ČRo Plus – Pro a proti
Sousedské hlídání, takové rozšíření předškolní péče odsouhlasila vláda. Chce tak spolu s dalšími změnami motivovat rodiče k dřívějším návratům na pracovní trh. Může sousedské hlídání, na které by stát poskytl příspěvky, dobře fungovat a pomoct tak přetíženým mateřským školám? Jakou odbornost budou muset pečující osoby splňovat, aby byla zaručena stejná předškolní příprava jako ve školce? A bude mezi rodiči o takovou službu zájem? Mými hosty jsou Pavla Pivoňka Vaňková, poslankyně hnutí STAN, která se podílela na přípravě zákona, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku. Zdravím do Českých Budějovic.
A po telefonních linkách je naším hostem také Lenka Felcmanová, speciální pedagožka a předsedkyně neziskové organizace SOFA. Dobrý den.
Tak, paní Vaňková, jde o účinnou alternativu, teď myslím tedy konkrétně sousedské hlídání tyto malé skupinky ke stávajícím mateřským školám?
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku /STAN/
——————–
Tak je to jedna z dalších možností, jak doplnit tu paletu jak toho předškolního, tak školkového, školkové péče, tak i stávajících dětských skupin, které nám již několik let působí a poskytují péči maminkám, které se nám vracejí na trh práce. Takže je to vlastně další možnost, kterou rodiče mohou využít pro to, aby se nám mohli vracet. Je to vždy na jejich vlastním uvážení, na té volbě, jestli se vrátí před třetím rokem věku dítěte, ale aby měli tu možnost si tu péči vybrat a aby jí stát zajistil.
moderátorka
——————–
Jak právě rozšíření té palety možností vnímá Lenka Felcmanová. Je to dobrý záměr, nebo převažují ještě rizika?
Lenka FELCMANOVÁ, speciální pedagožka, SOFA
——————–
Tak asi to největší riziko, které my tam vnímáme, je to, že vlastně ty děti bude mít na starost jedna osoba, přičemž vlastně kontrola její práce, kvality i třeba toho vztahování se k dětem, a to, jakým způsobem s dětmi zachází, bude velmi obtížná. My určitě se nebráníme nějakým dalším možnostem, jak rodičům pomoci, aby se mohly vrátit na trh práce. Na druhou stranu i vlastně demografie a nízká porodnost a snižující se porodnost v posledních letech vlastně nám klade otázku, jestli vlastně další formy, které trošičku jakoby rezignují na tu kontrolu té kvality, vlastně budeme do budoucna potřebovat a jestli vlastně stávající mateřské školy a dětské skupiny vlastně už nejsou dostatečnou podporou.
moderátorka
——————–
Tak to je otázka na paní poslankyni, jestli skutečně není rizikový faktor, že to bude pouze jedna osoba, to za prvé, a za další, jestli touto cestou nerezignujeme přece jenom na určitou kontrolu kvality předškolního vzdělávání?
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ,
——————–
Tak já určitě nemůžu souhlasit s tím, a, ano, teď se nám demografický vývoj nějak vyvíjí, ty čísla nejsou radostná, ale my musíme těch opatření a těch možností mít více, aby když se znovu nám porodnost zvedne, tak abysme se nedostávali do situace, že opravdu nebudou mít ti rodiče kam to dítě umístit a nebude jim ta péče zajištěna. Toto sousedské hlídání nebo sousedská dětská skupina je určena především pro děti do 3 let věku. A tam, jak dobře víme a kdo měl malé děti, tak jistě se s tím setkal, tak školky primárně berou od 3 let věku, a to ještě od 3 let v září příslušného školního roku, takže já si nemyslím, že by to byla nadbytečná varianta, ale samozřejmě bude vždycky záležet na rodiči, co si vybere.
moderátorka
——————–
Dobře. A jestli, prosím, můžete k těm obavám ohledně toho, že tady bude pouze jedna pečující osoba, která bude tedy dohlížet na dětskou skupinu v rámci sousedského hlídání?
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ,
Ano, to tak bude. Samozřejmě jsou tam rizika, pokud onemocní a tak dále, nebude to jakákoliv osoba, ale bude muset mít určitou odbornou kvalifikaci, bude si jí muset i v průběhu roku doplňovat, bude muset mít základy zdravovědy nebo první pomoci. Ty profese, které musí splňovat, nebo které budou moct přicházet právě na tu pozici hlídačky nebo hlídače, tak jsou přesně vyspecifikovány v zákoně. Kdyby někdo z posluchačů měl zájem se s nimi podrobněji seznámit, tak je to výborně popsáno na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.
moderátorka
——————–
Ale takhle do éteru bychom mohli říct, že je tam potřeba nějaké minimum pedagogického vzdělání, je to tak?
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ,
Je tam hlavně zdravotnické vzdělání, jak všeobecné sestry, tak chůvy, pracovníci ve zdravotnictví, ale i třeba učitelé mateřských škol, učitelé prvního stupně základní školy, asistenti pedagoga, takže těch profesí je tam celá řada, ze zdravotní a vzdělávací oblasti.
moderátorka
——————–
Ještě to doprobereme, ale zajímá mě pohled Lenky Felcmanové, když jste mluvila o té jedné pečující osobě, tak i teď přece v dětské skupině, je-li současně přítomno nejvýše 6 , tak je tu jedna pečující osoba nebo možnost té jedné pečující osoby, tak pokud ty sousedské skupinky by byly pouze čtyřčlenné, jak se to předpokládá, nestačí přece jen ta jedna osoba?
Lenka FELCMANOVÁ,
No, v principu vždycky vlastně, když s těmi dětmi je jenom jedna osoba, tak je to jakoby určité riziko, jednak prostě zdravotního stavu, že třeba může nastat nějaká náhlá zdravotní indispozice a jednak, že tam vlastně nejsou ty další dospělé oči, které by třeba sledovaly zacházení s těmi dětmi. Já určitě nechci vzbuzovat nějakou obavu, že ti lidé, kteří se do této profese pustí, jako jdou do toho z principu, že by chtěli dětem ubližovat, ale vlastně my se musíme dívat na nějakou jakoby možnost kontroly kvality těch jednotlivých subjektů. V mateřských školách, vlastně ty požadavky vlastně na ty pracující jsou úplně nejvyšší, co se týká právě i kontroly teda kvality, kterou zajišťuje Česká školní inspekce a další vlastně jevy, které, a pojistky, které vlastně zaručují, že s těmi dětmi je dobře nakládáno, že jsou dobře a adekvátně rozvíjeny s ohledem na věk. To portfolio, samozřejmě je dobře, že vlastně je stanovené nějaké vzdělání těch osob, které do té profese toho sousedského hlídání budou vstupovat. To průběžné vzdělání je stanoveno na 4 hodiny ročně. My jsme v našem připomínkovém návrhu žádali jakoby větší hodinovou dotaci toho rozšiřujícího vzdělávání právě s ohledem na to, že ti lidé tam budou sami, budou muset vlastně čelit různým situacím, třeba krizovým a jiným a že by bylo vhodné vlastně je aspoň podpořit tím, že teda budou mít nějaké rozsáhlejší vzdělávání. A zajímaly mě také vlastně ty kontrolní mechanismy, vím, že vlastně v tom původním návrhu zákona se zvažovalo, že by krajský úřad vykonával ty kontroly, tak to by mě samotnou zajímalo, jak teďka to vypadá ohledně nějakých kontrolních mechanismů té kvality.
moderátorka
——————–
Zeptáme se. Zatím diskutujeme s Lenkou Felcmanovou, speciální pedagožku, o předsedkyní neziskové organizace SOFA, také s Pavlou Pivoňka Vaňkovou, poslankyní hnutí STAN. Paní poslankyně, tak jaké jasné pojistky u sousedského hlídání existují, jsou v zákoně, které budou prevencí, aby s dětmi nebylo špatně zacházeno?
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ,
Tak ta prevence bude vycházet z kontrolních mechanismů, které budou nastaveny na úřadech práce, tam budou muset pracovníci zkontrolovat jak to prostředí, kde děti budou trávit to hlídání, to znamená, aby tam byla dodržena základní bezpečnost a hygienické podmínky, tak samozřejmě v případě, že by docházelo k nějakému pochybení, tak budou kontrolovat i ten výkon té péče.
moderátorka
——————–
A jak přijdou na to, že dochází k určitému pochybení, pokud tu nebudou nějaké kontinuální kontroly?
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ,
Já sama mám 3 děti, a to nejmladší, protože jsem nastupovala do práce v roce a půl jeho, jsem si nechávala hlídat chůvou. A já předpokládám, že když si rodiče vyberou to sousedské hlídání, takže opravdu si vyberou i prostor a hlídače, u kterého si ověří, zda bude vykonávat tu péči jako v souladu s nějakým jejich vnitřním nastavením a přáním. Takže já bych ten kontrolní mechanismus úplně neházela na stát a na úřady, ale primárně jako rodič musím říct, že by mě zajímalo, jak ten hlídač bude to moje dítě opečovávat a jak tu péči vlastně poskytne. Já mám tady z toho trošku pocit, že moje paní kolegyně se snaží na tom nacházet věci nebo rizika, která by se mohla stát, ale my si musíme uvědomit, že to je vlastně velmi prospěšná věc, která běžně funguje i v zahraničí. Ta inspirace pocházela z Německa, z Rakouska, kde funguje Tagesmutter a i u nás vlastně už teď je, že se maminky mezi s sebou domluví a aby se mohly aspoň částečně vrátit na trh práce a neztratily kontakt se zaměstnáním, tak už si také vzájemně hlídají. A tady to bude ještě s podporou státu. Takže já si myslím, že to je věc dobrá.
moderátorka
——————–
Lenka Felcmanová, obracím se právě na ní, pokud máte obavu z toho, že by třeba mohlo hrozit nějaké špatné zacházení s dětmi v rámci sousedského hlídání, tak to, o čem mluví Pavla Pivoňka Vaňková, že předně tedy je tu asi nějaká zodpovědnost rodičů, kteří si tu danou hlídačku/hlídače vyberou. A jak to vnímáte?
Lenka FELCMANOVÁ, speciální pedagožka, SOFA
——————–
Tak já jsem samozřejmě taky, když jsem měla mladší dceru ve věku roku a půl, tak jsem občas taky se domluvila s kamarádkou, které jsem důvěřovala, že mi jí ohlídala, když jsem se vracela postupně do práce. Ale my si musíme říct, jako co jsou jakoby ty příklady dobré praxe a zkušenosti jednotlivců a co je systém? A my bychom v systému měli zajistit co nejvyšší možnou ochranu dětí. A tady máme opravdu jako legitimní otázku, když ty úřady práce vlastně budou zjišťovat tedy nějaké standardy kvality jenom před zahájení té služby a pak de facto až na základě tedy nějakého podnětu, to znamená, že už těm dětem se něco špatného děje, tak ty kontrolní mechanismy nepovažujeme s ohledem na hájení nejlepšího zájmu dětí za adekvátní. Já se ještě vrátím k tomu, že vlastně paní poslankyně pořád přemýšlí o tom, že by se to týkalo dětí jenom do 3 let, ale vlastně ten návrh to umožňuje až pro děti do nástupu vlastně povinné školní docházky. A tam si musíme klást velkou otázku, už teď máme 20 % vlastně odkladových dětí, a je to velký problém, vlastně ta připravenost adekvátní vlastně v té předškolní přípravě, zda vlastně v této formě služby bude zajištěna adekvátní příprava dětí k povinné školní docházce, zda bude prováděna pravidelná pedagogická diagnostika, která je standardem v těch mateřských školách. Já určitě rozumím té potřebě vlastně rozšířit to portfolio směrem k těm dětem do 3 let, ale jako velmi rizikové s ohledem na kvalitu a na nějakou jakoby i rovné příležitosti těch dětí směrem k nějaké kvalitní předškolní přípravě, to vnímáme vlastně směrem k těm dětem, které vlastně jsou starší 3 let a tam se domnívám, že zejména i s ohledem právě na tu demografii, tak ty kapacity těch mateřských škol vlastně postupně se budou uvolňovat, už koneckonců ministerstvo školství teď vlastně vyzývá obce, protože v některých těch regionech vlastně už nastává ten odliv dětí z mateřských školek, aby ty kapacity udržovaly, tak jenom zase je důležité na úrovni státu se dívat na to řízení nějakých, nějakého fungování těch služeb pro ty děti v tom předškolním věku, to znamená do 6 let nějak koncepčně a aby ty zdroje byly adekvátně alokovány a zejména tam, kde je ta kvalita jakoby nejvyšší.
moderátorka
——————–
Čili v tom sousedském hlídání je tam i ten rok, který se týká povinného předškolního vzdělávání?
Lenka FELCMANOVÁ,
Já se domnívám, že je to jakoby omezeno věkem, takže je to varianta pravděpodobně pro tu individuální formu. Samozřejmě jako primárně ty děti by měly nastoupit v těch 5 letech do mateřské školy, ale rodiče mají možnost žádat o tu individuální formu plnění té povinné předškolní docházky. Teď se hodně diskutuje právě o tom v souvislosti s těmi nadměrnými odklady, ale s celkově sníženou připraveností vlastně ke školní docházce, zda a jak ještě třeba neprodloužit to povinné předškolní vzdělávání, zatím jsou to teda nějaké základní diskuze, tak to jsou všecko věci, které vlastně musí být brány v kontextu. A já si nejsem úplně jistá, jak intenzivní diskuze mezi MPSV a MŠMT v této oblasti je.
moderátorka
——————–
Děkuji za to doplnění. Hned několik věcí. Tak tedy, prosím, paní poslankyně, jestli byste mohla reagovat na to, jestli se tu nesníží úroveň předškolního vzdělávání právě tím sousedským hlídáním, kde asi nebude nějak kontrolována profesní průprava těch hlídačů, jestli skutečně dokážou potom dovést děti až tedy k tomu školnímu vzdělávání, tak jenom nejprve k tomuto.
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku /STAN/
——————–
Určitě. Já teda musím říct, že v tomto se ještě bude dále diskutovat, protože my za Starosty jsme právě rozporovali ten věk těch dětí předškoláků, kteří by byli v těch sousedských skupinách a spíš jsme podporovali to, aby ten věk byl nastaven nebo zastropován na tom nižším předškolním věku.
moderátorka
——————–
To znamená?
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ,
Co se týká těch sousedských dětských skupin.
moderátorka
——————–
To znamená do 4 let nebo…?
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ,
Do 5 let a potom, aby děti přecházely teda do školky, což se vlastně netýká jenom toho, aby měly nějakou průpravu pedagogickou, vzdělanostní, ale i socializační v těch kolektivech větších, protože to sousedské hlídání, a to jsme tedy ještě neřekli, je do maximálně 4 dětí v té jedné skupině, takže je to opravdu mikroskupinka.
moderátorka
——————–
Čili ten věk bude ještě diskutován, řekněme, v Poslanecké sněmovně v rámci schvalování té novely?
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ,
Ano. Celý ten návrh té novely bude ještě velmi diskutován. Myslím si, že se k tomu budou vyjadřovat všechny poslanecké kluby a ještě to může doznát nějakých změn, protože teď to bylo schváleno v této podobě na vládě a jakmile se to dostane do sněmovny, očekáváme, že v průběhu měsíce to budeme mít v prvním čtení, tak pak je ještě velký prostor do druhého, třetího čtení, kdy se mohou dávat pozměňovací návrhy, které právě třeba ten věk ještě budou upravovat.
moderátorka
——————–
Dobře. Další věc, kterou zmínila Lenka Felcmanová, a to právě, co se týká demografie, tak je pravdou, že nyní tedy není dost míst v tom předškolním vzdělávání ve školkách, ale podle ministerstva práce a sociálních věcí nás čeká během pár let úbytek dětí ve školkách, zároveň je tu ten apel státu, aby si obce držely ta místa. Tak neděje se to teď trochu nekomplementárně, řekněme, ne v tom, ne v tom komplexu, že tady budeme podporovat sousedské hlídání, ale zároveň třeba potom budou prázdné školky.
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku /STAN/
——————–
Tak to si úplně nemyslím, protože ta situace je, když si vezmete regionálně různě intenzivní v demografii, typicky Praha a prstenec kolem Prahy, Středočeský kraj, tak tam ty kapacity opravdu jsou velmi malé, dochází k tomu, že děti se nedostávají do školek, ale potom ani do základních škol a stát to musí řešit, takže tam si myslím, že to pro ně bude velká úleva, že budou si moci rodiče vybrat právě toto sousedské hlídání. Navíc byla zákonem snížená rodičovská dovolená do 3 let věku dítěte, takže tato novela ještě přináší to, že zřizovatelé, samosprávy budou muset přijímat do školek děti, které dosáhly 3 let věku v tom kalendářním roce, ne už od toho školního roku, jako to bylo v minulosti, takže to vlastně zase bude nárok na tu kapacitu, tak si myslím, a vlastně demografie se nám vyvíjí ve vlnách, takže teď se může zdát, že dětí nám bude ubývat, ale za pár let to může být naopak. A pokud tady budeme již zákonně mít tento prodiskutovaný a schválený institut, tak to může být něco, co nám vlastně pomůže zase v těch chvílích, kdy budeme mít dětí hodně.
moderátorka
——————–
Paní Felcmanová, není to logický argument, to znamená, že právě sousedské hlídání může být velmi flexibilní možností, jakým způsobem reagovat na ty různé populační vlny, úbytek dětí ve školkách, jejich přetlak následný.
Lenka FELCMANOVÁ, speciální pedagožka, SOFA
——————–
Já obecně se domnívám, že vlastně jako, ta možnost, vznik a podpora i finanční dětských skupin, tak jak jsou v tom současném nastavení zákona, je dostačující, pakliže by byly adekvátně využívány. Vím, že ani ty prostředky vlastně na ty dětské skupiny nejsou využívány tak, jak by mohly, třeba z těch evropských projektů, takže to jsou zase nějaké signály, že třeba ani ty existující nástroje už nevyužíváme dostatečně. Z tohohle důvodu se úplně nedomnívám, že je tady nějaká akutní potřebnost toho institutu sousedského hlídání, jakkoliv rozumím tomu, že je to podobně jako dětské skupiny, jakoby účinný flexibilní nástroj k tomu, jak dopomoci v těch územích, kde vlastně ty kapacity v těch mateřských školách nejsou, nebo vlastně jsou tam nějaké i třeba obtíže v tom, jak je třeba rozšiřovat, že i třeba zájem obce je, ale prostě nemá už tam tu budovu, nemá prostě prostorové možnosti, jak ty služby rozšířit. Takže já se domnívám, že vlastně ty služby, které teď máme, což jsou dětské skupiny a mateřské školy, vlastně jsou v tento okamžik dostačující, pakliže by byly vlastně adekvátně využívány. A i co se týká čerpání těch finančních zdrojů, tak se zdá, že zatím vlastně ten potenciál těch dětských skupin není využíván tak, jak třeba bylo předpokládáno i v souvislosti třeba nastavením těch evropských zdrojů.
moderátorka
——————–
Jak jste si, paní poslankyně, analyzovaly potenciální zájem rodičů právě o sousedské hlídání, pokud Lenka Felcmanová mluví o tom, že ani ty současné dětské skupiny nejsou dostatečně využívány, nevyčerpávají ten potenciál těch finančních zdrojů?
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ,
Tak my máme ohlasy od rodičů a opravdu z některých území, že ta kapacita je nedostačující a že nemají kam ty děti opravdu na tu péči umístit. Ale jak jsme si analyzovali, probíhá teď pilotní projekt, který se dělá v Kraji Vysočina, kde jsou tedy do toho zapojeni potencionální hlídači/hlídačky, kteří vlastně nám potom dávají tu zpětnou vazbu, jak se jim daří. Teď jsme ve fázi, kdy se zjišťuje, jak ta dětská skupina funguje, v jakém domácím prostředí se realizuje a potom z toho samozřejmě bude připravená komplexní metodika, která bude navázána na ty zkušenosti, které jsme v tom pilotním ověřování získali. Tak jestli takhle stačí ta odpověď.
moderátorka
——————–
Zeptám se právě Lenky Felcmanové na tu zkušenost s podobnými řešeními, protože nejen tedy pilotní projekt na Vysočině, ale paní poslankyně mluvila o tom, že se inspirovali v zahraničí, například v Německu, v Rakousku tamní tagesvater nebo tagesmutter nefungují podle vás dobře.
Lenka FELCMANOVÁ,
Já si určitě netroufám říct, že by nefungovaly. My máme třeba zase zkušenosti jakoby obecně nebo takových těch případů právě, kdy s těmi dětmi nebylo dobře zacházeno, spíš vlastně ze Spojených států, takže já si netroufám hodnotit, protože neznám ten právní rámec, i právě třeba ty kontrolní mechanismy, nějaké nároky na vzdělání těch lidí a tak dál, takže já určitě nezpochybňuju, že v některých kontextech ta služba může fungovat, jenom vlastně si klademe otázku, zda v současné době v České republice vlastně to rozšíření služeb tímto směrem potřebné je, i s ohledem na to, že tu vlastně nějakou možnost vlastně zřizování právě už těch dětských skupin máme, legislativně je ukotvena. Myslím si, že vlastně by bylo dobré zase třeba udělat nějaké společné vyhodnocení, ministerstvo práce, ministerstvo školství v tom, jak ty kapacity vlastně fungují, jak jsou komplementární, udělat si nějaký takový společný screening toho, jak a kde jsou ty služby využívané. Co se týká toho pilotu, tak určitě je vždycky dobré vlastně ty piloty dělat vlastně ještě před tím přijetím té legislativy, aby právě některé ty obtíže, které se v tom pilotu třeba ukážou, anebo naopak vlastně ty dobré praxe a zkušenosti do té legislativy promítnou. Takže…
moderátorka
——————–
To se bude dít ještě v dolní komoře parlamentu, asi, jak mluvila paní poslankyně, že je tu prostor pro řadu změn.
Lenka FELCMANOVÁ,
Ano. Ale vlastně vždycky je fajn tu legislativu připravovat na základě pilotáže. To znamená, když se něco odpilotuje, tak potom se to vlastně překlápí do legislativy, abychom přesně už jakoby věděli, jak to funguje, teď to půjde, vlastně ta informace už v průběhu toho legislativního procesu, věřím, že bude pořád ještě možnost vlastně na ty informace…
moderátorka
——————–
Lenka Felcmanová…
Lenka FELCMANOVÁ,
…k té metodické podpoře, jak říkala paní poslankyně, ale třeba i v rámci té legislativní úpravy.
moderátorka
——————–
Lenka Felcmanová, speciální pedagožka, předsedkyně neziskové organizace SOFA. Děkuju vám. Na shledanou. A do Českých Budějovic zdravím Pavlu Pivoňka Vaňkovou, poslankyni hnutí STAN. Na shledanou.
Přidejte odpověď