela bez přístřeší. Takových osob je v České republice více než 150 000 A pro ně doposud nebyla v legislativě ukotvena systémová možnost pomoci, ale problémy v oblasti bydlení nemají pouze ti nejzranitelnější, které jsem zmínil. Ztráta bydlení, související nadměrné náklady nebo energetická chudoba dnes ohrožují zhruba 1,6 milionů českých občanů. A toto číslo, i když sledujeme ty statistiky, stále roste. Zmírnit nebo vyřešit jejich potíže a zabránit tedy propadu do té bytové nouze mnohdy mohou preventivní a vlastně poměrně levné zásahy. Ten stávající systém pomoci ale může být pro mnoho lidí velmi složitý anebo málo srozumitelný. Ten návrh zákona, který dnes před sebou máte a který předkládám, vychází z dlouholeté práce odborníků v České republice, ale i v zahraničí. Vyzkoušené praxe. Do toho systému podpory jsme ve vládním návrhu nezařadili nic, co by se dříve v praxi neosvědčilo. Nástroje zákona jsou odzkoušeny zhruba v 70 projektech napříč Českou republikou, městy, obcemi i řadou organizací, které v tomto často suplují právě roli státu a ty se teď samy obracejí na ministerstvo práce a sociálních věcí si žádostí o další případné financování, protože se ukázalo, že ta systémová podpora bydlení má výsledky, prostě to funguje dobře. Možná není lepší způsob, jak demonstrovat účinnost toho opatření než na příkladu konkrétních lidí. Důchodce pan František z Frýdku-Místku v dobré víře ručil svému synovci, ale ten dluh nesplácel, pan František se tak dostal do exekuce, přišel o bydlení a skončil v azylovém domě. A ten člověk celej život normálně manuálně pracoval, nebyl zvyklý si žádat o pomoc v dávkovém systému se neorientoval a styděl se ho v danou chvíli využít. Ten život v azylovém domě těžce nesl. Sociální pracovníci ho zapojili do projektu ministerstva práce, sociálních věcí, zprostředkovali mu bydlení ve standardním bytě, pomohli mu vyřídit tu potřebnou podporu. On postupně potřeboval menší a menší míru podpory. Dnes spokojeně bydlí normálně, nájem platí včas. Domě si mezi sousedy našel nové přátele. A to je díky tomu, že Frýdek-Místek má kontaktní centrum pro bydlení. To je k jednomu z těch opatření, které jsou v tom zákonu popsány. Ve větších městech je často problém vlastně nevyužívaných bytů, ať už to jsou byty, které jsou v majetku obcí, ale nejsou opravené a není jich malý počet v České republice, ale jsou to i byty, jejichž majitelé se zdráhají jen nabídnout k pronájmu. Odrazuje je třeba práce s nájemníky. Mohou mít třeba obavy z neplatičů a díky nástrojům zákona může pomoct část těchto bytů vrátit na trh s nájemním bydlením. Ten mechanismus také není nic, co by spadlo z Nebe. Já, když se podívám do Belgie, která má zhruba tak podobný počet obyvatel jako Česká republika, tak vlastně v podobném systému Belgie operuje s 20 000 byty. Dobře se to například osvědčilo. V Liberci. Minulý týden vyšla řada článků o tom, že soukromí majitelé bytů mají velký zájem o služby.

Ivan Bartoš, vicepremiér, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
A bez přístřeší takových osob je v České republice více než 150 000 A pro ně doposud nebyla v legislativě ukotvena systémová možnost. Pomoci, ale problémy v oblasti bydlení nemají pouze ti nejzranitelnější, které jsem zmínil, ztráta bydlení jsou související nadměrné náklady nebo energetická chudoba dnes ohrožují zhruba 1,6 milionů českých občanů. A toto číslo, i když sledujeme ty statistiky, stále roste. Zmírnit nebo vyřešit jejich potíže a zabránit tedy propadu do té bytové nouze mnohdy mohou preventivní a vlastně poměrně levné zásahy. Ten stávající systém. Pomoci ale může být pro mnoho lidí velmi složitý anebo málo srozumitelný. Ten návrh zákona, který dnes před sebou máte a který předkládám, vychází z dlouholeté práce odborníků v České, republice, ale i v zahraničí vyzkoušené praxe. Do toho systému podpory jsme ve vládním návrhu nezařadili nic, co by se dříve v praxi neosvědčilo. Nástroje zákona jsou odzkoušeny zhruba v 70 projektech napříč Českou republikou, městy, obcemi i řadou organizací, které v tomto často suplují právě roli státu a ty se teď samy obracejí na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Si žádosti o další případné financování, protože se ukázalo, že ta systémová podpora bydlení má výsledky. Prostě to funguje dobře a možná není lepší způsob, jak demonstrovat účinnost toho opatření než na příkladu konkrétních lidí. Důchodce, pan František z Frýdku-Místku v dobré víře ručil svému synovci, ale ten dluh nesplácel. Pan František se tak dostal do exekuce, přišel o bydlení a skončil v azylovém domě. A ten člověk celej život normálně manuálně pracoval, nebyl zvyklý si žádat o pomoc. V dávkovém systému se neorientoval a styděl se ho v danou chvíli využít. Ten život v azylovém domě těžce nesl. Sociální pracovníci ho zapojili do projektu ministerstva práce a sociálních věcí, zprostředkovali mu bydlení ve standardním bytě, pomohli mu vyřídit tu potřebnou podporu. On postupně potřeboval menší a menší míru podpory. Dnes spokojeně bydlí normálně, nájem platí včas. Domě si mezi sousedy našel nové přátele. A to je díky tomu, že Frýdek-Místek má kontaktní centrum pro bydlení. To je k jednomu z těch opatření, které jsou v tom zákonu popsány. Ve větších městech je často problém vlastně nevyužívaných bytů, ať už to jsou byty, které jsou v majetku obcí, ale nejsou opravené a není jich malý počet v České republice, ale jsou to i byty, jejichž majitelé se zdráhají jen nabídnout k pronájmu, odrazuje je třeba práce s nájemníky. Mohou mít třeba obavy z neplatičů a díky nástrojům zákona může pomoct část těchto bytů vrátit na trh s nájemním bydlením. Ten mechanismus také není nic, co by spadlo z Neve. Já když se podívám do Belgie, která má zhruba tak podobný počet obyvatel jako Česká republika, tak vlastně v podobném systému Belgie operuje s 20 000 byty. Dobře se to například osvědčilo. V Liberci minulý týden vyšla řada článků o tom, že soukromí majitelé bytů mají velký zájem o služby tamní městské nájemní agentury. A já teď budu, citovat, Už delší dobu pronajímám byt v Liberci a poslední dva roky pozoruju, že je čím dál složitější najít rozumného nájemníka a kvůli pár nepříjemným zkušenostem jsem zkoušel hledat jiné možnosti pronájmu. Nejvíc mě potěšilo, že byt pronajímám městu, to pak samo obstarává nájemníky i s veškerým servisem. Po pročtení informací, co to vše obnáší, jsem odeslal elektronický formulář a hned druhý den jsem mi z té městské agentury ozvali. Popsal, myslím, že to byl deník iDNES, pronajímatel bytu Radek Felcmann. Jinak v tom libereckém příkladu za pouhé tři měsíce už ta liberecká nájemní agentura zprostředkovala lidem v bytové nouzi 10 bytů a jedná s dalšími vlastníky. A když se podíváte na vlastní, jak byl ten projekt koncipován, tak původně pro ten rozjezd byl tohleto cíl na celý ten první rok. Ohledně přípravy toho zákona. Do přípravy zákona se zapojily také samosprávy, které podobné projekty nerealizovali. My jsme skutečně naslouchali obcím, krajům napříč Českou republikou, protože ona ta bytová nouze má svá regionální specifika a v každém kraji je situace jiná, a to bylo třeba v tom návrhu zákona zohlednit. Například obchod s chudobou je problémem hlavně pro Ústecký kraj. Nástroje zákona ho můžou významně zkrotit. Samozřejmě nezapomínáme, jenom bych ještě dodal často a teď ten obchod s chudobou, tak, jak to funguje, tak v podstatě stát doplácí na to nájemné, aniž by fakticky měl nějakou možnost přímou kontroly, které ty byty jsou třeba i spojené s tou dávkou na podporu bydlení poskytovány v tom systému, který ten zákon předjímá, je ta kvalita těch bytů vložených do systému, které potom mohou být poskytovány právě tímto způsobem tedy kontrolována a daří se tím způsobem adresovat právě to, že někdo bydlí v nějakým nevyhovujícím prostředí a zároveň má nastřelený nájem tak, že vlastně ždíme ten stát o příspěvky na bydlení, na tu výši toho nájemného, já jsem popsal některé příklady z toho zákona, předpokládám, že ta debata, ať už dnes v prvním čtení, nebo potom v těch projednávání na výborech bude poměrně detailní. Já bych chtěl jenom zmínit jednu věc. My samozřejmě nezapomínáme ani na investice do nové výstavby a rekonstrukcí. Oni nejsou součástí návrhu toho zákona, ale představují na to důležitou část tý reformy bydlení pro život, že je na místě, je tady zmínit veřejnou podporu dostupných bytů s nižším než tržním nájemním. Umožnila naše dubnová notifikace. To jsme s ministerstvem pro místní rozvoj vyjednali s Evropskou komisí a už v září díky tomu nabídne Státní fond podpory investic programy Dostupné bydlení, ve kterém budou k dispozici asi 4,5 miliardy za zvýhodněné úvěry na zvýhodněné úvěry pro výstavbu dostupného bydlení, nájemného a v příštím roce se k tomu přidá Národní rozvojová banka se svými nástroji pro tzv. mezaninové projekty za zhruba 3,5 miliardy korun. My jsme už v minulém roce měli takový pilotní program na SFPI, který ještě nevyužíval, protože jsme neměli tu notifikaci, možnost tohoto notifikovaného schématu, kde můžete nabídnout v dostupném bydlení nižší nájem. Pustili jsme program, který je v tzv. systému QR. Pracoval pouze s nájmem v místě obvyklý a vychází z toho zajímavá data. Už jsme měli možnost třeba ve Žďáru nad Sázavou být. Na hrubé stavbě, která vznikla již na základě tohoto programu, tedy za rok, vzniká asi 500 bytů po celé České republice. A co se ukazuje, tak pokud ten program je dobře nastavený, tak na sebe váže soukromé prostředky v těch případech, které jsem zmínil, ať už je to SFPI nebo Národní rozvojová banka, jsou to peníze, které jsou z prostředků Národního plánu obnovy, které vlastně do toho doplníme, část té ještě hrazena z rozpočtu, z rozpočtu, ze státního, rozpočtu, ale váže na sebe peníze toho soukromého sektoru, takže když se podíváme na tu investiční část a já ji zde zmiňuji naschvál, protože často je opomíjena nebo je zaměňována s tím, co přináší nástroj podpory bydlení, tak toto řešíme v investiční části těch reforem a myslím, že jsme představili už poměrně širokou škálu nástrojů, včetně třeba možnosti převodu převodu bezplatných pozemků z fondu státu do fondu jednotlivých nebo do majetku jednotlivých obcí, jinak ten návrh zákona, byla to věc, která mě poměrně vadila v souvislosti s tím, jakým způsobem se přistupovalo nebo vůbec mapovala bytová situace v České republice a vůbec, jaká byl podklad pro nějakou realizaci politiky bydlení v předchozích volebních období, tak má skutečně robustní datovou základnu. My máme konkrétní představu, s jakými zdroji můžeme počítat. Ten zákon je realizovaný tak, aby byl efektivní. Pro zavedení systému podpory. Není nutné nabrat nějaké stovky nových úředníků, poradenství na obcích mohou vykonávat stávající, stávající proškolení úředníci a každý občan v České republice by měl mít možnost, pokud se neorientuje na tom trhu nebo dostane se do nějaké složité situace skutečně odbornýho poradenství a pokud nemá teda možnost si obstarat to bydlení na tom trhu, tak i pokud splňuje ty podmínky, být zařazen do systému podpory, stejně tak obce chtějí v mnoha případech řešit bytovou situaci. A já jsem postupně publikoval i vlastně ty výsledky, ať už dotazníkových šetření či analýz. Jenom potřebují, aby pro to měly systémovou podporu. Já jsem zmiňoval zhruba těch 70 projektů, které jsme realizovali jako pilotní ve spolupráci s MPSV postavený na evropských penězích a ty výsledky v těch obcích jsou, akorát, je to na odvaze třeba místního zastupitelstva nebo vůli či schopnosti toto využívat bez té systémové podpory. Je to věc, kterou prostě každý musí realizovat na vlastní triko a je to velmi obtížné. Samozřejmě nepředkládáme vše spásné řešení, ale potřebný základ toho, co mnohé evropské státy už dnes realizují. Já jsem zmínil ten příklad Belgie s tím v uvozovkách quasibitovým fondem, ale je zde řada zahraničních příkladů, které vlastně odpovídají té situaci v České republice, na nich jsou modelovány ty nástroje spolu tedy s investicemi do bydlení, ukotvením dostupného nájemního bydlení, rychlejším vyklízením neplatičů. O tom se budeme bavit v souvislosti s tím druhým tiskem a dávkovou reformou, kterou realizujeme. MPSV, skutečně nastavujeme cestu, která postupně povede k řešení krize bydlení v České republice. My jsme otevřený debatě do druhého čtení, nicméně zákon jako takový považuju za nezbytný. To stávající. Neřešení problému bytové nouze je totiž pro státní pokladnu velmi drahé. A ačkoliv já jsem liberál, tak vycházím z výpočtů, které jsou velmi konzervativní, a i ty výpočty přesahujou čtyři miliardy korun ročně na výdajích s neřešením situace, situace bydlením, tedy to, že se nám ti lidé propadají až do té skupiny těch zhruba 150 a více a následně pak vznikají náklady, ať už to jsou třeba s péčí, s péčí zdravotní a dalších. My jsme ty data, která jsme předkládali na začátku volební období, kdy ta situace ještě byla trochu jiná, ta situace, řekněme, nebyla tak dramatická z pohledu vlivu třeba cen energií, které byly způsobeny ruskou válkou na Ukrajině, tak ta situace jako není lepší, je v tomto směru výrazně horší a čím více nám lidí potenciálně může spadnout do té skutečně skupiny, která už vyžaduje ty poměrně nákladné nástroje, tím ta částka, byť je konzervativně stanovena na čtyři miliardy, v těch nepřímých nákladech to bylo zhruba 10, prostě poroste a pokud se tomu nepostavíme čelem teď, tak ta bytová nouze se bude prohlubovat a samozřejmě i ty související náklady budou růst stejně jako i hluboká nespokojenost i prostě hněv lidí. Každý odklad toho zákona se tedy skutečně a i když se podíváte na data, která jsme zveřejňovali pro podklady tohoto zákona, tak se pak ve finále prodraží nám všem. Na co ale musíme jako český zákonodárci myslet, je především fakt, že to důstojné bydlení představuje absolutní základ bezpečného, zdravého a spokojeného života rodin a vůbec obyvatel v České republice a ten zákon je tedy součástí poměrně komplexní mozaiky nebo chcete li reformy bydlení pro život, na které se participují i další ministerstva možnými nástroji, které do toho systému mohou dodávat, ať už to jsou, ať už to jsou cenové mapy pro jednotlivé obce, ať už jsou to nástroje v rámci reformy dávkového systému MPSV, ale i celé řady dalších. Zde tedy leží zákon o podpoře bydlení. Já vám děkuji za pozornost k tomuto úvodnímu slovu a těším se na konstruktivní debatu k samotnému návrhu.

Olga Richterová, místopředsedkyně sněmovny /Piráti/
——————–
Děkuji pěkně. Nyní požádám paní zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Evu Fialovou, aby se ujala slova, Prosím.

mluvčí 1,
——————–
Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, já hned na začátku bych ráda požádala o sloučení rozpravy k bodu 20, 27, 8 a až přednesu svoji zpravodajskou zprávu, protože bude možná malinko delší, tak na to upozorňuji hned, že bych ráda požádala o sloučeně této rozpravy, protože ty dva stisky spolu úzce souvisí.

Olga Richterová, místopředsedkyně sněmovny /Piráti/
——————–
Jenom se tedy pro pořádek ujistím, že svolám kolegyně a kolegy až na závěr vaší zpravodajské řeči.

Olga Richterová, místopředsedkyně sněmovny /Piráti/
——————–
Já si myslím, že tak bylo nejlepší a jenom to je tedy avizováno a pak se tak stane. Prosím.

mluvčí 1,
——————–
Dobře, tak pak ho otevřeme, sloučíme rozpravu. Tady mám informaci a já bych pak následně pokračovala nebo přečtu teď zpravodajskou zprávu, otevřeme rozpravu a pak necháme hlasovat o sloučení rozpravy. Jestli můžu takhle poprosit, tak zákon o podpoře bydlení, sněmovní tisk 729 byl poslancům distribuován 13. 6. 2024, takže jsme na docela obsáhlý a nový zákon neměli moc času se s ním seznámit a pan ministr tady velice důkladně popsal přínosy, které by to mohlo být. Z čeho vycházel? Atd. já se budu striktně držet teďka role zpravodaje a ráda bych vás seznámila s tím, co to bude prakticky znamenat, co opravdu se nově zavádí v zákoně a co nás všechny čeká ve svých obcích. Budu mluvit Spatra, protože ten zákon je opravdu jako složitý a vzniká hned nových několik nových pojmů, se kterými vás tu provedu. O jak bude postupně docházet jako k praktickému využití tohoto zákona? Nejprve v rámci přenesené působnosti vzniknou na ORP tzv. Kontaktní centra pro podporu bydlení, který počet zaměstnanců je stanoven dle mapy, která určuje republiku s lidmi, který jsou v bytové nouzi a pro každé ORP určuje jiný počet pracovníků, které budou v kontaktním centru pracovat. Pro některý kraj, to znamená po úvazek pro některé kraje nebo pro nějaká Orpéčka, to znamená půl úvazek pro některá Orpéčka 78 pracovníků pět atd. opravdu podle lidí, které se v tom ORP nachází, bytové nouzi, toto kontaktní centrum bude mít za úkol podávat základní poradenství pro každého občana, který do kontaktního centra přijde si zažádat o pomoc nebo sdělit ten problém, že má nějaký problém s bydlením. Kontaktní centrum nejprve udělá základní pohovor s tím daným občanem, zjistí, v jaké je situaci. Pokud se bude jednat o základní poradenství, tak ho odkáže na internetové stránky, pokud nemá připojení k internetu, koukne se na současný bytový trh, odkáže ho, kam si má zavolat nebo zjistí, že pro jeho bytovou situaci může být dostačující, případně zvolit nějakou dluhovou poradnu nebo finanční poradenství, aby lépe vycházel se svými finančními prostředky. Může se zde objevit i občan, který bude mít problém ve svém SVJ neřešitelný, takže bude muset umět poradit, jak řešit tento problém. Takže základem zákona, za prvé, občanský zákoník znát dobře. Realitní trh ve svém Orpčku. Dále potom bude přidělovat, jestli zkoumat situaci, zda se nachází dle přílohy číslo 14, Vlastně, jestli je tou zranitelnou osobou a pokud ano, tak bude zařazen tzv. seznam této osoby, které by měla být poskytnuta podpora v bydlení. K tomu ještě bude muset znát velice dobře sociální problematiku, protože bude rozhodovat o, jestli mu bude poskytnuta tzv. asistence, což je nový způsob poskytování v tomto zákoně a definovaný. Současně bude také přihlížet na to, jaký byt převezme do systému a bude dozorovat a nabízet pro tuto pomoc, takže tato osoba bude muset být velice erudovaná. Některé obce je již na svých pracovištích, mají tuto činnost nějakým způsobem poskytují, jiné si budou muset najít nějakého člověka, který bude znát všechny tyto náležitosti. Teď, jak se dostane byt do systému, za prvé ho bude moct nabídnout obec ze svých obecních bytů, které bude za poskytnutí a o bydlení tohoto bytu danou osobou poskytnuta nějaká je finanční plnění. Já o tom budu dál mluvit ve své rozpravě dalším nějakým komentářem. Nebo se nevyskytne tento byt v této databázi ze soukromého sektoru, ale ne od přímo majitele bytu, ale přes tzv. osobu oprávněnou poskytovat bydlení s podporou. Já budu pro budoucnost používat garanta, bude to jednodušší a budeme si všichni jako rozumět, kde tím garantem bude stanovená osoba, kterou vyhlásí krajský úřad a buďto může být realitní kancelář nebo neziskový sektor, který se dlouhodobě v této věci pohybuje a bude muset zveřejňovat účetní uzávěrku dozadu další tři roky. Takhle se dostane systém bytů, který může být přidělen, následně je v zákoně stanovena tzv. asistence, kdy kontaktní pracovník rozhodne o tzv. přidělení asistence. Je to hlavně pro osoby, které nemají dostatek kompetencí k bydlení, asistenční služba bude urovnávat sousedské vztahy, bude pomáhat lidem vyplňovat případnou podporu v bydlení nebo vyřizovat tzv. mimořádnou okamžitou pomoc na přidělení třeba vratné kauce nebo jistiny bude také samozřejmě dohlížet nad tím, jakým finančním způsobem spravuje, spravuje své finance, na co vynakládá své výdaje, jak hospodaří, jestli má dostatek třeba i potravin pro své děti. A bude třeba, když už to bude opravdu krizová situace, i učit. Například, jakým způsobem se zachází s domácími spotřebiči. Toto je úkol asistence. Tyto všechny tři pilíře, které jsou navrhnuty v zákoně v novém, tak se odhadují na 1,45 miliardy, kde nás bude stát zhruba 350 pracovních míst od počátku pracovníků na Ministerstvu práce a sociálních věcí, na Ministerstvu pro místní rozvoj, na každém krajském úřadě a NAM ORP.Tímto já bych tuto úvodní řeč za zpravodajskou zprávu ukončila a dále se vyjádřím k samotné rozpravě, kde už mi to role zpravodaje nepřísluší. K některým komentářům. Děkuji za pozornost.

Olga Richterová, místopředsedkyně sněmovny /Piráti/
——————–
Děkuji pěkně. Jenom tedy připomenu, že jste žádala o sloučení rozpravy, tedy zaznělo jako hlasovatelný návrh, já proto přivolávám kolegyně, kolegy z předsálí, jedná se o sloučení rozpravy k tomuto bodu číslo 27 a k bodu následujícímu 28. Ostatně mají totožné názvy na té tabuli, takže jedná se o věcně stejnou materii pro kolegy, kolegyně, kteří se vrací do sálu. Budeme hlasovat návrh paní zpravodajky Evy Fialové na sloučení rozprav k bodu 20, 27, 8, K bodu 27 již zaznělo slovo navrhovatele i zpravodajky. Čili je to vhodná chvíle toto udělat a sál se již zaplňuje. Já jenom vnímám, že je, myslím, potřeba odhlásit všechny. A prosím všechny vás přihlásím, přihlášte se svými identifikačními kartami a zopakuji, o čem budeme hlasovat. Je to návrh paní zpravodajky na sloučení rozpravy k bodu tomuto a následujícímu. Zahájila jsem hlasování, kdo je pro sloučení rozpravy, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je případně proti sloučení obou rozprav? A v hlasování 300 čtyřicátém třetím se účastnilo 89 hlasujících pro 87 Proti jeden. Konstatuji tedy, že rozpravy byly sloučeny, budu mít jedinou žádost, aby opravdu poté při té rozpravě se případné návrhy směřovaly vždy ke konkrétnímu tisku, buď tedy k tomu tisku číslo 27 nebo 28, tam bude důležité specifikovat. My nicméně se nyní přerušíme tento bod, já tedy přerušuji bod dvacátý, sedmý proto, abychom mohli zahájit bod dvacátý, osmý a poté, aby mohla být otevřena ta nyní sloučená obecná rozprava. Otevírám bod dvacátý osmý vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení. Je to sněmovní tisk 730, jsme v prvém čtení a opět ho z pověření vlády předložen z pověření vlády uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, prosím.

Ivan Bartoš, vicepremiér, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Já děkuji za to, že jsme mohli spojit rozpravu těchto dvou, těchto dvou tisků. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych tedy představil i ten tisk 730, který obsahuje vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení ten návrh obsahuje úpravy několika zákonů, mezi ty nejdůležitější lze jmenovat změnu o. s. ř, která upravuje urychlení procesu vyklízení nájemce, který užívá byt nebo dům bez právního důvodu, tato úprava zavádí rozkaz k vyklizení, na němž je široká shoda nejen odborné veřejnosti, jedná se o procesní způsob zrychlení vyklízení, který na rozdíl od jiných úprav nezasahuje do práva na spravedlivý proces. Cílem je zrychlit a zlevnit soudní řízení, které v současnosti v těchto případech trvá průměrně více než rok, během kterého majitel přichází o příjem z nájemného a nájemce se pouze dále zadlužuje. Nežádoucí stav pro obě dvě strany, který uznejte, je třeba řešit. Návrh dále obsahuje například změny v zákoně o obcích, zákoně o krajích a zákoně o hlavním městě Praha, které umožňují obcím a krajům být poskytovatelem podpůrného opatření bydlení s ručením podle zákona o podpoře bydlení, tj, aby bylo obcím a krajům umožněno vykonávat roli garanta v systému garantovaného nájemního bydlení. Možná další úpravu, kterou bych ještě rád zmínil, je změna zákona o Úřadu práce České republiky, která umožní kontaktním pracovištím Úřadu práce České republiky a kontaktním místům pro bydlení sdílet informace o osobách, které jsou v bytové nouzi, což významně zefektivní činnost obou úřadů. Děkuji za pozornost.

Olga Richterová, místopředsedkyně sněmovny /Piráti/
——————–
Taktéž děkuji pěkně a nyní požádám paní zpravodajku pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Eva Fialová.

mluvčí 1,
——————–
Prosím, děkuji za slovo. Já v tomto případě budu opravdu velice krátká. Tento tisk o, návazuje opravdu na změnu o podpoře bydlení a pan ministr tady dostatečně představil všechny ty změny zákonů, které se týkají, já jenom znovu připomenu, o. s. ř. Změna obecního řízení, změna krajského řízení, změna zákona o hlavním městě Prahy, změna zákona o sociálních službách, zákona o pomoci hmotné nouzi, změna zákona o Úřadu práce České republiky a poslední devátou změnou je změna zákona o Státním fondu podpory investic. Tím děkuju za pozornost.

Olga Richterová, místopředsedkyně sněmovny /Piráti/
——————–
Já děkuji pěkně. A já tedy přerušuji i tento bod a otevírám nyní sloučenou obecnou rozpravu, kterou jsme si před chvílí odhlasovali. Jenom ještě jednou vyzvu, aby případné návrhy byly přednášeny opravdu s tou specifikací k tomu konkrétnímu tisku.


Olga Richterová, místopředsedkyně sněmovny /Piráti/
——————–
Mezi přihlášenými Jako první. Paní zpravodajka se svým příspěvkem do diskuze.
Prosím.

mluvčí 1,
——————–
Tak děkuji moc za slovo. Teď už to nebude tak pozitivní. Tak vážený pane ministře, já o mé osobě, že opravdu není velkým tajemstvím, že jsem velkým kritikem samotného zákona už v počátku sepsání samotných tezím. Možná to bude i tím, že jsem z kraje, kde obchod s chudobou je denním chlebem a praktik, jak najít skulinku v zákoně, jsem v praxi viděla dostatek a tím pádem se nemůžu v žádném případě ztotožňovat s vaším úvodním slovem, že zákon pomůže zkulturnit pro Ústecký kraj například snížení obchodu s chudobou. Takže při samotném představení záměru mě hned napadlo. A to se vám asi nebude líbit, že stát se stane novým obchodníkem s chudobou, a ještě se bude tyto nekalé praktiky podporovat ještě více ze státních peněz. Ale abych nebyla hned zpočátku neobjektivní, tak díky kritice, kterou jsem v základních tezích hnedka od začátku pokládala, tak s některými postřehy a připomínkami jste se v zákoně poprali a současný stav zákona na ně reaguje, za co jsem ráda, ale nyní k samotnému zákonu půjdu postupně a u každé zásadní pasáže se na chvilku zastavím.

První, co zákon nově ukládá, je kontaktní centra pro bydlení. Jsem ráda, že z původní teze vytvořené vytvoření neziskového centra jste odpustili a soustřeďujete ho do rukou ORP v podobě přenesené působnosti. Bylo by velice nezodpovědné klást na obce další požadavky bez finančního krytí, ale pracovní v Kontaktním centru pro bydlení bude muset mít velice široký záběr své kvalifikace. Nejenom, že musí zvládnout základní poradenství, kdy se zájemce projde stávající nabídkou trhu, poradí s problémem v SVJ, případně poradí s finanční gramotností, ale bude muset rozeznat, zda uchazeč pro podporu v bydlení je vhodným adeptem pro další podpůrný pilíř, kterým je asistence. Bude muset mít hluboké znalosti v sociální oblasti. A není žádným velkým tajemstvím, že sociální pracovníci ve městech, jichž chybí dnes, kde je budeme brát, když si součástí, často utíkají.

Když současní často utíkají do neziskového sektoru, kde si mohou vybírat, s jakým klientem budou pracovat a za daleko vyšší platové ohodnocení toto pracoviště bude přijímat i byty do evidence a vyhodnotit jejich a bude muset vyhodnotit jejich stav a vhodnost pro bydlení. V některých ORP jsou uvažovány pouze půl úvazky, jak toto vše má jedna osoba nad rámec své agendy pojmout. Zamyslel se někdo z připravovatelů, případně na potenciál korupčního jednání? Protože může někdo rozhodnout, kdo bude dřív pořadníku nebo komu se bude dávat dřív přednost. Ale já si zkusím odpovědět sama. A protože ANO. A tak se vymyslel další mezičlánek. Osoby s pověřením k poskytování podpůrného opatření tzv. garant, který ho nazývám, ale k němu samotnému také později. Kontaktní centrum provede v bytě inspekční činnost. Domnívám se, že toto mají za úkol i současně úřady práce, aby věděly, kam poukazují příspěvky a doplatky na bydlení. V praxi však víme, jak to vypadá. Pro nadmíru administrativy není možné tyto šetření vykonat a státní peníze končí tam, kde končí. Často v nevyhovujících bytech, kde je plíseň a další, jiné možnosti, není záchod, není zabezpečeno ohřev teplé vody atd. ale to už mají povinnost dělat současné pracovní úřady práce. Já chápu snahu ministerstva o vylepšení, stálo by se, ale stálo by za to se zamyslet nad zefektivněním stávajícího systému, než vymýšlet nový, například jak ulevit současným pracovníkům. Samotný žadatel, kdy samotným žadatelem o podpůrné opatření v bydlení může být prakticky kdokoliv, včetně cizinců a azylantů. Jen pracovník v kontaktním centru vyhodnotí, zda spadá do osob dle přílohy číslo čtyři zvláštně chráněných osob a kontaktní centrum vyhodnotí, zda bude zapsán na seznam vhodný pro poskytnutí podpůrného opatření. Pane ministře, jaký bude postup určování priorit, která z osob dostane byt do přednostně, bude dle nějakého interního postupu definováno například, že matka samoživitelka bude mít přednost před seniorem. Oba spadají do přílohy číslo čtyři a k dispozici je 11. Vhodný byt. Necháte to rozhodnutí na radě města, pokud se bude jednat o městský byt a pokud soukromý bude doporučení dávat garantovi kontaktní centrum nebo si bude garant vybírat sám? Jak určíte, kdo je víc potřebný z těch potřebných? Jsem ráda, že jste alespoň definovali vztah žadatelek k dané obci.

mluvčí 1,
——————–
Bylo by velice nejedné klást na obce další požadavky bez finančního krytí, ale pracovník v Kontaktním centru pro bydlení bude muset mít velice široký záběr své kvalifikace. Nejenom, že musí zvládnout základní poradenství, kdy se zájemce projde stávající nabídkou trhu, poradí s problém SVJ, případně poradí s finanční gramotností, ale bude muset rozeznat, zda uchazeč pro podporu bydlení je vhodným adeptem pro další podpůrný pilíř, kterým je asistence, bude muset mít hluboké znalosti v sociální oblasti a není žádný velkým tajemstvím, že sociální pracovníci ve městech, jichž chybí dnes, kde je budeme brát, když si součástí často utíkají, když současní často utíkají do neziskového sektoru, kde si mohou vybírat, s jakým klientem budou pracovat. A za daleko vyšší platové ohodnocení toto pracoviště bude přijímat i byty do evidence a vyhodnotit jejich a bude muset vyhodnotit jejich stav a vhodnost pro bydlení.V některých ORP jsou uvažovány pouze půl úvazky, jak toto vše má jedna osoba nad rámec své agendy pojmout? Zamyslel se někdo připravovatelů, případně na potenciál korupčního jednání? Protože může někdo rozhodnout, kdo bude dřív pořadníku nebo komu se bude dávat dřív přednost. Ale já si zkusím odpovědět sama. A protože ANO, tak se vymyslel další mezičlánek osoby s pověřením k poskytování podpůrného opatření, tzv. garant, který ho nazývám, ale k němu samotnému také později. Kontaktní centrum provede v bytě inspekční činnost. Domnívám se, že toto mají za úkol i současně úřady práce, aby věděly, kam poukazují příspěvky a doplatky na bydlení. V praxi však víme, jak to vypadá. Pro nadmíru administrativy není možné tyto šetření vykonat a státní peníze končí tam, kde končí. Často v nevyhovujících bytech, kde je plíseň a další jiné možnosti, není záchod, není zabezpečeno. Ohřev teplé vody atd. ale to už mají povinnost dělat současné úřady práce. Já chápu snahu ministerstva o vylepšení. Stálo by se, ale stálo by za to se zamyslet nad zefektivněním stávajícího systému než vymýšlet nový. Například jak ulevit současným pracovníkům samotný žadatel, kdy samotným žadatelem o podpůrné opatření v bydlení může být prakticky kdokoliv, včetně cizinců a azylantům. Jen pracovník v kontaktním centru vyhodnotí, zda spadá do osob dle přílohy číslo čtyři zvláštně chráněných osob a kontaktní centrum vyhodnotí, zda bude zapsán na seznam vhodný pro poskytnutí podpůrného opatření. Pane ministře, jaký bude postup určování priorit. Která z osob dostane byt do přednostně, bude dle nějakého interního postupu definováno například, že matka samoživitelka bude mít přednost před seniorem ona. Oba spadají do přílohy číslo čtyři a k dispozici je 11 vhodný byt. Necháte to rozhodnutí na radě města, pokud se bude jednat o městský byt a pokud soukromý bude doporučení dávat garantovi kontaktní centrum nebo si bude garant vybírat sám. Jak určíte, kdo je víc potřebný z těch potřebných. Jsem ráda, že jste alespoň definovali vztah žadatele k dané obci, kde musí žadatel prokázat v průběhu posledních dvou let nějakou, nějakou sounáležitost tou danou obcí, nájemní smlouvou, pracovní smlouvou nebo potvrzením o studium. Nejprve jsem chtěla upozornit na to, že osoby, které budou o toto žádat, často nemají v pořádku své dokumenty a bylo by nevhodné, nevhodné používat například čestné prohlášení o těchto dokladech, které bude potřeba dokladovat a které budou uznány. Podrobně mluví výkladová důvodová zpráva, kde se třeba uvádí, že může se dokladovat i de facto nocleženka nebo případně nějaké potvrzení o placení nějakých účtů touto vazbou. V místu bude aspoň částečně omezena migrace za bydlením v rámci měst. Mohu také pochválit možnost nahlížet do systému k jednotným uchazečům v rámci celé České republiky a tím pádem omezení poskytnutí podpůrného opatření osobám, která pravidla poskytnutí podpůrného opatření nějak porušila. Napadá mě však jedna otázka. Někdy se v životních situacích stává, že se musíte přestěhovat například za prací. Uživatel jen příjemcem podpůrného opatření v městě A přestěhuje se do B A já mám dotazy, zda mu v městě B bude poskytnuto opatření jen z titulu vedení, v evidenci nebo bude toto osoba odkázaná opět na soukromý sektor A mnohem dražší bydlení a další problémy v Novém Městě. Anebo bude moct znovu být zařazen do evidence v tomto Novém Městě až po dvou letech. Další pasáží je zařazení bytu do evidence, ve své zpravodajské zprávě jsem uváděla, že zařazení bytu do evidence je dvojí. První je obecního v tomto směru nemám ze zákonem problém, ba naopak. Finanční motivace pro zařazení bytu do evidence a využití prostředků na zvelebení bytového fondu bez vazby na byt v evidenci vnímám pozitivně a může vést k motivaci obcí rozšiřovat svůj bytový fond.

mluvčí 2,
——————–
Druhý Je soukromého. Ano. A tady se nacházím s vámi zcela odlišné filozofii a naprosto nesouhlasím s tímto postupem. Majitel bytu domu si bude muset najít osobu s pověřením k poskytování podpůrného opatření, dále jen garanta. Sám byt nemůže poskytnout a nabídnout městu. Garantem bude definovaná osoba krajským úřadem, ideálně realitní kancelář nebo neziskový sektor, který má s tímto zkušenost. Může to být samozřejmě i jiná osoba, ale ta musí být vždy zapsána v povoleních. Od krajským úřadem. Jsou uveřejněný účetní uzávěrkou tři roky zpět. Tím se aspoň eliminují nový neověření poskytovatelé. No, a tady je ten moment, když tvrdím, že se stát stává novodobým obchodníkem s chudobou, dám čistě hypotetický příklad. Já jako majitel bytu velice ráda přenechám byt do tohoto systému, i když budu smířena s tím, že nebudu na nájemném vydělávat astronomické částky, naprosto se zbaví, zbavím jako vlastník nemovitosti všech práv a povinností a předám je na garanta. Pokud nájemník neplatí, nevadí stát přes garantovi poskytovanou odměnu mi nájem doplatí nájemci. Nebudu. Budou dělat problémy, nevadí, od toho mám přece garanta, aby sousedské vztahy urovnal, dojde poškození bytu, nevadí, Garant je odpovědný za sjednání nápravy, kde jsou povinnosti majitele. Je pravda, že ne všichni majitelé nemovitostí toho budou chtít využít. Ale v našem kraji, kde na slušného nájemníka narazíte jen těžko, tak se rád těchto povinností zbaví. A kde máte jistotu, že to bude, nebude vyvolávat poptávku spekulantů a dalšího skupování bytů právě ve městech, kde problémů je již více než dost, protože stále je to výhodný obchod a ještě mi stát bude garantovat bezproblémovou údržbu a spekulant nebude muset platit za své správce, protože ty mi přece uhradí sám stát. Pokud se byt bude nacházet ve společném vlastníků bytových jednotek, není požadováno po majiteli bytů prokázat bezdlužnost vůči SVJ, co když majitelem bytu je neplatič a nájemné od nájemníků nebude hradit povinné úhrady v rámci SVJ, víte, jak se na případného nájemníka bude dívat zbytek obyvatel daného SVJ? To se asi míjí úplně. Zákon účinkem v tuto chvíli. A další z problémů, které vidím, je v § 23, kde je v odstavci jedna písmene B, napsáno poskytnutí podpůrného opatření v souvislosti s tímto bytem nezhorší míru sociálního a prostorového vyloučení v oblasti, kde se tento byt nachází. Pane ministře, vím, že se k tomuto bodu připravuje na Ministerstvu pro místní rozvoj metodický pokyn, mohl byste nás s metodickým pokynem seznámit? Já sama informace mám, ale bylo by ode mě nefér, abych seznamovala s parametry poslance, já případně, pokud to neuděláte, vystoupím a budu se doptávat a případně informovat, protože se ze zákona není zcela evidentně jasné, co se tou mírou myslí. Můžu poskytnout byt nebo celý panelák a ve všech lokalitách města, i v těch problémových, protože pokud ano, tak doopravdy míru sociálního vyloučení nezhorší. Tak pak se vracím zpět z Panoté spekulaci o poskytnutí bytu do systému s garancí pro současné obchodníky s chudobou. Garance a smlouva s majitelem, mezi vlastníkem bytu a garantem bude uzavřena smlouva, ve smlouvě bude uvedena výše garance maximálně na dva nejvýše přípustné nájmy, aby byl poskytnut garantovi příspěvek, takže pokud se nepletu, pro nájemce tímto neodpadá jistina ani vratná kauce používaná. Nebylo by tedy jednodušší upravit podmínky, za kterých se poskytuje z mimořádné okamžité pomoci vratná kauce, protože i tento nový systém nám nepomůže nastěhovat osoby bez velké finanční rezervy nebo další pomoci státu v podobě mimořádné okamžité pomoci. No, a samotná asistence, pokud některý z nájemníků, který nemá dostatečné kompetence k bydlení, bude mu poskytnuta Ampera asistence, vím ze svého okolí jí, pokud nejsou tyto osoby vedeny, většinou své kompetence k bydlení si sami neosvojí, nicméně i zde je určité riziko, že nájemník nebude s asistencí spolupracovat a velice mi vadí, co v zákoně chybí, že nespolupráce s asistencí nebude důvodem k podání výpovědi z nájmu. Naopak je v § 51 odstavce tři uvedeno, podporovaná osoba může smlouvu o asistenci vypovědět z bez výpovědní lhůty. Toto se bude snažit v případném druhém čtení napravit. Co je ale mou velkou kritikou, je, že asistenci budou provádět osoby zapsané na seznamu u krajského úřadu a většinou to budou již fungující neziskové organizace. Nechci v žádném případě všechny házet do jednoho pitné. Ale co tedy dělaly do současné chvíle? Proč tedy, než zavádět další pozice? Nesoustředit se na současnou revizi neziskového sektoru a důslednou kontrolu jejich činností a výsledků? A pokud tedy bude asistence zavedena, konečně hlídaná, dojde k revizi a redukci finančních financí poskytovaných na podobnou činnost samotné finance. Co nás to bude stát, když dáme byt do systému. Výši příspěvku stanovuje svým nařízením vláda, v samotném zákoně je uvedeno zatím vyhláškou, ale to bylo změněno samotné vládě, takže bude nařízením vláda. Mám dobrou zprávu pro obce. Pokud poskytnete svůj byt, tak pokud jste z Prahy, z Brna, tak tento finanční příspěvek bude činit 40 a 67 000 za byt za rok, pro ostatní obce v Orp to bude 41 a 62 000 za rok. No, a teď ten soukromník tedy já tak kritizuju pro garanta za správu samotného bytu za rok Praha Brno 34–46 000, za byt ostatní ORP 25,5 a 40 500 za rok, ale to samozřejmě nekončí pro garanta, že jo, pro garanta za získání, musím podotknout, a obsazení bytu se vyplácí ještě tzv. jednorázová odměna za to, že ten byt získal v Praze A v Brně to bude 17–23 000 A za ostatní to bude 11–15 000 za byt, kde teda máte tu jistotu, že nebude ta korupce, že mně někdo neuplatí, abych tam tento byt dal do toho nebo abych dostal přednost. No, a asistence, Asistence je vypočítána takovým způsobem, aby obhospodařoval jeden pracovník maximálně 10 let, 10 rodin a v Praze a v Brně bude tvořit 68–90 000 za 1000 za byt a za rok, takže krát 10.Pro ostatní obce to bude 68–92 000. Garant i obec musí poskytnout vyúčtování, na co prostředky vynaložili. Nepředpokládala bych, že bude některá z částek vrácena zpět do státního rozpočtu, protože vše bude řádně využito. Přece cesťák něco stojí, něco, nějaké poradenství, byl jsem navštívit atd, takže určitě se nebude nic vracet do státního rozpočtu, no, a když jsme u těch financí, tak mě ještě napadá taková malá finanční úvaha, když máte 1,43 miliardy korun za rok. Vy jste mluvil o tom, že nám to sníží samozřejmě náklady na různé další sociální služby, ale to neznamená, že ten člověk nebude moct žádat dál o podporu na bydlení, o příspěvek na podporu bydlení a další jiné služby, kde jsou vyčísleny tyto náklady. Je to trošku nespravedlivé uvádět, jednu část můžeme ušetřit, ale na druhé nedat další informace.No, a abych nebyla jenom tak negativní, tak dáme na závěr malé shrnutí, na které se všichni určitě těšíte. Návrh zákona má sice ambici řešit osoby ohrožené ztrátou bydlení, ale zcela vynechává osoby, které sice na bydlení dosáhnou, ale náklady na bydlení jsou pro ně neúměrně vysoké. Těmto osobám není věnován ani malý odstavec. Tím zcela postrádá snahu řešit dostupné bydlení a vlastnické bydlení například formou družstevního bydlení, zákon tedy nepodporuje vybudování žádného nového bytu. Zákon zavádí nové pozice a ukládá nové povinnosti. ORP přitom mnoho těchto činností je řešeno ve stávajícím systému, avšak bez větší kontroly a provázených nástinů řešení problémů. Vzniká celkem cca 350 nových míst od ministerstva přes kraje, obce, neziskový sektor a podporuje novou činnost, kdy stát z mého pohledu se staví do role obchodníka s chudobou, dává prostor k potenciálu korupčnímu jednání a může způsobit pnutí mezi sociálními skupinami. Může zhoršit situaci v lokalitách s vyšším procentem vyloučených lokalit, kdy místo jejich eliminace může docházet k rozšíření nežádoucích jevů do klidných lokalit postižených měst. Z tohoto důvodu dávám návrh na zamítnutí v prvním čtení k zákonu 729 a v případě, že neprojde návrh, tak dávám návrh k dopracování o problematiku družstevního bydlení tak jak 700, dvacetce a ještě bych se ráda vyjádřila k sněmovnímu tisku 730. Ten z celkového principu stanovuje nové docela pro mě i pozitivní věci, jako nahlížení do jednotného systému, zavádí vlastně princip rozkazu k vystěhování. Otázkou je však, kolik těchto lidí tento opravdu využije, protože každý má právo se odvolat, a protože je to velice úzká souvislost se zákonem, se sněmovním tiskem 729, tak i u tohoto tisku dávám návrh na zamítnutí z těchto důvodů a případně i návrh k dopracování. Děkuji za pozornost.

mluvčí 3,
——————–
Tak já vám děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda hnutí /ANO/
——————–
U obou se tedy poznamenávám, že nejdříve se bude hlasovat o zamítnutí a poté budeme hlasovat případně O vrácení k dopracování. Tak já děkuji a poprosím další řádně přihlášeno, a to je paní poslankyně Maříková, máte slovo.

mluvčí 4,
——————–
Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové. Já bych Tady přetlumočila názor mojí kolegyně Marii Pošerové, protože ona tady není a tomuto zákonu se věnuje navzdory slíbenému názvu. Zákon ve skutečnosti nedostupnost vlastního bydlení skoro vůbec neřeší. Nenajdeme v něm nic, co by mohlo, aspoň teoreticky, když už ne zlevnit, tak alespoň zpomalit zdražování bydlení. Hlavní myšlenkou vznikající legislativy je vytvoření sítě kontaktních míst, na nichž by úředníci radili a pomáhali lidem, kteří mají z nejrůznějších důvodů problémy s bydlením. Podle aktuální verze zákona by měla vzniknout ve všech obcích s rozšířenou působností, tedy zhruba na dvou stovkách lokalit. Hlavním úkolem tzv. kontaktních míst pro bydlení by bylo lidem, kterým hrozí ztráta střechy nad hlavou, anebo kteří už oni přišli poskytovat poradenství, dozvěděli by se třeba, o jakou pomoc od státu mohou žádat?Úředník by prý měl umět také v kritické situaci nouzové bydlení, zprostředkovat kontaktní místa mají vést rovněž databázi dostupných městských či nájemních bytů, vedle toho chce zákon zvýšit nabídku činžovních bytů, které by měly být k dispozici nejohroženější, nejohroženějším rodinám. Obce by za pronajímání bydlení lidem v nouzi dostávaly kompenzace soukromým pronajímatelům. Zase. Ministři chtějí dodat motivaci prostřednictvím garancí, že nepřijdou o své peníze kvůli nájemcům neplatičům. Celkem spočítali autoři návrhu náklady na roční provoz systému státních realitních poradců na celých 1,5 miliardy korun tyto náklady odhadují tím, že průměrné náklady bytové nouze pro veřejné rozpočty jen letos údajně dosáhly asi 4,1 miliardy korun. Pokud by se tedy díky zákonu podařilo nouzi vyřešit, byly by to skutečně dobře vynaložené peníze.Právě efektivita zákona je ale velkou otázkou. S legislativou jsou spokojeni lidé pracující například sociální oblasti. Realitní experti ale upozorňují, že zákon sice myslí na osoby, jimž hrozí ztráta bydlení, vůbec ale neřeší, zda je bude kam ubytovat. Jinými slovy, je hezké mít úředníka, realitního poradce. Pokud se ale, se ale nezačne více stavět, nebude mít klientům co poradit. Problém Česka je, že bytová krize dorostla do rozměrů, kdy potíže s bydlením neřeší jen sociálně slabé rodiny nebo senioři, ale prakticky celá střední třída a mladé rodiny. Především. Stalo se z ní z jedno z hlavních politických témat a vláda Petra Fialy otázku bydlení zařadila mezi hlavní priority svého prohlášení. Pro řešení krize, ale zatím udělala jen málo a i u tohoto málo často sklidila kritiku. Vůbec největším Trumfem středopravicového kabinetu měla být podpora nové výstavby. A to se nestalo. K tomu tisku dávám tedy žádost na zamítnutí. Už tady byla teda řečena mou předřečnicí, takže já se k tomu přidávám. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda hnutí /ANO/
——————–
Ano, děkuji a poprosím s faktickou poznámkou paní poslankyni Mádlovou.

mluvčí 7,
——————–
Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych navázala na svoje dvě předřečnice a chtěla bych se pana ministra zeptat, jaká je ochrana Sdružení vlastníků jednotek v tomto případě, jakým způsobem se můžou bránit, jestliže bude v domě hluk, nepořádek od odpadky a nebude možné se domluvit s tím garantem, nebo jak ho nazýváte, Myslím si, že to je garant, který za to ručí, jakým způsobem, pokud s ním nebude domluva, protože ty zkušenosti už dneska jsou, kdy ten majitel pronajme byt někomu s problémy, kdo nezná ani třídění odpadů, hluk a podobně a nelze se s ním domluvit. To znamená, toto se může očekávat i u toho garanta, že fungovat nebude a potom, jak to bude s neplatiči, ano, pravděpodobně za to ručí tedy opět ten garant, ale co když se stane, že ani ten garant prostě to nezaplatí, protože se nějakým způsobem dostane na mizinu a nebude schopen tedy dluhy za toho svého svěřence tedy zaplatit. A potom jsem se chtěla zeptat, podle jakého klíče se budou zaplňovat byty třeba v jednom vchodě, kde je třeba 12 bytových jednotek, tak kolik bytů bude moci býti zaplněno vlastně těmito, těmito skupinami?Protože i to je asi důležité pro udržení nějakého přijatelného, když už ne příjemného bydlení, zvlášť pokud jsou to byty v osobním vlastnictví. No, a nakonec jsem se chtěla zeptat, když se tedy věnujeme podpoře bydlení, tak co jste vlastně v otázce bydlení udělal pro tu střední třídu, která vlastně bude vydělávat na to, aby stát mohl dávat na tyto garanty a na tento projekt tedy nemalé peníze. A to mi stačí. Děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda hnutí /ANO/
——————–
Děkuji s faktickou, pan poslanec Kubíček.

mluvčí 8,
——————–
Tak děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám takovou poznámku, která říká, mysleli jsme to dobře a dopadli jsme jako vždycky. My jsme to tady se, starosta mi probírali a na některé věci i své ctěné kolegyně Mádlové prostřednictvím vaším odpovím, protože ten garant je obec, ta obec ty peníze mít bude a bude je muset zaplatit. To není fyzická osoba, která by přebírala za peníze nějaké nároky, to jsou ty obce, to je ten problém, který se tam dneska vyskytuje. Další věc, která je to krásné, míti garanta a narušovat to sousedské soužití a v globálu jako majitel za to vůbec neručím. Já mám přece toho garanta pro zaměstnance té obce, který to za mě vyřeší. A kdybyste si to přečetli celý ten návrh, tak tam se hovoří o nějakých domluvách, o tom řešení, jak budete chodit za souseda. Má říkat, že ten člověk neumí bydlet a že ho to naučíte časem. Takhle to bude.Je to prostě trošičku socialistický návrh, který opravdu nemá opodstatnění v normálním myšlení a po diskuzi se starostama, tak ty starostové se velmi diví, že něco takového mohlo vzniknout. Děkuji za pozornost.

Karel Havlíček, místopředseda hnutí /ANO/
——————–
Já děkuji s faktickou. Dále pan poslanec Tržínek.

Robert Stržínek, starosta Valašského Meziříčí /ANO/
——————–
Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Můj kolega mi nahrál tak trošičku na smeč, protože my Starostové se opravdu divíme, když studujeme tento materiál a já se hlavně divím nad jednoduchou matematikou, nad tím, jak finančně tento projekt, který nyní ničím jiným než sociálním inženýrstvím je financován, tak jednoduché počty, náklady 1,45 miliardy korun. V důvodové zprávě je napsáno, že se očekává, že se díky tomu do systému dostane 1+2, tedy celkem 3000 bytů, podělte se 1,5 miliardy 3000. Byty dostanete roční náklady na jeden byt a podělte to 12, ať to máte měsíčně a vyjde vám, že tímto systémem jeden byt podporujeme částkou 40 000 Kč měsíčně. To je naprosto neefektivní způsob.



Karel Havlíček, místopředseda hnutí /ANO/
——————–
A nyní poprosím řádně přihlášenou do rozpravy paní poslankyni Lenku Knechtovou.Pardon. Byla tady faktická nebo s přednostním. Máme zde ještě dvě přihlášené kolegyně. Ale samozřejmě chcete s přednostním, tak máte přednost. Tak, paní místopředsedkyně.

Olga Richterová, místopředsedkyně sněmovny /Piráti/
——————–

Jenom velice stručně děkuji, aby nezůstala bez odpovědi. Ta čísla, která tady právě teď zazněla, tak si jenom dovolím využit toho přednostního práva k faktickému uvedení toho, že ty náklady jsou na celé poradenství v rámci republiky poradenství, které se týká už nyní v těch 70 projektech, které napříč republikou fungovaly nebo fungují často seniorů, běžných rodin, které se jenom prostě nevyznají v tom dnešním fungování systému a že ta pomoc do konkrétních bytů, to je samozřejmě nejnákladnější opatření, to je něco, co se bude týkat jenom těch v největší bytové nouzi a jenom situací, které nás už dneska stojí peníze. Takže když to jenom opravdu stručně shrnu, protože nechci brát prostor paní poslankyní, která je řádně přihlášená, tak je to systém navržený na základě 70 nebo ještě více ověřených pilotních projektů, na základě věcí, které tedy napříč republikou všechny, co jsou v tom zákoně navržené, fungovaly a osvědčily se na základě toho, že prostě ne všichni nájemníci jsou ideální, ale řada z nich je schopná si bydlení udržet a na základě toho, že také je pak spousta lidí, kteří s drobnou dopomocí, s poradenstvím, s tím, když se nestydí si zajít říci o pomoc, to je právě třeba poměrně často příklad a případ právě seniorů, tak může být pro nás jako společnost mnohem levnější. Jim jednou poradit na začátku potíží, než když se ty potíže potom prohlubují, tak jenom, aby to zavádějící číslo bylo uvedeno na pravou míru. Ten zákon se zaplatí tím, kolik ušetří v těch systémech zdravotních, kdy zase jsou to čísla ověřená právě právě těmi konkrétními projekty, kdy klesají počty hospitalizací, výjezdů záchranek, umisťování dětí do dětských domovů a tyto úspory jsou to, co zaplatí fungování toho systému. Děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda hnutí /ANO/
——————–
Tak máme zde dvě faktické, prosím pana Pražáka.Pane poslanče, máte slovo.

mluvčí 9,
——————–
Dobrý večer. No, pane ministře, já vás lituju, já vůbec nevím, co se s váma děje, jako co leze z MMR poslední dobou, tak to je fakt jakoby materiál, stavební zákon. K tomu jste se tady nevyjadřoval teďka posledních X měsíců, protože jste vystoupil jednou akorát a týkalo se to jenom, když jste měl přednostní právo, aby se navrhl reagovat. Teďka předložíte tohle, kdy mě fakt chcete říct, že pan ministr financí Stanjura na tenhle ten pas dá peníze, ať tady vystoupí pan ministr financí a řekne, ano, jsme takhle domluvený a já jim na to dám ty peníze. Fakt mi chcete říct, že tady na to dá peníze ministr financí v současný době? Já tomu nevěřím.

Karel Havlíček, místopředseda hnutí /ANO/
——————–
Tak já děkuji, je tady ještě faktická poznámka, pane ministře, a hned poté rozumím, že chcete vystoupit zřejmě s přednostním právem. Tak prosím s faktickou paní.

mluvčí 10,
——————–
Děkuji ze slov, pane místopředsedo, já bych chtěla reagovat vaším prostřednictvím na paní místopředsedkyni Poslanecké sněmovny. Už dnes. Na každém ORP je sociální odbor, který těm seniorům poradí a poradí jim zodpovědně, poradí jim dobře. Jestli myslíte, prosím vás, nekruťte tou hlavou, já na vás taky nekroutím. Já vám něco řeknu, jestli ty vaše výborné projekty, já o tom budu mluvit, i jsem řádně přihlášená. Myslíte First Housing, který dopadl v Praze katastrofálně, mediálně často propírané. Já si pamatuju, paní místopředsedkyně prostřednictvím pana místopředsedy, když jste s tím přišla prvně na Svaz měst a obcí, jsem členkou sociální komise. Jak to dopadlo? Byl tam přítomen i pan Krása. Když jste přišli s těmi návrhy, dopadlo to tak, že jste nakonec po argumentech Starostů sklaply ty vaše návrhy a odešly jste, protože nemáte, nemáte argumenty na to, co my žijeme, vy to znáte z okna, z Prahy, běžte do našich sociálně vyloučených lokalit, běžte se na to podívat.



Karel Havlíček, místopředseda hnutí /ANO/
——————–
A nyní s přednostním právem pan ministr.

mluvčí 11,
——————–
Já děkuji, já děkuji za slovo. Já jsem nechal vlastně odbavit několik vystoupení, abych mohl reagovat na věci, které se v některých případech opakovaly. Víte, já teda nevím, jestli je nějaká jako blazeovanost nebo urážení, byť politických oponentů, nějakým novým standardem. Já si teda pamatuju. Jenom zareagoval, že pro návrh nového stavebního zákona nakonec i po dohodě s již bývalou poslankyní a bývalou ministryní Klárou Dostálovou konsensuálně hlasovala celá Sněmovna. Ten zákon jsme schválili před rokem, někdy v květnu, včetně hlasů SPD a ANO, takže ve věci stavebního zákona, který prošel touto Sněmovnou a pak Senátem snad kromě jednoho hlasu se rozhodovalo minulý rok někdy v květnu. Tak vlastně nevím, proč tady zaznívá, co leze z Ministerstva místního rozvoje, naopak jsme, ačkoliv jsme nemuseli, byť tam je překlenovací období do roku 2027.

Ivan Bartoš, vicepremiér, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Dodali všechny potřebné vyhlášky k realizaci toho zákona, včetně velmi oceňované vyhlášky, kterou notifikovala Evropská komise, která definuje technické požadavky na stavbu, které fakticky zlevňují bydlení a jeho výstavbu, mimo jiné, když se vyjednávalo v rámci úsporného balíčku, tak jsme to byli právě my, který jsme udrželi výstavbu, ale i věci bydlení v té nižší daňové sazbě, nejenom bydlení sociální. Ještě bych vypíchl, než budu prvně reagovat na paní zpravodajku, která vystoupila v obecné rozpravě, důležitou věc. A já jsem to zmínil tak už vlastně předtím, když předchozí vlády se snažily řešit nebo snažily, snažily řešit problematiku bydlení, tak všichni čekali, že bude existovat nějaký jako všespásný zákon, který, a narveme do něj, pokud možno všecko a ono se to pak nějak jako celé stane a ještě to uděláme povinně pro obce. A ani zákon o sociálním bydlení, ani žádné jiné zákonné úpravy v předchozích volebních obdobích za předchozích.