ČT 24
Ministr práce Marian Jurečka navrhl koaliční radě svolání tripartity na přelomu května a června, hledat se budou kompromisy v otázkách reformy penzí, růstu platů nebo uzákonění výpovědi bez udání důvodu.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS
——————–
Jestliže si uvědomíme, že lidé třeba právě ve veřejné sféře mají propad reálných příjmů až 20 %. Tak to opravdu je extrémně nebezpečná situace.
moderátorka ČT
——————–
Navýšit platy ve státní sféře chtějí i zástupci firem. Oproti odborům přichází ale s menším požadavkem. Uvnitř koalice na růstu platů zatím shoda nepanuje.
Petr Fiala, předseda vlády /ODS/
——————–
Není jednoduché sladit požadavky na výdaje státu s tím, jak je má stát příjmy, a s tím, že chceme a musíme v zájmu českých občanů snižovat zadlužování, které Česká republika má.
moderátorka ČT
——————–
Mí hosté už se usadili. Vítám tady Jana Skopečka, místopředsedu Poslanecké sněmovny a místopředsedu poslaneckého klubu ODS, dobrý večer.
Taktéž předsedkyni poslaneckého klubu a místopředsedkyni rozpočtového výboru za hnutí ANO Alenu Schillerovou, i vám dobrý večer.
Je tu s námi taky předseda Odborového svazu Kovo Roman Ďurčo, dobrý večer.
A vedle něj Bohdan Wojnar, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy České republiky, i vám dobrý večer.
Tak máme tu zástupce vládní pětikoalice, máme tu zástupkyni opozice, ale taky zástupce odborů a zástupce zaměstnavatelů. Skoro už si můžeme namodelovat takovou malou tripartitu tady u nás ve studiu, byť tedy i za účasti opozice. Doufám, že všichni vydržíme až do konce. Tentokrát během Událostí, komentářů. Nicméně pojďme to, pojďme to brát jako takový malý trénink, abychom si my, i kteří tam nejsme, představili, jak tripartita funguje. Máme tu dva přímé účastníky, pane Ďurčo, funguje tripartita? Vy jste, já jsem na to narážela minule poměrně dramaticky, odešli.
Roman ĎURČO, předseda, Odborový svaz KOVO
——————–
Ano, určitě, my jsme, my jsme dramaticky odešli, ale nebylo to, nebylo to z toho důvodu, že by odbory nechtěly jednat, ale bylo to spíš projevem na konci tripartity pana premiéra, kdy si myslím, že urazil sociální partnery. Já se teda pokusím dnes vydržet, do konce tohoto pořadu, třeba odejde někdo jinej, ať se o tom taky mluví a já budu velmi rád. My jsme zrušili demonstraci nedávno, všichni o tom víte. Vzhledem k tomu, co se odehrávalo na Slovensku, takže my se rádi vrátíme k jednacímu stolu, ale rozhodně to nechceme za těch podmínek, který byly minule. Já si dlouhodobě myslím, že my v tripartitě, když to lidově řeknu, že tam děláme křoví a že nedokážeme prosadit své požadavky, protože si všechno tlačí silou. A já bych byl rád, abychom se opravdu zpátky vrátili a vedli ten Social dialog tak, jak se sluší a patří, to říkám za odbory.
moderátorka ČT
——————–
Pane Wojnare, jak funguje tripartita? Vy jste dalším přímým účastníkem.
Bohdan Wojnar, člen představenstva, Svaz průmyslu a dopravy ČR
——————–
Tak já si myslím, že to hledání porozumění a nalézání, to řešení je samozřejmě vždycky žádoucí, aby bylo u stolu, u jednání a koneckonců ta demokracie o diskuzi, to měla být tripartita, to, že jsme se takto rozešli, to si myslím, že nemůže dělat radost vůbec nikomu. Takže každopádně vítám to, že je tady určitý signál k ochotě k jednání a měli bychom si asi možná víc všichni naslouchat, měli bychom hledat cestu, jak ne a priori všechno odmítat. To se týká opravdu všech, od zaměstnavatelů, odborů, politiků, opozice, vlády, a to si myslím, že nám začíná v té společnosti z nějakých důvodů chybět. Pochopitelně je to všechno lemováno tím, co jsme zažili v těch posledních letech, ta krize následovala jedna druhou, takže to hledání porozumění opravdu těžší a nás netěší, že se propadáme v žebříčcích prosperity opět podle posledních čísel a další dvě místa. Takže v tomto směru si myslím, že musíme zabrat a možná každý ubrat trochu toho svého, nechci říct hormonů, ale opravdu hledat ty argumenty a přinášet na stůl, ta diskuze nesmí být plochá.
moderátorka ČT
——————–
Tak, než se dostaneme k politické části mých hostů, tak by mě ještě, pane Ďurčo, zajímalo, když vy jste teď udělali ten vstřícný krok, to znamená, odvolali dnešní protesty, co tedy čekáte od vlády na oplátku?
Roman ĎURČO, předseda, Odborový svaz KOVO
——————–
Tak já jsem to tady částečně už zmínil. Rozhodně tím tématem, které rezonuje a zejména, které bylo svoláno, ta demonstrace, kvůli kterému byla svolána, tak je ta výpověď bez udání důvodu. Já pevně věřím, že i ten náš vstřícný krok nějakým způsobem vyšle signál té vládě, že bychom se o tom už neměli bavit, protože víme z mediálního prostoru i z jednání s politiky, že tu podporu napříč politickým spektrem to nemá, takže si myslím, že to by byl ten první důvod, proč opustit toto téma. A samozřejmě dlouhodobě nám rezonuje důchodová reforma, my jsme odborový svaz dlouhodobě proti tomu, aby se prodlužoval věk odchodu do důchodu. My nedokážeme si představit, že ti naši zaměstnanci tam budou prostě do 67, do 68 let pracovat v tom průmyslu, to je pro nás nepřijatelné. Takže to je, to jsou asi takový ty nejdůležitější témata. Vy už jste to tady zmínili, ten růst platů, já bych tady to nechtěl úplně otvírat, já si myslím, že ty jednání začínají, takže bychom se o tom měli bavit zejména na té tripartitě.
moderátorka ČT
——————–
No, já to stejně potom za chvilku otevřu, s dovolením v té debatě. Pane Skopečku, tak dostanou odbory to, co od vás chtějí na oplátku? Vnímáte to tak, že by měli dostat teď něco na oplátku, když udělali ten vstřícný krok?
Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/
——————–
Já myslím, že jednat je normální, a to, že někdo se vrátí k tradičnímu formátu, který běží bez ohledu na to, kdo zrovna vládne. Probíhaly tripartity během předcházející vlády, probíhají jejich standardní tripartity, bylo jich mnoho i během mandátu této vlády. Já ten odchod považuju trošku spíše za nějakou snahu na sebe trošku mediálně, mediálně upozornit. Takže to, že se někdo vrátí ke standardnímu jednání, tak to nemyslím, že by měl být odměňován něčím mimořádným, to je standardní věc. A pokud se chtějí odbory zúčastnit sociálního dialogu, tak ať se k tomu stolu vrátí. Já myslím, že jednání je vždycky lepší než vzkazování přes média nebo vzkazování prostřednictvím davu kdekoliv na ulici.
moderátorka ČT
——————–
Paní Schillerová, ten požadavek 15 % navýšení platů, vy to považujete taky za skromný požadavek jako pan Středula například, který o tom včera mluvil v interview ČT24.
Alena SCHILLEROVÁ,
——————–
Tak já jenom, jestli si můžu dovolit jednu větu, teď tady vyskočil obrázek asi tripartity, kde byla naše vláda. Tak jsem byla taková překvapená, jsem se dívala na tom displeji, že si nevzpomínám, že by někdy někdo, také to jiskřilo, ale že by někdo odešel z tripartity za naší vlády, si nepamatuju, no. Vzhledem k tomu, že naposledy se zvyšovaly platy ve veřejné správě v září 2022, tehdy se zvyšovaly o 10 %, shodou okolností to bylo před komunálními volbami a od té doby, a ta inflace v té době byla 15,1 %, takže to nepokrylo ani inflaci, od té doby vzrostla ještě o dalších prostě, já nevím, asi 13 %, tak a od 1. ledna 24 se nezvedalo ani o korunu. Tak já si myslím, že to je prostě adekvátní požadavek. Musíme si uvědomit, jaké tam byly, jaké tam byly obrovské inflace, k jakému tam došlo propadu prostě celkově u všech zaměstnanců reálných mezd, ale já se domnívám, že u těch státních zaměstnanců došlo i k propadu nominálních mezd, protože tam se skutečně nenavýšilo ani o korunu od roku, od 1. ledna. 20 24 a naposledy se zvyšovalo v září 22. Takže já si nemyslím, že to je nějaký neadekvátní požadavek vzhledem k té dramatické inflaci.
moderátorka ČT
——————–
Paní Schillerová tady říkala, co by si vláda pětikoalice měla uvědomit. Vy si to uvědomujete?
Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/
——————–
Tak my si uvědomujeme především to, že to, co sebíralo lidem životní úroveň, ten důvod, proč klesala životní úroveň v těch posledních letech, byla ta obrovská míra inflace, nominální mzdy v ekonomice v průměru samozřejmě rostly, nicméně nerostly takovým tempem a jakým rostla míra inflace. To se v tomto a příštím roce mění, letošek bude po dvou letech tím obratem, kdy se změní to, že reálné mzdy zase porostou, poroste životní úroveň. Ale představa, že budeme mít inflaci v České republice dvojcifernou a že bychom mohli dohnat tu dvojcifernou inflaci nějakým nárůstem mezd a platů, ať už ve veřejném sektoru, nebo v soukromém, je prostě iluzorní, to nejde. To bychom ten soukromý sektor dostali do absolutně nekonkurenceschopné pozice, to, na to prostě ty zaměstnavatelé nemají a veřejný sektor také nemá samozřejmě.
moderátorka ČT
——————–
Takže těch 15 % vylučujete?
Jan SKOPEČEK,
——————–
Čili základem k tomu, aby vůbec jsme měli šanci, aby reálné mzdy rostly, je zvládnout míru inflace, ta se dostává v tom i v příštím roce zpátky k těm dvěma procentům cíle České národní banky. Předpoklad růstu nominálních mezd je samozřejmě vyšší násobně, tudíž já čekám, že tento rok se po těch dvou letech skutečně lidé dočkají toho, že jejich reálná životní úroveň poroste. A je to dobře.
moderátorka ČT
——————–
Dneska jednala K5. Víte, už, kdy bude ta jednání tripartity probíhat? Domluvili jste se na tom?
Jan SKOPEČEK,
Nevím, přesný termín, mám tady některé vypsané 16. července, vím, že bude plenární, plenární plánovaná tripartita, ale nějaké další.
moderátorka ČT
——————–
Pane Ďurčo, máte nějakou informaci?
Roman ĎURČO,
——————–
Detailní informaci nemáme. Já jenom, jestli můžu k těm platům, že těch 15 % si myslím, že není nic hrůzostrašného. Tady je pořad prostor pro jednání. Chci jenom říci, že my doženeme ty reálné mzdy, ten propad, on tady prostě historicky tak obrovský nebyl, takže my to možná doženeme až někdy za dva roky, my jsme si toho vědomi, nicméně čtyři roky ti lidé si reálně koupí méně, to je prostě obrovská dlouhá doba. My jsme to, zažíváme to poprvé a myslím si, že těch 15 % je realistický požadavek, teď je otázkou, jestli se na to najdou finance. My dlouhodobě v průmyslu taky chceme pokrýt inflaci, nedaří se nám to a vzhledem k tomu, jak vidíme, jak se ten průmysl dneska chová, prostě tady nejsou žádný, žádný šťastný čísla na to, že si můžeme říct 15, 20 %, to tam vidíme určitě v tom průmyslu, bohužel. Ten průmysl nám nějak razantně nevzkvétá, takže my budeme asi zřejmě v průmyslu o něco skromnější, když já se podívám teďko na Liberty, co se odehrává třeba v Liberty, kde zaměstnavatel řekl, že požaduje při kolektivním vyjednávání 25 % snížení mezd a odvedlo tam 10 miliard zisku, tak si myslím, že to je nehorázné.
moderátorka ČT
——————–
Tak se můžeme zeptat pana Wojnara na co zaměstnavatelé mají, na co nemají.
Bohdan Wojnar, člen představenstva, Svaz průmyslu a dopravy ČR
——————–
Tak každopádně proto je ten sociální dialog a kolektivní vyjednávání na úrovni těch firem. V první řadě já si myslím, že tady nejsme od toho, abychom centrálně předepisovali, ať už z kterékoliv strany, na čem se mají dohodnout, a proto tady platí to, že je to odvětví různé. Region od regionu, takže v tomto případě si myslím, že ty požadavky musí být výrazně skromnější a už to pan Ďurčo říkal, ta kondice průmyslu z řady důvodů a já si myslím, že na ty bychom neměli zapomínat, není opravdu stále dobrá, byť ten zpracovatelský průmysl teďka podle těch posledních čísel táhne tu ekonomiku trošku nahoru, ale to si myslím, že je jenom takové lehké světýlko. A my máme tady naopak daleko víc problémů k řešení, než pouze teďka tady debatovat o tom, jak mají vypadat mzdová jednání. Já si myslím, že zapomínáme na to, abychom našli společenskou shodu, jak ten názorový střet o tom řešení, jak má vypadat ta terapie, jak k tomu dospět. Tady se bavíme stále jenom o inflaci a dorovnání inflačních ztrát, to si myslím, že není úplně v pořádku.
Roman ĎURČO, předseda, Odborový svaz KOVO
——————–
Jenom já jsem neřekl výrazně skromnější. To je důležitý tady dodat.
Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/
——————–
Jenom řeknu, budu se snažit být krátkej. Není možné si říct 15 % pro celou ekonomiku, jednak to číslo je extrémní, to se zase jako musíme všichni vrátit nohama na zem, 15 % neroste česká ekonomika, 15 % nerostou příjmy státního rozpočtu, abychom mohli vydávat ze státního rozpočtu víc na platy. Patnáctiprocentním tempem neroste produktivita práce v soukromém sektoru, která by, to by bylo odůvodnitelné patnáctiprocentní zvýšení mezd, kdyby rostla o 15 % produktivita. Nic takového se neděje. Všichni vidíme, že průmysl je v potížích, je v potížích z celé řady důvodů. Churavějící Německo, na kterém jsme velmi závislí, prostě roste velmi pomalu, respektive, respektive stagnuje a příliš jako zářné zisky nečeká. V České republice také na nás jako na jednu z nejprůmyslovějších zemí dopadají nejrůznější regulace, od Green dealu až po prostě i ten růst, růst cen energií. Z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině. To jsou všechno věci, které nám komplikují život. A v takové chvíli čekat růst patnáctiprocentních mezd je prostě iluzorní a ty firmy bychom dostávali do hlubokých problémů. A nejen, že by lidé neměli žádné zvýšení těch mezd, ale někteří by přišli o práci, protože takové firmy by prostě nebyly konkurenceschopné a nemohly by ty pracovní místa vůbec vytvářet.
moderátorka ČT
——————–
Panu Skopečkovi, ta rovnice nevychází. Jak vychází vám paní Schillerová?
Alena SCHILLEROVÁ,
——————–
No, já hlavně, proč nemáme tady, proč máme tyto problémy? Protože tady není žádná hospodářská strategie, protože tady máme minimální hospodářský růst, proč nemáme růst 2,8 % HDP, tak jako má zbytek světa? Proč my se pohybujeme někde kolem 0,4 %? Mluvil jste o růstu reálných mezd, ale když se podívám do čísel ministerstva financí do poslední predikce, tak my nebudeme na reálných mzdách v roce 2027 ani tehdy na úrovni roku 21. To znamená, že prostě my se šest let vracíme zpátky. A tady je potřeba si říct, my jsme začali těmi platy, ale měli jsme začít tou podstatou těch velkých problémů, co se týče kupní síly. Vždyť naši lidé si koupí méně než Chorvaté, Estonci, Řekové, když se podíváte na kupní sílu. To znamená, to jsou všechno, ta inflace ano, i když zpomaluje, protože ty ceny už nemají kam růst, tak pořád nikde nezmizela, nezmizela, i když viděli jsme teď u potravin, že tam byl mírný nárůst meziměsíční, ale prostě ona nezmizela přece ten obrovský nárůst dvou let nezmizel. A dopadá to na celou ekonomiku a chybí tady hospodářská strategie, která by nakopla tu ekonomiku, a to je celé, samozřejmě mohla bych se vrátit těm energiím, vy říkáte válka na Ukrajině, ale prostě ta řešení byla, a to už bychom se vraceli zase moc.
Jan SKOPEČEK,
——————–
/nesrozumitelné/ A zarazili výstavbu jaderných elektráren.
Proč jsme neměli diverzifikované zdroje a tolik nás zasáhla válka? To bychom se museli vracet a neměla byste z toho radost. /nesrozumitelné/
Alena SCHILLEROVÁ,
——————–
A nechcete, abych se vrátila až na Temelín.
Jan SKOPEČEK,
Už je ve stavu skanzenu.
moderátorka ČT
——————–
Do toho na naší modelovou tripartitu přijde pan Wojnar a řekne zaručená mzda je přežitek, měla by se zrušit, je to dobře, když se zruší, takhle to bude?
Bohdan Wojnar, člen představenstva, Svaz průmyslu a dopravy ČR
——————–
To určitě, protože v tom jsme velmi konzistentní a hovoříme o zrušení zaručených mezd v té mzdové sféře, jo. Na stole není požadavek zrušení zaručených mezd v platové sféře. Já vám vyjmenuju čtyři důvody, proč bychom to měli udělat, za prvé jsme v tom srovnání principu zaručených mezd opravdu exoti v Evropě, kromě nás to teda má Slovensko, jinak nikdo. Ten systém zaručených mezd v podstatě nikdo nezná, jo, důraz se klade na minimální mzdu, jiným slovy, ta ochrana zaměstnanců se nahrazuje tím institutem navýšení té minimální mzdy na ten koeficient 47 % ve vztahu k průměrné mzdě. A pak samozřejmě jsou tady ty finanční, ekonomické důvody. Já vám řeknu, že když se podíváme třeba na firmy, zaměstnance v nich, kteří jsou v tom systému jakoby zaručených mezd, tak z 98 procenty, kteří jsou pokryti kolektivní smlouvou, jsou výrazně nad úrovní vlastně té stanovené zaručené mzdy, jinými slovy, ta zaručená mzda se přežila. Je to velice složitý komplexní mechanismus, nikdo neumí v tom systému ani reagovat na to, jaké změny se na tom trhu práce odehrávají. To znamená, proč tady chceme zachovat něco, co v podstatě už nikomu nepomáhá, ani těm zaměstnancům? A možná poslední věta, já bych řekl, když bychom chtěli otevírat šanci dveře kolektivnímu dialogu, tak to je naopak ta cesta, zrušit ten centrální pohled na zaručené mzdy a otevřít ta jednání na těch podnikových úrovních a tam si myslím, že by to možná uměli daleko lépe než ty centrály.
moderátorka ČT
——————–
Pane Ďurčo, jsme za exoty v Evropě kvůli zaručené mzdě?
Roman ĎURČO, předseda, Odborový svaz KOVO
——————–
Rozhodně nejsme. Já tady absolutně nesouhlasím, co tady řekl můj předřečník, tady jsme na ty tripartitě teďko, tak rozhodně s tím nesouhlasíme. Ono do jisté míry zaručené mzdy by mohly vypadnout ze zákoníku práce, pokud by tady fungoval opravdu sociální dialog, tady kolega mluvil o kolektivním vyjednávání, o tom podnikovém. My se pohybujeme oproti Evropě někde na 25 % a oni se pohybují na 80 %, takže pokud by měla zaručená mzda opravdu vypadnout ze zákoníku práce, tak říkáme, pojďme teda zavést sektorové vyjednávání tak, abychom mohli pokrýt celé sektory. To tady dlouhodobě nefunguje, je to zmíněno i v implementaci evropské směrnice o minimální mzdě, takže v tuto chvíli, když zmizí zaručené mzdy, tak třeba já jsem nedávno hovořil s jedním právníkem, který nastupoval do jedné právní firmy podle zaručené mzdy, jeho nástupní mzda měla být něco kolem 35 000 a pan Wojnar tady řekl, že by měl nastoupit za minimální mzdu. Pokud tam nebudou odbory, nebude se tam kolektivně vyjednávat, takže takhle to může působit. A teď jsem řekl jenom jeden příklad, protože těch příkladů může být hodně. Takže ano, my jsme byli ochotni jednat o zaručené mzdy, byly jsme ochotni nějakým způsobem upravit celou tu stupnici a snížit ji na určitý počet, ale zrušení zaručené mzdy bez toho sociální dialogu, který by měl probíhat na té sektorové úrovni, si myslím, že je velmi nebezpečné.
oderátorka ČT
——————–
Paní Schillerová, vy jste také chtěla prosadit zrušení zaručené mzdy. Takže v tomhle budete fandit vládě Petra Fialy?
Alena SCHILLEROVÁ,
——————–
Fandit vládě Petra Fialy určitě nebudu ze spousty důvodů, ale na to se mě teď neptáte. Ano, ale v jiné době, v jiné době určitě a ne, to vůbec ne. Nebyla tady, nebyl tady takový největší propad reálných mezd ze všech zemí OECD, nebyly tady takovéto obrovské problémy. Ale, řekněme si zase nalijme si čistého vína, tady už dva roky nebo druhý rok po sobě vlastně vláda nedodržuje ten systém. To už je vlastně, oni nedodržují to, že dneska máte minimální mzdu. Pak máte osm stupňů, mezi nimi je 10 %, mezi prvním a osmým stupněm je krát dvě. To už se nedodržuje druhým rokem a teď teda vlastně v tichosti se ty zaručené mzdy mají zrušit. Já souhlasím s tím, že máme to my a Slováci, mám pocit, že něco málo ještě v Itálii, něco takového, ne úplně stejného, ale podobného, což samozřejmě u těch Slováků je to tím, oni mají, myslím, čtyři stupně, pokud se nemýlím. A myslím si, že mělo se to více prodiskutovat, říká pan Ďurčo sociální dialog. My jsme nedávno, je to asi 14 dní, měli schůzku jako zástupci opozice s většinou od zástupců odborových svazů. A já jsem byla překvapená, já jsem si taky myslela, jak říká tady pan Wojnar, že, že vlastně to je úplně chiméra, protože ty zaručené mzdy jsou mnohem vyšší nebo ty mzdy reálné jsou mnohem vyšší než zaručené, no a dozvěděla jsem se právě od zástupců odborů třeba ze zdravotnictví, že to není pravda. A že pokud prostě bez této debaty, bez toho sociálního dialogu to bude takto zrušeno, což se stejně téměř dva roky už děje. Tak ty dopady tam mohou být, takže říkám, ano, je to určitě institut zralý na zrušení, ale po řádné debatě a sociálním dialogu, které podle mě neproběhlo.
moderátorka ČT
——————–
Pane Skopečku, ODS se nepodařilo nějakým způsobem přesvědčit kolegy v pětikoalici u výpovědi bez udání důvodu, protože se vás zkrátka ptali na nějaké záruky taky pro zaměstnance, nedokázali jste říct, jaké záruky by pro zaměstnance tam byly? Co u zaručené mzdy?
Jan SKOPEČEK,
Jestli dovolíte.
moderátorka ČT
——————–
Mě zajímají, co si má představit zaměstnanec, jestli bude mít záruku, že se to neobrátí proti němu, jestli to dokážete nějakým způsobem vysvětlit, nebo jestli to bude, prostě se to proti vám neobrátí, věřte nám.
Jan SKOPEČEK,
Já jenom ještě řeknu, že prostě zaručené, jenom dvě věty zaručené mzdy jsou opravdu jakoby nesmysl, neruší se to izolovaně, v souladu s tím taky přichází automat na zvyšování minimální mzdy. Čili pro zaměstnance tady bude ochrana, pro mě ten institut pravidelné automatické valorizace není úplně ideální, protože se vyprazdňuje právě jakoby dialog mezi zaměstnavatelem a zaměstnavatelem a odbory to má, to má reagovat na aktuální politickou a ekonomickou.
Alena SCHILLEROVÁ,
——————–
To už je víc jak dvě věty.
Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/
——————–
Ale, ale dobrý, minimální mzda tady bude automat, takže to zaručení mezd je nahrazeno tímhle tím. A ten zaměstnanec tím bude chráněn. Co se týče výpovědi bez udání důvodu, samozřejmě to není děláno proti zaměstnanci. Při výpovědi bez udání důvodu se počítá s velmi výraznějším, velmi vyšším odchodným. V průměru si dneska zaměstnanec hledá práci 2–3 měsíce, než najde novou v případě výpovědi ta, ten benefit toho odstupného by byl v násobcích platů, někdo říká 6–8, to je přesně na tom jednání třeba i se zaměstnavateli a odbory. Takže nikdo se ze zaměstnanců nemusí obávat, že by ho to dostalo do nějaký existencionální existenčních potíží. Máme tady dávky v nezaměstnanosti, ale znovu říkám i z toho odstupného, které by bylo výrazně vyšší, byť ten člověk celou řadu měsíců, než by našel novou práci, mohl žít. Navíc ve chvíli, kdy máme tříprocentní nezaměstnanost, kdy, a to mi potvrdí, určitě všichni zaměstnavatelé shání jakékoliv zaměstnance, ať už kvalifikované, nebo nekvalifikované. Je iluzorní si myslet, že by toto bylo zneužíváno k nějakému hromadnému propouštění, to je spíše snaha rozhýbat ten trh práce a udělat to, aby zaměstnavatelé neměli strach najímat zaměstnance na tradiční klasické pracovní smlouvy, v rámci kterých jsou zaměstnanci chráněni zákoníkem práce. Dneska se to obchází agenturními zaměstnanci, švarcsystémem a v reálu ti lidé jsou mnohem méně chráněni pracovní legislativou. Tak pojďme ten zákoník práce liberalizovat a ti zaměstnavatelé bezesporu budou motivováni více k těm standardním pracovním úvazkům. Jediná věc, která mě mrzí z celé sady těch opatření, které jsou připravovány v té liberalizační novele zákoníku práce, to je jedno jediné téma. Těch opatření je tam celá řada, digitalizace, zjednodušení administrativní zátěže, zkrácení výpovědní lhůty, prodloužení zkušební lhůty. Tam je celá řada pozitivních věcí, kterými skutečně můžete trhu práce pomoci. Trošku mě mrzí, že se z toho mediálně stalo jedno jediné opatření.
moderátorka ČT
——————–
Pojďme se posunout v naší modelové tripartitě dál. K důchodové reformě, pane Ďurčo, bývá tohle nejvášnivější téma?
Alena SCHILLEROVÁ,
——————–
K té výpovědi ještě bych chtěla komentář, paní redaktorko, ta výpověď ještě chtěla malý komentář, jestli mohu si dovolit. Já jsem nedostala šanci.
moderátorka ČT
——————–
Tak prosím vás, dvě věty.
Alena SCHILLEROVÁ,
——————–
Dobře, tak já se budu snažit tak dlouhé dvě věty, jak pan místopředseda Skopeček. No, hlavně je to vůbec téma v té první novele, která prošla teď prvním čtením, která se týká minimálních a zaručených mezd, to není. V té druhé novele, která je teď v připomínkovém řízení to také není, pokud vím, tak nemá v současné chvíli, pětikoalice na to nemá jednotný názor, nemá podporu a dost hlasů by to prosadila. My jako opozice vnímám i vyjádření druhé opoziční strany, to nepodpoříme. A já bych se teda zeptala ráda pana místopředsedy, jestli dostanu prostor, jak tím vyřešíme ten švarcsystém, to agenturní zaměstnávání, tam je přece problém v tom, ne v té výpovědi bez udání důvodu, tam je, /nesrozumitelné/Tam je problém v tom, že je velká /nesrozumitelné/. Ano, přesně, že to jsou desítky tisíc.
Jan SKOPEČEK,
——————–
To jsou spojené nádoby.
Alena SCHILLEROVÁ,
——————–
Já jsem teda taky vám do toho nevstoupila ani jednou pane místopředsedo.
Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/
——————–
Ale vy jste se mě ptala, tak já vám odpovídám. /nesrozumitelné/
moderátorka ČT
——————–
Moje otázka původně na pana Ďurča byla, jestli je tedy nejvášnivější téma důchody, dobře, tak možná je to zaručená mzda, uvidíme, nicméně k těm důchodům. Pane Skopečku, teze je, že bez zvyšování věku odchodu do důchodu není na důchody, ale zároveň od odborů zaznívá třeba to, že to vláda dělá nahodile, aniž by měla aktuální data. Třeba k dožití ve zdraví. Není tohle problém?
Jan SKOPEČEK,
No, já bych jako polemizoval s tezí, že jedinou cestou, co dělat s důchodovým systémem, je zvyšování odchodu věku do důchodu. Jistě, že není, tam je celá řada jiných nástrojů, respektive, pokud se budeme pohybovat na bázi toho stávajícího systému, tak můžete dramaticky zvýšit daňový zatížení obyvatel, to znamená ještě více zdražit práci, ještě více zvýšit sociální pojištění. To bych se zeptal pánů, jestli by si toto přáli, já teda ne, protože by to bylo dramaticky negativní, a to by dostalo do toho systému na důchody víc peněz. Další opatření, který by mohlo být bez toho, aniž by se zvyšoval věk odchodu do důchodu, je, že výrazně poklesnou v budoucnu budoucím důchodcům náhradové poměry. To znamená, že až půjdou do důchodu, tak dostanou výrazně menší procento průměrné mzdy, než dostávají dnes. Anebo tam dáte, anebo volíte mezi těmito třemi opatřeními a můžete jedno zvýraznit, jedno ubrat. My jsme šli cestou, že prostě si myslíme, že s prodlužováním věku odchodu do důchodu prostě má ten věk růst, respektive s prodlužováním věku dožití má růst průměrný věk odchodu do důchodu, říkáme, že prostě v důchodu se má strávit 21,5 roku a já nevidím.
moderátorka ČT
——————–
A s těmi daty, s dobou dožití tedy pracovat umíte?
Jan SKOPEČEK,
Já myslím, že všechny demografické studie přece jasně ukazují, jakým způsobem se demografická situace vyvíjí. Podívejte se na dnešní porodnost, jakým způsobem se vyvíjí. Zatímco v roce 2000 bylo pět ekonomicky aktivních lidí na jednoho zaměstnance, tak v roce 2050 to budou dva lidé na jednoho, na jednoho, dva aktivní ekonomické aktivity /nesrozumitelné/.
moderátorka ČT
——————–
Třeba pan Wojnar, ten vás taky…
Jan SKOPEČEK,
——————–
Já se nechci dostat. Mluvíme i v souvislosti s děním na Slovensku o konfliktech ve společnosti. Ve chvíli, kdy nebudeme nic s tím dělat a nepřijmeme třeba i nepopulární opatření, tak vytváříme v budoucnu obrovský konflikt mezi generací seniorů a generací zaměstnanců. Generace seniorů bude chtít a hlasovat a požadovat po politicích, ať se zvyšuje daňové zatížení zaměstnanců, aby byly větší důchody. Zaměstnanci nebudou mít rádi seniory proto, že mají, budou mít pocit, že z jejich platu berou až příliš mnoho. /nesrozumitelné/
moderátorka ČT
——————–
Pane Skopečku, ale to, že se tady neumí v Česku pracovat s daty, to neříkají jenom odbory, pan Wojnar to říká taky. Pane Wojnare, jak je to s těmi daty a vládou? Umí s nimi pracovat vláda?
Bohdan Wojnar, člen představenstva, Svaz průmyslu a dopravy ČR
——————–
Myslím, že tady by si mohly teda všechny strany trošku jako vyčítat a mohli bychom to definovat jako kolektivní problém České republiky. Já si myslím, že v tomto směru tady řešíme i spoustu restů a deficitů z minulosti, abychom teda byli zcela upřímní, ty problémy, které máme, nevznikají teprve teď nebo včera, ty tady už dlouhodobě bobtnají, a právě proto si myslím, že je důležité, abychom tady hledali shodu. A ta debata trošku ukazuje mezi vládnoucí, řekněme, stranou a opozicí, a to je těžké hledat tady v této diskuzi, protože nemůžeme přece říct, když je něco černé opakem okamžitě, že je to bílé. A trochu ta debata mi to připomíná, nezlobte se na mě. Takže zaplaťpánbůh, že teda máme jenom tripartitu, protože kdybychom tam byly ještě čtyři strany, by to bylo možná komplikovanější.
moderátorka ČT
——————–
Pane Ďurčo, vy berete v potaz ty argumenty, o kterých tady mluvil pan Skopeček? Takže zvyšovat daně.
Roman Ďurčo,
Ne, ono opravdu, tady nejde, teďko se nemůžeme bavit o tom, jestli máme zvyšovat daně, nebo ne. Já si myslím, že to chce nějaký komplexní systém, jak upravit daňovou kvótu, protože někdo řekne, že se bude zvyšovat věk odchodu do důchodu. Vy už jste tady správně zmínila, že věk dožití ve zdraví je někde do 62 let. Ty lidé nebudou pracovat, i když jim zvýšíme ten věk odchodu do důchodu, oni budou na jiných dávkách, budou na nemocenských nebo budou v invalidních důchodech. Tady je potřeba se opravdu na to podívat komplexně. 90 % českého národa si myslí, že by se věk odchodu do důchodu neměl prodlužovat. Je potřeba najít celospolečenský konsenzus i ten politický, to tady absolutně chybí.
moderátorka ČT
——————–
Pardon, ta čísla, 90 % to je.
Roman Ďurčo,
Já, když sleduju ty průzkumy, tak 90 % lidí nechce chodit do důchodu později než v 65 letech.
moderátorka ČT
——————–
Reakce paní Schillerové.
Alena Schillerová, /ANO/
——————–
Teď jsem na řadě já. Ne, teď jsem já na řadě. Já jsem tady jediná nemluvila.
Roman Ďurčo,
——————–
Vy jste tady už zmínila to, že nemáme ty aktuální data, co pět let má být nějaká predikce s MPSV, takže na to ještě čekáme. Ono ta debata není opravdu tak jednoduchá, samozřejmě tak, jak už to tady kolega zmínil, že tam jsou nějaké výpadky v rozpočtu za minulý léta, ono se to teďko musí nějakým způsobem nahradit. Nikdo neřekl přesně jakým, ale rozhodně by to nemělo být tím způsobem, že budeme chodit do důchodu.
moderátorka ČT
——————–
Dobře, tak pánové, na tripartitě paní Schillerová nebude, tak prosím, poslechněme si, co by řekla, kdyby tam byla.
Alena Schillerová, místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru /ANO/
——————–
Děkuji za slovo. Tak příští týden bude mimořádná schůze, v úterý začneme projednávat tu tzv. důchodovou reformu, ona je to v podstatě parametrické změny důchodového systému, kde jsou, kde celá řada věcí, které v tuto chvíli nemá cenu o nich se bavit, protože jsou skutečně parametrickými změnami, ale jsou tam čtyři nejdůležitější věci, které budou zdrojem konfliktu, myslím mezi koalicí a opozicí. První je prodloužení odchodu věku do důchodu, druhý je tzv. náročné profese, které budou moci odcházet do důchodu dříve, třetí je zpomalení růstu důchodu a čtvrtý je snížení sociálního pojištění pro pracující důchodce, což považuji taky za chybný krok. Začali jsme tím prodloužením odchodu věku do důchodu. Tak za prvé ta data nejsou. Jsou data, že se prodlužuje doba dožití, ano, ta data jsou, ty jsou z Českého statistického úřadu, ty jsou nezpochybnitelná. Ale nejsou data, že se toho věku dožijete ve zdraví, ta prostě nejsou. Nebyli jsme to schopni získat z ministerstva zdravotnictví. Ani teď jsme to na těch schůzkách, které byly, nezískali. Oni se získávají dotazníkovým způsobem, je to hodně pocitová záležitost tak, jak nám to vysvětlovali. To znamená, že. A ministerstvo zdravotnictví, to je na tom to pikantní, v rámci připomínkového řízení dalo negativní stanovisko k tomu, že prostě to není možné takto tím automatem, který připravilo ministerstvo práce a sociální věci, tam bude automat, takže tam to nekončí třeba nějakým stropem, tam to může růst dál. Takže my tady budeme vlastně vytvářet spoustu pracujících nemocných důchodců, kteří se přesunou do sociálního systému, to je prostě nesmysl. Za nás. To je první věc. Druhá věc, náročné profese. Je tam absolutně nebylo vysvětleno, proč byla vybrána kritéria ta, která byla vybrána, není k tomu žádná analýza trhu práce, proč 120 000 profesí, kde se vybíralo, já nevím, podle tepla, podle prašnosti atd. Proč prostě se neanalyzoval trh práce, kde to má dopady. Myslíme si, že to je žalostně málo a že také k tomu nejsou žádné podklady. Zpomalení, zpomalení růstu důchodů. Tak to je samozřejmě úplně, ti lidé pracovali, přispívali do systému a teď vlastně ten důchod, s kterým počítali, tak tam nebude. A snížení sociálního pojištění, to si dovolím vysvětlit, to má motivovat důchodce, aby pracovali, ale jestliže se sníží sociální pojištění, na to okamžitě zareaguje trh práce. To není žádná motivace. Dnes ať se zvedne ten koeficient, to znamená, my budeme, demografická společnost, s tím nesouhlasí celá řada. A ještě mi dovolte tři čísla, my vydává a už opravdu jenom tři čísla, my vydáváme na důchody 8 % HDP, průměr je 7,8 % HDP v rámci zemí OECD a v tom píku, kdy půjdou Husákovy děti do důchodu, budeme vydávat nějakých 11,5 %.
moderátorka ČT
——————–
Budeme se tomu věnovat v příštím týdnu. já se omlouvám. Naše modelová tripartita končí. Máme tady další jednání v tomto studiu, ovšem ještě mám jednu závěrečnou otázku na vás, politiky, která se týká aktuálního tématu. Sněmovní výbor bude hlasovat o odvolání člena Rady ČT Lubomíra Veselého, který si tedy říká Xaver, a to za vulgární slova na adresu herečky a diplomatky Magdy Vašáryové. Diváci to uvidí i na obrazovkách. Co tam všechno padlo? Zajímá mě ale, pane Skopečku, jestli vy byste zvedl ruku pro jeho odvolání?
Jan Skopeček,
——————–
Já nejsem členem mediálního výboru, vůbec ani nevím, co to ten pán řekl.
moderátorka ČT
——————–
Tak bude se to řešit na plénu.
Jan Skopeček, /ODS/
——————–
To, že se nemá vulgárně mluvit vůči ženám ani vůči mužům, si myslím, že se nemá vulgárně mluvit, to je pravda, snažím se mluvit slušně, ale opravdu netuším. Já myslím, že důchodová reforma je v tomto směru důležitější.
moderátorka ČT
——————–
Dobře. Takže je to důvod k odvolání z rady?
Jan Skopeček, /ODS/
——————–
Že je škoda, že to, co nám tady paní Schillerová teď říkala, neudělala během osmi let ve vládě, kdy neudělali s důchodovou reformou vůbec nic, to je to hlavní.
moderátorka ČT
——————–
Takže nedokáže říct, jestli důvod pro odvolání z rady.
Jan Skopeček, /ODS/
——————–
Já fakt neznám ty výroky.
moderátorka ČT
——————–
Dobře, paní Schillerová.
Alena Schillerová,
Já jsem to jenom matně zaznamenala v médiích, prostě ty výroky nebyly šťastné asi na žádné straně, ale nemyslím si, že to je na odvolání, to si myslím, že se to dramatizuje.
moderátorka ČT
——————–
Říká Alena Schillerová, která tady dnes zastupovala opozici, konkrétně tedy hnutí ANO, ještě vás dopředstavím, Jan Skopeček, Roman Ďurčo, Bohdan Wojnar. Moc vám děkuju za diskuzi, pánové a dámo. Hezký večer.
Přidejte odpověď