Radiožurnál
Naším hostem je dnes pan prof. Ivan Rychlík, nefrolog a přednosta Interní kliniky 3. Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Vítám vás.
Tahle klinika vlastně dnes patří mezi největší interní kliniky. Vy jste také vědeckým sekretářem Evropské nefrologické společnosti a nastupující předseda České nefrologické společnosti, jestli jsem to dobře spočítala, tak za 14 dní se jím stanete, tak jsem si tak jako říkala, co vy vlastně jste?
Ivan RYCHLÍK,
——————–
Tak já myslím, že v prvé řadě jsem doktor a určitě budu rád, když mě tak budou hodnotit i moji kolegové a zejména moji pacienti, ale jinak sám sebe považuju především za internistu, ale tou mojí specializací je nefrologie, čili obor, který se věnuje problematice onemocnění ledvin.
moderátorka
——————–
A ta nefrologie, je to obor, který má na růžích ustláno?
Ivan RYCHLÍK,
V poslední době určitě, protože se nám dostala k dispozici řada nových léků, které zlepšují osud našich pacientů, ale jinak v podstatě musím říct, že nefrologie je pod obor vnitřního lékařství, je považována za jeden ze základních podoborů. A tak, jak jsem předeslal, tak hlavním naším tématem jsou onemocnění ledvin, zejména ty tkáně, nebo onemocní tkáně ledvinné, a jsme internisté, takže máme přesto blízko k urologům, to jsou zase chirurgové a chirurgové, ti léčí spíš takové ty fokální onemocnění, čili ložisková, jako jsou například kameny, nádory, onemocnění prostaty u mužů a tak dál, ale my jsme zaměřeni na ty onemocnění ledvin, a proto do našeho spektra patří i péče o pacienty, kterým ledviny selžou, to znamená pacienti, kteří jsou léčeni chronickou dialýzou nebo transplantací.
moderátorka
——————–
Je neděle dopoledne, kdo může, tak si trošku přispí a pak si dá takovou jako lepší, větší snídani, třeba i víc kávy než běžně. Co na to naše ledviny, když k tomu přidáme ještě něco sladkého, protože je to volno?
Ivan RYCHLÍK,
——————–
Tak zrovna káva se ledvinám tolik nelíbí, protože káva má slabý močopudný účinek, takže přehnané pití kávy může vést ke zvýšenému jaksi čůrání, močení, takže z tohohle pohledu káva není úplně jakoby ideální, ale nicméně to, co ledvinám více vadí, je příliš vysoký příjem bílkovin, což normálně lidi nedělají, ale přesto se to týká třeba vyhraněné skupiny mladých mužů, kteří se snaží nabrat svalovou hmotu a jí různé podpůrné prostředky, které obsahují velké množství bílkovin, tak obecně vzato bílkoviny jsou takový jako něco, na co je potřeba dávat pozor. No, a pak druhá věc, která si myslím, že je velmi dobře známá, je obecně vzato příjem tekutin a tam platí, že člověk by měl tedy pít tolik, aby pil dostatečně, což možná ještě později vysvětlím, co to přesně znamená.
moderátorka
——————–
Když jsme se bavili o tom, co vlastně děláte, tak jste zmínil vlastně i to, jak je důležité, aby člověk měl ten správný příjem tekutin. Tak asi otázka možná, kterou nemáte moc rád, ne, když se vás zeptají, kolik litrů, pane doktore, kolik litrů.
Ivan RYCHLÍK,
Tak otázka je to velmi častá a moje odpověď je docela jednoduchá, ale její naplnění je poněkud složitější.
moderátorka
——————–
Co to znamená.
Ivan RYCHLÍK,
Z principu to znamená, že by člověk měl pít tolik, aby přibližně čůral litr a půl moče, ovšem změřit výdej moče za 24 hodin je poměrně náročná disciplína, zejména když jste třeba handicapovaný nebo senior a tak dál, takže to musíme nějak obejít, a proto obvykle teda končíme u toho příjmu v těch litrech. A to, co se běžně traduje, zhruba kolem asi 2 litrů, možná 3 litrů tekutin, ale zase je potřeba zjistit, do které kategorie, abych tak řekl, obyvatelstva patřím. Jestliže jsem nemocný, mám onemocnění srdíčka, mám oteklé nohy, tak rozhodně do sebe nemůžu lámat vodu, abych tak řekl. Na druhou stranu, i když jsem takový pacient a bude venku 30 stupňů a bude zvýšená perspirace, to znamená pocení, obecně vzato i dýchání a tak dál, čili ztráty tekutiny z těla, tak naopak ten příjem musím zvýšit a musím třeba vypít i ty 3 litry, i když budu ten kardiak, čili ten, kdo má nemocné srdíčko. Takže zhruba stručná krátká odpověď je 2–2,5 litru tekutin.
moderátorka
——————–
A ta tekutina ideální je samozřejmě voda.
Ivan RYCHLÍK
——————–
Čistá voda je to nejlepší.
moderátorka
——————–
No, ale je spousta lidí, kteří právě si říkají, tak hodně jsme toho vypotili hodně, jako by bylo dobré to doplnit nějakými stopovými prvky, nějakými minerály, takže máme tady hořčík, máme tady vitamin C, máme tady spoustu jiných věcí. Jak na tohle se díváte?
Ivan RYCHLÍK—
Co mě docela překvapuje, protože většinou je taková tradice, že nejlepší iontový nápoj je pivo, to je určitě pravda, ale má to zase nějaké limitace, protože pivo je alkohol, takže 2 piva znamená, že člověk do sebe dostane zhruba asi 50 g čistého alkoholu, což je ta hranice, která se považuje za, řekněme, bezpečnou, takže i to pivo má nějaké svoje limitace, ale jinak co se týče obecně vzato ostatních tekutin, tak se doporučuje, pokud je ten příjem opravdu velký, tak míchat třeba minerálku s čistou vodou, není také zdravé, pít destilovanou vodu, což někdo taky považuje za zdravé, protože ta je zase zbavená všech minerálů, takže obvykle pak dochází k tomu, že je nedostatek těch minerálů v těle.
moderátorka
——————–
Pane profesore, kolegové o vás říkají, že máte stále obrovský zápal pro medicínu a že systematicky si zvyšujete stále svoje vzdělání. Kdy to u vás začala ta láska k medicíně? Může za to maminka?
Ivan RYCHLÍK
——————–
Pravděpodobně asi ano, protože jsem v principu vyrůstal v lékařské rodině, protože nakonec i můj bratr a moje dcera vystudovali medicínu, takže jsme k tomu měli hodně blízko. Moje maminka byla jedním z předních odborníků ve své problematice. Takže já jsem k tomu tak nějak jakoby přišel automaticky a paradoxně jsem zvažoval, jestli studovat medicínu nebo strojní inženýrství, protože můj otec byl strojní inženýr a taky jsem po něm něco podědil, ale asi pravděpodobně nějak od dětství mě to prostředí formovalo, že jsem směřoval k medicíně.
moderátorka
——————–
Za svoji pracovní kariéru jste získal opravdu celou řadu ocenění, ať to byly domácí, národní, i ty mezinárodní. Tak jsem si říkala, máte se ještě vůbec kam posouvat, jako co vás žene dopředu, co je vaším cílem?
Ivan RYCHLÍK,
Já myslím, že to je asi nějaké životní nastavení, tak prostě určitě se člověk snaží dělat svoji práci co nejlépe, ale tím, jak pronikáte i mezi, třeba v mém případě evropské špičky nefrologie, tak se samozřejmě dostáváte do kontaktu s významnými nefrology, ale obecně za to všichni tito lidé jsou velkými osobnostmi, takže je to stimulující a samozřejmě vás to přirozeně tonizuje, aby člověk jako se vzdělával, získával nové poznatky a pak samozřejmě jsou to i naši nebo moji pacienti, protože ti si samozřejmě přejí, aby byli co nejlépe ošetřeni, a tam je to zase o trošku něčem jiném, je to o kontaktu s pacientem, o tom, jak s ním rozmlouvat, jak mu ty věci vysvětlovat, jak to říci pochopitelně, jak to udělat tak, aby on odešel z ordinace a rozuměl, co mu vlastně je, co má dělat a pamatoval si to, takže těch věcí je jakoby hodně.
moderátorka
——————–
Někteří, pardon, vaši pacienti říkají, že máte i obrovský smysl pro humor.
Ivan RYCHLÍK
Tak snad jo, mně se líbí ten anglický humor, takže jako je to prima, ono to vždycky odlehčí tu situaci, takže pokud to trošku jde, tak snad jsem i hodně usměvavý, tak ono to jde nějak všechno dohromady. Je to optimistické ladění osobnosti.
moderátorka
——————–
Úsměv je půl zdraví.
Ivan RYCHLÍK,
Určitě.
moderátorka
——————–
Ale já jsem říkala, že můžete vlastně naše posluchače naučit takovou jako jednoduchou péči o naše ledviny. Jak by měla vypadat ta správná prevence?
Ivan RYCHLÍK
Správná prevence se sestává v podstatě ze správného režimu života, životního způsobu a zdravého životního stylu.
moderátorka
——————–
To říká kdekdo.
Ivan RYCHLÍK,
To říká kdekdo, přesně tak. Ale pokud bychom chtěli být přesnější, tak člověk by měl chodit na preventivní prohlídky. A zejména v případě, kdy ví, že je nositelem nějakého rizikového faktoru, který vede dřív nebo později k chronickému onemocnění ledvin. Za prvé je to věk nad 50 let, což bohužel znamená, že se to týká hodně z nás. Za druhé je to obecně vzato přítomnost chronického onemocnění ledvin v rodině, to znamená u příbuzných, nejbližších, teda ostatních, a pak je to přítomnost kardiovaskulárního onemocnění, to znamená onemocnění srdíčka, cév, do čehož patří i vysoký krevní tlak. No, a konečně jedno z nejdůležitějších je, když pacient má cukrovku, jsou také další věci, které vedou k onemocnění ledvin nebo škodí ledvinám, což nejvyšším nebo nejlepším příkladem je kouření, které je opravdu rizikovým faktorem pro onemocnění ledvin a určitě je to jedna z opatření, které je považováno za zásadní v případě teda péče o své ledviny.
moderátorka
——————–
Když jste zmínil tu cukrovku, proč vlastně neléčená cukrovka může vést až k selhání ledvin? Jak ta cukrovka…
Ivan RYCHLÍK,
Tady bych vás zase hned já chytil za slovo, protože dneska pacientů, kteří mají neléčenou cukrovku, tak v podstatě jich je opravdu hodně málo, protože naše diabetologická společnost a diabetologická péče patří určitě mezi špičkové i v evropském a světovém srovnání, ale samozřejmě jsou pacienti, kteří na to, abych tak řekl, kašlou a nevěnují se péči o své zdraví a ti opravdu jsou ve velkém riziku, že skončí na dialýze se selhanými ledvinami. Cukrovka bohužel je onemocnění, které zhruba asi v nějakých 40 % u pacientů vede k mírnému nebo zásadnějšímu, dokonce velkému postižení ledvin. A také je to vidět u populace našich dialyzovaných pacientů, čili na umělé ledvině, protože zhruba asi 45 % z nich se dostává do dialýzy právě kvůli tomu, že to jsou diabetici a že bohužel došlo k selhání ledvin.
moderátorka
——————–
Ona se říká, pane profesore, že cukrovka nebolí a že ledviny nebolí a pokud jsme v tom už, jak jste zmiňoval, věku nad 50, tedy 50 plus a zatím nám nic není, tak můžeme na sobě něco poznat, že už jako bychom mohli mít zdravotní problém jeden, druhý nebo to sloučení.
Ivan RYCHLÍK,
Tak ani jedno z těchto onemocnění nebolí, ale liší se svými příznaky, protože přece jenom ten diabetes se projevuje daleko častěji příznaky, které vyplývají z vysoké hladiny krevního cukru, čili hyperglykemie, nejčastější je žízeň, zvýšený objem moče a tak dál, ale v případě ledvin je to bohužel situace, která je velmi častá, nepříjemná, protože skutečně ty onemocnění nebolí a my často vidíme pacienty, kteří se dostávají do lékařské péče až v pokročilé fázi toho onemocnění a vlastně projeví se to teprve až tím sekundárním postižením přítomném při tom onemocnění ledvin, jako je například anémie, čili chudokrevnost nebo vysoký krevní tlak nebo prostě jiné příčiny.
moderátorka
——————–
Prý se tohle onemocnění může projevovat i škytavkou?
Ivan RYCHLÍK,
Tak to jsem ještě neslyšel, protože škytavka obecně vzato je, abych tak řekl, křeč bránice nebo navozená křeč bránice a tam přece jenom, i když bránice je nad ledvinami, tak tam úplně nějaký přímý vztah není, takže když škytáte, tak možná, že na vás někdo vzpomíná.
moderátorka
——————–
Někdo škytat nechce a chce to rychle zastavit, tak máte tip, jak to zvládnout? Co u vás funguje?
Ivan RYCHLÍK,
Myslíte na škytavku?
moderátorka
——————–
No.
Ivan RYCHLÍK,
Tak já naštěstí teda moc neškytám možná, protože na mě nikdo moc nevzpomíná, já nevím, ale tak obecně vzato platí, pro škytání zhluboka se nadechnout a zadržet co nejdýl dech a ono to většinou pomůže, protože tak, jak jsem řekl, je to vlastně určitá jakoby křeč bránice, takže tím se vlastně zruší.
moderátorka
——————–
Jakou vlastně hrají ledviny roli v metabolismu glukózy?
Ivan RYCHLÍK
Velmi významnou, i když ne prioritní, protože v ledvinách probíhá zpracování glukózy a jsou tam prostě určité součásti té látkové výměny, ale to, co je podstatné z pohledu té cukrovky, že ledviny patří mezi orgán, kde dochází k projevům vlastně postižení těla v rámci té cukrovky, tzv. mikro angiopatii, která v případě cukrovky postihuje převážně oči, takže ty pacienti špatně vidí, v druhém případě ledviny a v třetím případě nervy, takže mají tzv. polyneuropatii.
moderátorka
——————–
Vy milujete triatlon. Je to důležité i ve vztahu k našim ledvinám pečovat o svoji váhu po celý život?
Ivan RYCHLÍK,
To stoprocentně. Já bych jenom ten začátek možná poopravil, já se pořád ještě snažím jakoby provozovat triatlon, a to jenom v té podobě hobby, čili spíš jako pro zábavu, ale jinak to, co jste správně řekla, tak pohyb je přirozenou součástí člověka, lidstva a myslím si, že ten, kdo se přestane hýbat, tak potažmo si říká o problémy, takže my se prostě hýbat musíme, protože tak to lidstvo, abych tak řekl, bylo vymyšlené. A je dneska na to řada různých pouček a tak dál, i o objemu toho pohybu, protože zase když by toho pohybu bylo snad až moc příliš, tak na to nejsou připravené naše chrupavky, klouby, kosti a tak dál, takže to může přinést některé problémy, takže jak to tak v životě bývá, nejlepší je ta zlatá střední cesta, čili se hýbat a hýbat se rozumně.
moderátorka
——————–
Taky vás bolí klouby?
Ivan RYCHLÍK,
Samozřejmě. Já už patřím do té seniorské generace nad 60 plus, takže už mě to jako vzalo, ale nezbývá, než s tím nějak bojovat. Na artrózu je nejlepší pohyb.
moderátorka
——————–
No, to je pravda. Prý vaší jedinou slabostí je nedochvilnost, i když prý v tom už se taky zlepšujete, tak to jste taky trénoval?
Ivan RYCHLÍK,
Vidím, že máte velmi dobré informace. To je věc, na které pracuji celoživotně a pravděpodobně moji kolegové by vám řekli, že jenom s malou úspěšností. Ale dneska jsem přišel včas.
moderátorka
——————–
To je pravda. Povídáme si s panem prof. Ivanem Rychlíkem, nefrologem o onemocnění ledvin v návaznosti na cukrovku, o jaké vlastně poškození ledvin jde, jak moc je to jako rychlé, rychle postupující?
Ivan RYCHLÍK,
To jsou dvě otázky dohromady. První je, jaké může být postižení nebo onemocnění ledvin u diabetika, to je klíčová otázka a v podstatě se dá říct, že to můžeme rozdělit na tři části a zhruba to odpovídá třetinám. První třetina je to vlastní poškození ledvin, které vzniká v důsledku té cukrovky, tomu se říká tzv. to mikroangiopatické, které jsme dneska už zmínili, a to se projevuje zejména proteinurie, čili přítomností bílkoviny v moči, která by se i měla pravidelně sledovat u každého diabetika. Druhá třetina reprezentuje onemocnění ledvin, kdy dochází k poškození cév, a to je v podstatě cévní poškození ve smyslu aterosklerotického, čili obvykle ti pacienti mají i další aterosklerotické postižení, čili onemocnění srdíčka, vysoký krevní tlak a tak dál, nebo třeba mrtvici, no, a to třetí jsou ostatní onemocnění ledvin, což můžou být například infekce močových cest, protože diabetici mají zhoršenou obranyschopnost, ale jsou to i další onemocnění ledvin, všechna ostatní, to znamená například glomerulonefritidy, to znamená postižení těch vlastních klubíček tam, kde vzniká moč, čili to je takové vlastně imunitní zánětlivé postižení nebo řada dalších onemocnění, které normálně vídáme i u nediabetiků.
moderátorka
——————–
No, a jak dlouho trvá, než se ty naše ledviny…
Ivan RYCHLÍK,
To je ta druhá část té otázky. A když bychom se podívali na to klasické onemocnění ledvin, to, co patří k té cukrovce, tak obvykle to trvá léta, minimálně 10 let, kdy ten pacient má tu cukrovku, ale nicméně prvotní projevy, to znamená přítomnost té bílkoviny, můžou být patrny už po nějakých 4 až 6 letech. Problém je ovšem v tom, že máme dva typy diabetu. Diabetes prvního typu, to je taková ta cukrovka autoimunitní, kdy se poškodí ostrůvky, které ve slinivce produkují inzulin, takže ten pacient má absolutní nedostatek toho inzulinu. A ta druhá část, to jsou diabetici druhého typu, kterých zhruba asi 90 %, která je v úzké návaznosti, zejména nadváhu a obecně vzato tzv. civilizační choroby, tak tam je vlastně rezistence na inzulin, to znamená, že to tělo a ty buňky nedokáží ten inzulin na něj odpovědět a výsledkem toho je vznik cukrovky. A tam nevíme, kdy ta cukrovka začíná, na rozdíl od toho diabetu prvního typu, takže bohužel ten pacient může mít i několik let vlastně stav, který předchází té cukrovce, pak může mít rozvíjející se cukrovku a pak může i nějakou docela dlouhou dobu trvat, než se ta cukrovka manifestuje v plné šíři, kdy už to onemocnění ledvin může být i docela pokročilé.
——————–
Ono se dá, pane profesore, vlastně předpokládat, že bude přibývat celosvětově lidí, kteří budou mít cukrovku v návaznosti na tu cukrovku, která by jim mohla poškodit ledviny. Tak co když mám strach, nemám nic potvrzeného, přijdu ke svému praktickému lékaři. Může on mi udělat třeba nějaký jednoduchý test, aby se zjistilo, jak na tom jsem?
Ivan RYCHLÍK,
Omlouvám se, že se zase vracím k tomu, co jste říkala na začátku té vaší otázky. Ono se to netýká jenom diabetiků, ale týká se to obecně všech pacientů, co mají chronické onemocnění ledvin, protože obě dvě tyto skupiny budou do budoucna přibývat a je na to řada prostě vědeckých prognóz, nicméně pro obě dvě ty skupiny platí, že jsou docela jednoduché testy, kterými se zdá zjistit, jestli ten pacient má nebo nemá postižení ledvin, které jsou dostupné takřka pacientům samotným a které jsou stoprocentně dostupné v ordinacích jejich praktických lékařů. A v podstatě jsou dvě taková klíčová vyšetření, který dokonce by i ti pacienti, kteří jsou v těch rizikových skupinách, co jsme jmenovali na začátku vysílání, tak by se jich měli dožadovat. První je vyšetření bílkoviny v moči, a to se dá jednoduše udělat papírkem, který dokonce si můžete koupit v lékárně a stojí pár korun. A druhé klíčové vyšetření je vyšetření tzv. kreatininu, to je hodnota laboratorní, musí se odebrat krev na to, ale ta cena toho vyšetření je tak rámcově asi 20 Kč, čili je velmi levné, je velmi dostupné, dělá to každá biochemická laboratoř. A toto jsou dvě klíčová vyšetření, kterými se dá zhodnotit, jak ten pacient na tom bezprostředně je.
moderátorka
——————–
Léčba, co dnes má k dispozici medicína, když to srovnáte s dobou, kdy vy jste v tomhle oboru začínal?
Ivan RYCHLÍK,
Strašlivě moc se to změnilo, jako všechno koneckonců v medicíně, a v nefrologii teďka je zvlášť optimistické období, protože po létech, abych tak řekl, hladu po nových lécích, tak dneska máme k dispozici nové léky, které se dají používat jak u pacientů s chronickým onemocněním ledvin, tak i u těch pacientů, co mají cukrovku a postižení ledvin. Stručně řečeno, se dá říct, že klíčová je léčba vysokého krevního tlaku, protože tam je velmi úzká návaznost na onemocnění ledvin a zejména léčba preparáty, které se jmenují AC inhibitory, když už budu trošku odbornější, což jsou dneska antihypertenziva, čili léky na vysoký krevní tlak, takřka první volby a ty mají naprosto klíčový pozitivní účinek na tu mikrocirkulaci v těch ledvinách a zlepšují. No, a zhruba asi před 5 lety nastala éra nových léků. A kdybych to měl nějak zestručnit, tak tou druhou skupinou, která je naprosto klíčová a průlomová, jsou tzv. gliflozíny, to jsou léky, které ovlivňují metabolismus glukózy v ledvinách, ale nejenom glukózy, ale i sodíku, a ty se ukázaly jakožto naprosto klíčové nejenom u diabetiků, protože tam byly používány původně jakožto antidiabetika, ale prokázalo se, že mají mimořádný kardiorenoprotektivní účinek, to znamená, že mají ochranný účinek na srdíčko a na ledviny. A dokonce se dá říct, že tento jejich účinek je mnohem významnější, než ten antidiabetický, takže posléze tyto léky začali užívat i kardiologové. A my samozřejmě nefrologové i u jiných onemocnění ledvin, ne těch diabetických.
moderátorka
——————–
Trošku to odlehčím, ale když jste mluvil o těch lécích, tak lidé berou hodně léků, hodně léků, třeba proti bolesti nejrůznějších preparátů nebo antirevmatika, tak nadužívání třeba antibiotik, velký problém, o kterém se mluví, jak moc velká zátěž tohle nadužívání nejrůznějších typů léků znamenají pro naše ledviny?
Ivan RYCHLÍK,
Tak zrovna ty léky, co jste jmenovala, tak jsou tak napůl jedy pro ledviny, protože jsou takzvaně nefrotoxické, to znamená, že mají nežádoucí účinky na ledviny a zejména jejich chronické nadužívání, to znamená třeba 4-5 dní v týdnu vede dřív nebo později k tomu, že se vyvine nezvratné poškození ledvin, které může skončit až v dialýze. A i přesto, že třeba zrovna ty analgetika nebo nesteroidní antirevmatika, která reprezentují tu nejčastější skupinu, tak i když se vyvíjí nové léky, tak bohužel tento účinek na ty ledviny pořád přetrvává. U antibiotik je to trochu podobné, protože máme antibiotika, která jsou více nefrotoxická, ale na druhou stranu antibiotika by se obecně vzato neměly nadužívat, takže je to trošku jiná situace.
moderátorka——————–
Vy jste i zvoleným ale prezidentem kongresu Evropské nefrologické společnosti a ve Vídni bude příští rok, tak co od toho kongresu čekáte vy jako odborníci a co od něj máme čekat my jako možní třeba pacienti?
Ivan RYCHLÍK,
Já na úrovni Evropské nefrologické společnosti působím takřka 20 let, ale posledních 7 let jsem byl opravdu v tom vrcholovém tzv. managementu, to znamená, že jsem byl v tom užším vedení společnosti a nám se za těch 7 let podařila neuvěřitelná věc, že jsme v podstatě tu společnost totálně přebudovali a troufnu si říct, že Evropská nefrologická společnost je teďka dokonce významnější než Americká nefrologická společnost, a je pro to řada důkazů, abych tak řekl, odborných a jiných, ale nicméně nese to s sebou samozřejmě i to, že se výrazně zkvalitnily evropské nefrologické kongresy, takže ty jsou teďka velmi populární nejenom pro evropské nefrology, ale i pro nefrology prakticky z celého světa. Já jsem se právě před týdnem vrátil ze Stockholmu, kde jsme měli takřka 10 000 účastníků. Čeho si zvlášť cením, je, že tam vlastně byla prezentace některých vědeckých novinek, které byly publikovány v těch nejpřednějších žurnálech a kongres, který dokáže publikovat, dejme tomu, 1–2 články v prestižních časopisech, tak je považovaný za skvělý a nám se podařilo, že těch publikací jsme tam měli 7, čili když se vrátím k tomu původnímu, co to znamená pro mě jakožto prezidenta budoucího kongresu, tak je to samozřejmě veliká výzva. Určitě každý…, životní etapa má část, kdy něčeho dosáhnete a pak je mnohdy daleko horší to udržet, ale protože, jak jsem řekl, tak jsme vybudovali velkou a kvalitní společnost, tak se toho zase tolik neobávám a věřím, že ten kongres bude úspěšný.
moderátorka
——————–
Při takové zátěži si říkám, že potřebujete jako pořádnou relaxaci. Tak částečně vám to může splňovat ten váš hobby triatlon, anebo taky malý syn. Jak vlastně oslavil včerejší den dětí?
Ivan RYCHLÍK,
Ona ta relaxace je i ta moje práce, ale někdy až moc, na což samozřejmě si stěžuje hlavně moje manželka, ale ta rodina je samozřejmě předpokladem toho, aby člověk mohl úspěšně pracovat, zrovna tak jako zdraví, takže já se snažím v poslední době přece jenom měnit ty algoritmy a snažím se věnovat více rodině a zejména našemu synovi, kterému je 4,5 roku, který je velmi činorodý a je velkou radostí s ním trávit čas, ale někdy je to opravdu velmi náročný, takže to je ta moje relaxace.
moderátorka
——————–
ale zase řekněte, jak významná, nebo jaký význam může mít pro váš obor a pro vaší spolupráci telemedicína?
Ivan RYCHLÍK,
Telemedicína je novým odvětvím medicíny a určitě je velkým přínosem, protože zejména přináší možnosti daleko lepší monitorace pacientů a i těch bezprostředních stavů, co se s nimi děje. Na druhou stranu trochu rizikem je, aby to nesklouzlo k tomu, že vlastně s tím pacientem ten lékař svým způsobem přestane komunikovat, protože já si myslím, že minimálně ta generace pacientů, kterým je, dejme tomu, 40 plus, tak přece jenom si radši přeje komunikovat s lékařem, než s nějakou obrazovkou nebo nějakým robotem, takže to je zase taková druhá stránka té medicíny, ale jinak globálně je to určitě velký krok kupředu a pomůže to ke zlepšení zdravotního stavu našich pacientů.
moderátorka
——————–
Jsou, pane profesore, některé babské rady, kterých se v souvislosti s léčbou ledvin, potažmo cukrovky, děsíte, třeba takové odvodňovací čaje, nejrůznější bylinky a tak podobně?
Ivan RYCHLÍK,
Přírodní medicína je určitě důležitá, já jsem spíš představitel té vědecké medicíny toho západního typu, ale když si to vezmeme do důsledku, tak vlastně všechny léky jsou v principu extraktem nějakých přírodních léků. Takže já jako na přírodní medicínu vůbec nekoukám jako na něco minoritního, ale zase je potřeba zdravý selský rozum a trošku ty informace filtrovat. A zejména teda různé picí kůry jsou problematické, zejména pro velký objem tekutin, který ty lidi mají vypít.
moderátorka
——————–
Tak já moc děkuju za návštěvu tady u nás ve studiu víkendového Radiožurnálu, naším dnešním hostem byl pan prof. Ivan Rychlík. Děkuji vám.
I
Přidejte odpověď