Muž v invalidním důchodu se dlouhé roky choval jako zrůda. Týral svou ženu na invalidním vozíku a ze svých ohavných praktik nevynechával ani děti. Ke svým činům se odmítl přiznat.
Školák stál v mrazu půl hodiny nahý na balkoně. Jindy dítě strávilo celou noc zavřené v malém prostoru se stoupačkami panelákového bytu. Kluka držel za nohy, spouštěl ho do záchodu a při tom splachoval. Topil dítě ve vaně, dokud neztratilo vědomí.
K tomu nepočítaně ran, kopanců a sprostých nadávek, jež kromě kluka dostávala i jeho sestra a matka obou dětí, která je poslední čtyři roky na invalidním vozíku.
„Nic z toho není pravda,“ hájil se po celou dobu souzený šestatřicetiletý invalidní důchodce s křestním jménem Gabriel. Loni na podzim mu to neuvěřili soudci Okresního soudu Plzeň-město. O své nevině včera nepřesvědčil ani odvolací soud.
Zvlášť, když za něco podobného byl Gabriel už v minulosti odsouzen.
Tehdy do vězení nemusel, teď se cele nevyhne. Za sedm let trýznění družky i jejích dětí musí s definitivní platností na 4,5 roku do vězení. Navíc tohle vše se odehrávalo v době, kdy byl v podmínce.
Kvůli ochraně obětí zákon neumožňuje zveřejnit jejich identitu.
Matka i obě děti měly na muže v rodině smůlu. Otec dětí byl v minulosti odsouzen za jejich týrání. Ani nový ženin partner, jak teď potvrdily soudy, nebyl o moc lepší. „Jsem nevinný, zprostěte mě všech obvinění. Matka na výchovu dětí nestačila, chodily za školu. Děti mě měly jako tátu. Vždyť k nám chodily sociální pracovnice, proč si údajného týrání nevšimly?“ Takové použil argumenty v odvolání, které měly včera zvrátit verdikt soudu.
Gabrielem týraná žena včera k jednání přijela na invalidním vozíčku. „Myslím, že první soud rozhodl správně,“ odvětila předsedovi senátu, když se jí také ptal, jak mají o odvolání rozhodnout.
Proč o násilí v rodině děti řekly sociálním pracovnicím až v roce 2011, když za nimi přišly do školy? Podle spisu to bylo poprvé, kdy poblíž nebyl souzený muž.
„Je obvyklé, že oběti takové jednání ze strachu skrývají,“ citovali soudci ze spisu. Žena podle znalců mlčela i z obavy, aby děti neskončily v ústavu.
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď