Jsou jich tisíce. Každý den vyjíždějí na silnice jako ostatní řidiči. Přesto mají řízení kvůli zdravotnímu omezení o dost složitější. Řeč je o hendikepovaných šoférech. I když se to nezdá, z pohledu expertů na dopravu a navzdory jejich zdravotním limitům patří mezi skupinu bezpečných řidičů. „Jsou zodpovědní a uvědomělejší,“ říká dopravní expert a předseda expertní rady Platformy Vize 0 Roman Budský.
Jsou hendikepovaní řidiči větším rizikem na silnicích?
Všeobecně se dá říci, že jsou velmi zodpovědní. Neriskují zbytečně. Uvědomují si své limity.
Můžete být konkrétnější?
Příklad je prostý – zatímco zdravý řidič proletí pomyslnou šikanou a jede dál, člověk s jakýmkoliv hendikepem musí být obezřetnější, je to pro něho mnohem složitější situace. Mnohem více dokážou předvídat, jsou zodpovědnější. Mimo to jsem kdysi učil v autoškole, která byla snad první autoškola v republice, která měla speciálně přizpůsobený vůz pro hendikepované. Učili se zde jezdit lidé, kteří už byli na vozíku a dělali si řidičák a nebo to byli ti, kteří se po úrazu potřebovali naučit řídit auto s úpravou. Všichni hendikepovaní tenkrát prošli zkoušku napoprvé. Testy měli perfektní, byli velice houževnatí, i co se týče praktických jízd.
Je možné na silnici poznat hendikepovaného řidiče?
Ne. Jediní, kdo mají označená vozidla, jsou lidé se sluchovým postižením. Za mne osobně by však nějakou značku měli využívat i řidiči s tělesným postižením.
Proč myslíte?
Můj názor je, že by nebylo špatné, kdyby hendikepovaní řidiči měli nějakou značku na autě. Jsou totiž situace, řekněme ty složitější, prekérní, kdy šofér, který má nějaké problémy s pohybem nebo s koordinací pohybu, bude pomalejší v jízdě. A v dnešním intenzivním a poměrně uspěchaném a nervózním provozu si to ostatní řidiči mohou vysvětlit tak, že je to potížista, že zdržuje, provokuje. Agresivní řidiči na něj začnou troubit, blikat. Jen proto, že řidič neví, že před ním jede člověk s tělesným hendikepem a prostě jet rychleji nemůže. Ovládá auto jednou rukou, druhou přidává plyn či brzdí.
Takže společné označení by mohlo zvýšit jejich bezpečnost?
Do jisté míry ano. Do budoucna by se mělo zvážit, zda by hendikepovaní řidiči měli mít na autě značku, něco jako mají řidiči začátečníci či řidiči L17. Ono dokonce v zákoně je dáno, že jiný řidič je povinen brát v úvahu a brát ohled na označená vozidla. Kdyby došlo k nějaké nehodě, řekne: on mě naboural, protože nedodržel bezpečný odstup, ačkoliv o tom zjevně věděl díky nalepené značce. Doporučuji proto označení užívat.
Jenže mnozí to mnohou vnímat jako nálepkování?
Rozumím tomu. Řada lidí se nechce označovat či přiznávat něco, co třeba nechtějí. Chápu to. Myslím si, že kdyby se vedla trpělivá komunikace s vysvětlováním, že je to upozornění ostatním řidičům, že mají být ohleduplnější, mohlo by to prospět všem. Každý jsme nějaký. Máme řidiče začátečníky a ani oni nejsou v plné formě. I ti by měli používat označení. Na druhou stranu tady máme řidiče, kteří mají sluchové postižení a mají na autě značku běžně.
Ale jsou šoféři, kterým je to jedno a na těch „slabších“ si vybíjejí vztek…
Bohužel ano. Existuje určité riziko, že by se takto označené vozy mohly stát takzvaně lovnou zvěří agresorů. To už se však děje. Začínající řidiči si kolikrát stěžují, že ti ostatní, zkušenější kolegové jim místo pomoci spíše situaci komplikují.
Je označování vozidel ve světě běžné?
Třeba v Japonsku je od 75 let možnost označit si dobrovolně auto speciálním symbolem, který sděluje, že vozidlo řídí řidič v seniorském věku. Senioři mají svoje specifika, jsou v určitých řešeních situací pomalejší. Nicméně Japonci jsou trošku jiná kultura než my Češi. Tam je princip, že čím je člověk starší, tím je váženější. Kdežto naše západní kultura to má tak, že čím je člověk starší, tím je méně akceptován. Ale i kdysi v Česku jsme o tom diskutovali. Jinak v zahraničí je to podobné jako u nás.
Platforma Vize 0 nyní začala pořádat kurzy pro zdokonalování řízení hendikepovaných řidičů. Proč?
Hendikepovaní řidiči jsou opomíjenou skupinou. I oni mají mít možnost se naučit ovládat vozidlo v krizových situacích. Jen připomenu – zatímco zdravý řidič řeší smyk dvěma rukama na volantu, tělesně hendikepovaní třeba jen jednou rukou, protože druhou mají na páce, kterou ovládají akceleraci a brzdu. Ne každý má na to zaplatit si komerční kurz.
Kurzy mají nejen zdokonalit hendikepované šoféry, ale i lektory v autoškolách?
Chceme, aby se i změnil přístup a profesionalita lektorů autoškol, ale také zkušebních komisařů. Usilujeme o celkovou změnu systému. Aby věděli, jak mají komunikovat s hendikepovanými, jak přistupovat k jejich výuce. Chceme materiály, podklady a tak dále dostat do autoškol, aby řidiči s nějakým tělesným postižením nebyli odmítáni a naopak aby komisaři či lektoři měli jasné informace, jak s takovými lidmi komunikovat. Není problém v legislativě, ale v přístupu k výuce.
Miroslav Elsnic
Deník.cz
Přidejte odpověď