ČT 24
Vládním koordinátorem strategické komunikace bude v příštím půlroce bývalý šéf vojenské policie Otakar Foltýn. Vedle omezení vlivu dezinformací bude mít na starosti i veřejnou obhajobu základních hodnot státu.
Petr Pavel, prezident republiky
——————–
Události, ke kterým dnes dochází v našem okolí, svědčí jasně o tom, jak zhoubnou moc mohou dezinformace mít na veřejné mínění i na nálady ve společnosti.
Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace /TOP 09/
——————–
Pan Foltýn má zkušenosti a je tou pravou osobou. Bude mít moji podporu. To, jak ten systém celý bude ustanoven v rámci úřadu nebo úřadu vlády, tak to je teď předmětem politické debaty.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
To je prostě člověk, který je vojákem a má s touto problematikou zkušenosti. Takže od něho očekávám opravdu, že dokážeme daleko intenzivněji a koordinovaně řešit problematiku dezinformací.
moderátorka ČT
——————–
Zástupci opozice mají k angažmá Otakara Foltýna výhrady. Není podle nich odborníkem na strategickou komunikaci a boj s dezinformacemi patří do agendy ministerstva vnitra. Vojáci by se podle opozice neměli politicky angažovat.
Pavel RŮŽIČKA, poslanec, místopředseda výboru pro obranu /ANO/
——————–
Já bych neřekl, že to je nějaký výrazný manažer. Vojáci všeobecně se nemají politicky angažovat. A u pana Foltýna je to, je to prostě už dlouhodobá věc, co dělal i minulé volební období.
Radovan Vích, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /SPD/
——————–
Klademe si otázku teda, na co nás chce vláda připravit, když voják má být tím, kdo určuje strategickou komunikaci vlády.
moderátorka ČT
——————–
Otakar Foltýn, budoucí vládní koordinátor strategické komunikace, dobrý večer.
Co máte přesně dělat?
Otakar FOLTÝN, bezpečnostní analytik
——————–
No to, o čem byla řeč, to znamená právě onu neustále skloňovanou strategickou komunikaci. Možná vzhledem k tomu, že o ní všichni mluví, ale ne úplně každý ví přesnou definici strategické komunikace, tak možná na úvod si dovolím i říct. Strategická komunikace představuje synchronizaci aktivit, činů a komunikace jednotlivých státních subjektů, a to takovým způsobem, aby byly předány cílovému publiku, čili populaci koherentně ve formě, která je autentická, pravdivá, pochopitelná, dostatečně přitažlivá, aby nebylo vytvořeno vakuum, do kterého následně cizí moc, jako například Rusko, směřuje své dezinformace. To znamená, tím primárním cílem je obhajoba základních hodnot, na kterých stojí stát, a vysvětlování i poměrně komplexních témat, jako je aktuálně například ona ruská hrozba. Rozhodně to není žádné omezování svobody slova, což je nejlépe důkazem v tom, že každý si může na sítích veřejně kdekoliv jinde říkat, co chce, včetně kritizování toho, co kdo dělá na vládní úrovni a podobně. Nikomu se nic neděje a nikomu se nic dít nebude. Pakliže by na jednu jedinou vteřinu hrozilo omezení nebo ohrožení svobody projevu, tak budu první, kdo bude stát na barikádě a křičet a bránit, že svoboda slova nesmí být ohrožena, ohrožena v žádném případě nebude.
moderátorka ČT
——————–
A to, co jste říkal v úvodu, k tomu je potřeba, aby byla speciální funkce, speciální koordinátor. Konkrétně vy budete tedy učit vládu strategicky komunikovat nebo připravovat podklady nejen pro vládu, ale i pro další státní instituce. Doteď jsme to vůbec neuměli?
Otakar FOLTÝN, bezpečnostní analytik
——————–
Já pevně doufám, že ústavní činitelé ani představitelé jakýchkoliv institucí nebudu muset učit, co je strategická komunikace, to není má role a doufám, že to zvládne vzdělávací systém, případně oni sami. Ale pakliže to bude potřebovat někdo dovysvětlit, tak to samozřejmě i to rád udělám, respektive udělají to mí spolupracovníci. Nicméně vzhledem k tomu, že opakovaně je z různých pozic kritizován právě ten fakt, že statickou komunikaci nemáme, tak zřejmě taková funkce potřeba je. Já ji nezřizuji, ta funkce je bezplatná, já žádné peníze navíc za to nedostanu, ale vzhledem k tomu, že velmi často pochybujeme o tom, jaké jsou vlastně hodnoty, na kterých stojí tento stát a velmi často v tom nemají jasno ani vrcholní představitelé různých institucí, není se co divit, že tomu třeba úplně nerozumí občané. Pokud nebudeme schopni vysvětlit občanům, na jakých hodnotách stojí náš stát, těžko po nich můžeme požadovat, aby se za ně stavěli v okamžiku, kdy jsou ohroženy například právě onou ruskou agresí, která neprobíhá pouze ve fyzickém prostoru na Ukrajině, ale i v prostoru virtuálním, tedy v informačním prostoru.
moderátorka ČT
——————–
Jaké konkrétní dezinformace teď tedy považujete za nejhorší?
Otakar FOLTÝN, bezpečnostní analytik
——————–
Tak společným jmenovatelem, když zůstaneme u příkladu ruských informačních operací, tak je jakékoliv narušování důvěry v instituce a základní hodnoty, to znamená prakticky za drtivou většinou ruských dezinformací najdete vůli a chuť ohrožovat a znejišťovat povědomí populace o tom, na čem stojí stát, jaké jsou základní pozitivní hodnoty, a to ve výsledku vede k tomu, že nedůvěřujete v jednotlivé instituce a nakonec i ve vlastní stát, anebo dokonce i vůbec v existenci pravdy. To znamená, velmi často ruské dezinformace jsou postavené na tom, že nic není pravda, ničemu nevěřte, no a pak nevěříte ani vlastnímu státu. A teď se nebavím o tom, že máte věřit konkrétním politikům, to je věc politického boje, a to ať si řeší politické subjekty v rámci svého soutěžení. Teď se bavím o tom, že máme věřit svým ústavním institucím, které samozřejmě v konkrétním případě reprezentují konkrétní lidé, ale rozhodující je důvěra v ony hodnoty.
moderátorka ČT
——————–
Dobře, ale ta vaše funkce tedy je nebo není politická? My jsme už mluvili o tom a připomínal to i prezident Petr Pavel, když jmenoval do funkce Marka Ženíška, že je právě i to, co tu definujete, oblast jeho působení. Měla to před ním dělat i Helena Langšádlová? Opozice zase mluví o tom, že to je agenda ministerstva vnitra. Vy budete působit na Úřadu vlády. V jakém vakuu se tedy budete pohybovat, nebo naopak jak precizně a od koho budete ty konkrétní úkoly mít definované?
Otakar FOLTÝN, bezpečnostní analytik
——————–
Strategická komunikace z principu pro každého, kdo o tom má pochybnosti, tak se může podívat do zahraničí, že to funguje, ať už to je Velká Británie, Dánsko nebo Německo, tak stranická komunikace z principu i nadstranická. To znamená, v ideálním případě je to v zásadě profesionální činnost, která je ambivalentní, možná pro chápání některých méně poučených, ale rozhodně nemá žádnou politickou náplň. Já sám jsem v životě nikdy neprojevil svůj osobní soukromý politický nástroj, tedy těžko mohu být politickým aktivistou, protože já sám úplně přesně nevím, jaká je moje politická afilace a jako voják se domnívám, že bych ji ani neměl dávat najevo, i kdybych ji věděl. Zpravidla volím pokaždé někoho jiného, nikdy ne extrému, ale to je úplně jedno. Rozhodující v tomto případě je, že to, co hájím veřejně a budu to dělat nadále, ať se to někomu líbí, nebo ne, jsou hodnoty, na kterých stojí tento stát. To bylo koneckonců i předmětem mé přísahy a mělo by to být předmětem činnosti každého státního úředníka. To znamená, obrana základních hodnot je apolitická a tvrdím, že je společná úplně všem, ať už je to vládní strana nebo opoziční.
moderátorka ČT
——————–
Dobře, ale ten váš post zřizuje vláda, to je prostě orgán, který vede tento stát sestavený z lidí, kteří prošli volbami, které měli nějaké výsledky. Vy zároveň tedy budete stále působit ve vojenské kanceláři prezidenta republiky. Je to tak?
Otakar FOLTÝN, bezpečnostní analytik
——————–
Pochopitelně ten post zřizuje vláda. Upozorňuju, že to není žádný tabulkový post, nejsou s tím spojeny žádné náklady. To znamená, v zásadě je to obdobné, srovnatelné například s pozicí pana poradce Gregora. Nicméně mělo by dojít k zefektivnění činnosti, ale samozřejmě, že ho zřizuje vláda jako zřizuje spoustu dalších pozic a na tom já osobně nic politického nevidím. Kdybych na tom viděl jako jakýkoliv náznak politické aktivity, takový post bych nepřijal.
moderátorka ČT
——————–
Řekněte mi ještě. Je to zhruba zatím plánovaná mise na půl roku, co chcete stihnout?
Otakar FOLTÝN, bezpečnostní analytik
——————–
Půl roku je minimální doba, za kterou se dá zvládnout něco, co bude vidět. Velmi bych si přál, aby to nemělo, aby to nebylo založeno na přehnaných očekáváních, protože opravdu opakovaně jsem říkal, že v této oblasti je třeba velmi výrazně přidat, což znamená, že aktuálně jsme velmi pomalí a opravdu velmi zaostáváme za zahraničním cizím vlivem. Na prvním místě zůstávám u toho, že tím nejnebezpečnějším tento okamžik je ruský z dlouhodobého hlediska ovšem například i čínský. Pokud nebudeme schopni toto zkoordinovat a zejména opravdu komunikovat tak, aby tomu občané rozuměli a tak, aby to, pokud možno bylo téma společné a opravdu nadstranické, tak v takovém případě bych svoje působení považoval za neúspěšné. Udělám všechno pro to, abych si to na konci toho mandátu nemyslel.
moderátorka ČT
——————–
Ještě jedna věc, měla by se měnit legislativa. Když jenom připomenu, že po začátku ruské agrese na Ukrajině došlo k tomu, že bylo vypnuto několik dezinformačních webů a Městský soud v Praze v podstatě označil ten krok za nezákonný?
Otakar FOLTÝN, bezpečnostní analytik
——————–
Je pravdou, že v oblasti legislativy jsme také pozadu v reakci na změny informačního prostředí, prostě informační prostředí se nám v důsledku moderních technologií vyvíjí tak rychle, že zatím zákony zaostávají a například justice je nastavena na stíhání relativně malého počtu trestných činů, ale rozhodně kapacitně není možné stíhat desítky tisíc verbálních trestných činů v různé intenzitě, které se dějí během každého roku v kybernetickém prostředí. To znamená, umím si představit, že bychom se měli bavit o legislativě zejména pro případy, jako je stav ohrožení státu a válečný stav. Nevidím v tento okamžik nezbytnou potřebu, abych pro svoji práci potřeboval nějaké zakazování webu a podobně. Toto požadovat nebudu a během mé práce k tomu velmi pravděpodobně vůbec nedojde. Za rozhodující považuji, aby vláda komunikovala a obecně Česká republika, aby komunikovala vůči své populaci natolik jasně, že pro dezinformace nebude tak velký prostor, jaký mají nyní, ale nikoliv proto, že bychom něco zakazovali, ale prostě proto, že to vláda bude říkat dostatečně autenticky a pravdivě sama.
moderátorka ČT
——————–
Otakar Foltýn, budoucí vládní koordinátor strategické komunikace. Děkujeme, na shledanou.
moderátorka ČT
——————–
A ve studiu další hosté, Pavel Žáček z ODS, předseda výboru pro bezpečnost, dobrý den.
A další poslanec Aleš Juchelka z hnutí ANO, předseda výboru pro mediální záležitosti, dobrý večer.
A další host Tomáš Kolomazník z Centra pro bezpečnostní konzultace, dobrý den.
a taky spoluautor publikace Proč věříme dezinformacím? Ona to bude jedna z dnešních otázek. Pane poslanče Žáčku, proč potřebujeme nového koordinátora? Když, a já už jsem to teď zmiňovala, třeba při jmenování nového ministra pro vědu Marka Ženíška, pan prezident řekl, že strategické komunikaci a boj s dezinformacemi by se měl věnovat právě on.
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/
——————–
Já se domnívám, že to musí být nadrezortní funkce, ten příslušný útvar, který je zároveň výkonným orgánem vlády, je Úřad vlády, tam nejde o to působit z pozice jednoho rezortu, každý má definovanou nějakou agendu, tam je nutné koordinovat tu činnost, jak jste správně řekla, ano, máme zde ministerstvo vnitra, ale máme zde také ministerstvo obrany a další, čili tady musí být nějaký spojovací článek a je dobře, že to je někdo, kdo je vládou pověřen, jmenován, než aby to dělal ministr. Ta diskuze, která vyústila v to, že bude konečně koordinátor mezi koaličními stranami, byla velmi složitá, velmi dlouhá. Já jsem vždy zastával stanovisko, že by byla fatální politická chyba, kdyby tu přímou zodpovědnost, a to určování a naplňování té /nesrozumitelné/ dělal třeba ministr nebo ministryně.
moderátorka ČT
——————–
Dobře, ale my tu máme nějaký kompetenční zákon a jednotlivé resorty mají nějaké kompetence a už když nastupovala do své funkce Helena Langšádlová, tak ona to zmiňovala jako jednu z priorit.
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/
——————–
No, já říkám, já nechci být nějaký osobní.
moderátorka ČT
——————–
Jde o to, jaká bude realita s tím, že přichází nějaká nová pozice.
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/
——————–
Bude to osoba, která bude pověřená, dostane mandát od vlády, aby koordinovala veškeré aktivity těch rezortů, které to dneska dělají samostatně a rezortně. A my potřebujeme, aby se zvýšil i ten účinek té stranické komunikace například vůči těm ruským aktivitám, které stále narůstají, aby to dělal někdo, kdo je schopen napříč těmi resorty sjednotit to úsilí, jednou to má dělat ministerstvo zdravotnictví, jednou ministerstvo vnitra, dále ministerstvo obrany.
moderátorka ČT
——————–
Pane poslanče Juchelko, strategická komunikace byla tématem i za vaší vlády. Je jasné, že je to zatím roztříštěno, potřebujeme koordinátora, abychom se posunuli a nebylo to nebezpečí vlivu dezinformací tak velké, jako je, a ostatně odborníci to poměrně dost kvitují a tu situaci označují za nelichotivou.
Aleš JUCHELKA, poslanec, předseda výboru pro mediální záležitosti PSP ČR /ANO/
——————–
V jistém smyslu ano, ale v tuto chvíli to, co jsem poslouchal teď u pana Foltýna, tak se domnívám, že ne, poněvadž když on mluví o nějakých hodnotách a důvěře v demokratické instituce, jako je parlament, senát, vláda a samozřejmě v to, jakým způsobem ten stát demokraticky funguje, to znamená, že má nezávislé soudy, nezávislé státní zástupce, nezávislou policii, tak toto je úloha těch politiků, aby přesvědčovali ty lidi, ty občany, ty voliče, že samozřejmě tady ta důvěra v tyto instituce, v tyto hodnoty demokracie tady jsou. Já se domnívám, že na to nepotřebujeme žádného v tuto chvíli vládního zmocněnce, který to bude dávat dohromady. Krom toho, každý vlastně z ministerstev, ať už je to vnitro, armáda, tuším, že i ministerstvo zahraničí, má vlastně své oddělení na boj s dezinformacemi, každý jakoby trochu jiné. A v tuto chvíli já se domnívám, že…
moderátorka ČT
——————–
Tady padlo od pana poslance Žáčka, jestli právě to není potřeba zkoordinovat a sladit.
Aleš JUCHELKA, /ANO/
——————–
Ano, určitě by to měl dělat nějaký ministr. V únoru 2024 připravila strategii paní ministryně Langšádlová pro boj s dezinformacemi. Víme, že v tuto chvíli to skutečně skončilo vždycky fiaskem, například u pana Michala Klímy, který byl předchůdcem pana Foltýna, my jsme ho měli i na výboru pro mediální záležitosti, tam doteďka nevíme, jak rozdělil 7,5 milionu korun například ze státních peněz na státní reklamu, která média to dostala, což chtěl například Deník N zjistit a nebylo mu to vůbec umožněno. A takovéhoto koordinátora my prostě nepotřebujeme. Po něm to byl pan Pojar, potom pan premiér svého vlastního poradce, tuším, pana Gregora na boj s dezinformacemi a teď to dělá pan Foltýn. Takže já se domnívám, aby to nebylo…
moderátorka ČT
——————–
Bude to dělat a my se, pardon, že vám skáču do řeči, můžeme podívat na to, kdo se té agendě věnoval, protože, a to budeme u vlády Andreje Babiše za vaší vlády, respektive u Andreje Babiše jako poradce pro hybridní hrozby pracoval Petr Matouš, potom za vlády pětikoalice měl, jak jste zmiňoval, na starosti dezinformace Michal Klíma. Ten post vláda zrušila, agendu převzal poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, ten zas dospěl k názoru, že nedokáže dezinformace definovat. Později tedy se k tomu měla vracet a měla tomu věnovat Helena Langšádlová. A mezitím se stal poradcem premiéra Miloš Gregor. Jenom ještě jedna věc, já rovnou to posunu. Pane poslanče Juchelko, někteří vaši zástupci měli výhrady k tomu, že pan Foltýn je voják a Petr Matouš byl taky voják.
Aleš JUCHELKA, poslanec, předseda výboru pro mediální záležitosti PSP ČR /ANO/
——————–
Já jenom chci říct, že rozdíl mezi hybridními hrozbami a mezi dezinformacemi, protože ta strategická komunikace je skutečně komunikací, která by se měla zabývat například i hybridními hrozbami. Ale dezinformace jako takovou my dokážeme nebo v tuto chvíli víme, že ji určujeme podle nějakých svých pocitů a na základě toho například byly vypnuty weby. A já jsem strašně moc rád, že máme právě důvěru v ty nezávislé instituce a soudy, které tady toto prostě řekly, že to takhle v demokratické společnosti nejde.
moderátorka ČT
——————–
Pojďme se vrátit k tomu, jestli hnutí ANO chce nějakým způsobem posunout tu situaci, v které je Česká republika? A my si ji necháme teď definovat ještě od Tomáše Kolomazníka, prosím, a pak vás poprosím o to, jak to bude chtít řešit hnutí ANO. Pane Kolomazníku, Otakar Foltýn tady před chvílí tu situaci popsal, pokud je teď předmětem nějaké diskuze, tak vás jako autora publikace Proč věříme dezinformacím poprosím, abyste definoval, jak vážná se strategickou komunikací situace v České republice je?
Tomáš Kolomazník, Centrum pro bezpečnostní konzultace
——————–
Tak já v podstatě, když bych měl navázat na pana Foltýna a on tady tu situaci nebo tak nějak jako zběžně popsal. Problém je v tom, že když se tady přijala strategie, národní strategie proti hybridním hrozbám, mluvilo se tam o /nesrozumitelné/ komunikaci, navazovaly na to akční plány, ale vlastně nějakým způsobem se to nezhmotnilo. Čili vznikl tady post, post koordinátora, ale obecně, ať už na základě zkušenosti v zahraničí víme, že taková organizace nebo takový orgán, a to není o jednom člověku, o jednom koordinátorovi, to je skutečně, když půjdeme do Velké Británie, do Francie, to jsou prostě úřady, které jsou pod vládou, které vlastně jsou i svým způsobem tak trochu nezávislé tak, aby jaksi odclonili to, že se mění politická garnitura, ale ty úřady, aby tam pořád zůstávaly. To je jedna věc. Čili, že ten úřad musí být svým způsobem nezávislý. A druhá věc co je, je výběr témat, které, které budou náplní té historické komunikace a tam už potom je to problém. My se shodneme třeba na covidu, my se shodneme třeba na šetření energií, tato témata se mohou komunikovat napříč i politickým spektrem, tam se na tom třeba shodnou, ale pak už jsou témata, která se hůř budou komunikovat, třeba daně, tam už potom může být něco jiného. Takže skutečně to potom bude o výběru témat, to bude klíčové.
moderátorka ČT
——————–
Tady ale my jsme slyšeli, že už relativně jasno pro tuto pozici je. Pane poslanče Juchelko, co vám na tom vadí?
Aleš JUCHELKA, poslanec, předseda výboru pro mediální záležitosti PSP ČR /ANO/
——————–
Ale tady toto by měli říkat politici, tady toto. Přesně toto by měli dělat politici. Pokud chci komunikovat daně, jejich zvyšování, snižování, to je politická záležitost… Potřebujeme vlastně jakoby toho koordinátora, jaký je jeho cíl, jaké je jeho zadání, dokonce jaký má rozpočet, bychom měli zveřejnit. Dle mého názoru je důležité v tuto chvíli a vidíme, že k nám prostě pluje z Evropské unie například Digital /nesrozumitelné/, což je European Media, Freedom Act, kde je vlastně potřeba skutečně hlídat tu svobodu médií v tom, jakým způsobem oni budou komunikovat.
moderátorka ČT
——————–
Pane poslanče, nezlobte se, řekněte mi úplně jasně plán hnutí ANO. Chcete řešit strategickou komunikaci, boj s dezinformacemi? Chcete na to speciálního ministra? Chcete na to nějakého poradce? Jak byste to řešili vy, pokud napadáte tento krok vlády Petra Fialy?
Aleš JUCHELKA,
V tuto chvíli ho napadáme z toho důvodu, že to je už poněkolikáté některý člověk, který vlastně není tím, který by tu strategickou komunikaci nějakým způsobem transparentně v tuto chvíli občanům představil.
moderátorka ČT
——————–
Počkejte, a to jsou i nějaké osobní výpady? Když se podíváme na sociální síť X, s dovolením. Poslanec Pavel Růžička tam napsal.
Pavel RŮŽIČKA, poslanec, místopředseda výboru pro obranu /ANO/
——————–
„Nápad udělat Otakara Foltýna, vyhlášeného milovníka konspirací, vládního koordinátora strategické komunikace, je strašně mazané. Asi něco jako udělat kozla zahradníkem.“
moderátorka ČT
——————–
Není to dezinformace, jak pan Růžička může napsat, že je někdo vyhlášený milovník konspirací? Dáte důkaz?
Aleš JUCHELKA, poslanec, předseda výboru pro mediální záležitosti PSP ČR /ANO/
——————–
Ne, vy si plete možná konspirační teorie a konspirace, což je něco jiného. Ale to B, co tam musíte říct u toho, že u toho byl ještě článek investigativní ekonomického deníku, který celé popisoval vlastně tu konspiraci, která vznikla za působení pana Foltýna, tuším, ve vojenské policii.
moderátorka ČT
——————–
A nakonec taky rozhodování orgánů činných v trestním řízení, které posunovali ten…
Aleš JUCHELKA,
Paní Černochová potom pana Foltýna odvolala atd., a to je všechno prostě v tomto článku. Jenom chci říct, že mi jako hnutí ANO jsme si…
moderátorka ČT
——————–
Ta otázka byla jasná, prosím, odpovězte mi na ni.
Aleš JUCHELKA,
My jsme si na výboru…
moderátorka ČT
——————–
Podívejme se znovu na ten, na to, co tam napsal Pavel Růžička. Není tohle přesně dezinformace?
Aleš JUCHELKA,
——————–
Co, že reaguje..?
moderátorka ČT
——————–
Tak znova. Nápad udělat Otakara Foltýna, vyhlášeného milovníka konspirací, vládního koordinátora strategické komunikace, je strašně mazané.
Aleš JUCHELKA,
——————–
A to je jeho názor.
moderátorka ČT
——————–
No, a to.. Je to jeho názor nebo vypouští do světa nějaké informace?
Aleš JUCHELKA,
——————–
Je to jeho názor. To znamená, že nemůžeme mít jakoby názory na tu situaci, která se tady v tuto chvíli děje.
moderátorka ČT
——————–
Pane poslanče Žáčku, jak to vnímáte?
Aleš JUCHELKA,
——————–
Jenom ještě řeknu to řešení. My jsme si na výbor pro mediální záležitosti pozvali pana Klímu, se kterým jsme právě tady toto řešili. Úplně stejné to mám já v plánu udělat i s panem Foltýnem, aby nám právě představil tu strategii, ty cíle, to, kam, jakým způsobem to chce prostě někam vést, protože pan Klíma nám na ty otázky nebyl schopen odpovědět. A v této funkci skončil.
moderátorka ČT
——————–
Pane poslanče Žáčku?
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/
——————–
Musím zareagovat. My směšujeme jednu věc, a to je dnes a denní politický střet, diskuzi, debaty a strategickou komunikaci. Pan Foltýn rozhodně nebude dělat tady tu komunikaci, která se bude týkat daní. To prosím zcela jistě nebude. On jak řekl, bude dělat nadstranickou reakci za stát, tak bude koordinovat orgány státu proti tomu, jak na nás informačně působí například Ruská federace nebo Čínská republika. To je jedno. Tam se to bude týkat opravdu hodnotových věcí. Ty daně to přesně, jak řekl pan kolega, to bude součástí našeho politického souboje. Takže pokud bychom my tuto problematiku vlastně ponížili a dostali na to politické kolbiště, tak bude zdevalvovaná, zdevastovaná, zkompromitovaná a nebude vůbec funkční. My se musíme shodnout a v tomto smyslu ano, úloha pana plk. Foltýna bude složitá v tom, že bude muset získat na svou stranu i podstatnou část opozice a vysvětlit to, že to není nic, co by narušovalo opravdu ten politický souboj. To, že my si tady říkáme, je to tak nebo tak, nebo mám rád pana Babiše, nemám rád pana Babiše atd., ale bude hájit zájmy státu. A v tomhle směru on musí získat důvěru pana kolegy Juchelky, jeho kolegů a v tomhle tom směru má prostě složitou úlohu, protože víme, jak třeba někteří jeho kolegové jiní, jako pan Růžička, reagovali na výboru při jeho jmenování šéfa vojenské policie.
moderátorka ČT
——————–
No, ale ty výhrady zaznívají dnes znovu. Opozice, kterou vy říkáte, že bude muset přesvědčit o svém plánu, mu vytýká, respektive vládě vytýká, že vybrala vojáka. Je nebo není to handicap?
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/
——————–
Já se domnívám a dlouhodobě, znovu opakuji, nejhorší volba by byla, kdybychom to tím /nesrozumitelné/ udělali ministra, protože tam by byla automaticky ta politizace, automaticky by nám zástupci opozice říkali, vždyť jste vybrali ministra, politickou figuru. Ne, to musí být někdo, kdo je na distanc od té politiky, kdo má mandát od vlády, ale prokáže, že tím politikem není. A kdo by to dneska z řad třeba českých úředníků nebo osob vlastně pracujících ve službách státu mohl být? Podle mě buď voják, protože má zkušenost z NATO, /nesrozumitelné/ to velmi dobře dělá, nebo naši partneři, můžeme zmínit Finsko, můžeme zmínit další, ti na to mají instituce, jak bylo řečeno, které mají desítky, možná stovky zaměstnanců a vědí, proč to dělají pod tím ruským tlakem. To je jedna rovina, anebo by to měl být diplomat a jaksi koaliční dohoda a vláda zřejmě dospěje k závěru, že by tím měl být za současné situace, kdy to dramaticky potřebujeme sjednotit a koordinovat pan plk. Foltýn. Čili člověk, který tu problematiku zná a reaguje podle mě za stát, tak, jak by měl reagovat.
moderátorka ČT
——————–
No, ale zatím je to mandát zhruba na půl roku. Zároveň zůstává ve vojenské kanceláři.
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/
——————–
To jsem také dneska zjistil.
moderátorka ČT
——————–
Nenahráváte tím právě opozici, která kritizuje to, kolik času bude věnovat práci na Hradě? Kolik času této funkci?
Pavel ŽÁČEK,
——————–
Já předpokládám, že to bude delší mandát. Nevím, proč tam je ten půlrok, proč se takhle dohodli s kanceláří, vojenskou kanceláří prezidenta republiky, to nevím. Určitě to je mise na mnohem delší, protože jde o to i vybudovat vlastně tu koordinaci a sjednotit to, co dělá, říkám, ministerstvo vnitra, ministerstvo obrany a další rezorty.
Aleš JUCHELKA,
——————–
Jenom jednu větu, že vlastně taky tomu nerozumím, protože jsem všude četl, že byl převelen od 1. 6. na Úřad vlády. Ale za druhé, pokud má být vládní zmocněnec skutečně tou apolitickou postavou, jako například vládní zmocněnec pro lidská práva, tak v tuto chvíli je v tom opravdu chaos, protože například vládní zmocněnkyně pro lidská práva má zároveň i politickou funkci, a to je náměstkyně ministra pro evropské záležitosti pana Dvořáka. A teď v tuto chvíli.
Pavel ŽÁČEK,
Voják nemůže mít ani…
Aleš JUCHELKA,
——————–
Já vím, ale teď se jakoby bavíme o tom, že vlastně ten vládní zmocněnec dle vašich slov by měl být apolitický a měl by vlastně řešit jakoby tu agendu i s těmi politiky, ale třeba u paní vládní zmocněnkyně pro lidská práva to nejde, protože ona má zároveň i politickou funkci. Takže tady se to jakoby míjí, ale my se bavíme o hybridních…
Pavel ŽÁČEK,
——————–
Zmocněnce a on bude koordinátor…
Aleš JUCHELKA,
——————–
Ano a já jsem pro, aby řešil samozřejmě hybridní hrozby, jako bylo napadení například ruskými hackery některé nemocnice atd. Ale pozor, ten boj s dezinformacemi je skutečně jakoby velmi červená, jakoby tenká linie, kdy vlastně musíme, protože vy tady jste říkala, jestli je dezinformace nějaký názor a tady už ta červená linie je, protože za mě to je názor a pro vás to v tuto chvíli, to, co jste říkala, byla dezinformace, což já si myslím, že jste se mýlila.
moderátorka ČT
——————–
To já jsem nekonstatovala, pane poslanče, já jsem to neřekla, já jsem se jenom ptala.
Aleš JUCHELKA,
——————–
Já jsem říkal, že to je názor, okej.
moderátorka ČT
——————–
Tak to neposouvejte, prosím. Pane Kolomazníku, tak z toho, co jste tady slyšel, v čem vidíte největší problém? Umíme definovat dezinformace, teď se tady přeme o to, kde je hranice tedy nějakého názoru, kde už je to šíření dezinformace, případně kdy dojdeme, pokud je budeme omezovat k nějakému omezování svobody projevu.
Tomáš Kolomazník, Centrum pro bezpečnostní konzultace
——————–
Tak my je samozřejmě definovat umíme po té teoretické stránce, ale potom, když jdeme do té konkrétní roviny, tak už je potom velice těžké říct, co je dezinformace a co není. Tady byl příklad toho, že pan Růžička řekl něco, že je… šiřitelem konspirací a konspiračních teorií, a je to… nebo konspirací, jasně, jasně. Ale teď je otázka, kdo to bude považovat za dezinformaci a kdo to bude považovat jakoby za nějaký jaksi politický tah, jo, nebo za nějakou politickou rétoriku. Takže to je velice, velice vágní, to je velice vágní jako vymezení. Bohužel my se dneska pohybujeme z hlediska pojmů, jako jsou dezinformace, jako je strategická komunikace na velice vágní pojmové rovině a nikdo pořádně jakoby neví, co který pojem znamená a jak by se to mělo dělat.
moderátorka ČT
——————–
A to znamená, že nás posune nějaké vytváření funkcí nebo konečně nějaká klíčová koordinace, souhra mezi opozicí a koalicí? Měli by se shodnout, abychom právě nevěřili tolik dezinformacím, jak vy jste si prověřili, že to děláme moc?
Tomáš Kolomazník, Centrum pro bezpečnostní konzultace
——————–
Určitě, určitě by tady měla, určitě by tady měl vzniknout orgán nebo úřad, nebo ať už to nazveme jakkoliv, který by byl mimo politiku, byl by prostě pod Úřadem vlády a byl by jaksi mimo ty politiky a fungoval by tady přes několik volebních období, nebyl by prostě závislý na tom, jestli tady bude premiérem pan Babiš, nebo jestli bude premiérem pan Fiala.
moderátorka ČT
——————–
Neboli ten krok této vlády je málo. Byl byste proto, aby to byl konkrétní orgán?
Tomáš Kolomazník,
——————–
To je málo, to je začátek tohle to, já to považuju jako začátek, s kterým se musí dál pracovat.
Aleš JUCHELKA,
——————–
Ale ty orgány tady máme, jmenujou se například Česká televize, Český rozhlas a média, které vlastně ty dezinformace by měly uvádět na pravou míru svou.
moderátorka ČT
——————–
Počkejte, pane poslanče, ale není mojí rolí to, abychom my za stát bojovali s dezinformacemi, to se pletete.
Aleš JUCHELKA,
Ne, to samozřejmě je vaší rolí, protože vy ve veřejném prostoru byste měli všechny ty, jako je dělá ověřovna na Českém rozhlase, říct, toto je dezinformace a takhle se to, taková jsou fakta.
moderátorka ČT
——————–
Ale já nemohu přesvědčit někoho, komu chodí řetězové emaily, aby mi věřil. A to je přece předmětem toho boje, pane poslanče.
Aleš JUCHELKA,
Já jenom chci, aby jste to uváděli na pravou míru, a to je vaší úlohou taktéž.
vel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/
——————–
Znovu opakuji…
moderátorka ČT
——————–
Ale nemůžeme bojovat s dezinformacemi.
Aleš JUCHELKA,
To ani nechci.
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/
——————–
Znovu opakuji, koordinace je nutná a my se bavíme příliš konkrétně. Rozhodně aparát, který vznikne na Úřadu vlády, nebude reagovat na jednotlivé proslovy jednotlivých poslanců, například pana poslance Růžičky, to prostě je nesmysl. Ale bude reagovat na to, jak systematicky Ruská federace všemi těmi propagandistickými nástroji, ať už to jsou zpravodajské služby nebo další aparát, atakuje hodnotově, dezinformačně, mohu říci, ale nechci to těmi dezinformacemi komplikovat, české prostředí a opravdu snaží se rozložit vztah mezi občanem a důvěrou ve stát, čili nebude to nic, co by, mělo by to být dlouhodobé působení, systematické působení a koordinace, aby v podstatě viděly resorty, v které chvíli mají do toho vstoupit a s čím, čili nemělo by to být nic takového, o čem se tady bavíte, to jsou přílišné velké jednotliviny, nemělo by to být dokonce primárně něco, co by se stalo dezinformací. Mělo by to být, řekl bych, v uvozovkách, pozitivní strategická komunikace reagující na ty podněty zvenčí.
mod
——————–
Pane Kolomazníku, proč věříme tolik dezinformacím? Na co odpovídá vaše publikace a jak?
Tomáš KOLOMAZNÍK, spoluautor knihy Proč věříme dezinformacím
——————–
Publikace vlastně odpovídá na dvě otázky? Jedna ta část se věnuje dezinformacím, úlohou, dezinformací v historii. My jsme to vlastně popsali v takovém jakoby historickém kontextu, protože dezinformace tady byly po staletí, jsou tady a budou tady ještě pořád. A ta druhá část je právě o té /nesrozumitelné/ komunikaci, jako o nástroji, jakým způsobem právě těm dezinformacím čelit a jakým způsobem vlastně vytvářet optimální společenské prostředí, které by eliminovalo tyhle ty dezinformační vlivy. Čili to je naše publikace.
moderátorka ČT
——————–
A proč věříme tolik těm dezinformacím?
Tomáš KOLOMAZNÍK, spoluautor knihy Proč věříme dezinformacím,
——————–Věříme jim proto, protože každý člověk má touhu prostě získat nějaké informace, které jsou mimomainstreamové, to je jedna věc. Druhá věc, dezinformace jsou hodně o emocích, vlastně my podléháme vlastně emočním zprávám, zprávám, které se týkají nějakých wow efektů, to je prostě věc, kterým ten člověk, kterým ten člověk věří, jo, takže to není otázka dneska boj proti dezinformacemi, ani tak budování toho konceptu kritické, kritického myšlení, protože i lidé vzdělaní míří kolikrát dezinformacím a kolikrát i ty dezinformace šíří.
moderátorka ČT
——————–
Pánové, dva konkrétní příklady. Slovensko po atentátu na Roberta Fica se hned vyrojily dezinformace o tom, že za útokem stojí Ukrajina, protože Fico zastává proruské postoje a teď aktuálně třeba informace a dezinformace, které se týkají Íránu, aktuálně se z Ruska šíří to, že íránského prezidenta, který spadl s vrtulníkem, zabil agent izraelské tajné služby, no a ten agent se měl jmenovat Eli Kopter. Možná někdo, kdo je poučený, se tomu zasměje, pousměje, ale svým životem to poměrně drsně běží internetem a ovlivňuje veřejné mínění. Takže, pane poslanče Juchelko, jak by ANO nastavilo strategickou komunikaci, kdo by v těchto chvílích vystoupil, kdyby třeba se to stalo u nás a někdo tady šířil, že za nějakým atentátem je Ukrajina, protože někdo zastává proruské postoje?
Aleš JUCHELKA, poslanec, předseda výboru pro mediální záležitosti PSP ČR /ANO/
——————–
Rozhodně asi ministr zahraničních věcí, který by to měl uvést na pravou míru, který by to měl opravdu vyzdrojovat a říct, jakým způsobem nebo jaká je skutečnost a jak se vlastně v tuto chvíli ta vyšetřování, ať už toho vrtulníkového neštěstí v Íránu, anebo samozřejmě té šílené střelby na pana premiéra Fica, jak …
moderátorka ČT
——————–
Ta otázka zněla, co kdyby se to stalo u nás, a jak byste měli nastavenou strategickou komunikaci?
Aleš JUCHELKA,
No, říkám, že, že by se muselo vystoupit, například ministr zahraničních věcí, který by toto měl v gesci a uvést to na pravou míru, například …
moderátorka ČT
——————–
Já se omlouvám, to si nerozumíme. Já jsem to nechtěla říct naplno, myslela jsem, že to pochopíte, kdyby byl atentát na českého premiéra.
Aleš JUCHELKA,
Vy jste se ptala tady na tyto dva konkrétní věci.
moderátorka ČT
——————–
Ano, já jsem je zmínila jako příklady dezinformací a ta otázka pak zněla, jak by případně se reagovalo s definovanou strategickou komunikací na obdobnou situaci v Česku?
Aleš JUCHELKA,
Kdyby například spadl vrtulník s českým premiérem …?
moderátorka ČT
——————–
Kdyby byl třeba atentát na českého premiéra?
Aleš JUCHELKA,
Nebo byl postřelen. No, tak to záleží samozřejmě jakoby na ty …
moderátorka ČT
——————–
A šířily se dezinformace.
Aleš JUCHELKA,
By se měla uklidnit ta celková situace a říci, jak na tom skutečně v tuto chvíli jsme a jak na tom transparentně je vyšetřování tady tohoto. A pokud se něco takového vyrojí a bude to masová masmediální záležitost, tak uvést tady tyto lži prostě na pravou míru, ale to je záležitost samozřejmě …
moderátorka ČT
——————–
A kdo by to měl udělat v tu chvíli?
Aleš JUCHELKA,
Samozřejmě, že to můžete udělat jedině přes média a mělo by to udělat, jak říkám, to gesční ministerstvo. Pokud se jedná …
moderátorka ČT
——————–
To by bylo tedy za vlády ANO ministerstvo vnitra?
Aleš JUCHELKA,
Pokud, tak ministerstvo vnitra například nebo ministerstvo, já nevím, pan vicepremiér, pokud by se to týkalo premiéra.
moderátorka ČT
——————–
Ano, děkuji za odpověď. Pane poslanče Žáčku, nějaká taková situace, jak bychom předešli tomu, aby tu nenastal chaos ve chvíli, kdyby se stala nějaká takováhle tragédie, taková závažná věc a začaly se šířit podobné dezinformace?
Pavel ŽÁČEK, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost /ODS/
——————–
Já teda to musím jako odmítnout jako absolutní fabulaci a jako spekulaci, nepřivolávejme nic prostě špatného nikomu, byť je mi jasné, že řešíme spíše v tom slovenském kontextu to, co se stalo tragického na Slovensku, takže jestli něco chceme, tak přirovnáme to k tomu, co víme, jak třeba reagovali politici nesprávně, účelově po tom, co se to stalo. Neměli dostatek informací. Jedna rovina byla ve slovenském parlamentu, ta tisková konference těch koaličních představitelů a druhá byla vystoupení dvou ministrů Ficovy vlády v nemocnici, tam si myslím, že právě ta taktická nebo strategická chyba byla to, že to neříkal ten důvěryhodný člověk, to znamená třeba ředitel nemocnice, který by řekl jasná fakta a ne spekulativně prostě politik. Tady je nutné vážit, a proto je nutné mít ten nadstranický aparát, který je nepolitický, který si vybuduje jinak tu důvěru, než jakou má ten politik. Ten politik má tu důvěru těch voličů …
moderátorka ČT
——————–
Dobře, děkuju. Já jsem samozřejmě schválně, ale …
Pavel ŽÁČEK,
Ale těch, který proti němu budou …
moderátorka ČT
——————–
Podala takto tu věc, abychom přesvědčili třeba i veřejnost, že potřebujeme takového koordinátora.
Pavel ŽÁČEK,
Já si primárně jako nemyslím, my bychom to fakt měli směrovat spíše proti těm hrozbám informačním ze zahraničí, než že budeme spekulovat o tom, jestli spadne letadlo s naším premiérem, to bych, takhle daleko bych nešel.
Aleš JUCHELKA,
Nenechala by, když spadne letadlo s premiérem, aby to komunikoval koordinátor proti dezinformacím, to je, si myslím, že …
Pavel ŽÁČEK,
Tam jde o diskusi …
moderátorka ČT
——————–
Tam jde o to, pane Kolomazníku, jaké mechanismy v tu chvíli a jak nastavené dobře by byly, aby zafungovaly?
Tomáš KOLOMAZNÍK, spoluautor knihy Proč věříme dezinformacím,
——————–
To spíš není otázka strategické komunikace, ale to je otázka krizové komunikace tohleto, protože pokud tady k této situaci dojde, tak tady musí být jeden komunikační kanál, věrohodný komunikační kanál, který bude pouštět ty informace. Tak, k čemu třeba došlo na tom Slovensku, že tam se, jaksi tak trochu fabulovalo a pak to najednou prostě podnítilo nějaké ty úvahy, dohady vůbec i o tom průběhu třeba to atentátu, že tam prostě se vyrojily věci atd. Takže …
nejmenovaná osoba
——————–
Od policie.
Tomáš KOLOMAZNÍK,
——————–
Přesně tak, takže tady musí být jasná už taková striktní komunikace.
moderátorka ČT
——————–
Děkuju moc. Pavel Žáček, Aleš Juchelka, Tomáš Kolomazník, hezký večer přeju.
Přidejte odpověď