Péči sester, které chodí za pacienty domů, obvazují jim rány, píchají injekce nebo se třeba starají o nemocné s plicní ventilací, v Česku ročně využívá asi 150 tisíc lidí. Domácí péči předepisuje lékař a hradí zdravotní pojišťovny. Odborníci však varují, že bez adekvátního financování na příští rok může dojít k jejímu omezení.
Martin Fryč z pražských Horních Počernic nemusí díky péči sestřiček z Léčebného a rehabilitačního střediska Chvaly nikam dojíždět na převazy s diabetickou nohou. Chodí za ním domů a péči hradí pojišťovna. „Jsem vedený v Kolíně, kde mi doporučili, abych se obrátil na svého praktického lékaře, který mi předepsal domácí zdravotní péči. Když jsem byl čerstvě po amputaci prstů, chodila za mnou sestřička každý den. Nyní obden,“ řekl Deníku.
Moc mu to pomáhá. „Vždy se domluvíme na čase. Nemusím se starat ani o obvazy a čtverečky, které mají k dispozici. Sestřičky se vzájemně zastupují, jak která může, a vždycky mi vyhoví. Není problém ani ve svátcích, nikdy. Jsou velice milé a ochotné,“ dodal.
Rozsah poskytování domácí zdravotní péče, kdy sestřičky chodí za pacienty domů převazovat jim rány, podávat výživu sondou do žaludku či například odebírat krev, je ale v Česku ohrožen. Upozorňují na to lidé, kteří ji provozují.
V současné době probíhá dohodovací řízení ohledně úhradové vyhlášky. „Jednáme o financování domácí zdravotní péče na příští rok. Nejde nám o navyšování peněz za její poskytování, ale o to, aby pojišťovny zohlednily inflaci,“ řekla Deníku členka Grémia managerů agentur domácí péče Ludmila Derner.
Vysvětlila, že zdravotní pojišťovny hradí jak výkon, tak dopravu a materiál. „Nejsme sociální služba, která může být financovaná z více zdrojů, třeba od donátorů, obcí nebo krajů. Jsme odborná zdravotní péče, kterou sestřičky pacientům poskytují na základě indikace lékaře. A jediné finance máme právě z úhrad od pojišťoven,“ nastínila.
Upozornila, že ceny za dopravu i materiál, třeba v podobě obvazů, stouply, úhrady za ně ale stát navyšovat neplánuje. „Pokud se v návrhu nic nezmění, budeme na tom hůř než dosud. Přitom stačí přidat na úhrady asi půl miliardy korun, což je naprostý zlomek z celkových 570 miliard, které jdou na zdravotní péči,“ poznamenala.
Pojišťovny by tím podle ní v důsledku ušetřily, protože když chodí sestřička za pacientem domů, vyjde to levněji, než když dotyčný leží v nemocnici. Péče navíc umožňuje lidem být tam, kde to mají nejraději. Doma. Sestřičky je vidí pravidelně, a mohou si tak všimnout třeba zhoršení jejich stavu a informovat praktiky.
Nic není rozhodnuto
Derner přidala konkrétní příklad, jak domácí zdravotní péče pomáhá lidem poklidně žít. „Naše sestry se starají třeba o tříletou holčičku, která má nevidomé rodiče. Ti si s mnohým sami poradí, ale třeba jí nemohu vykapat oko, když má zánět. Kdyby jí ho nevykapala sestřička, museli by s ní do nemocnice, což by jim značně zkomplikovalo situaci,“ popsala.
Upozornila kupříkladu i na pohraniční oblasti, které se potýkají s nedostatkem lékařů. „Zdravotní služby tam lidé mají dostupné právě díky sestrám z domácí péče,“ podotkla.
Domácí zdravotní péči oceňují i komunální politici, kteří se dlouhodobě věnují sociální oblasti. Třeba podle zastupitelky Prahy 20-Horních Počernic Aleny Štrobové dává lidem naději na úplně nový život. „Mohou být doma, což je lepší než zůstávat v nemocnicích nebo zařízeních následné péče. Jsou ve svém prostředí, které mají rádi,“ sdělila Deníku.
Vnímá to nejen u starších nebo lidí po úraze, ale i u dětí. „Omezit domácí péči pro dítě na plicní ventilaci nebo domácí dialýze by byla tragédie. Sestřičky bychom měli naopak hýčkat,“ doplnila.
Podle ministerských úředníků skončilo dohodovacího řízení o úhradách v segmentu domácí péče nedohodou. Nic ale ještě není rozhodnuto. „Úhrady nyní stanoví Ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce, která se nyní teprve začíná připravovat – žádný návrh tak není v tuto chvíli k dispozici,“ vzkázal Deníku mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Podle něj je zřejmé, že růsty úhrad nebudou nijak vysoké vzhledem k usnesení vlády, které resort zavazuje vydat finančně neutrální úhradovou vyhlášku. „Dále je třeba uvědomit si, že automatickou valorizací osobních a režijních nákladů v seznamu výkonů dochází k inflaci počtu bodů výkonů. Snížení hodnoty bodu tak nutně neznamená pokles úhrad,“ dodal.
Sestry v domácí péči mají široké kompetence a vykonávají řadu zdravotních výkonů včetně peritoneální dialýzy, která nahrazuje funkci ledvin, či plicní ventilace. Jezdí i třeba za dětmi s afázií (potížemi s porozuměním) nebo převazují bércové vředy.
Pečují i o onkologické pacienty a podobně. Třeba převazují rány, cévkují, ošetřují stomii, aplikují infuzní terapie nebo kontrolují medikace a dělají odběry krve. „Velkou část naší péče tvoří také ošetřovatelská rehabilitace, například po cévních mozkových příhodách, úrazech a operacích. Zkrátka vše, co indikuje lékař,“ řekla v nedávném rozhovoru pro Deník vrchní sestra pro Prahu 1, 2 a 3 Domácí péče Včelka Vilma Stefanovičová.
Domácí zdravotní péče
Vždy ji předepisuje lékař.
Je hrazena z veřejného pojištění.
Poskytují ji všeobecné zdravotní sestry.
Vynakládají se na ni 4 miliardy korun.
Ročně se postará asi o 150 tisíc pacientů.
Zdroj: Grémium managerů agentur domácí péče
Andrea Cerqueirová
Deník.cz
Přidejte odpověď