Protesty odborů proti krokům vlády  

ilustrační foto: TimWilson / Flickr.com

ČT 24

Z téměř čtyř desítek návrhů Národní ekonomické rady by se vláda podle premiéra měla soustředit na čtyři oblasti. Jsou jimi změny pracovního trhu, podpora investic i jejich financování nebo úpravy vzdělávání. Vybrané návrhy by měl kabinet brzy projednat. Konkrétní recepty na podporu ekonomiky mají ještě probrat taky tripartita. Její dnešní jednání odboráři opustili předčasně. Vicepremiér Jurečka to označil za dětinské.

redaktor ČT
——————–
Paní Lenka přišla zapsat své dítě do mateřské školy v Palkovicích na Ostravsku.

osoba
——————–
Registrační číslo pro vaše dítě, pod kterým budete vlastně vedení?

redaktor ČT
——————–
Kladou tu podle ředitele důraz na moderní vzdělávání. Nároky rodičů se v posledních letech zvyšují, požadují třeba pestrý vzdělávací program. Ten tu před časem upravovali.

Milan ŠPONER, ředitel ZŠ a MŠ Palkovice
——————–
Klademe důraz na všeobecný rozvoj, takže od každého trochu. Takový ten přirozený vývoj dítěte.

redaktor ČT
——————–
V posledních letech tu každý rok zhruba 15 zájemců museli kvůli kapacitě odmítnout. Podobně na tom jsou i v této soukromé školce.

Radmila KUBOŇOVÁ, zástupkyně ředitele pro MŠ Dubina a MŠ Poruba
——————–
Máme jenom pouze 20 míst na příští školní rok a máme už 16 zapsaných dětí, protože rodiče už se vlastně od února začali zajímat.

Mikuláš BEK, ministr školství, mládeže a tělovýchovy /STAN/
——————–
Měli bychom omezit ty odklady, protože vlastně čtvrtina dětí zůstává ve školkách o rok déle, než by bylo vlastně přiměřené. A také potřebujeme samozřejmě posílit kapacity školek.

redaktor ČT
——————–
Právě s podporou předškolního vzdělávání počítá vláda ve své strategii a zmiňuje ji také NERV. Má totiž pomoci s rychlejším návratem lidí do práce.

Petr Fiala, předseda vlády /ODS/
——————–
Už jsme některé věci udělali i v rámci strategie 2030, ale je v tom potřeba pokračovat dál, ať už jde o redukci počtu oborů na středních školách nebo už probíhající debata o úpravě rámcových vzdělávacích programů.

edaktor ČT
——————–
Kromě školství jsou pro vládu podle premiéra stěžejní i úpravy trhu práce, jako jsou třeba rychlejší rekvalifikace. Zmiňoval i nutnost upravit legislativu pro rychlejší výstavbu nebo podporu PPP projektů.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda hnutí /ANO/
——————–
Po 2,5 letech se vláda probudila s tím, že začne řešit to, jakým způsobem bude například financovat dopravní infrastrukturu.

redaktorka
——————–
37 prorůstových opatření představila Národní ekonomická rada vlády už na konci ledna. Výběr, kterým se kabinet hodlá zabývat, si dnes přišli poslechnout na jednání tripartity zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů.

Jan RAFAJ, prezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
——————–
Zbytečně tady ve veřejnosti se víří nejrůznější nápady, které nakonec nemusí být vůbec na stole. A my chceme svoji energii věnovat tomu, čemu se věnovat budeme.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Sice sedm bodů není nikterak nosných, nemá to společného s hospodářskou strategii, jakou si představujeme.

redaktorka
——————–
Odbory už při příchodu na tripartitu avizovaly, že shodu s kabinetem nenaleznou například v otázce novely zákoníku práce.

Roman Ďurčo, předseda Odborového svazu KOVO
——————–
Odborový svazkovou se připojí k protestům 21. 5. zejména proti novelizaci zákoníku práce, ale pro nás jsou velmi důležité i důchodová reforma a prodlužování věku odchodu do důchodu.

Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR /TOP 09/
——————–
Naše pracovní právo je nesmírně zastaralé a z hlediska flexibility trváme na tom, že je přínosné, když jej rozšíříme, protože se to dotkne pozitivně nikoliv jenom samotných zaměstnavatelů, ale i samotných zaměstnanců.

redaktorka
——————–
Na programu před dnešním jednání měla tripartita i další témata. Soustředit se měla hlavně na zemědělství.

Marek VÝBORNÝ, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
——————–
Dneska se budeme bavit skutečně o pomoc zemědělskému sektoru.

Kristýna Jelínková, redaktorka
——————–
Tomu by se měl zítra věnovat i kabinet, na jehož jednání ministr zemědělství má přinést návrh kompenzací po jarních mrazech. Martin Šnajdr a Kristýna Jelínková, Česká televize.

moderátorka
——————–
A téma teď podrobněji s našimi hosty, kterými jsou Jiří Vaňásek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Pěkný večer.

Je s námi také Vojtěch Munzar, místopředseda rozpočtového výboru, poslanec za ODS. I vám pěkný večer.

A na dálku pak zdravím Jiřího Horeckého, prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. I vám pěkný večer.

Pane Vaňásku, proč jste odešli?

Jiří VAŇÁSEK,
Máte asi na mysli, proč jsme odešli z dnešního jednání tripartity.

moderátorka
——————–
Ano.

Jiří VAŇÁSEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
My jsme na jednání tripartity šli standardně vést sociální dialog tak, jak ho vedeme vždy. Projednali jsme vlastně téměř všechny body, které na programu tripartity byly, a na závěr jsme požádali zástupce vlády a pana premiéra o vysvětlení některých výroků, které v minulosti nebo před nedávnou dobou padly na adresu odborů, kdy jsme byli označeni jako nepřátelé. Ta reakce, ten způsob, ta forma i ten obsah, jakým bylo reagováno, nás v podstatě spontánně přiměla odejít z jednání tripartity. Takhle se žádný sociální dialog nevede.

moderátorka
——————–
A jaká to byla reakce?

Jiří VAŇÁSEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Ta reakce byla poměrně z našeho pohledu velmi podrážděná. Dozvěděli jsme se jenom proto, že k některým věcem jsme třeba kritičtí, že dlouhodobě některé věci odmítáme, protože hájíme zájmy zaměstnanců a nemusíme mít stejný názor, jako má její zástupci vlády, tak se dovědět jen proto, že nejsme ti správní sociální partneři tak, jak jsme dnes byli označeni, tak to pro nás přijatelné není.

moderátorka
——————–
Pane Munzare, jedná vláda korektně se svými sociálními partnery?

Vojtěch MUNZAR,
——————–
Tak já si myslím, že vláda jedná korektně. Kdybysme měli hodnotit, jak o vládě mluví mnoho členů odborových svazů, co zaznívá třeba na jejich demonstracích a kdybysme se chovali takhle přecitlivěle jako dnes odbory, tak by se žádný dialog nevedl. Přesto ten dialog se vede, nemůžeme za to, že odbory opustily dnešní jednání. Já se domnívám, že tady příliš je příliš velká přecitlivělost a ze strany odborů já zase považuju za úplně nekonstruktivní a nefér, že je to kritika úplně všeho od začátku do konce, neustále svolávání demonstrací a takhle se také dialog nevede, ale to ať divák posoudí sám. Já si myslím, že vláda se svými sociálními partnery mluví, budeme se dnes hovořit o zákoníku práce, který je v připomínkovém řízení, odbory jsou klasickým připomínkovým místem, budou se klasicky vyřizovat jejich připomínky, takže si myslím, že tady se dialog vede, akorát je někdy velmi přecitlivělý.

moderátorka
——————–
Tak uvidíme, jak bude vypadat dnešní debata v devadesátce, jestli se povede ten dialog mezi všemi třemi stranami. Možná otázka na úvod, budeme se bavit o zákoníku práce. Několikrát to padlo i v té reportáži. Potřebuje český trh práce prostě změnu? Shodnete se na tom všichni tři, možná začneme u zaměstnavatelů.

Jiří HORECKÝ, prezident, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
——————–
Určitě potřebuje, protože nějaké změny, které by vedly k větší flexibilitě tady v zákoníku práce, celou dobu nebyly a nutno dodat, že těch 19 změn, které jsou teď navrženy a tak, jak bylo řečeno, jsou v připomínkovém řízení, takže ten dialog je na místě. Bavit se o tom, co tedy má být předmětem změny a úpravy zákoníku práce. Nejsou všechny jenom ve prospěch zaměstnavatelů, tak, jak někdy prezentováno, je tam například povinnost držet pracovní pozici do dvou let po odchodu na mateřskou dovolenou. To samozřejmě je jistá bariéra nebo přitížení některých zaměstnavatelů, ale jsou to některé věci, které by mohly působit flexibilněji, ať už zaměstnávání třeba osob starších 14 let nebo zkrácení výpovědní doby, anebo prodloužení té zkušební doby. Je tam řada věcí, o kterých se můžeme bavit, a jsou tam věci, které se týkají i sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, třeba plurality do odborových organizací. Takže já si myslím, že není možné, a to bylo předmětem možná toho sporu dneska na jednání tripartity říct, že odmítáme všechno, nechceme se bavit o jednotlivých bodech, tak, jak zaznívá v některých vyjádřeních a tak, jak bylo kritizováno, ale je potřeba se bavit, jestli ty hrozby jsou reálné. A je potřeba se bavit o těch jednotlivých návrzích, které tady jsou a které nespadly z nebe a které byly výsledkem nějakého půlročního společného jednání na půdě MPSV.

moderátorka
——————–
Souhlasí odbory. Je prostě ten český trh práce nějak změnit?

Jiří VAŇÁSEK,
——————–
Já si myslím, že český trh práce musí dojít určitou reformou, dlouhodobě máme nízkou nezaměstnanost, to z pohledu těch absolutních čísel bezpochyby je dobře, ale na druhou stranu ekonomika naroste a jedním z těch důvodů jsou samozřejmě změny na trhu práce. Již dnes máme prostě situaci, kdy v řadě regionů, byť ta situace je velmi dobrá, tak se prostě nedaří vsadit nabídku a poptávku na trhu práce. A je to právě třeba z důvodů špatné kvalifikace nebo špatných kompetencí, ale třeba i nabízených pracovních a mzdových podmínek, anebo jakousi třeba neochotou cestovat za prací nebo nedostatečnou dopravní obslužností. My si nemyslíme, že trh práce rozhýbe nebo změní to, že budou změny v zákoníku práce, to je z našeho pohledu věc, která je vytržená z kontextu, z celého opatření flexikurity z dánského modelu.

Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
——————–
Tak pojďme se podívat, jak má vypadat ta modernizace, která čeká zákoník práce. Navrhované změny představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v polovině dubna. Obsahují třeba možnost prodloužení zkušební doby nebo zkrácení výpovědní lhůty na měsíc při pochybení zaměstnance, nově by taky výpovědní lhůta mohla běžet od doručení výpovědi a ne až od začátku měsíce, jak je tomu teď. Zaměstnanci by také mohli dostávat výplatu v cizí měně, zaměstnavatelé by mohli díky plánovaným změnám držet pracovníkům na rodičovské dva roky jejich pozice, jak už jsme ostatně slyšeli. A možnost pracovat v létě by nově měli i mladiství od 14 let. Diskutuje se také o výpovědi bez udání důvodu, která přišla ze strany ODS. Podporu má i od TOP 09. Naopak proti stojí Lidovci, podle premiéra Petra Fialy má tento bod šanci jen v případě, že získá podporu celé vládní koalice. Pane Munzare, ta podpora celé vládní koalice tady prostě není?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/
——————–
Zatím není, ale nejsme u konce, jsme na začátku té diskuze. Já tady se trošku zlobím na odbory, který třeba, které tady vyvolávají z tohoto návrhu velký strach, ono to skutečně, někteří lidé si představují, že to je výpověď na hodinu, to není tak. Je to zkrátka možnost pro zaměstnavatele s někým rozvázat pracovní poměry i mimo dneska zmíněné zákonné důvody v zákoně s výpovědní dobou a s větším odstupným. To znamená provázat tuto možnost s jasnými pravidly. Pro nás je to lepší, než aby si zaměstnavatelé vymýšleli uměle důvody, například umělou reorganizaci jenom proto, aby mohli se rozloučit s nějakým zaměstnancem, s kterým už spolupracovat nechtějí, takže pro nás je to takhle důležité. Určitě bych z toho neměl strach, protože tady v naší ekonomice je spíš poptávka po zaměstnancích, máme zhruba 270 000 pracovních míst, a to je jedním z limitujících faktorů vlastně produktivity naší ekonomiky. A nemohu souhlasit tady s panem kolegou z odborů, že ty pravidla pro zákoník práce to nesvazují. Samozřejmě, že zákoník práce svazuje pravidla pracovního trhu a my je potřebujeme rozvolnit proto, aby česká ekonomika měla větší výkonnost a budou na tom bohatnou všichni, nejenom firmy, ale i jejich zaměstnanci, takže to je ten důvod, proč my to chceme.

moderátorka
——————–
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů pan Středula v médiích často v souvislosti s tímto tématem, s tou výpovědí bez udání důvodu hovořil o návratu feudalismu nebo dokonce o robotě. Tak nejsou to přehnaná prohlášení, rozumím tomu, že s tím nesouhlasíte, ale není toto už příliš?

Jiří VAŇÁSEK,
——————–
My si myslíme, že se opravdu vracíme někam zpátky, kde bychom být neměli, my si myslíme, že není důvod pro výpověď bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele a v podstatě z mého pohledu ze tří důvodů. Za prvé, bojíme se toho, že můžou lidé, kteří třeba jsou častěji nemocní, přijít o práci, můžou přijít rodiče, kteří pečují o dítě, o práci, osoby starší třeba 50, 55 let. Dnes jich máme v evidenci Úřadu práce přes 100 000. A přitom ta situace je dobrá, je relativně velké množství volných pracovních a nemohou najít pracovních míst a nemohou najít uplatnění na trhu práce. A samozřejmě v neposlední řadě se bojíme toho, že řekneme jiný názor, tady kolegové říkají a nemůžu s nima souhlasit, že jsme přecitlivělí, nebo že jsme příliš ulpívaví? My tady říkáme názory se o nich bavit, a to, že demonstrujeme, nebo že připravujeme demonstraci, to je přece naprosto legitimní, je to naše svobodné právo, a přesto ta jednání dál můžeme vést. Na západě se tak děje. Další věc, která nám vadí. Zákoník práce, ano, on je ochranářský pro zaměstnance, částečně, ale musí být, protože ten zaměstnanec je v postavení slabšího v tom pracovněprávním vztahu, on si v řadě případů nemůže vybírat, třeba si nemůže vybírat jenom to, že pokud je mzda, tak je určena mzdovým výměrem, to jednostranný úkon zaměstnavatele, takže tam on tu možnost v podstatě si příliš vybrat nemá. A někdy připusťme, že se najde, nachází v sociální situaci, kdy prostě to zaměstnání přijme, protože prostě potřebuje to zaměstnání a potřebuje pracovat. A teď bude mít tedy nejistotu toho, že možná zítra mu bude oznámeno, že v nějakém horizontu už nemusí chodit do práce a vlastně nebude vědět ani proč. On nebude vědět, že si udělal něco špatně. Za nás je tohle to opravdu velmi obtížně pochopitelné, už jenom z toho důvodu, že pokud se bavíme tady o flexibilizaci, pokud se tady bavíme o rozhýbání trhu práce, tak tohle to trh práce určitě nerozhýbe. Navíc ten dánský model, když jsme se informovali na dámském modelu flexikurity, jak to funguje, tak nám říkali, musíte to ale aplikovat celkově celý ten systém, není možné vytrhávat z toho jedno opatření. To znamená, je potřeba se tady bavit o tom, jak ty lidé budou dlouhodobě zajištění nebo po nějakou dobu zajištění třeba v rámci podpory nezaměstnanosti, jak jim bude poskytnutý možnosti vzdělávání a podobně a na to v České republice připraveni nejsme.

moderátorka
——————–
Pane Horecký, jak byste vyvrátil ty obavy, které jsme tady teď slyšeli, že prostě některý ze zaměstnavatelů toho využije a vyhodí z práce někoho, kdo je často nemocný, nebo někoho, kdo se prostě stará o malé děti, víme, jak to chodí, děti jsou často nemocné. Jeden z rodičů s nimi prostě musí zůstat doma. Jsou to oprávněné obavy?

Jiří HORECKÝ, prezident, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
——————–
Já myslím, že by to byly oprávněné obavy, kdyby byly vzneseny před 10, 15 lety, kdy tady byla jiná situace na trhu práce, kdy tady byla jiná míra nezaměstnanosti, musíme si uvědomit, že ty navržené podmínky byly šest odstupných platů a dvouměsíční výpovědní lhůta. A na stole bylo také debatovat o osmi odstupných platech. To znamená, ten zaměstnanec by jednak byl 10 měsíců pokryt a měl by 100 procent příjmů a pak by samozřejmě následovala podpora v nezaměstnanosti, takže argumenty, že by tady byla nějaká hrozba, že by nebyly sociálně zabezpečení, považujeme za liché. A my nejsme určitě v situaci, kdy bychom jenom proto, že bude mít nějaký zaměstnanec nějaký jiný názor, se jako zaměstnavatelé chtěli zbavovat, my naopak jsme rádi, když neodcházejí tím pětašedesátým rokem věku nebo okolo pětašedesátého roku věku, když mají nárok na starobní důchod. Jsme rádi, když zůstávají na tom trhu práce, jsme rádi, když se maminky vrací co nejdříve z mateřských dovolených, protože ti zaměstnanci chybí, ta pozice a postavení zaměstnanců je prostě jiná. A my víme, že ten návrh tady není, není součástí té flexi novely, ale vítáme tu diskuzi, protože si myslím, že ten vztah by měl být rovnoprávný, měl by být stejný, to znamená, zaměstnavatel by se měl starat o své zaměstnance, měl by jim dávat adekvátní odměnu, vytvářet pracovní podmínky a prostředí tak, aby mu zůstali a byli spokojení. A samozřejmě i ten zaměstnanec by se měl snažit o to, aby dlouhodobě vykonával kvalitní práci. A ten vztah se může nějakým způsobem vypovědět z jedné i druhé strany, byť ta ochrana ze strany zaměstnance musí být delší, proto tady nějakých 6–8 stupních platů a dvouměsíční výpovědní lhůta. Takže to nevnímáme jako nějakým způsobem ohrožující a jsme rádi za tu diskuzi, protože si myslíme, že po dlouhé době se otvírá a je potřeba ji vést.

moderátorka
——————–
My v tom našem rozhovoru na půdorysu tripartity budeme pokračovat, teď ale v Devadesátce vítám našeho dalšího hosta, kterým je Pavel Štern, ředitel Byznysu pro společnost z aliance odpovědných firem, pěkný večer.
My bychom spolu měli totiž probrat ten už tady zmiňovaný dánský model, protože tím se hodně operuje, že ta výpověď bez udání důvodu je inspirace z Dánska. Flexicurity. Jak to vlastně přesně funguje? Protože tady jsme slyšeli a od zástupce odborů, že toto, ta výpověď bez udání důvodu je jenom jedna stránka té věci.

Pavel ŠTERN, ředitel, Byznys pro společnost
——————–
Tak ten dánský model flexicurity časově vlastně byl zaveden v roce 1990. Zavedl ho tehdejší premiér Rasmussen. A jednoduše řečeno, to je dánský trh práce, dánský trh práce se jmenuje flexicurity, který vlastně stojí na třech pilířích, to jsou ty tři klíčové podmínky, které teď se tady diskutují často. A to je to jednoduché nebo snadné propouštění a i přijímání zaměstnanců, pak je to vysoká vlastně podpora nebo ochrana těch zaměstnanců, těch propuštěných po dobu nezaměstnanosti. To znamená vlastně velmi velkorysá podpora finanční podobu nezaměstnanosti a pak je to třetí pilíř, a to je aktivní politika zaměstnanosti na velmi vysoké úrovni v Dánsku. A vysoká úroveň celkové rekvalifikace nebo toho reskilingu, abscilingu, celého tady toho systému, a to je propojené dohromady, dohromady to funguje jako ten celek a dohromady je to flexicurity, což Dánové vlastně prezentují jako velmi úspěšný model trhu práce, který se například prezentuje tím, že dlouhodobě má nejnižší nezaměstnanost z hlediska jako průměru v Evropě, dlouhodobě má i nejnižší strukturální nezaměstnanost.

moderátorka
——————–
A je to tedy tak, že my v Česku jsme si vzali to A, a ne to B?

Pavel ŠTERN, ředitel, Byznys pro společnost
——————–
Ta debata, i ty návrhy, které se tady probírají, bohužel to tak je, protože my se tady nebavíme o systému flexicurity, že se tady zavede, bavíme se o tom, že bude, což je samozřejmě legitimní, ale má to samozřejmě svá rizika, že teda bude zavedeno snadné propouštění jaksi zaměstnanců bez udání důvodu. Bavíme se tam nebo ta diskuze je o tom, že tam bude nějaká forma odstupného šest nebo osm měsíců, jak říkal Jiří Horecký před chvílí, ale nemůžeme se bavit o tom, že je to systém flexicurity. Pokud to není systém, který prostě stojí na tom, a tam je potřeba říct, že ta vysoká podpora v nezaměstnanosti je postavená vlastně na systému sociálního pojištění, který si Dánové platí, platí ho dobrovolně, ty peníze směřují do tzv. Akase, to je ten fond, kde se ty peníze shromažďují, spravují ho pojišťovací fondy ve spolupráci s odbory v Dánsku a z toho je vyplácená velmi vysoká podpora v nezaměstnanosti. Je to až 2 600 EUR měsíčně, možná i o něco více po dobu dvou let. To se týká pojištěnců a počet těch pojištěnců v Dánsku je téměř 80 %. A současně jsou to lidé, kteří se vlastně jsou organizováni v odborech, protože odbory jsou velmi výrazně zapojení do toho systému flexicurity. A pak je ten třetí pilíř, a to je ta aktivní politika zaměstnanosti, která v Dánsku je postavená jednak koncepčně na všech třech úrovních lokální, národní i regionální nebo lokální, regionální a národní a vláda dává jakýsi rámec a jakési klíčové parametry. A zbytek už nechává vlastně na, nebo na té lokální úrovni, na té dánské obdobě těch úřadů práce, jo. Prakticky to třeba znamená, že ty dánské úřady práce nebo ta Job centra velmi intenzivně pracují s aktuálními potřebami těch zaměstnavatelů v Dánsku a opravdu jaksi propojují tu poptávku, kterou potřebují ty zaměstnavatelé s tím, jak připravují vlastně ty lidi, kteří jsou v tu chvíli nezaměstnaní a připravují se na novou práci nebo si zvyšují tu kvalifikaci nebo se úplně rekvalifikují. Pro informaci, pro diváky v Dánsku ročně změní pracovní místo až 800 000 lidí. Ta flexibilita je opravdu vysoká a Dánové díky tomu velmi dobře zvládli třeba období covidu nebo období i světové hospodářské krize v roce 2008, jo, že ten systém flexitivity je vlastně podržel, protože měli vysokou vlastně flexibilitu nebo vysokou kvalitu toho trhu práce, to ještě důležité říct, že ten systém vlastně lidem zvyšuje kvalifikaci, čili Dánové tím neustále zvyšují kvalifikaci lidí na dánském trhu práce, čímž pádem kryjí tu poptávku, která tam je z hlediska potřeby těch pracovních míst.

moderátorka
——————–
No a samozřejmě logicky českého zaměstnance napadne, že pokud se tady prosadí jenom ta jedna část toho velmi propracovaného dánského modelu, pouze ta výpověď bez udání důvodu, jestli jsou na místě ty obavy, které jsme tady slyšeli ze strany odborů, nebo tak, jako jsme slyšeli od pana Horeckého, který říká, že vlastně nehrozí to, že by ty zranitelné skupiny na to mohly doplatit.

Pavel ŠTERN, ředitel, Byznys pro společnost
——————–
No, já si myslím, že tam je základní otázka, jestli opravdu ten systém, který se připravuje, to znamená to propuštění bez udání důvodu, s nějakým počtem teda odstupného, jestli opravdu přinese to zpružnění jaksi toho trhu práce, co je tím hlavním cílem. Myslím si, že to má svá velká rizika, že se tak nemusí stát, protože ta poptávka, už to tady padlo, na českém trhu práce po kvalifikovaných zaměstnancích, je poměrně vysoká. V technických oborech nebo v těch inženýrských profesích, ale je vysoká v oblasti zdravotnictví nebo v oblasti sociálních služeb. A zaměstnavatelé spíše si myslím, že si budou chránit ty kvalitní lidi a nebudou je chtít propouštět, čili oni shání kvalifikované lidi. To znamená, není ani důvod, aby propouštěli kvalifikované lidi. A pak je samozřejmě otázka i toho, výše toho odstupného, jestli by nestálo třeba za to tu debatu nasměrovat i k tomu našemu sociálnímu pojištění, protože tady si zaměstnanci si odvádí vlastně v rámci sociálního pojištění to 1,2 % vlastně na tu aktivní politiku zaměstnanosti, z čehož se platí i ta podpora nebo ta finanční podpora v nezaměstnanosti. A jestli by ta debata se třeba neměla stočit k tomu, jak využít vlastně tady to pojistné i pro, i pro, řekněme, i třeba velkorysejší podpory v nezaměstnanosti, pokud by se tento systém zavedl, v tomhle máme, myslím si, jakoby z hlediska toho systému flexecurity zaveden systém, který se tomu blíží. Samozřejmě námitka nebo debata je o tom, že to sociální pojištění nebo ty prostředky, které se tam odvedou, drtivá většina z nich vlastně jde do toho důchodového účtu a financují se z toho důchody, nicméně tahle částka nebo těch 1,2 se odvádí, dělá to ročně nějakou částku, podle odhadů nějakých 16 miliard a nevím to číslo úplně přesně. A jestli by nestálo za to i tu debatu vlastně nasměrovat tady k tomu sociálnímu pojištění, protože to má sloužit k tomu, aby lidem platilo podporu v nezaměstnanosti.

moderátorka
——————–
Říká Pavel Štern, který nám vysvětlil ten tzv. dánský model. Moc za to děkuji.

Pane Munzare, proč máme jenom tu jednu část v té debatě? Proč se třeba nebavíme tak, jak tady říkal pan Štern, i o těch změnách v rámci sociálního pojištění, aby to více připomínalo ten komplexní dánský model?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/
——————–
Já s vámi budu trošku polemizovat s tím, že výpověď bez udání důvodu je brána z dánského modelu. Ono to není jenom Dánsko, ale na druhou stranu chápu, z čeho vycházíte, bylo to jedno z doporučení Nervu, že bychom se tím mohli inspirovat, na druhou stranu si vezměte, co by to vlastně znamenalo pro náklady státu, a pro to sociální pojištění. My dneska ze sociálního pojištění nebo lidé si platí sociální pojištění nejenom na to, co říkal tady pan ředitel, ale třeba na důchodový systém, který je v deficitu a podobně, na placení rodičovské dovolené, na další sociální, sociální podpory. A kdybychom do toho vnesli model, který by zatížil dalšími miliardami ten model, který už dneska třeba v důchodovém systému je v deficitu, tak co by to znamenalo? Znamenalo by to, že si buď na to budeme půjčovat, nebo by to znamenalo, že už dneska vysoké zdanění práce by se musel ještě zvýšit, aby na to bylo, což jako samozřejmě nikdo nechceme navrhovat a jsme daleko od toho, abychom něco takového prosazovali a opravdu se nedá, i když ten dánský model může být v lečem zajímavý. Určitě dneska na tripartitě bylo duální vzdělávání a rekvalifikace zaměstnanců, tak nemůžeme ho přijmout, přijmout jako celek, protože to zase vytržení z toho dánského sociálního modelu, kde třeba neplatí tak dlouho rodičovskou dovolenou jako třeba v České republice, my jsme v tom poměrně unikátní v Evropě.

moderátorka
——————–
No a neměla by být ale přece jenom ta debata trošku širší než jenom ta výpověď bez udání důvodu?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/
——————–
Já si myslím, že výpověď bez udání důvodu právě, která je provázená jasnými pravidly, je to vlastně ochrana toho zaměstnance, aby zaměstnavatel si na ní nevymýšlel umělé důvody a neplatil jenom dneska dvouměsíční výpovědní lhůtu plus tříměsíční platy, ale naopak měl s tím zvýšené náklady, aby ten zaměstnanec byl pokrytý. Tak ona už to sama v sobě obsahuje ta debata.

Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
——————–
Každopádně odbory už před dnešním jednáním ohlásily další protesty, odehrát se mají v druhé polovině května v centru Prahy. Za hlavní důvody zástupci odborů označili změny v zákoníku práce, vymezují se proti propouštění bez udání důvodu. To už jsme tady probrali. Zkracování či prodlužování výpovědní lhůty nebo rušení zaručených mezd. Kritizují ale i změny v oblasti důchodů a apelují na investice do modernizace. Ostatně odbory podobně protestovaly už na podzim, takto na stejném místě, tedy na Malostranském náměstí, vypadalo na konci listopadu, kdy naposledy stávkovaly. Budou ty stávky v druhé polovině května nebo demonstrace?

Jiří VAŇÁSEK, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Určitě toho 21. května. Jsme připraveni demonstrovat na Malostranském náměstí ve 12 hodin. A ty důvody jsou dané, jsou to změny v oblasti zákoníku práce, jsou to změny v oblasti důchodů. My jsme řadu měsíců upozorňovali na to, že některá ta opatření, která tam jsou, že pro nás prostě přijatelná nejsou. To není o tom, že bychom se nechtěli domluvit, nebo že bychom nechtěli vést sociální dialog a hledat nějaké kompromisní řešení, ale těžko můžete hledat kompromisní řešení, když nemáte možnost se podílet na jeho vzniku. My, ty věci jsou nám zpravidla oznamovány, my se potom k nim, ano, můžeme vyjádřit. V rámci mezirezortního připomínkového řízení, ale ty naše, naše připomínky nebo ty naše názory nejsou potom ve finále akceptovány. Takový klasický případ, jak je vlastně jednáno s naším kompromisem, byla otázka zaručené mzdy, kdy my jsme dohodli nějaké řešení v rámci mezirezortního připomínkového řízení a pak na jednání vlády bylo rozhodnuto zcela jinak. To je pro nás prostě situace, která je velmi problematická a pokud skutečně nemáme možnost nějakým způsobem ty naše názory alespoň v rámci nějakého kompromisního řešení prosadit, pak nám nic jiného nezbývá než poukazovat na to i veřejně. Ta demonstrace je veřejná. Budeme rádi, když nás přijde občanská společnost podpořit, budeme rádi, když přijdou i politici a budou slyšet naše názory, to, co můžeme garantovat, rozhodně politici nebudou vystupovat na pódiu v rámci této demonstrace, bude to demonstrace odborových svazů.

Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
——————–
Pane Horecký, mě by zajímal váš pohled na to jednání v rámci tripartity, co se týče právě těch zmiňovaných změn v zákoníku práce. Nezůstávám omezená pouze na tu výpověď bez udání důvodu. Ale zazněla tady celá řada těch doporučení Nervu, těch věcí, o kterých se jedná. Jak vy vnímáte tu debatu? Máte pocit, že se někam posouvá nebo jste na jednom místě? Slyšeli jsme tady velkou kritiku ze strany odborů, že jsou vlastně postaveni vždy před hotovou věc. A jak to vnímají zaměstnavatelé? To jednání v rámci tripartity ohledně těchto témat?

Jiří HORECKÝ, prezident, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
——————–
Já si nemyslím, že jsme, teď to říkám, společně postaveni před hotovou věc, my máme stejnou možnost v rámci připomínkového řízení a v rámci jednání pléna, tripartity, pracovních tripartitních týmů. Takže ta možnost tam je a ani za nás ne vždycky ten výsledek je takový, jako bychom chtěli. Když se bavíme o minimální mzdě a o tom automaticky valorizačním mechanismu, tak tam také jsme chtěli jiné procento, chtěli jsme, aby se to počítalo dva roky zpětně, nikoliv odhadem, ale prostě to rozhodnutí vlády bylo jiné. Pak jsou tady věci, na kterých, a to je potřeba ještě zdůraznit a zmínit, jsme se i dohodli a ty se týkají právě toho vzdělávání, ať už to je to duální vzdělávání nebo fond celoživotního učení a vzdělávání, kde je dohoda sociálních partnerů u MŠMT. To navazuje na ty věci, které taky diskutujeme v rámci toho dánského modelu, ale když se vrátíme zpátky k novele zákoníku práce. Tak znovu řeknu, že, a zopakuji, že výpověď bez udání důvodů není navržena. Není to v tom souboru těch změn a opatření, diskutuje se to akorát v mediálním prostoru a bude se to určitě diskutovat na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. A pak je tady nějakých ostatních 19 jiných opatření,z nichž jste nějakých 5,6 vy vlastně představila před chvilkou a tam my rádi povedeme diskuzi o každém jednotlivém opatření a proč z něho má někdo strach nebo naopak, proč ho podporuje? A tam je potřeba tu diskuzi vést opravdu o každém tom konkrétním návrhu a ne to odmítnout jako celek a říkat, že nechceme nic. A bylo by nejlepší do zákoníku práce vůbec nesahat.

moderátorka
——————–
A buďme tedy konkrétní, vidíte v těchto opatřeních nějaká konkrétní opatření, kde to vidíte, řekněme, nadějně, že byste se tam mohli shodnout?

Jiří HORECKÝ,
——————–
Za nás podporujeme všechny, které tam jsou. Já si myslím, že s odbory bychom se určitě mohli shodnout v případě samorozvržení pracovní doby, což je nový institut, který trošku reaguje na tu změnu a dohod mimo pracovní poměr, které máme od 1. ledna. A asi se neshodneme na prodloužení té zkušební doby, asi se můžeme shodnout na tom, že se sníží výpovědní doba, případně, že nějaký zaměstnanec opakovaně poruší pracovní kázeň a z tohoto důvodu musí skončit nebo končí ten pracovní poměr. Určitě si myslím, že odbory budou podporovat tu povinnost držet pracovní místo u těch maminek vracejících se z mateřské, rodičovské dovolené, takže si myslím. A pak jsou tam věci, které vyloženě jdou za odbory, a to je kolektivní vyjednávání, a to je ta pluralita těch odborových organizací. Tam zase nám by to mohlo být jedno, ale chápeme, nechceme blokovat ty kolektivní dohody na podnikové úrovni, takže si myslím, že je tam řada věcí, na kterých bychom se shodli. A ono to vyplývalo to, co jsem řekl vlastně v úvodu, i z toho, že to nespadlo z čistého nebe, že probíhala jednání na půdě ministerstva práce a sociálních věcí za účasti odborových svazů zaměstnavatelů a teď z těch původních nějakých 150 opatření se jich nechalo nějakých 20 právě jako nějaký, řekněme, kompromis nebo něco, co bylo realizovatelné nebo nad čím byla alespoň, alespoň větší nebo rámcová shoda.

moderátorka
——————–
Pane Vaňásku? Odhadl to pan Horecký správně, když vyjmenoval některé ty body, na kterých byste se mohli shodnout?

Jiří VAŇÁSEK,
——————–
Já si myslím, že víceméně ano. Pro nás samozřejmě není přijatelné prodlužování zkušební doby, my si myslíme, pokud se prodlužuje ze tří na čtyři měsíce, jestli ten jeden měsíc opravdu znamená tolik, že se jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec pozná lépe, my si to opravdu nemyslíme, to není, to není jaksi doba, po kterou by se poznali lépe. Naopak znejistí to toho zaměstnance a neví, zda ten pracovněprávní vztah bude dál pokračovat, či nikoliv. Obáváme se třeba v oblasti sezónních prací, jestli ti lidé nebudou dělat vlastně jenom ve zkušební době po dobu čtyř měsíců, takže to je věc, která pro nás přijatelná není, co se týká zkrácení té výpovědní doby, už dneska ten zákoník práce umožňuje, pokud někdo opravdu nepracuje, tak, jak by měl pracovat a třeba opakovaně mírně porušuje své pracovní povinnosti, tak s ním může rozvázat zaměstnavatel pracovní poměr. Možné to je, stejně tak je možné se s ním dohodnout na skončení pracovního poměru. My si nemyslíme, že tohle to je nutné řešit v novele zákoníku práce, rozhodně podpoříme ty věci, které se týkají návratu rodičů z rodičovské dovolené, to pro nás určitě je věc, která je velmi dobrá. A co se týká těch dalších opatření, tam samozřejmě musíme vidět, jak ta flexibilizační novela bude dál vypadat po mezirezortním připomínkovém řízení nebo v rámci vypořádání mezirezortního připomínkového řízení, které teď probíhá, protože jsou dvě novely zákoníku práce, jedna už je v Poslanecké sněmovně a druhá je v meziresortním připomínkovém řízení.

moderátorka
——————–
Pane Munzare, pojďme zakončit ten náš rozhovor opravdu čistě politicky, protože nám přišel i jeden dotaz od diváka Pavla, který se ptá. Prosadit výpověď bez nutnosti, aby zaměstnavatel uvedl důvod? Další způsob, jak pomoci současné opozici vyhrát příští volby? Přemýšlí někdo z navrhovatelů o realitě voličů v Česku? Volební téma 30 Kč u lékaře. Nebylo proti tomu skoro nic. Tak je to politicky strategické to probírat, máme přece jenom před volbami do europarlamentu.

Vojtěch MUNZAR, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/
——————–
Tak my máme skoro každý rok nějaké volby, pokud bychom navrhovali jenom věci líbivé, které by někomu nevadily, tak vláda neudělá vůbec nic, můžeme to vidět na tom odporu odborů, třeba na důchodové reformě, kde svolávají i kvůli tomu protesty a z mého pohledu, když to řeknu lidsky, paní redaktorko, je to, jako kdybyste vy přišla domů a řekla svému manželovi. Čekají nás velké výdaje, už dneska nám to měsíčně nevychází. A on by začal jako protestovat. Nikomu se nelíbí, respektive nemáme z toho radost, že musíme dělat některé kroky, ale jsou prostě preventivně nutné a musí se udělat, a to se týká i toho zákoníku práce. Mimochodem, jak jsme se o tom bavili, ta výpověď bez udání důvodu, to není jenom návrh Nervu, ale to třeba dlouhodobá žádost Hospodářské komory, zaměstnavatelských svazů a podobně a my se domníváme, že právě jeden z důvodů, proč tak nerosteme ekonomicky, proč nedobíháme ekonomicky ostatní státy i po covidu, je právě ta rigidnost zákoníku práce a chceme s tím něco udělat a chceme se o tom hlavně bavit. Tady slyšíme od začátku na všechno. Ne, ne, ze strany odborů.

moderátorka
——————–
Na všechno. Ne, to nebylo úplně na něčem se s panem Horeckým shodnete.

Vojtěch MUNZAR,
——————–
No, ale na takových velmi jemných změnách, které moc té flexibility nepřinesou.

Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
——————–
Říká Vojtěch Munzar, místopředseda rozpočtového výboru, poslanec za ODS, děkuji za to, že jste byl hostem devadesátky.

Naším hostem byl také Jiří Vaňásek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů, i vám přeji pěkný večer.

A na dálku se loučím také s Jiřím Horeckým, prezidentem konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, i vám pěkný večer.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.