V Česku je víc než 1,5 milionu lidí ohrožených bytovou nouzí  

Radiožurnál – Ozvěny dne

V Česku je víc než 1,5, milionu lidí ohrožených bytovou nouzí. Pomoci by jim měl zákon o podpoře bydlení, který včera schválila vláda. Podle ministerstva pro místní rozvoj se zaměřuje hlavně na rodiny s dětmi a seniory. Zákon počítá se vznikem poradenských míst dobrovolného systému garancí pro soukromé majitele bytů a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Vláda současně schválila pozměňovací návrh, který má umožnit pronajímatelům jednodušší vystěhování problémových nájemníků. Podrobnosti si řekneme s Danielem Hůlem z organizace Člověk v tísni. Dobrý den.
Může podle vás ten zákon tak, jak je teď připravený, opravdu pomoci omezit třeba lidí v azylových domech nebo seniorů v ubytovnách?

Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství Člověka v tísni
——————–
Já doufám, že ano. V Česku máme prostě poměrně velký problém v tom, že po revoluci v devadesátých letech byl zprivatizován vlastně takřka veškerý obecní bytový fond do rukou jednotlivců, což má ten efekt, že obecně platí ekonomická teorie o averzi k riziku, kdy čím je menší subjekt, tím má větší averzi k riziku. A v Česku máme vlastně ohromné množství bytů vlastněných jednotlivci, kteří mají 1,2 byty, třeba si ho drží pro děti a podobně, a tito lidé mají poměrně velkou tu averzi k riziku, to znamená, oni se bojí pronajmout ten byt někomu, kdo může představovat problém se splácením. Zároveň v Česku máme opravdu úplně nemravně dlouhou dobu vyklizení bytu, pokud ten nájemník přestane platit. Zatímco v Německu, v Dánsku, Holandsku vyklizení bytu neplatícího nájemníka trvá řádově týdny, tak v Česku obvyklá doba exekučního vyklizení jsou třeba 2,5 roku a veškerý ty náklady potom samozřejmě musí nést ten pronajímatel, exekutora si musí najmout, musí zaplatit zálohu ve výši mnoha desítek tisíc korun. A toto je potřeba také změnit právě proto, abychom snížili strach a obavu těch pronajímatelů poskytnout ten byt a aby měli víru v to, že když ten člověk přestane být schopen platit, tak řádově v horizontu maximálně několika měsíců ten byt bude volný. A to si myslím, že je důležitý komplex vlastně spolu s těmi nástroji, který ten zákon uvádí a o kterých byste mluvila.

moderátorka
——————–
Jak jsem pochopila, tak ten strach z pronajímání prázdných bytů by měla snížit tzv. garance, tedy garantovaný byt. Co to vlastně znamená?

Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství Člověka v tísni
——————–
Ano, to je tady to zaměřené vyloženě jakoby na cílenou skupinu zranitelných osob. Pokud soukromník nebo obec pronajme takové cílové skupině byt a selže to, tak potom vlastně budou hrazeny různé garance v podobě třeba kaucí atd. to znamená, že se snaha je vlastně nenařizovat soukromníkům, pronajímat ten byt a myslím, že to je správná cesta, ale vlastně spíš snižovat tu jejich obavu, ale jak jsem říkal, to samo o sobě nestačí. Myslím si, že hodně důležité bude dotáhnout tu změnu tak, aby fungovalo i to rychlejší vyklizení, protože ten náklad spojený s tím, že mám byt, který nejsem schopen 2, 3 roky de facto pronajímat a nic z něj nemám.

, moderátorka
——————–
Navíc bývá zničený.

Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství Člověka v tísni
——————–
A bývá zničený, tak ty náklady potom jsou s tím samozřejmě velké, ale myslím si, že to, co je fakt důležité, je, že ten zákon zavádí centra podpory bydlení, která budou regionální na úrovni obcí s rozšířenou působností, to znamená, řádově jích bude kolem 200 a tady bude nabízeno poradenství jak těm lidem v té bytové nouzi, tak i těm pronajímatelům, kteří byt chtějí pronajmout nebo potřebují pomoc.

, moderátorka
——————–
Na to jsem se právě chtěla zeptat. Oni často ty pronájmy jsou pro nízkopříjmové obyvatele navíc drahé, tak, jak tohle můžou odstranit třeba právě ta poradenská místa, to asi nemohou?

Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství Člověka v tísni
——————–
Ne, ta cena je daná právě tou nedostupností toho bydlení, proto vlastně paradoxně ti chudí lidé bydlí v mnohem horších podmínkách na ubytovnách a na těch ubytovnách platí mnohem víc, než platí střední třída za nájem v mnohem kvalitnějším bydlení. Tady určitě je potřeba si ale jenom říct, že my nutně potřebujeme, a to je role MPSV, navýšit objem azylovýho bydlení pro ty nejzranitelnější skupiny, který opravdu nejsou schopni ten nájem platit.

, moderátorka
——————–
To ovšem tento zákon, nevyřeší.

Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství Člověka v tísni
——————–
To tento zákon neřeší, ale ten zákon vlastně bude účinný až za rok, to znamená, ten čas na to, o tomto vlastně jakoby toto řešit pořád tady je a myslím si, že to je úloha MPSV posilovat sociální služby právě poskytující tento typ bydlení, protože ti nájemníci, které budou ti pronajímatelé vystěhovávat, tak musí mít nějakou možnost alespoň nouzového bydlení a v tuto chvíli za to platí ohromné peníze na ubytovnách a my skrze sociální dávky.

, moderátorka
——————–
Kolik by tenhle zákon mohl tedy do toho systému přinést podle vás nebo spočítal někdo, kolik by mohl přinést volných bytů nebo kolik by lidí mohlo přijít tedy k pronajímanému bytu?

Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství Člověka v tísni
——————–
Tahle ta čísla, já nevím, a obecně jsou špatně dostupná, protože ta čísla, která jsou evidovaná ze sčítání lidu domů a bytů, tak sice ukazují, že tady máme poměrně velkou část bytového fondu drženého volně, ale zároveň některý ten bytový fond je koupen a ve vlastnictví zahraničních vlastníků a vzhledem k tomu, když se podíváme, jakým způsobem rostou ceny bytů, tak se vyplatí už jenom to mít ten byt koupený na investici a nepronajímat ho, protože to pronajímání přináší jiná rizika, takže určitě nelze očekávat, že se na tento trh díky takovýmto podpůrným opatřením dostane veškerý, ani většina nebo významná většina toho volného bytového fondu, ale řádově určitě desítky tisíc bytů by se do toho systému dostat snad mohli.

, moderátorka
——————–
Tento zákon má pomoct lidem v, takzvaně v bytové nouzi. Co to ale vlastně znamená? Ono se v bytové nouzi může třeba cítit pomalu každý mladý člověk v Praze a v Brně?

Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství Člověka v tísni
——————–
No, ono když se tak na to podíváme, tak řádově v nájemním bydlení bydlí necelé 2 miliony lidí a zhruba, říkali jste to v té reportáži, zhruba 1,6 milionů lidí, kteří bydlí v nájmu, tak jsou ohroženi tou bytovou nouzí. Je to samozřejmě do značné míry subjektivní, je to také posíleno tím, co jsme zažili v posledních dvou letech, kdy je extrémní zdražování hlavně energií, vedlo k opravdu velkému ohrožení i lidí, kteří dlouhodobě nikdy problém s placením nájmu a hlavně služeb neměli a teď se najednou dostali na hranici, že museli začít čerpat třeba příspěvek na bydlení, podporu ze strany státu. Takže tady jakoby vlastně ta situace, a zvlášť, jak to říkáte, ve velkých městech, je opravdu kritická. Ostatně běžně vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří jsou singl, ještě nezaložili rodinu nebo partnerský vztah, tak běžně žijí ve spolubydlení, protože prostě si nemohou dovolit bydlet v samostatném bytě. A ta těch příčin samozřejmě celá řada.

, moderátorka
——————–
No, a tedy jim by ten zákon mohl pomoci?

Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství Člověka v tísni
——————–
Já se obávám, že cílové skupině, která jsou zaměstnanci, lidé, kteří jsou spíš ze střední nebo nižší střední třídy, tak ten jim jako pro ně to není až tak přínosné z toho důvodu, že ty volné byty nebo tak se dostanou vůči těm ohroženějším lidem, kterým třeba může hrozit exekuce nebo mají exekuci. Tito lidé nejsou schopni najít vlastně jakoby bydlení. Těmto lidem, o kterých jsme teďko mluvili, by pomohlo masivnější výstavba a větší počet bytů na tom trhu, protože to by mohlo snížit cenu. A to jsou další faktory, které samozřejmě nemůže řešit jeden zákon ze strany MMR.

, moderátorka
——————–
Říká Daniel Hůle z organizace člověk v tísni. Děkuju, na slyšenou.