ČT 24 – 90′ ČT24
Lidi, kterým je dnes 25 let, půjdou podle vládního návrhu důchodové reformy do penze v 70. Třicátníci v 69. Nově to vypočetla Česká demografická společnost. Vicepremiér Jurečka zatím o stanovení věkového stropu pro odchod do důchodu neuvažuje.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
To je to, co by možná na první pohled bylo jednoduché a je daleko jednodušší třeba pro mě v této situaci. Na druhou vlastně by to nebylo férové vůči všem těm jinak budoucím generacím, ale i vůči těm budoucím vládám.
Tomáš Fiala, demograf, člen hlavního výboru České demografické společnosti
——————–
Vychází to pro generaci 2000 podle aktuální prognózy, že by ten důchodový věk mohl být 70 let a tři měsíce. A přitom by důchod pobírali o zhruba o pět měsíců méně než generace narozených 65, která půjde do důchodu v 65.
moderátor
——————–
Podrobnější komentář. Hosty ve studiu jsou Vladimíra Dvořáková, politoložka, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií z Českého vysokého učení technického v Praze. Dobrý večer vám přeju.
A naším dalším hostem je Martin Čaban, komentátor Seznam Zpráv, i vám přeju dobrý večer.
Tak čeká nás další bouřlivé jednání ve sněmovně, další dlouhé projevy, další možná obstrukce. Je tu ještě něco, co voliči ocení, co se politickým stranám vyplatí?
Vladimíra Dvořáková, politoložka, ředitelka, Masarykův ústav vyšších studií
——————–
Těžko říci. Já si myslím, že samozřejmě nějaké obstrukce budou, i když je tam určitá příprava na to, aby se třeba nezdržovalo jednání přijímáním programů a tak dále, jak jsem pochopila. Nemyslím si, že ten návrh je skutečně příliš dobrý. Především u té důchodové reformy by bylo opravdu dobře, aby se na tom shodla jak vláda, tak opozice v těch hlavních rysech, protože každá takováhle transformace s sebou nese velké transakční náklady a pokud každá vláda bude měnit důchodovou reformu, tak to nebude moc dobře. Na druhou stranu možná současná opozice je v docela dobrém postavení, protože důchodová reforma je něco, co nikdy nebude populární. Co nikdy nebude získávat hlasy voličů. A v tuto chvíli ona vlastně může nechat tuto práci, tuto špinavou práci udělat jinou vládu. Takže je to otázka určitě tedy opozice se bude vyjadřovat silně proti. A pro mě, upřímně, řeknu, těch 70 let odchodu do důchodu, mi připadá hodně, hodně vysoko.
moderátor
——————–
Ano, to je právě jedna z těch dvou klíčových věcí, která vadí opozici. Té se nelíbí to zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu a také to budoucí snižování penzí. Je tohle něco, na čem se dala najít shoda, nebo v podstatě ty postoje jsou tak nesmiřitelné, že je to buď anebo?
Martin ČABAN, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
Tak já jsem, jak jsem ta jednání pozoroval, tak jsem v jednu chvíli měl pocit, že se našla shoda alespoň na tom principu, že je nutné s tím důchodovým věkem nějakým způsobem pohnout. To bylo potom slavném jednání u pana prezidenta. Bohužel potom se Andrej Babiš vrátil z dovolené a ukázalo se, že zvyšování věku odchodu do důchodu je pro hnutí ANO nepřijatelné a vždycky bylo. A to i v dobách, kdy jej sami jaksi prolomení toho stropu prosazovali. Takže se to trošku vrátilo zpátky do té čistě jaksi, já nechci říct politické, protože politická debata je potřeba do toho politikaření. A do toho předstírání, že vlastně ten systém je nějakým způsobem udržitelný tak, jak je nastavený, teď, když, já nevím, zvýšíme příjmy nebo zavedeme EET prostě, tak najednou bude dost peněz na důchody. Nebude. Myslel jsem si, že se našla shoda. Bohužel to vypadá, že se shoda nenašla, takže nás pravděpodobně teďka čekají ve sněmovně prostě zase dlouhé obstrukce, dlouhé projevy. To, co já nemám nic proti dlouhým projevům, ani proti obstrukcím. To, co já, mně vadí na té debatě, je, že opozice prostě nepřichází s nějakou jako alternativním řešením. Tam je problém, že ten důchodový systém má ty tři vrcholy. Ten trojúhelník, počet důchodců, výše důchodů a jaksi výše vybraného pojistného. A nemůžeme se tvářit, že nemůžeme nic dělat s žádným z těchhle vrcholů. Prostě musíme nějakým způsobem, pokud to takhle půjde dál, tak budeme za chvíli platit za ty důchody skutečně peníze, které republika reálně nemá. Takže je potřeba do něčeho zasáhnout. A opozice, bohužel vláda navrhuje zásah na některých místech do toho počtu důchodců. To znamená ten zvýšený věk odchodu do důchodu způsobí, že těch důchodců bude o něco méně. Je to jedna z možností, ale opozice nenavrhuje nic alternativního. Neříká, jestli máme platit vyšší pojistné, neříká, jestli máme vyplácet nižší důchody. Čili bohužel ta debata je asi trošku zaseklá. Já od toho, co se bude dít příští týden ve sněmovně, neočekávám žádný zásadní posun.
moderátor
——————–
Paní Dvořáková, už tady padlo slovo předstírání. Předstírala vláda, že má chuť se dohodnout s opozicí, předstírala opozice, že se má chuť dohodnout s vládou, protože my jsme zaznívala od opozice, že vláda všechno prosazuje na sílu, že nemá zájem se dohodnout. Na druhou stranu opravdu jsme slyšeli od vlády, že hnutí ANO nepřichází s ničím konkrétním. Čili bylo to jenom předstírání z obou stran?
Vladimíra Dvořáková, politoložka, ředitelka, Masarykův ústav vyšších studií
——————–
Já bych tam vysokou míru toho předstírání viděla, protože ta jednoznačná představa vládní koalice byla, i když i u mě tam jsou diskuze. Mně osobně trochu vadí, že se to prostě jenom takhle čistě přepočítává. Všichni říkají, ano, bude hodně důchodců a nestačí si to zaplatit. Ale my si musíme uvědomit, že třeba růst ekonomiky hodně závisí na spotřebě domácnosti. V momentě, kdy podfinancujeme silnou vrstvu, silnou skupinu lidí, tak se nám to promítne v ekonomickém růstu. Toho je jedna otázka, která by se měla také vnímat, když se přemýšlí o tom, že třeba i ty příjmy budou nižší. A druhá věc, počet mladých, kteří vydělávají a počet důchodců, ten poměr není tak závislý na tom přímém počtu lidí, ale je závislý na produktivitě práce. Jestli chceme za 20 let mít generaci, která bude schopna platit, aby teda důchodci měli z čeho žít, tak musíme nyní investovat do školství. A toto nikdo neřeší, nikdo nepropojuje. A vlastně nepřichází s tím ani opozice, aby říkala, podívejte se na to, protože v zaostalých zemích potřebujete 10 dětí, aby uživily jednoho starce nebo stařenu. Ale ve vyspělých zemích závisí na produktivitě práce a právě ta kvalita školství je to, co nám bude ukazovat na tu budoucnost.
moderátor
——————–
Od opozice slyšíme, že by vláda měla řešit i příjmovou stránku penzijního systému. Od vládní koalice zase slyšíme, že není možná jakákoliv úprava systému penzí bez zvyšování pro hranice pro odchod do důchodu a bez budoucího snižování penzí. Čili kde je podle vás pravda, neměla by přece jenom vláda zohledňovat i tu příjmovou stránku?
Martin ČABAN, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
No, jak jsem mluvil o těch třech pólech důchodového systému. Tak ono samozřejmě optimální je pracovat se všemi nějakým způsobem. To znamená, ano, zvýšit příjmy toho systému nejspíš bude také potřeba. Ale problém je v tom, že to zatížení práce v České republice sociálním pojistným je dneska v mezinárodním srovnání opravdu hodně vysoké. Dokonce myslím nejvyšší v Evropské unii. Minimálně, pokud odečteme takové ty skandinávské státy, které jaksi mají ten sociální stát postavený trošičku jinak. Čili my vlastně nemáme prostor zvyšovat ty příjmy tím, že budeme zvyšovat pojistné samotné. Pak je tady ten nápad opozice, vybudovat jakýsi druhý pilíř. Ten národně investiční, řekněme, kam by lidé jaksi posílali nějaké peníze. Stát by jim garantoval nějaký výnos. Což je myšlenka, o které se nepochybně dá nějakým způsobem debatovat, o těch parametrech. Ale já nevím, jestli už v základu jaksi nemá nějaký problém v tom, že je to vlastně pořád ten stát, který garantuje ten výnos. To znamená, že s největší pravděpodobností bude financovat ty projekty méně výhodně, než by je financoval na finančních trzích. A ty náklady zase spadnou vlastně na jeho bedra. Čili já neříkám, že se o tom nedá mluvit, o tom návrhu, se kterým přichází hnutí ANO, ale potřebovali bychom znát přece jenom trošku podrobnější detaily. Takže já určitě nepochybuju o tom, že bude nutné navýšit příjmy, navýšit příjmy toho důchodového systému. Může to souviset i s tím, co říkala paní profesorka. To znamená nějakým způsobem rozhýbat tu ekonomiku, zvýšit produktivitu práce, zvýšit přidanou hodnotu. Je to jistě cesta, ale to budování těch nových pilířů, je něco, co prostě by asi vyžadovalo přece jenom nějakou větší politickou shodu a dohodu, která zatím, zdá se, úplně na stole není.
moderátor
——————–
Další téma, které se řeší. Rozpočet na příští rok. Podle ministra financí má být maximální schodek 235 miliard korun. TOP 09 mluví o 210 miliardách korun. Pokud by byl schodek někde mezi těmito dvěma čísly a připomínám, že letos je ten schodek 252 miliardy. Bylo by to dostatečně ambiciózní snižování schodku pro vládu, která o sobě mluví jako o rozpočtově odpovědné?
Vladimíra Dvořáková, politoložka, ředitelka, Masarykův ústav vyšších studií
——————–
Tak samozřejmě vždycky snižování schodku rozpočtu je pozitivnější než jeho zvyšování.
moderátor
——————–
/souzvuk zvuků/ být ještě razantnější to tempo.
Vladimíra Dvořáková, politoložka, ředitelka, Masarykův ústav vyšších studií
——————–
Ta diskuze, jako je právě ta otázka, jestli do čeho ten rozpočet půjde. Do čeho budou investice. Jakým způsobem se bude šetřit, na čem se ušetří. Jaké budou investice a jak budou hlídané a také, jak bude efektivní, vlastně vynakládání nějakých investice. A efektivita i fungování státu, tady nejde o to, že teda plošně někde snižovat úředníky, ale stát by už konečně měl vědět opravdu, které agendy potřebuje. Jestli není nutné některé agendy spíše zrušit. A toto, co se tady děje, je spíše takovéto plošné vyřešení. Někde účetně to dáme dohromady. Ale o tý efektivitě jako se dá dosti často pochybovat. Vidíme to i z mnoha nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu, který ukazuje, že vlastně ty finanční prostředky třeba byly dobře zaúčtované, ale prostě nebyly vynaloženy efektivně. Vidíme, kolik zmizelo peněz vlastně z evropské podpory. Když porovnáme třeba jenom dálnice v Polsku a dálnice u nás. To je jako na první pohled vidět. Takže ano, snižování schodku rozpočtu je určitě dobře, ale jde o to, aby to opravdu vedlo k nastartování té ekonomiky a nejenom jenom to podvazování vlastně, což také může vést nakonec k podvázání rozvoje celé ekonomiky. Takže to je na hlubší rozbor. A to už radši pro ekonomy.
moderátor
——————–
Rozumím. Pane Čabane, ještě jedna věc v tomto smyslu. Už teď je jisté, že příští rok o desítky miliard porostou mandatorní výdaje. Dnes taky ministr školství v Otázkách Václava Moravce řekl, že bude chtít příští rok desítky miliard korun navíc. Jak složité bude ve volebním roce snižovat schodek?
Martin ČABAN, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
No, extrémně více než v jiných letech. Je to, jako bude, nepochybně ty debaty budou náročné. Myslím si, že to, co říkal dneska pan ministr školství v Otázkách Václava Moravce, tak je jedna z ukázek. Prostě představa, že se o desítky miliard navýší rozpočet školství, je z mého pohledu spíše naivní. Vnímám to jako nějaký startovní výstřel, nějaký vyjednávací nastínění nějaké vyjednávací pozice do těch jednání o rozpočtu na příští rok, která budou nepochybně velmi složitá. Na druhé straně je pravda, že vláda definuje školství a vzdělávání jako svoje zásadní priority. Dosud, když se podíváme na to, jak vypadaly ty rozpočty dosavadní, tak se podle toho příliš neřídí. Takže pokud by chtěla předvolebním rokem nějakým způsobem zatlačit na to školství a přidat tam nějaké skutečně znatelné peníze. Podobně jako to udělala třeba v rezortu obrany v reakci na válku na Ukrajině. Tak já bych byl jenom pro. Ale obávám se, že ta jednání budou ještě hodně složitá. A pokud by si pan ministr Bek skutečně chtěl vyjednat desítky miliard, tak bude muset asi říct, odkud se mají vzít.
moderátor
——————–
Našimi hosty byli komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban a také politoložka Vladimíra Dvořáková. Oběma děkuju, oběma přeju příjemný večer.
Přidejte odpověď