ČT 24
Pomoc pro víc než milion lidí ohrožených bytovou nouzí má přinést zákon o podpoře bydlení, včera ho schválila vláda. Cílem je hlavně posílení prevence, a to přes nová poradenská místa. Zvýšení úřednických postů vyvolalo před měsícem při jednání kabinetu rozpory. Místo původně navrhovaných asi 200 úvazků by jich mělo vzniknout zhruba 125.
V Liberci už několik měsíců funguje Městská nájemní agentura. Majiteli bytů garantuje, že pokud nájemce neplatí, o peníze nepřijde. Byty za takovýchto podmínek město nabízí třeba samoživitelům nebo seniorům, ti nemusejí platit kauci. Agentura hlásí velký zájem.
V bytové nouzi je podle ministerstva pro místní rozvoj asi 150 000 lidí, další 1 300 000 je ohrožen ztrátou bydlení. Pomoct jim mají právě nová poradenská místa.
Zdeněk ZAJÍČEK, prezident, Hospodářská komory ČR /ODS/
——————–
Budovat jako velmi bohatou strukturu na úředníky, kteří budou rozhodovat o přidělování bytů, nám připadá jako návrat zpátky, možná dob OPBH.
redaktorka ČT
——————–
Náklady v prvních třech letech ministerstva odhadují na 1,5 miliardy ročně.
Zákon má do 10 let snížit počet lidí v bytové nouzi alespoň o 30 %. S platností legislativy se počítá od července příštího roku.
A ve studiu téma rozebereme se Zuzanou Freitas Lopesovou za Piráty, náměstkyní ministra práce a sociálních věcí, dobrý večer.
A naproti ní sedí Marie Pošarová z SPD, členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny. Dobrý večer.
Paní Freitas Lopasová, nějaká čísla už zazněla v reportáži. Můžeme si to ale zasadit do kontextu, jak velký problém má Česko s bytovou nouzí. Vyvíjí se to, je to problém čím dál větší.
Zuzana Freitas Lopesová, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /Piráti/
——————–
Samozřejmě tady už opakovaně vznikla zpráva o vyloučení z bydlení, kterou připravovala Platforma pro sociální bydlení. A z té vyplývá, že za poslední dva roky se navýšila bytová nouze. Oproti tomu, co oni spočítali před těmi dvěma lety, dejme tomu o 30 %. V současné době my uvádíme, že tady je nějakých 154 000 domácností, které mají opravdu velký problém s bydlením, které jsou už v bytové nouzi. Je tady asi 60 000 dětí, které jsou ohroženy bytovou nouzí, které bydlí v nevyhovujícím bydlení. A takovéto číslo, které nejvíc děsí, to je 1,6 milionů lidí, kteří jsou bytovou nouzí ohrožení. To znamená, že třeba mají problémy s vysokými náklady na bydlení. Mají náklady na bydlení vyšší než 40 % jejich příjmů. A to znamená, že se jim snadno může stát, že budou muset hledat buďto jiné nevyhovující bydlení nebo o to své přijdou. Takže všichni tito potřebují nějakou naši podporu. A tam právě směřuje ten nově přijatý zákon, který, podotýkám, rozhodně nevyřeší všechny problémy. Tady na českém trhu s bydlením se problémy kumulovaly velmi dlouhou dobu. A my jsme si toho vědomi a víme, že toto je jeden střípeček ze skládačky, kterou musíme poskládat proto, abychom se z toho, doufejme, brzy dostali.
moderátorka
——————–
Paní Pošarová, tady slyšíme, jak velký problém to je. V tomto kontextu napíná k tomu tedy podle vás vláda síly dostatečně?
Marie Pošarová, členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, PS /SPD/
——————–
Já osobně bych šla úplně jinou cestou. Samozřejmě nějaký zákon o bydlení se musel přijmout, jinak by vlastně Česká republika nečerpala zhruba těch 10 miliard, co by vlastně měla na tu výstavbu. Popřípadě na tu problematiku, co se týče toho bydlení. Ale problém je jiný. Tady se neřeší.
moderátorka
——————–
Jenom musím podotknout, že tato norma ještě neprošla celým legislativním procesem.
Marie Pošarová,
Samozřejmě tento problém neřeší nedostupnost bydlení, protože nevede to k levnějšímu bydlení. A právě to levnější bydlení by mělo být prostě naším cílem, protože když se podíváme, tak realitní kanceláře nabízí desítky tisíc prostě bytů. Ať už k prodeji nebo k nájemnímu bydlení. Ale problém je jiný, protože už nejenom ta nižší třída, ale už ani střední třída prostě není schopná vlastně zaplatit to nájemní bydlení. Protože se zvedly ceny energií, zvedlo se vodné, stočné. Zvedla se daň z nemovitostí, kterou zase promítnou prostě ty privátní majitelé bytů do toho nájemného. Takže tady bych spíš šla cestou investic. Začít stavět, začít něco budovat, prostě něco hmotného. A samozřejmě i cenově dostupného, protože když se podíváme, tak za poslední dva roky, tak jenom stavební materiál se zvýšil zhruba o 40 %. Samozřejmě i výstavba tím pádem klesla zhruba těch nových.
moderátorka
——————–
Takže byste stavěla státní městské byty?
Marie Pošarová,
Samozřejmě nejlepší by bylo.
moderátorka
——————–
A kde byste na to vzala finance?
Marie Pošarová,
Já to řeknu takhle. Nejlepší by bylo, kdyby stát daroval obcím, městům prostě svoje nevyužité pozemky a obce by mohly třeba vytvořit nějakou infrastrukturu, kdyby si pak občané mohli třeba něco i postavit.
moderátorka
——————–
Tak tady to slyšíte. Je to takto jednoduché?
Zuzana Freitas Lopesová,
No, úplně jednoduché to není samozřejmě. Ale já jsem ráda, že my se vlastně s paní poslankyní velmi shodneme. Protože to, co popisovala, je přesně to, co vláda dělá. Ministerstvo pro místní rozvoj, jak už jsem říkala, nechystá jenom zákon o bydlení, ke kterému jsme se dneska možná sešli, ale ono jsou to i jiná opatření. Oni se soustředili na celou škálu opatření, která musí následovat. Já třeba zmíním už v loňském roce, oni vyhlásili v rámci těch peněz, o kterých tady byla řeč. Výzvu ve výši asi 1,5 miliardy, která byla určena přesně na přípravu projektů pro obce. To je třeba věc, která v minulém období velmi chyběla. Všichni jsme znali ten program Výstavba, který se načerpal z jednoduchého důvodu. Obce neměly peníze na přípravu projektů. My jsme se poučili a začali jsme tím, že jsme vyhlásili program, který umožní ty projekty připravit. Já jenom podotknu, že vlastně už v loňském roce proběhla první výzba i na samotnou výstavbu. Tam se vyčerpala jedna miliarda korun. Teď 1,4 šla na tu přípravu projektů a dalších 8,5 je z Národního plánu obnovy připraveno. O tom mluvila paní poslankyně. A první výzva by měla být vyhlášena na podzim. Jsou to peníze, které bude možné čerpat buďto přes nabídku Státního fondu podpory investic, anebo Národní rozvojové banky. A tam je velmi důležité, že pro čerpání těchto peněz byla vyjednána notifikace pro konkrétně dostupné bydlení. Do této doby se to tedy nikomu nepovedlo. A vlastně evropské peníze bylo možné čerpat na sociální bydlení, ale nikoliv na dostupné.
moderátorka
——————–
Tak a pojďme si teď rozebrat to, kvůli čemu jsme se sešli. Zákon o podpoře bydlení, který schválila vláda. Pokud nás teď sleduje člověk, který je ohrožený bytovou nouzí. Co se pro něj v praxi změní a pokud nás sleduje majitel nemovitosti, který by třeba chtěl pronajmout svůj byt někomu takovému, ale bojí se, že ten člověk třeba nebude platit. Co se pro něj mění?
Zuzana Freitas Lopesová, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /Piráti/
——————–
Ano, tam se mění poměrně hodně věcí. V tuto chvíli člověk, který potřebuje nějakou pomoc, tak jde na obecní úřad, na úřad práce. Na obecním úřadu často putuje mezi sociálním odborem, bytovým odborem. Ne vždycky je úplně jasné, kam se obrátit. My zavádíme jednotné místo, kam ten člověk bude moct přijít a dostane tam komplexní podporu. Čili ti pracovníci, kteří tam budou na tom kontaktním místě, s ním proberou jeho situaci. A budou, vyslechnou si, jaké konkrétní má problémy, protože těch problémů může být celá řada. Buďto nemá na vysoké platby energií, nebo třeba by se rád přestěhoval. Zvládá běžné měsíční platby, ale nemá na kauci. Takže mu pomohou s tím, kde si zařídit peníze na kauci. V zákoně máme provázanost pro vazbu na Úřad práce, kde je vlastně mimořádná okamžitá pomoc. Na kauci je dávka sociální, kterou je možné použít tady na tento účel. Další, když bude potřeba nějaké právní poradenství, pokud má problémy s majitelem. Zase pomohou mu to zprostředkovat. Až teprve, pokud vyčerpají všechny tyto možnosti, třeba i dávkovou podporu, napojení na Úřad práce, tak teprve poté budou hledat byt. Jednou z těch variant, vy jste ji zmínila, jsou byty u soukromých majitelů. To je jedno z opatření.
moderátorka
——————–
S garancí.
Zuzana Freitas Lopesová,
Ano, to jsou ty byty z garancí. Tam stát zavádí možnosti zřízení Státního garančního fondu, ze kterého by potom byly hrazeny případné škody nebo neplacení nájmu. Ale pozor, samozřejmě jsou tam pojistky, kdo může do takového systému vstoupit, jak ze strany těch pronajímatelů, tak ze strany těch lidí, kteří tam budou. Ti tam nepůjdou bez kontroly samozřejmě. Ti budou muset projít nějakým sociálním vyšetřením a tak dále. Pokud se ukáže, že ten člověk by potřeboval nějakou asistenci, bude mu poskytnuta asistence v bydlení, což je nějaká forma podpory v běžných dovednostech.
moderátorka
——————–
Paní Pošarová, kam až má sahat zodpovědnost státu, postarat se o lidi, kteří se ocitli v problémech?
Marie Pošarová,
Já jsem se chtěla vrátit tedy spíš ještě k tomu problému.
moderátorka
——————–
Možná mi odpovězte prvně na mou otázku, a pak se můžete vrátit.
Marie Pošarová,
Já to řeknu takhle. Stát by měl vytvořit podmínky, aby se ti lidé do té situace vůbec nedostali. Takže to znamená právě, aby to bydlení bylo levnější, protože když se podíváme.
moderátorka
——————–
A když už v tom jsou?
Marie Pošarová,
Ale říkám, to je chyba ale vlády. To je chyba státu, že prostě k tomu vůbec došlo. Jo, teď, jak jsme slyšeli, tak máme 1,6 milionů prostě lidí, kteří se můžou dostat do problémů. A nezlobte se na mě, ale tolik bytů prostě v České republice prostě jako nejsou, že by přes nějaký bydlení privátních nějakých osob do toho pustil, prostě, řeknu, stát, který by ještě ručil za nájem. Ručil by za třeba devastace bytů. Já si nedovedu představit, že ve finále ty náklady pak hradili ostatní daňoví poplatníci. Jo, to by mohly být takový obrovský čísla, protože má to stát zhruba nebo má to přinést nějaký efekt. Samozřejmě náklady by měly být asi kolem 1,5 miliardy právě ročně. Mělo by zase vzniknout nových 1200 míst. Prostě, kteří by vlastně poskytovali nějaké dluhové a vlastně i dávkové poradenství. Ale já si myslím, že my tady vytváříme nějakou duplicitu. Měly by to řešit úřady práce. Osoby, kteří už jsou na Úřadu práce, mají už s tím nějaké zkušenosti. Tak tu činnost by se měla přidat jim. A ne vytvářet nová kontaktní místa. I když já chápu, že samozřejmě by, že by to mohlo být třeba jako jednotný, ale ty prostory tam jsou, protože když zase vytvoříte nové nějaké kontaktní místo, máte k tomu nájmy, máte k tomu další energie a další výdaje.
moderátorka
——————–
Paní Freitas Lopasová, právě kvůli tomu, že najednou tady má vzniknout nějakých 125 nových úvazků úředníků, tak kvůli tomu byly i třenice na vládě. Řekněte mi, tato vláda často mluví o snižování úředníků, o digitalizaci, jak to jde právě s tímhle dohromady?
Zuzana Freitas Lopesová,
Tak já začnu malinko zeširoka, jo. Já zareaguji na to. Já už jsem tady jednou říkala, že vlastně ne všichni budou potřebovat to nejsilnější opatření. To znamená ten byt, to je až to poslední, co vlastně to kontaktní místo pomáhá zprostředkovat. My nejdřív zjistíme, jestli nelze pomoct nějak jinak. A my jsme přesvědčeni, že, anebo i z čísel, zda nám vyplývá, že naprostá většina se podaří vyřešit měkkými opatřeními, nějakou jinou. A právě proto my jsme počítali i počty úředníků, kteří tam budou potřeba. Máte pravdu, že na poslední jednání vlády, nebo že před tím schvalováním probíhala koaliční jednání, na kterých jsme se dohodli, které změny v tom zákoně proběhnou. A seškrtali jsme to na nějakých 125 úředníků. Je nutno říct, že vlastně my budeme se snažit maximálně využít ty kapacity, které už tam máme. Dnes i v terénu funguje hromada míst nebo řada míst z projektů pilotních, které třeba ministerstvo práce a sociálních věcí zaštiťuje a které už 6 let běží asi 70 místech po celé České republice dohromady za těch šest let. A ještě jednu věc. Ty náklady, které jste zmiňovala, tak ono to bude za prvé postupné. V prvním roce by to bylo necelé půl miliardy. A postupný náběh, tam by se to postupně zvyšovalo. Těch 1,5 by to bylo až někdy v roce 28. Ale hlavně, co je potřeba říct, že tam jsou taky dopady ve státním rozpočtu, co nám ten zákon ušetří. A tam se dostaneme za těch pět let až na nějaké čtyři miliardy ročně, protože nebudeme platit drahé pobyty v azylech, v ústavech, ve věznicích a tak dále. To jsou všechno místa, kam se ti lidé dostávají proto, že není řešena jejich, nejsou řešeny jejich problémy s bydlením.
moderátorka
——————–
Tak dámy, k debatě se za chvíli vrátíme. Teď přidejme ještě dnešní čísla týkající se hypoték. O ty zájem dál stoupá. Minulý měsíc banky a stavební spořitelny poskytly klientům úvěry o téměř dvakrát větším objemu než loni v květnu. Trh tak pokračoval v růstu, který začal už v lednu. Poptávku oživují nižší sazby. V květnu se téměř dotkly pětiprocentní hranice. Do jejich výše se promítá řada faktorů, kromě základních sazeb České národní banky, třeba také ekonomický vývoj nebo výhled inflace. Rychlost poklesu sazeb ale oproti předchozím měsícům zpomalila.
Jakub SEIDLER, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace
——————–
Ta květnová čísla ukázala, že hypoteční sazby dále mírně poklesly, ale ten pokles oproti těm předešlým měsícům citelně zpomalil. Sice jsme se přiblížili více k té pětiprocentní hranici, ale oproti dřívějším měsícům už ten pokles byl pouze kosmetický. Je to dáno tím, jak se vyvíjí právě tržní úrokové sazby na trhu. Ty nám začaly začátkem roku poměrně citelně klesat. A otevřely tak prostor pro rychlejší pokles hypotečních sazeb, ale zhruba od poloviny března se ten vývoj na trhu obrátil. Teďka v průměru ty tržní úrokové sazby jsou zhruba nejvyšší. V letošním roce nebo patří mezi nejvyšší v letošním roce, a to zkrátka nyní to snižování hypotečních sazeb přibrzdilo. Je to dáno tím, že ty hypoteční sazby se neodvíjí jenom od sazeb České národní banky, respektive očekávání toho, co centrální banka bude dělat. Ovlivňuje to celá řada věcí na trhu. V poslední době poměrně výrazně i to, jak trh očekává, že budou úrokové sazby snižovat ty hlavní centrální banky, zejména americká.
moderátorka
——————–
Dostupnost bydlení v Praze se opět zhoršila. Na koupi nového bytu v metropoli o rozloze 70 m2 teď zájemce potřebuje skoro 15,5 ročních výdělků ve výši skoro 58 tisíc hrubého měsíčně. Podle developerů ceny navyšuje někdy až 10 let trvající povolovací proces. Zlepšení má přinést nový stavební zákon. Investoři v Praze aktuálně chystají až 145 000 nových bytů.
redaktorka
——————–
Poslední byty na prodej. Transparent, který láká ke koupi bytů v Praze i v Kladně. Oba komplexy vyrostly v lukrativní lokalitě na okraji měst nedaleko parků. Liší se hlavně cenou.
Pavel Krumpár, obchodní ředitel JRD
——————–
Tento byt by v aktuálních cenách stál asi 10 milionů korun. Je to prakticky průměrná cena Prahy, protože aktuálně byty v Praze stojí kolem 150 tisíc korun za metr čtvereční.
redaktorka
——————–
Důvod, proč se některé rodiny stěhují i za cenu každodenního dojíždění do okolních měst.
Věra Sobolíková, obyvatelka novostavby v Kladně
——————–
Tady jsem koupila byt 2+kk s předzahrádkou za milion 150. Pořád je to levnější než v tej Praze, no.
redaktorka
——————–
Tam by za dvojnásobek měla jen garsonku a jen po dlouhém hledání. I zástupci realitních kanceláří potvrzují, že nové byty v Kladně teď skupují nejčastěji Pražané. Jejich cena je totiž až o třetinu nižší.
Marie Mocková, Creditas Real Estate
——————–
Rozdíl je dost velký. U bytů tady na Kladně a v novostavbě se 3+kk pohybuje okolo 7 milionů korun. S tím, že v Praze za obdobný byt zaplatíte až 10 milionů korun.
redaktorka
——————–
Byty za posledních 10 let zdražily v Česku o 150 %. Nejlevněji vyjdou v Ústí nad Labem. Byt o velikosti 70 m2 tam vyjde na 2,5 milionu korun. V Praze o 6 milionů dráž. Mapa přitom uvádí především prodeje starších bytů. Na stránkách realitních kanceláří lze v metropoli dohledat třeba 1+kk za 8 milionů nebo garáž za 2 miliony.
Dušan Kunovský, předseda představenstva, Central Group
——————–
Se dostupnost zhoršila vlastně pro pořízení nového bytu. Lidé v Praze potřebují více než 15 ročních platů.
redaktorka
——————–
Investoři aktuálně v Praze připravují tisíce bytů. Třeba na Smíchově nebo Žižkově. Až 8000 bytů chce v nejbližších letech stavět i město. Nejblíže výstavbě je bytový dům na Praze 4 u budoucí stanice linky metra D. Vyrůst tady má až 2000 městských bytů. Metropole tím chce tlačit na snížení ceny bytů v Praze, ale zároveň také zajistit dostupné bydlení třeba učitelům nebo samoživitelkám. Kristýna Kolovrátková, Česká televize.
moderátorka
——————–
A na dálku už zdravím našeho dalšího hosta. Tím je Jan Hrubý, generální ředitel RE/MAX, dobrý večer.
Jak výjimečná je situace v Praze ve srovnání se zbytkem republiky?
Jan Hrubý, generální ředitel, RE/MAX
——————–
Já bych řekl, že je velmi podobná tomu, jaká je situace na Západ od nás, ve všech velkých, potažmo hlavních městech. To znamená, že je zcela odlišná od zbytku trhu. Já si dovolím říct, že v České republice to není jen otázka Prahy, ale dá se říct, že velmi podobná situace je i v Brně. Takže ono vzhledem k tomu, že Praha je hlavním motorem české ekonomiky, se ani nelze divit tomu, že následujeme trend těch států na Západě. A bohužel ta situace je taková, kterou vidíme už delší dobu. Nemyslím si, že se jedná v současné chvíli o něco nového. V podstatě díky tomu, že Praha je velmi atraktivní pro lidi, kteří chtějí dobré zaměstnání, chtějí vyšší příjem. Tak logicky tomu se přizpůsobuje i trh s bydlením, který už dnes, ale i do budoucna bude pro ty, kteří budou mít průměrné příjmy, prakticky trhem, na který si nesáhnou a nebudou schopni koupit nemovitost.
moderátorka
——————–
Když to vztáhneme na celou Českou republiku, nebudeme se držet jenom v Praze. Nějaká čísla už zazněla z vaší praxe. Podařilo se rozpohybovat trh s nemovitostmi?
Jan Hrubý, generální ředitel, RE/MAX
——————–
Určitě. On ten zásadní obrat vlastně, bych řekl, ve vnímání těch klientů, kteří uvažovali o tom, že si pořídí nemovitost, nastal někdy v prosinci. Kdy v podstatě zazněly první zprávy České národní banky o tom, že je v plánu snižovat úrokové sazby, což se vlastně, tuším, někdy před Vánoci stalo. A pokud bych měl hovořit za naši kancelář. Dá se říct, lídra trhu, vlastně v rámci realitního zprostředkování. Tak my v rámci těch prvních pěti měsíců evidujeme nárůst zhruba o čtvrtinu oproti roku 2023. A dá se říct, že teď ty obraty a počty prodaných nemovitostí kopírují v podstatě ten velmi úspěšný rok 2021.
moderátorka
——————–
A o jaké byty je teď největší zájem? Taky to kopíruje ten rok 2021?
Jan Hrubý, generální ředitel, RE/MAX
——————–
Ono v podstatě dá se říct, že ty trendy se nemění nějak drasticky. Pořád takovým bestsellerem v rámci nemovitostního trhu je byt 2+kk, střední velikosti, který je i v kontextu pořizovací ceny výrazně lépe dostupnější než byty 3+kk a 4+kk a podobně. Takže tam zásadní změny nejsou. To, co se samozřejmě mění, tak je ten pohled těch klientů na to, jakou částku jsou ochotni za nemovitost zaplatit. A to vlastně padlo i v té vaší reportáži před naším rozhovorem, kdy jste zmiňovali jako příklad město Kladno. A dá se říct, že spousta lidí volí tu variantu, řekněme, delšího dojíždění do zaměstnání. Sází na to, že z dlouhodobého hlediska se bude zlepšovat infrastruktura těch měst. Bude se zlepšovat doprava a spoj třeba do Prahy. Takže dá se říct, že i ten trend vlastně v počtu nově postavených nemovitostí potvrzuje to, že lidé Prahu už nepreferují tak jako před 10 lety. A raději volí třeba Středočeský kraj.
moderátorka
——————–
Sazby hypoték ale oproti předchozím měsícům zpomalily. Když si teď někdo chce pořídit nemovitost, jak má vlastně postupovat? Má čekat třeba ještě na lepší sazby. Na druhé straně, co to pak udělá s cenou nemovitostí, jaký tam čekat vývoj?
Jan Hrubý, generální ředitel, RE/MAX
——————–
On úplně neexistuje univerzální návod na to, jak se chovat v dané situaci. Je třeba velmi bedlivě sledovat vývoj cen nemovitosti, který je z našeho pohledu tím zásadním faktorem, který by měl stát za rozhodnutím, zda-li nemovitost pořídit nebo ne. A fakt je takový, že ta doba, kdy obecně klesaly ceny nemovitostí, je nyní již za námi. A pokud se podíváme na vývoj cen nemovitostí v České republice, tak se dá říct, že jsme opět na vzestupu. Úrokové sazby jsou samozřejmě pro klienty, kteří kupují nemovitost naprosto zásadním faktorem, který velmi často je tím jazýčkem na vahách, zda-li pořídit nebo nepořídit. Ale jak opakujeme a opakují naši makléři, se kterými se radí ti klienti. Tak naprosto klíčová je kalkulace, která zohlední samozřejmě možnosti klientů, zohlední cenu nemovitosti, její pravděpodobný vývoj. A stejně tak přistoupí i k aktuální sazbě hypotečních sazeb a predikovanému vývoji. Jinými slovy, ono se velmi často říká, že je lepší kupovat nemovitost s vyšší úrokovou sazbou, ale s nižší cenou. Takže myslím si, že ti, kteří o koupi uvažují, tak by neměli dlouho čekat, protože ty trendy jasně ukazují to, že ten růst cen nemovitostí v žádném případě nekončí. Pokud se budeme bavit o dlouhodobém výhledu a vývoji, tak lze předpokládat, že ty ceny porostou ještě výrazněji.
moderátorka
——————–
Co nájemní bydlení, jak si vede dostupnost, cena?
Jan Hrubý, generální ředitel, RE/MAX
——————–
Ty trendy, řekněme, zvyšujících se nákladů, zvyšující se cenové hladiny se logicky propisují, i když s určitým zpožděním i do nájmu. A dá se říct, že obzvlášť ve velkých městech, jako je Praha a Brno, tak je ta situace na nájemním trhu relativně napjatá. Ty rostoucí ceny nemovitostí samozřejmě vedou logicky potom k vyšší poptávce po nájemním bydlení. A dá se říct, že ta nabídka těch bytů v těch velkých městech je svým způsobem dost limitovaná. Takže řekl bych, že tam ta situace je složitější. Jiná situace je potom v menších městech, kde ten růst nájmů není tak, řekněme, rychlý a dramatický. A i dostupnost toho bydlení je vyšší než právě v Praze, Brně a jiných velkých městech.
moderátorka
——————–
Říká Jan Hrubý. Já vám za to děkuju, hezký zbytek večera. Hezký večer i vám, děkuji za pozvání.
Zuzana Freitas Lopesová a Marie Pošarová zůstávají stále ve studiu, díky za to. Další novinka, která by měla platit, snadnější výpověď z nájmu bytu. Myslíte si, že by to mohlo zlepšit situaci na trhu s bydlením?
Zuzana Freitas Lopesová, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí /Piráti/
——————–
Já to trošičku poopravím. Ona to není výpověď z nájmu bytu. Je to vyklízecí příkaz. To znamená, že v případech, kdy dnes je velice obtížné a zdlouhavé vystěhovat nájemníka z bytu, pokud je v situaci, kdy už ztratil právní titul k užívání toho bytu. Může to být případně neplatiče, ukončená smlouva. Nelze se s ním domluvit. Tak dnes často to řeší soudy velmi zdlouhavě. Trvá to měsíce i roky. A my si od toho opatření slibujeme, že to vyklizení půjde rychleji, protože nebude nutné jít k soudu. Je to podobné jako platební příkaz.
moderátorka
——————–
Čekáte, že právě tohle zlepší alespoň částečně dostupnost bytů?
Marie Pošarová,
Myslíte tu výpověď nebo?
moderátorka
——————–
Respektive vyklizení.
Marie Pošarová, členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, PS /SPD/
——————–
Vyklizení. Tak samozřejmě můžou se nějaké ty byty uvolnit, ale neřeší to. Protože ten člověk zase bude muset jít někam jinam. Nemůžeme ho přece nechat jako na ulici, jo. Takže zase z jednoho místa se prostě stěhovat někam jinam. Každopádně, co tady předtím bylo vlastně řečeno, tak ohledně těch hypoték my jsme navrhovali zvýšení vlastně výhodných půjček na bydlení, co byl vlastně dotační titul SVPI. A bohužel prostě tento dotační titul, který byl hojně využíván, tak byl zrušen. Což já jako zrovna této vládě vyčítám, protože prostě řeknu tento dotační titul, o něj byl prostě velký zájem.
moderátorka
——————–
My jsme taky slyšeli v tom předchozím rozhovoru, že se trendy mění tím směrem, že zkrátka lidé ne tak, jak před 10 lety vyhledávají bydlení v Praze. Respektive třeba koupi bytu, ale že se stěhují někam do Prahy nebo respektive za Prahu. Je podle vás dostatečně připravená infrastruktura pro situaci, že tento trend stěhování za Prahu bude ještě sílit dojíždění? Vždyť už teď ráno jsme svědky různých kolon.
Marie Pošarová,
Není to jenom problém, že se lidé stěhují do toho Středočeského kraje. Ale problém bude nastávat i tady v Praze, protože když si vezmeme, kolik se tady staví teďko bytů, tak lidé vlastně používají auta. A tady je prostě nedostatek parkovacích míst. A mě by zajímalo spíš, jestli tohle vlastně vůbec tady v Praze řeší, jestli to stát řeší, protože když si vezmeme, tak je to opravdu umění tady v Praze zaparkovat.
moderátorka
——————–
Jak se připravuje infrastruktura pro případ, že stále více lidí bude za prací do Prahy dojíždět?
Zuzana Freitas Lopesová,
Tak Praha je evropská metropole. Co by metropole logicky přitahuje větší množství obyvatel. Lidé se sem stěhují za prací, za studiem, za příležitostmi. A pokud toto chceme, toto nezastavíme, to se dít bude. Ale můžeme pomoct tomu, aby ty příležitosti byly i jinde. Tudíž to, co by se mělo dít, tak by měla být jednak podpora investičních příležitostí nebo pracovních příležitostí mimo Prahu v jiných centrech. Dále podpora dopravy vysokorychlostní, takzvané vrtky, které by umožnily rychlejší spojení přirozených center. A co se týče samotné Prahy, tak tam bych chtěla zareagovat na to parkování. Ono je naprosto běžné, že ve velkých metropolích je tlak na to využívat více městskou hromadnou dopravu. My máme to štěstí, že máme jednu z nejlépe organizovaných městských sítí městské hromadné dopravy. Oproti některým jiným metropolím, tak doprava je tady opravdu funkční. A ta naše, to ten náš zvyk jezdit všude autem, je možná někdy spíš pohodlnost. Ale skutečně ten tlak na využití městské hromadné dopravy by měl být, myslím, i ze strany státu větší.
Marie Pošarová,
Já bych k tomu jenom dodala. Ono, když je mladá rodina, má třeba dvě děti, tak samozřejmě a každé dítě dostane prostě jinou školu, tak ono opravdu jako není prostě ve schopnostech rodičů, prostě pak je odvést i na čas. Protože, když si vezmeme, tak strávíte jenom třeba, řeknu, tři čtvrtě hodiny cesty na jednu stranu. Pak, když si vezmeme třeba půl hodiny nebo další tři čtvrtě hodiny někam jinam. Tak opravdu pak to auto kolikrát je rychlejší. Neříkám, že ve všech případech, protože samozřejmě tramvaje nebo jiné dopravní městské prostředky, samozřejmě, že jsou k dispozici. Ale teď ještě, když si vezmeme, kde ten člověk pracuje, tak říkám, je to prostě problém, no. Jako pak jezdit jenom vyloženě městskou hromadnou dopravou.
Zuzana Freitas Lopesová,
To jsem neřekla. Já jsem neřekla, že máme jezdit jenom městskou dopravou. Já jsem měla, já jsem řekla, že je u nás v dobré kvalitě a v dostatečném zasíťování. A já tím neříkám, že nemáme jezdit vůbec auty. Já naprosto chápu situaci rodin s malými dětmi a tak dále. Také jsem je měla. Ale prostě těch situací, kdy je to využito zbytečně. Ruku na srdce, je dost.
, moderátorka
——————–
Tak dámy, děkuju vám za diskuzi. Zuzana Freitas Lopesová, za Piráty, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí. Díky, že jste dorazila.
Přidejte odpověď