Přepis poslanecké sněmovny
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
To ještě bude muset, včetně diskuze toho, jakým způsobem tu metodiku bychom do budoucna chtěli ty podmínky upravovat, na co se chceme soustředit pro ten, případně příští rok. Tak možná ještě nějaká cizelace těch parametrů z pohledu sledování těch ekonomických ukazatelů, efektivity, ale nikoliv na to, že bychom tady nějakým způsobem teď chtěli některého z poskytovatelů, kteří jsou béčkové síti, vyřazovat a podobně. To garantuju, že se rozhodně nebude dít. Já musím doplnit, že ta situace, bych řekl, se zklidnila, že z těch reakcí a z toho, co já s některými z těch lidí komunikuju, tak vnímají, že není tady nějaké přímé ohrožení, které by mělo souvislost s tím vyřazováním ohrožení, neposkytování služeb. Co bude, a to je důležité, samozřejmě, co bude otázkou příštích dvou měsíců, tak je otázka rozpočtu. Já předpokládám zase opět, že někdy na začátku září první nebo druhý týden září budu schopen říct poskytovatelům, béčkové síti, ale i krajům, kolik peněz budeme mít na celkovou alokace dotačního titulu, kolik bude áčko, kolik bude na béčko, tak tolik asi pro ten harmonogram a pro ty věci, které se budou realizovat. A které chystáme. Děkuju.
cluvčí 3,
——————–
Já děkuji pěkně a vnímám zájem paní poslankyně o doplňující otázku a současně my se vystřídáme v řízení schůze. Prosím.
mluvčí 4,
——————–
Já děkuju za tu odpověď. Je pravda, že jsem myslela právě na to, jestli to jednání s těmi kraji vlastně plánujete ještě před tou výměnou v podstatě, ke které já si na některých krajích dojde, takže chápu nebo doufám teda, že jsem to pochopila správně, že určitě ne, protože tam teď se budou řešit teda ty parametry. Tak můj dotaz teďka je, jestli alespoň teda někdo z těch poskytovatelů, kterých se to týká, budou přítomni nějakým způsobem při tom nastavování těch parametrů, jestli přece jenom jako budou moct do téhle té věci prostě nějakým způsobem zasáhnout, protože ono samozřejmě se jedná jakoby o jejich budoucnost, takže chápu, že to je pro ně hodně důležité. Děkuju.
Jan BARTOŠEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. My jsme se vyměnili v řízení schůze, budeme pokračovat probíhajících interpelacích a vidím pana ministra, že se chystá k odpovědi. Prosím, máte slovo.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Já si dovolím ještě zareagovat na tu doplňující otázku. Já mohu garantovat to, že byť nejde ten dotační titul a jeho parametry před tím vyhlášením do mezirezortního připomínkového řízení jde jenom vnitřním připomínkovým řízením, ale já dělám na ministerstvu za ty tři roky a vy to myslím, že asi taky víte, rozšířená vnitřní připomínková řízení tak, aby měli možnost i zástupci jak nevládní organizací, tak i zástupci těch konkrétních poskytovatelů dát připomínky k tomu návrhu, který budeme potom v tom, předpokládám, někdy přelomu září, začátkem října, potom zveřejňovat z hlediska parametrů pro dotační titul b na příští rok, to znamená, já předpokládám, že někdy v průběhu zase přelomu srpna, září by to připomínkové řízení mělo běžet, takže budou mít možnost se k tomu vyjádřit i poskytovatelé.
Jan BARTOŠEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Tak já vám děkuji. Půjdeme dál. Jako další je potom paní poslankyně Karla Maříková také není přítomna a v tom případě požádám o vystoupení paní poslankyni Zuzanu ožanovou, bude interpelovat pana poslance, pana ministra Ivana Bartoše. Prosím.
mluvčí 5,
——————–
Děkuji. Vážený pane předsedající, budu interpelovat pana ministra i pana poslance v jedné osobě. Takže jste to řekl zcela správně. Já jsem dala rádoby vtipný název interpelace české zásuvky. Překážka digitalizace, víte, pane ministře. Kolega David Pražák opakovaně upozorňuje na možné problémy s digitalizaci stavebního řízení. Neustále chtěl tento bod zařadit na jednání na plénu a stále mu bylo řečeno, že vše zalijte sluncem, že se nic neděje. No, já jenom bych se chtěla zeptat, jestli případně pokud se všechno nebude dít tak, jak si představujete, budete mít i nějakou osobní zodpovědnost za tu situaci, která nastane. Počkejme si, ale nicméně, prosím vás, to by nevymyslel ani Jára Cimrman s těmi zástrčkami. Já, když jsem si přečetl, já si dovolím citovat, protože to fakt člověk nevymyslí. Část nových počítačů, které mají úředníkům pomoci s přechodem na digitalizované stavební řízení, přišlo se špatnými koncovkami u nabíječek místo českých zástrček dorazit i s koncovkami. Pro britskou síť. V Česku je nepoužitelné. Pane ministře, jak se to může stát? Máme digitálně agenturu, ale ona místo digitalizace bude začít řešit technické problémy. Promiňte mi, ale opravdu to je jak z Járy Cimrmana, to možná ani není k tomu víc co dodat.
Jan BARTOŠEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Já vám děkuji, pan ministr je přítomen, odpovídám na vaši interpelaci, prosím.
Ivan Bartoš, vicepremiér, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Já děkuji za slovo a ještě, než odpovím, tak myslím, že včera při zahájení jednání o programu schůze jsem zhruba 10 minut odpovídal na veškeré otázky, které taky k programu schůze byly vzneseny k digitalizaci. A teď k vaší interpelaci. Ona se fakt jmenuje český zásuvky, překážka digitalizace jako fakt tohle to budem řešit. Je to jako kauza, která, který tady bude jmenovat čas. Já budu stručnej. Co se stalo. V minulém týdnu dodavatelé začali rozvážet na 600 stavebních úřadů novou výpočetní techniku. Je to 4500 notebooků a 9000 velkoformátových monitorů. Máme dva dodavatele. Jeden rozvezl 2358 sad z celkových 2900. A hned na začátku si všimli, že u jednotek procent dodaných sad je přibalená britská zástrčka. Druhý dodavatel rozvážel celkově do 182 obcí, přičemž než dnes a zítra rozváží na posledních 12 obcí a ještě u 10 dalších obcí čeká, až tito podepíšou smlouvu a všechny zástrčky byly v dodávce správné a já to nechci nějak zlehčovat, jo, prostě někdo v tom dodavatelským řetězci a já jsem si dělal i trochu legraci, že příště osobně zkontroluji krabice někde v Holandsku nebo kde se to balí. Skutečně pochybil. Ale je to ten zásadní problém digitalizace, nejsou to dlouhodobě ještě z minulý vlády podfinancovaný registry, není to dosavadní resortismus, který vámi zmiňovaná dia se snaží překlenout nebo možná zkostnatělost vedení veřejnýho zadávání.Já si fakt myslím, dokonce jsem viděl některé členy ANO pražské, jaksi sponzorovali tento příspěvek jako důkaz zpackané digitalizace. Já chci říci, že dodavatel, který toto spáchal v uvozovkách, zahájil jejich výměnu a nejpozději do 24. 6, což už bylo, tyto vyměnil a i kdyby to neudělal. Jsou to standardní kabely, kterých je na každém úřadu desítky a dodali jsme dokovací stanice, takže ten počítač se zacvakne do té dokovací stanice a ty sady jsou plně funkční, ta práce s dokovací stanicí je standard a většina úředníků přes ni dneska ten počítač zapojuje, když přijde do práce, takže ty kabely by stejně málokdo použil a já chci říct ještě jednu věc, kdybychom ty monitory nedodávali, tak digitální stavební řízení by se stejně v pondělí spouštělo, ty stavební úřady výpočetní techniku mají, oni nepracujou na psacích strojích, nové notebooky a monitory.Ty něco navíc. My jsme se rozhodli, abychom zajistili všem úřadům komfort dostatečný pracovní v tom novém systému, proto jsme na to připravili peníze. V národním plánu obnovy je to asi 208 000 000, a proto jsme dostali, na který dostanou to vybavení zdarma, naopak jsme tím centrálním nákupem s ministerstvem financí ušetřili i s tou administrativou a ty obce, který podepsali včas smlouvu a nebylo to lehký, tak je dostanou všechny do konce června a já bych zdaleka nemluvil o všech obcích, já si jenom dovolím a vím, že se to netýká všech, takže ty, kterých se to netýká. Snad promino. Já vám přečtu, co ten dodavatel techniky nám napsal. Žádáme vás, apelujte na zbylé obce bez smlouvy i na obce s platnou smlouvou, které mají zájem o její dodatkování a změnu počtu sestav. Taktéž požádejte vaše kontakty na obcích, aby poučili své nominanty k převzetí techniky, ať reagují na písemné výzvy k plnění a na výzvy k vyjasnění pozice obce jako povinné dani z přidané hodnoty. Jejich nečinnost mnohdy komplikuje rozvoz techniky nebo fakturaci.Takže my jsme pracovali skrze Cr distribuci tohoto sesbírání těchto objednávek, centrální nákup a tu distribuci a v jednotkách procent tam ten kompletátor přibalil prostě špatný zásuvky anglický. Já bych fakt chtěl, abysme řešili třeba jiný otázky než otázky, otázky zásuvek. Českým občanům, úředníkům, ekonomice a její konkurenceschopnosti by to prospělo asi víc. To je, myslím, dlouhodobý cíl tý digitalizace a pondělí 1. července, kdy ten systém bude spouštět. Rozhodně nejsme v žádném cíli, jo, jsou to tři velký systémy, žádný rozjezd takhle velkýho projektu a zákony změnit není. Bez zaškobrtnutí. A já mám tu kůži na trhu od začátku, co jsem na tom MMR šel realizovat ten proces, který se nějakým způsobem možná mělo spustit už v minulých letech, nebo digitalizace stavebního řízení byla na MMR řešena od roku 2014. Tak prostě postupuju s nejlepším vědomem a svědomím ty věci dodat a ty zástrčky, to je fakt směšný.
Jan BARTOŠEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Já děkuji, paní poslankyně. Bude mít doplňující otázku, prosím.
mluvčí 5,
——————–
Ona není úplně doplňující, ona jí zazněla, já jsem se ptala, když se to fakt nepovede, jestli vyvodíte osobní odpovědnost. Pane ministře, já sama jsem byla přítomna, když se měnily dva systémy, registr vozidel a registr řidičů, registr vozidel, to byl velmi mediální problém. Ale víte, proč to vzniklo? Protože se to uspěchalo? Ministerstvo vnitra tlačilo ministerstvo dopravy k rychlejšímu převzetí, přitom mělo dojít k pozdějšímu, nebylo to doladěné, protože z přílišného spěchu vznikly problémy. A protože jsem si to já sama zažila, ale taky jsem si zažila, kdy registr řidičů jsem byla v sobotu v neděli práce, abych pomohla to odzkoušet, tohle jsem si zažila, a proto se o to obávám možná víc než ostatní kolegové, protože ne každý má na to čas, ale hlavně i to učení se toho nového vlastně programu, tam zaznívá to, že to, ta výuka nebyla dostatečná, to proškolení těch kolegů, takže osobní odpovědnost, to je ta otázka.
mluvčí 6,
——————–
Děkuji, prosím, pane ministře.
Ivan Bartoš, vicepremiér, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Moje osobní odpovědnost je tuto transformaci dotáhnout do zdárného konce. My jsme, a když se podíváte na web ministerstva místního rozvoje, tak proběhlo i v oblasti zákona, což, jak jsem zjistil, někteří ho otvírají teď, protože zjišťují, že bude za čtyři dny už platit. Školíme od prosince. A já jsem byl na některých těch školeních fyzicky, na těch dvou velkých krajskej. Máme k tomu infolinky. Každý úřad má dvě telefonní čísla. Věc, která se týká zákona, pokud nebudou něčemu rozumět, věc, která se týká ty digitalizace, máme call centrum do toho prvního webináře a všechny jsou nahraný na webu a já jsem včera zjistil, a já nebudu jmenovat, že u některý zaměstnanci stavebních úřadů jim jejich šéf, nevím, jestli tajemník nebo vůbec neřekl, že jsou nějaký školní, oni to ani nevěděli. Přitom to posíláme ve všech těch infomailech. Proto jsou ty všechny školení uložený na stránkách ministerstva místního rozvoje vzdělávání, jsou to celodenní webináře, tam se přihlásilo 4000 lidí a pak jich třeba dorazilo jenom 1000. Já chápu, že třeba z důvodu té změny hodně těch podání a sleduju to, jo, do kolaudace ne všecko jsou teda záměry stavební, prostě teď jsou ty úřady pod tlakem, protože všichni k tomu danému datu to tam dávají, ale to by dávali, i kdyby to dané datum bylo 1. 1. 2025. Poslední věc, kterou chci říct, a já chci, abysme to do budoucna změnilo legislativy, my máme problém, že spoustu systému, který spouštíme, se spouští k datumu platnosti toho zákona a vy dokonce nemůžete těm úředníkům, protože oni mají jakýsi sen, box, kde si toho vyzkoušet, vy jim nemůžete zpřístupnit ty registry, protože oni to právo k nim přistupovat získají až nabytím vlastně platnosti toho zákona. Tak já jsem rád, že třeba u těch dokladů to je obrácení, že se tam mohli zapojovat všichni, co chtěli vlastně dobrovolně, nikoliv povinně. Vždycky tam byl ten milník. Bohužel tenhle luxus jsme neměli, no, a já rozhodně nebudu v neděli ležet někde na pláži, nedělám to žádnej den, takže já budu u toho spouštění, ostatně jsem u toho každý den.
Jan BARTOŠEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Děkuji vám. Tak jako další se svou interpelací vystoupí pan poslanec ibor Hendrych na pana ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, prosím, máte slovo.
mluvčí 7,
——————–
Tak děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, že dámy, vážení pánové, opět na ministra práce a sociálních věcí. Je to interpelace vztažná vlastně k novele zákona o sociálních službách, kterou jsme měli probírat v rámci tisku 704 zítra, ale podle mých informací se to odsouvá, nicméně si myslím, že je dobré to tady využít i v rámci interpelací. Já mám jakýsi dotaz po mi možná s podnětem, jak to pan ministr vnímá, chápe velmi velké kontroverze na výboru pro sociální politiku. Vzbudila, vzbudil pozměňovací návrh paní poslankyně bačíkové, který ruší maximální úhradu podle úhradové vyhlášky v zařízeních pobytových sociálních služeb, které nejsou v krajských sítích, respektive nejsou v tzv. celostátní síti b a ve mně to vzbudilo obavu, že v podstatě kraje, které jsou podle zákona sociálních službách těmi, kteří zajišťují dostupnost sociálních služeb na území svého kraje nebo na svém území v podstatě mohou de facto tak trošku ustou na vavřínech a říct si, tak my máme tady nějaké služby pobytové, konkrétně v síti, máme jich, řekněme, dost a teď tady vlastně vzniká nějaká nová možnost, vznik jakési nové množiny kapacit pobytových služeb, kterou budou zajišťovat nějací soukromí poskytovatelé, kteří nejsou v tom přijímání vlastně těch plateb od občanů limitováni a tím pádem v podstatě my už tu krajskou síť nemusíme rozvíjet, protože v zákoně o sociálních službách je uvedeno, že ten kraj v podstatě zajišťuje podle písmene g § 95 dostupnost poskytování sociálních služeb a teď mě zajímá, co to je ta dostupnost, je to to, že existují ty kapacity, anebo jsou skutečně dostupné širokému spektru občanů, aby si je mohli dovolit. Je to na déle. Budu se k tomu vyjadřovat i v rámci podávání tohoto tisku, ale aspoň takto stručně. Děkuji.
Jan BARTOŠEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Já ho děkuji a požádám pana ministra o reakci.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Já moc děkuji, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. K této interpelaci si myslím, že když se podívám na ten vývoj, tak kraje ano po reformě jsou zodpovědné za zajištění sociálních služeb na svém území, jsou zodpovědné za plánování víceleté, dnes tedy v tom tříletém taktu a mají zajistit dostatek kapacit sociální služeb pro různé typy klientů. To je praxe, která takto má být, má být v ideálním případě bohužel, a to tady s vámi já nebudu souhlasit. Myslím, že nenajdeme žádný kraj, kdybychom mohli říct, kraj má splněno, má dostatečné kapacity ve všech typech služeb pro veškeré typy klientů z hlediska jejich potřeb a nemusí tu síť už rozvíjet. A není tady důvod, aby dál nad tím přemýšlel. Vidíme, jaký demografický vývoj, vidíme, kolik kapacit chybí, vidíme, jaké jsou převisy poptávky nad nabídkou a vlastně to, proč dneska kraje nemají větší rychlost tempa růstu těch sítí, je dáno vlastně do určité míry tím, že části krajů argumentuje nedostatkem finančních prostředků, což teda u některých krajů já osobně ten argument neberu, protože se podívám na hospodaření těch krajů hlavně v posledních letech, když se podíváme na přebytky toho hospodaření, tak ten argument zdaleka ne u všech krajů platí, u některých však je nutno říct, že ano. A pak je to vlastně na bázi i politického rozhodnutí zastupitelstva, sice samozřejmě ten daný odbor na kraji daný radní nebo náměstek zpracuje tu agendu, nicméně potom samozřejmě je před tím rozhodnutím, zdali zastupitelstvo to schválí. Právě dotazy nám to, zdali je zajištěno financování. Sám jsem byl přes osm let a zastupitelem, předsedou finančního výboru, tak tu problematiku docela dobře znám. Takže my jsme situaci, kdy dlouhé roky tady ty, řekněme, privátní poskytovatelé neboli poskytovatelé, přesně ty, kteří nejsou sítí, tady jsou, svým způsobem doplňují tu nabídku těch sociálních služeb, ale nejsou v žádném případě nikde na tom území nějakým dominantním poskytovatelem. Jo, já ta čísla nevím úplně v detailu na poslední lůžko, ale myslím si, že ten bylo zde dneska nějakých víc jak 30 000 lůžek pobytových službách, které jsou v rámci krajských sítích a zhruba necelých 5000, které jsou za ty roky vytvořené u těch poskytovatelů, kteří jsou mimo síť.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Ten směr a ten cíl za nás je, abychom, za prvé, na prvním místě se soustředit na budování kapacit a podporu kapacit domácí péče a tady je to především postaveno na tom mít tu podporu v terénních službách, v odlehčovacích službách, denní týdenní stacionáře, a to víme, že nemáme. To je dneska vlastně úzké hrdlo pro tu možnost většího navýšení lidí, kteří by mohli být v domácím prostředí, v té domácí péči. A pokud jste položil ten přímý dotaz, tak my jsme samozřejmě poměrně dlouho debatovali a zároveň i s tím přišla Evropská komise v návaznosti na milníky národního plánu obnovy, kde oni říkají, myslíme si, že by bylo dobré se podívat na to, zdali ten rozvoj i těch kapacit mimo krajské sítě by mohl být rychlejší. A zase myslím, že i vy to sám velmi dobře znáte, že jsou tady opravdu jako seriózní poskytovatelé těchto služeb, kteří jsou mimo sítě, pak jsou samozřejmě i ty, u kterých máme ty problémy, které jsme viděli v posledních letech a kteří vlastně jsou ve velmi podobné situaci jako privátní zdravotnická zařízení, kde já jako klient třeba přicházím a vím, že to zařízení nemá službu s mojí zdravotní pojišťovnou nasmlouvanou a já tam přicházím s tím, že přesto toto zařízení chci vstoupit, chci si nějakou službu nechat udělat nějaký úkon a plně to budu hradit. To vím dopředu, transparentně znám ty podmínky, znám ten ceník a toto plně podstupuju dobrovolným rozhodnutím a my jsme tady tou debatou o té úpravě, že bychom u těchto zařízení neaplikovali vlastně úhradovou vyhlášku, včetně těch jejich stropů, tak jsme sledovali ten cíl vlastně umožnit tady, aby to prostředí bylo transparentní, protože přestože tam ta úhradovka platí dneska, tak, a to jste i vy říkal na tom výboru sociálním, tak prostě oba dva víme, že tady dochází k systému. Já jsem to nazval, jako že to je Klondike, prostě netransparentně, neférově jsou ti lidé a často jsou to rodinní příslušníci postavení před dilema, dejte sponzorský dar, jestli chcete umístit svého blízkého příbuzného, dejte ho, pokud ho tady chcete udržet a dále, atd. Proto jsme navrhovali, že vám přišlo efektivnější, transparentnější to udělat takto.
Jan BARTOŠEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Děkuji za dodržení času, pan poslanec se chystá položit ještě doplňující otázku.
mluvčí 7,
——————–
Tak děkuji, já vám strašně málo času v té minutě určitě nestihnu říct všechno, co mám na srdci. Já to skutečně nechám, až jen to budeme probírat. Nicméně jenom taková jako glosa stručná. Ano, nejsou dominantním poskytovatelem v těch krajích, momentálně ti soukromí poskytovatelé, byť bychom jim mohli zařadit mezi ně ty tzv. neziskovky, dneska to můžou, dneska to můžou i akciovky nebo eseróčka poskytovat. Jako v tom není problém jako, ale jsou to někdy transformované společnosti, neziskové organizace, které jsou v té síti a přesto třeba i chtějí ty dary, ale tohle je úplně jiná kategorie, úplně nová, respektive ona existuje, ale mám obavu, aby prostě to nebyl doplněk, ale aby to nebyl v podstatě dominantní prvek po čase. Vy jste volil příměr s tím zdravotnickým zařízením, já nevím, no, já si, ano, funguje to tak, jak jste řekl, přesně tak, ale kdyby se to mělo třeba i v tom zdravotnictví překlopit do situace, že by drtivá většina nebo nadpoloviční většina zdravotnických zařízení byla privátní a neměla smlouvy s pojišťovnami a tak dál, tak si myslím, že by to bylo dost, dost jako závažné jakoby pro občany České republiky, jo. Doplněk. Ano, ale ne, aby to byla třeba polovina nebo větší polovina, ale to si řekneme jindy. Děkuju.
Jan BARTOŠEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Děkuji, prosím, pane ministře.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
To, co jste říkal v závěru, s tím já plně souhlasím. To se nikdy nesmí stát, ani v té oblasti zdravotnické, ani sociální, ale třeba ani ve školské, aby se z toho stala dominantní část. Já si myslím, že když tam ten privátní, je to nepřesné označení, ale řekněme, ten prvek je, který není v té standardní síti, ono to někdy vytváří do určité míry trošku zajímavý benchmark, srovnání tlaky, třeba nějakou jako vyšší kvalitu. Víme, když přišla třeba sinekura, tak velká část ostatních poskytovatelů se jezdila dívat, jak ten koncept mají postavený, jak to vypadá, jak vypadá z hlediska materiálně technických, personálních zabezpečení, standardů atd. takže ono to není úplně na škodu. Já jsem říkal přesné číslo, není to 30, je 176 000 těch, kteří jsou síti a těch 5000 je ty, kteří jsou mimo síť, takže i v tomhle čísle ví, že to je opravdu jako naprostá minoritní část a taky víme, že jsou případy, kdy to zařízení vznikne po dohodě třeba i s tím krajem. Oni řeknou, hele, my teď v tom plánu nevidíme prostor nás tady pustit a že budou aktualizaci, budeme na to mít potom peníze, takže jsou i případy, kdy to vlastně není odkládáno, ten vznik, vznik vznikne, je tady, ten poskytovatel je mimo síť, začne fungovat, potřebuje zajistit to zabezpečení finanční a pak tam třeba vstupuje i tyhle modely tady jsou. A co je důležité říct pro toho daňového poplatníka, pokud tu debatu sleduje, že vlastně v ten moment také u toho zařízení tam nejde celá ta dotační část, tohle tam dává stát ze státního rozpočtu a dávají tam ty peníze kraje, případně města a obce, takže to je jako zase na vyvážení, tak bychom si řekli, jak ty finanční toky jdou.
Jan BARTOŠEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Já vám děkuji. Jako další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Karel Rais a interpeluje pana ministra Mikuláše Beka ve věci audit Cermat. Prosím.
mluvčí 11,
——————–
Dobrý večer, pane místopředsedo, kolegové a kolegyně, já bych se vrátil k jednání jedné schůze školského výboru na jaře, kdy pan ministr mě nebo respektive celému výboru slíbil, že předloží audit Cermatu, to se týkalo vlastně ještě činnosti Cermatu, před dnešním ředitelem, to byla starší záležitost. Zatím nemám v rukách nic, tak by mě zajímal, kdy bude školskému výboru a veřejnosti předložen audit hospodaření Cermatu a který byl proveden nezávislou vnější instituci. To je první dotaz, druhý dotaz, protože jsem si přečetl, že tam byly zjištěny dost velké chyby ještě v roce 23, které se týkaly evidence majetku a resort v tom článku, co jsem četl, tam jsou smlouvy s firmou conic conica conic minulta, která pro Cermat zajišťovala tisk a kompletací testů, přijímacích zkoušek a maturitních testů byly zjištěny dost velké chyby a společnost byly, v podstatě tam byly pokuty. Tak by mě druhý dotaz, zajímalo by mě, zda byly zaplaceny smluvní pokuty od firmy conica a dalších firem.
mluvčí 6,
——————–
Děkuji, také, děkuji, pane poslanče, prosím o odpověď, pane ministře.
Mikuláš BEK, ministr školství, mládeže a tělovýchovy /STAN/
——————–
Vážený pane místopředsedo, vážené, paní poslankyně v vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku. Já jsem se snažil zjistit, kde se nachází ta odpověď na dotazy školského výboru, jsem ujišťován, že dopis je připraven k mému podpisu nejpozději na pondělí. Ještě se k němu vyjadřoval pan státní tajemník. Já musím říct, že jsem žil dodneška v domnění, že ten dotaz míní, míří na tu kontrolu, kterou jsem slíbil, že provedeme poté, co vznikla ta debata o odměňování těch, kteří se podíleli na systému dipsy, ten audit proběhl, respektive ta kontrola v režii tedy od příslušného pracoviště ministerstva školství, ta kontrola byla zaměřena jednak na dopady těch předchozích kontrol a na současné hospodaření. Speciálně se soustředila na vyhlášení a zrušení veřejné zakázky na obnovu a zajištění provozu té ICT infrastruktury na Cermatu, na pracovněprávní záležitosti v kontextu právě tedy programování a správy toho systému dipsia na vnitřní kontrolní systém, na Cermatu ten základní závěry takový, že nebyla zjištěna podstatná pochybení, byla nalezena dílčí pochybení ve funkčnosti vnitřního kontrolního systému.Já budu rád podrobněji informovat školský výbor o těch výsledcích a pokud je zájem výboru i jaksi zaměřen na tu předchozí kontrolu, která probíhala ještě v tom roce 23, tak nepochybně připravíme ty výsledky a omlouvám se za zpoždění toho dopisu, který, doufám, odejde počátkem příštího týdne.
Jan BARTOŠEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Ještě doplňující otázka, prosím, pane poslanče.
mluvčí 11,
——————–
To není ani dotaz, otázka, spíš poznámka k tomu. Týkalo se to jednak toho bývalého minulého vedení, co tam byla ta paní ředitelka, tak vlastně ty dotazy z toho výboru se týkaly tady toho dnešního, dnešní činnosti. Při tý příležitosti bych chtěl ocenit teda tu, já nevím, jak to nazvat, prostě tu práci velkou nebo obrovskou práci prostě těch několika v uvozovkách amatérů, protože to bylo dělání vlastně na dohody o provedení práce, čili to bych byl nerad, aby někdo tohle to zlehčoval. Na druhou stranu je otázka, jestli toto je standardní způsob zaměstnávání příbuzných a přes dohody, jestli to je standardní způsob přístupu k řešení takové obrovské zakázky, na kterou normální instituce investuje časově desítky lidí. A pak to samozřejmě nese taky ten dotaz, k čemu ty lidi ty zbývající, protože tam je asi 70 lidí, k čemu jsou. Děkuju.
mluvčí 6,
——————–
Prosím, pane ministře.
Mikuláš BEK, ministr školství, mládeže a tělovýchovy /STAN/
——————–
Děkuju. Já si myslím, že to není standardní způsob, jenom standardním způsobem bychom ještě několik let neměli nic. To je bohužel tak v současném režimu různých výběrových řízení a jejich zpochybňování a vlastně dodavatelů. Já myslím, že nás čeká fakt fundamentální debata o tom, jaká je vhodná Balance mezi tím, co si budou ministerstva stát zajišťovat vlastními silami a co má být zadáváno externě. A myslím, že s tím máme vlastně oba rozsáhlou zkušenost ze svých univerzit, že se musí najít nějaká Balance a já jsem přesvědčený o tom, že ty centrální úřady potřebují nějakou kapacitu personální IT specialistů mít vlastně ve svých řadách. Myslím si, že to je nezbytný krok k tomu, abychom i lépe byli z toho také zadávat ty objednávky směrem ven. Já jsem opravdu přesvědčený o tom, že se k tomu musíme posunout poměrně rychle na Cermatu, ti ostatní lidé nejsou programátoři, jsou to lidé, kteří zajišťují to testování a podobně, takže tam v tuto chvíli ta kapacita není, ale opravdu hodně přemýšlíme o tom, jak na ministerstvu nějaký jádrový tým těch vývojářů ukotvit, protože ten malý pokrok třeba toho resortního informačního systému, který se připravuje už od roku 16 a prošel celou řadou výběrových řízení a zase rušení je opravdu jako něco, co nás nabádá k tomu, abychom znovu zvážili, jak se postavit k digitalizaci našich resortů a myslím si, že i názor digitalizační a informační agentury v tomto směru míří podobně a myslím si, že v té spolupráci se můžeme konečně posunout k nějakému rozumnému nastavení.
Jan BARTOŠEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Já vám děkuji, pane ministře, tak jako další vystoupí pan poslanec Hubert Lang a interpeluji pana ministra dopravy Martina Kupku. Prosím.
mluvčí 12,
——————–
Děkuji. Pane předsedající, vážím, pane ministře, jsem rád, že jste dorazil. V rámci mého volebního období.V rámci mého volebního regionu vlastně se realizuje jedna velice významná stavba, která z hlediska dopravní obslužnosti Plzeň sever, je pro nás velice důležitá a jedná se o úpravu silnice mezi obcemi Rybnice a hračka, kdy se jedná o přeložku silnice jedna od hranice plzeňského a Středočeského kraje až po Statutární město Plzeň. Cílem té úpravy je odstranit nevhodné směrem a výškové vedení stávající komunikací a jejího vedení mimo centrum města a obcí. Je tam velký ambiciózní projekt v rámci této silnice, a to je, že nejnáročnějším objektem této stavby bude přemostění údolí řeky střely a železniční tratí číslo 160, což spojuje Plzeň a Žatec. Společným obloukovým mostem je celková délka bude 495,8 délky metrů, most bude široký 12,6 m a v nejvyšším místě dosáhne 87,5 metru. Bylo zahájeno stavební řízení na plánovanou přestavbu té silnice 1/27. A moje otázka zní, a potom ještě položím i doplňující otázku, že vlastně mělo začít v letošním roce, ta stavba, máme dneska červen, zatím tam nevidíme žádné posuny a z našeho regionu se lidé samozřejmě ptají, jestli teda započne ta stavba v tom roce 2024, jaký je případně předpoklad ukončení této stavby, protože tato stavba, která bude samozřejmě hodně drahá, je hodně ambiciózní a my jsme rádi, protože náš region potřebuje být dopravně obslužný. Hlavně na to Statutární město Plzeň, tak se lidé ptají vlastně, jaká je situace ohledně přeložky této silnice. Jedna, 27. Děkuji za odpověď.
mluvčí 6,
——————–
Já vám děkuji, pane poslanče a požádám pana ministra odpověď.Prosím.
Martin KUPKA, ministr dopravy /ODS/
——————–
Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, mám sérii dobrých zpráv, protože důležité je, že 6. května, teda před více než měsícem začalo výběrové řízení, respektive zadávací řízení pro výběr zhotovitele na ten konkrétní důležitý objekt mostu přes řeku střelu v Plasích. Je to jedna ze staveb, o které se určitě bude psát a pokud to dobře dopadne, tak také učit jistě i na fakultách architektury, protože se bude jednat o jeden z nejvyšších mostů v České republice, bude mít od hladiny řeky střely výšku 87,3 m, bude se klenout nad údolím v celkové délce 496 m, ta oblouková konstrukce, jak je zatím uvažováno, tak by měla mít oblouk o rozpětí 180 m. Předpoklad.
Přidejte odpověď