ČT24
Na konci roku 2023 bylo v Česku skoro 2 400 000 lidí, kteří pobírali starobní důchod. O rok dřív jich přitom bylo zhruba o 300 tisíc míň. Meziročně se tak počet penzistů zvýšil zhruba o 13 %. A tady už jsou predikce statistiků z loňska ohledně toho, jak se bude navyšovat počet obyvatel starších 65 let. V polovině století by jich v Česku mělo žít o 900 tisíc víc než teď. Pro názornější představu, loni patřila do téhle věkové skupiny pětina společnosti. V roce 2051 už to bude skoro 30 %. A za další půlstoletí víc než třetina populace. A nabídneme další úhel pohledu. Hostem ve vysílání je Tomáš Fiala z katedry demografie Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze, dobrý večer.
Tak z pohledu demografa, bude nutné zvedat hranici pro odchod do důchodu?
Tomáš Fiala, katedra demografie, Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze
——————–
Tak já si myslím, že bude nutné hledat cesty, jak zajistit finanční stabilitu důchodového systému. Je to samozřejmě jedna z možností taková zdánlivě nejjednodušších. Hovořilo se zde o jiných možnostech. Například daňová reforma, řekněme, třeba vyšší progrese zdanění anebo možnost nějakého, řekněme, soukromého zabezpečeného připojištění lidí, kteří by chtěli si na důchod odkládat více a potom mít vyšší důchod. I to by mohl garantovat stát. Samozřejmě tam je problém, zda by nedošlo ke znehodnocení v důsledku inflace, čili těch cest je řada.
moderátor
——————–
Kde vy vidíte hlavní rizika pro zvyšování věku pro odchod do důchodu podle toho mechanismu, jak ho plánuje ministerstvo práce a sociálních věcí? Já už jsem to tady stručně zmiňoval, ale kdybyste to rozvedl.
Tomáš Fiala, katedra demografie, Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze
——————–
Tak tam vidím rizika dvě, že je, řekněme, logické, aby lidé se dověděli v 50 letech, kdy půjdou do důchodu, ale musí se to určovat nikoliv podle toho, jaká byla úmrtnost v tom jednom jediném roce, kdy jim bylo 50, ale jaká bude předpokládaná úmrtnost za 15 let, až dosáhnou důchodového věku. Ukazuje se, že pro jednotlivé generace by ta délka života měla růst rovnoměrně, a proto by i to zvyšování důchodového věku mělo být rovnoměrné. Neměly by tam být ty výkyvy způsobené například covidem. A druhé riziko vidím v tom, že se předpokládá, že délka života nadále poroste, ale ten růst se bude zpomalovat. To znamená, že ten návrh ministerstva by vedl k tomu, že by lidé měli vyšší důchodový věk a přitom by pobírali důchod o něco kratší dobu než ta generace 65. Například pro generaci 2000 mně vyšlo, že by do důchodu šli ve 70 letech, třech měsících. A přitom by důchod pobírali o pět měsíců méně než ta generace z roku 65. Čili si myslím, že to tempo by mělo být pomalejší už také proto, že když lidé půjdou později do důchodu, budou déle pracovat. Měli by mít i o něco delší dobu pobírání důchodů.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Když to vezmu konkrétně, ten návrh České demografické společnosti. Ona doporučila lineární růst věku odchodu do důchodu s pravidelnými revizemi, které by měly být založené na prognóze úmrtnosti v komorní perspektivě, vycházející ze zprávy o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice. Vy už jste se toho dotkl, ale prosím, ještě to vysvětlete podrobněji.
Tomáš Fiala, katedra demografie, Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze
——————–
Ano, samozřejmě, jak jsem řekl, ta doba, průměrná doba pobírání důchodů by se měla určovat na základě budoucí úmrtnosti, ta se musí určovat na základě nějakých prognóz, které dělá Český statistický úřad. Podle současného znění zákona to má Český statistický úřad provádět každých 5 let. A byl tam návrh, aby lidé strávili v důchodu poslední čtvrtinu života, ti, kteří se důchodu dožijí. To znamená, že tam bylo zajištěno, když budou déle pracovat, aby o něco déle pobírali důchod, aby se uvažovali nikoliv absolutní, ale relativní doba pobírání důchodu.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Mimochodem, jak přesné jsou takovéhle prognózy?
Tomáš Fiala,
——————–
Tak prognózy úmrtnosti jsou poměrně přesné. A navíc, když se provádějí každých 5 let revize, tak to lze včas korigovat. Ale pokud nedojde k nějaké katastrofě, tak si myslím, že ty prognózy budou velmi přesné. Předpokládá se, že délka života poroste, ale poroste stále pomaleji.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Vy o těch opatřeních s ministerstvem debatujete, pokud se nemýlím, do jaké míry vaše připomínky reflektuje, případně plánuje zahrnout do svých návrhů.
Tomáš Fiala,
——————–
Tak my jsme měli, my jsme měli jedno setkání s panem nebo se zástupci ministerstva. Tam ovšem už to bylo poměrně pozdě v době, kdy už ten návrh byl odeslán do vlády. Nicméně je možné, že dojde ještě k nějaké korekci.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Stárnutí populace není jenom problémem České republiky. Řeší ho i další země. Pokud jde o systém penzí, je nějaký příklad ze zahraničí, který bychom si mohli vzít za svůj, nebo vzít alespoň některé myšlenky z něj?
Tomáš Fiala,
——————–
Tak já si myslím, že každá země má jiný penzijní systém. Jsou země, kde se část penzí hradí z daní. Kde myslím si, že by bylo i důležité v průběžném systému, aby bylo více oceněno, aby byla více oceněna výchova dětí, protože i to je příspěvek do důchodového systému. A navíc se domnívám, že v budoucnu bude muset zřejmě dojít k reformě penzí. Toto zatím jsou pouze kosmetické úpravy, ale bude muset třeba dojít i k reformě ekonomiky, aby došlo stále. Zatímco v demografii se hovoří o tom, že je nutné zastavit růst populace, tak v ekonomii se stále předpokládá, že by ekonomika měl růst, a přitom i to je nebezpečné pro ekosystém, pro nevratné změny. Takže je možné, že až dojde k nějakému přechodu ekonomického systému na nerůstovou ekonomiku založenou na rovnoměrnějším rozdělování, efektivnějším využívání produkce, že dojde i k nějaké skutečné reformě důchodového systému, která zajistí důstojné důchody.
Roman Fojta, moderátor
——————–
My jsme tady v úvodu, já jsem to četl, slyšeli jsme ty údaje, jak by se postupně mohly, měly podle prognóz zvyšovat počty penzistů až do poloviny století. Jak velkou mírou nejistoty, nepřesnosti jsou takové předpoklady zatížené?
Tomáš Fiala,
——————–
Já myslím, že tyto předpoklady jsou poměrně jisté, protože pokud nedojde k nějakému výraznému zvýšení úmrtnosti, tak se jedná o lidi, kteří jsou naživu. Jedná se o lidi ve vyšším věku, takže se nedá předpokládat, že by emigrovali do zahraničí, ani se nedá předpokládat, že by lidé, další lidé tohoto věku k nám přicházeli. Samozřejmě, čím je vzdálenější ten horizont, tím je větší nejistota. Pokud by například došlo k velkému přílivu lidí, řekněme, z Ukrajiny ve věku 40 let a zůstali z něho, tak za 25 let budou penzisté.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Jak výrazně je možné právě ten demografický vývoj ovlivnit? Ať už třeba prorodinnou politikou nebo řízenou migrací.
Tomáš Fiala, katedra demografie, Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze
——————–
Tak co se týče prorodinné politiky, tam je třeba, aby ta prorodinná politika fungovala dlouhodobě, aby byla dobře načasována. To znamená, aby došlo k podpoře porodnosti v době, kdy jsou slabé ročníky žen ve věku nejvyšší plodnosti. To znamená v současné době. A co se týče migrace, tam jde samozřejmě o to, aby se podařilo ty lidi, aby ti lidé by u nás respektováni a současně se jim nastavili určité hranice, aby nedocházelo ke konfliktu mezi naší populací a populací migrantů. Jinak budeme se tím muset zřejmě zabývat, protože podle současné prognózy, pokud se má zachovat počet obyvatel 10 milionů, tak to znamená migrační přírůstek zhruba 35 tisíc osob každý rok. To znamená 3,5 milionu do konce století.
moderátor
——————–
Říká demograf Tomáš Fiala. Děkuju, že jste přišel, hezký večer vám přeju.
Přidejte odpověď