ČRo
Jste ve společnosti Českého rozhlasu a magazínu. Cena pro obyčejné lidi. Kteří dělají neobyčejné věci, Je charakterizována cena Křesadlo pro dobrovolníky, kteří pomáhají. V nejrůznějších oborech, Křesadlo předává centrum dobrovolnictví Hestia od roku 2001 ve všech krajích České republiky. Začátkem tohoto týdne byla předá ocenění za uplynulý rok dobrovolníkům v Praze, 10 z nich převzalo ocenění v primátorské rezidenci, protože nad akcí převzal záštitu primátor hlavního města Bohuslav Svoboda.
Letošní ročník byl věnovaný těm postcovidovým věcem a tý radosti, která v tom byla.
Říká předseda správní rady Hestie Marek Voska. Jeho slova potvrzují ocenění jako Richard Smejkal, profesí ředitel mezinárodní školy, jinak dobrovolník v oblastním spolku českého Červeného kříže Praha 1, který spolu s dalšími pomáhal nejen v nemocnicích přetížených covidovými pacienty, ale loni také záchranným složkám po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
mluvčí 6,
——————–
V tomhle případě jsme byli pozváni, abychom mohli vytvořit zázemí pro ty, kteří byli evakuováni z budovy, ale jak se ta situace vyvíjela, tak jsme převzali ještě dva takové úkoly, jeden velmi důležitý byl krizová linka, na které naši dobrovolníci působili, protože linky byly obecně přetížené v tu chvíli, takže to byla ohromná pomoc.
mluvčí 5,
——————–
Druhý úkol byl pro dobrovolníky zcela novou zkušeností.
mluvčí 6,
——————–
Ve chvíli, kdy policie předala budovu univerzitě, tak bylo potřeba v krátkém čase tu budovu projít a sesbírat všechny ty věci, které tam byly. Pro nás to byl velmi těžký úkol, protože bylo potřeba skutečně projít všechny místnosti, shromáždit všechny osobní věci, které tam na místě byly, potom ten další den na právnické fakultě, všechno bylo vydáváno, ale bylo potřeba přes noc všechno shromáždit, zadokumentovat, připravit právě k tomu předání.
mluvčí 5,
——————–
Jinou zkušenost má Jan Humhej, který pomáhá v diakonii Českobratrské církve evangelické v následné péči lidem s duševním onemocněním.
mluvčí 7,
——————–
Samozřejmě byla tam určitá nervozita z toho, že se člověk setkává s něčím, co neznám, protože já nemám v rodině tenhle ten typ lidí, co si pamatuju, takto. Stigma kolem duševních onemocnění se mi nelíbilo, považoval jsem ho nějakým způsobem jako nespravedlivý, a to pro mě byla ta motivace.
mluvčí 5,
——————–
Podobný příběh má Adriana Doubková. Fico, která doprovází nevidomé v organizaci okamžik, ale nejen k lékaři nebo na nákupy, ale společně třeba trénují maraton a nebo se otužují ve Vltavě. Navíc, když má čas, háčkuje Adriana košíčky a výtěžek z prodeje jde celý organizaci okamžik. Další dobrovolnice našla svou cestu přes charitu, když začala dávat svůj čas lidem, kterým se ho nedostává, těm, které paní Zdeňka Fuchsová doprovází v hospici dobrého pastýře.
mluvčí 1,
——————–
Protože ne všichni mají to příbuzenstvo, které tam chodí pravidelně, takže ti dobrovolníci tam vlastně zastupují tu rodinu, no a já jsem nesmírně vděčná paní Dr. Svatošové, která vlastně tady zakládala tu hospicovou péči.
mluvčí 5,
——————–
Chce to odvahu vstoupit jako dobrovolník do hospice.
mluvčí 1,
——————–
Tam spousty lidí se bálo pořád, jenom, že se to týká smrti, ale ono to je o tom, že vlastně každý musíme zemřít a jestliže má člověk možnost zemřít v takovém hezkém prostředí, v klidu a mezi lidmi, kteří opravdu o něj tam pečují a musím říct, že ten personál, tak to jsou andělé, a to je to, co mě tam i drží celou tu dobu. Od začátku.
mluvčí 5,
——————–
Je třeba dodat, že paní Zdena Fuchsová jako dobrovolnice nepomáhá jen v hospici, ale když má čas, tak dobrovolnicky také udržuje turistické značky ve Středočeském kraji.
ČRo a magazín Mezi nebem a zemí.
Přidejte odpověď