ČT24
Výdaje státu na důchody s každým dalším rokem rostou. Jen za loňský rok se ze státní pokladny na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody vyplatilo zhruba 685 miliard korun. Penzijní výdaje tak meziročně vzrostly o 16 %. Jejich růst výrazně zrychlily například mimořádné valorizace k dorovnání inflace. K propadu přispělo také zavedení výchovného. Jenom bonus 500 korun za vychované dítě stojí stát ročně podle odhadů ministerstva financí asi 19 miliard korun. Stále přitom platí, že výdaje dlouhodobě rostou rychleji než vybraná suma. A nabídneme další komentář. Hostem ve vysílání je Vladimír Bezděk, poradce prezidenta pro důchodovou reformu, rozpočtovou politiku a finanční sektor a také předseda představenstva investiční společnosti Avant. I vám přeju dobrý večer.
Pane Bezděku, ještě než budu klást věcné otázky k reformě penzí, prosím o vaše vyjádření k tomu inkriminovanému zápisu z 28. března. Slyšeli jsme tady Aleše Juchelku z hnutí ANO, který říkal, že ten zápis byl nepřesný. Vy jste jeho autorem, už jste se sice vyjadřoval. Nicméně stále si stojíte přesně za tím doslovným zněním, jak jsem ho tady citoval v tom inkriminovaném odstavci?
Vladimír Bezděk, poradce prezidenta pro důchodovou reformu
——————–
Už jsem se obával, že se mě na to nezeptáte. Samozřejmě si zatím stojím, protože jsem toho byl svědek na vlastní oči a uši. A nejenom já, ale dalších asi 10 nebo 12 lidí.
, moderátor
——————–
Karel Havlíček po obdržení toho zápisu požádal o jeho změnu na toto znění. Já to odcituji. Zástupci hnutí ANO ani ministerstva práce a sociálních věcí se neshodli ani na způsobu, ani na nezbytnosti zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. Konec citace. Pokud by se zápis změnil v tomto smyslu, odpovídal by tomu, co se dělo na jednání?
Vladimír Bezděk,
——————–
Neodpovídal.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Znamená to, že Karel Havlíček požadoval změnu z pravdivého znění na nepravdivé?
Vladimír Bezděk, poradce prezidenta pro důchodovou reformu
——————–
Podle toho, jak jsem byl svědkem toho a účastníkem toho jednání a explicitně jsem se tam v jednu chvíli i kolegů z hnutí ANO dotazoval, jestli jsme opravdu pochopili správně, že a priori nejsou proti dalšímu zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. Pakliže vlastně ty demografické trendy budou potvrzeny tou aktualizovanou projekcí důchodového systému, kterou má na jaře tohohle roku udělalo ministerstvo práce a sociálních věcí. A to byl právě jeden z úkolů, který z té schůzky rezultoval, aby všichni účastníci měli tyhle ty aktualizované trendy a trajektorie. Tak, jak to tam zaznělo, tak opravdu by se ten zápis dostal do roviny, která neodpovídala průběhu jednání 28. března. My jsme to vnímali tak, že hnutí ANO několik dnů po tom jednání změnilo názor na tuhle otázku, což je zcela legitimní. To není o tom, že nikdo nemůže v průběhu času změnit názor. A to téma jsme chtěli řešit na té další schůzce, ale není správné opravovat zápis, pakliže to jednání takto neproběhlo.
, moderátor
——————–
Tak pojďme k té věcné stránce věci. Co by se stalo, pokud by vláda řekla, všechno necháme, jak to je a nebudeme do systému penzí sahat.
Vladimír Bezděk,
——————–
Tak dneska víme právě na základě těch zaktualizovaných projekcí ministerstva práce, byť jsou ještě předběžné a ta finální zpráva bude až někdy v průběhu června tohoto roku, ale víme, že pokud bychom už dnes nebo oproti dnešnímu stavu neudělali v důchodovém systému žádné změny, tak někdy řádově za 25-30 let, což je pro ten český důchodový systém demograficky ta nejhorší doba, protože bude, budou kulminovat ty demografické problémy, tak budeme každý rok čelit riziku deficitu až 3 % HDP jenom z důchodového systému. Připomínám stejný demografický tlaky nám budou ovlivňovat bilanci zdravotního pojištění, výdajů státního rozpočtu na dlouhodobou péči a sociální péči a na spoustu dalších kategorií. Čili my, kdybychom řešili jen chybějící 3 % HDP pro důchodový systém, tak si myslím, že by se to v rámci bilance celého státního rozpočtu na konci dne nějak vyřešit i dalo. Ale s ohledem na to, že ty demografické tlaky se budou propisovat do spousty dalších položek veřejných rozpočtů a vedle toho potřebujeme v téhle ekonomice zvednout investice do školství, do obrany, do dopravní infrastruktury, do energetické infrastruktury a tak dále. Tak si prostě nemůžeme dovolit v důchodovém systému nedělat nic a nechat ten deficit kulminovat až někam na 200-250 miliard korun v dnešních cenách za těch 20-25 let.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Jakékoliv změny v systému penzí mají určitou setrvačnost. Kolik času má vláda na provedení reforem?
Vladimír Bezděk,
——————–
Z hlediska zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, dnešní legislativa tak, jak je už nastavená z minulosti, tak nám pokrývá ještě nějaké období následujících asi 7-8 let- ten proces postupného zvyšování věkové hranice končí někdy v roce 2031-32 přibližně. Takže tady bychom ještě trošičku času měli, ale s ohledem na to, že vždycky v minulosti a zde jenom pro diváky připomínám, že důchodový věk v České republice zvyšujeme od roku 1996. Čili téměř již 30 let. A všechny vlády ho zvyšovaly nebo minimálně tomu procesu nebránily. Tak vždycky byl úzus tu hranici a ten proces toho zvyšování věkové hranice definovat aspoň s 10-15letým předstihem a touto optikou máme dneska nejvyšší čas, nastavit ty věci teď po tom roce 2030-31, abychom zhruba ten desetiletý předstih té informace i nadále dodrželi.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Tak, když vezmeme právě ten klíčový parametr, o který se vede spor. Navyšování věku pro odchod do důchodu. Je možná jakákoliv reforma bez tohoto opatření, protože slyšeli jsme tady opět zástupce hnutí ANO, který mluvil o tom, že by se nemělo jenom škrtat, šetřit, zvyšovat, ale také hledat na té příjmové straně.
Vladimír Bezděk,
——————–
Ono mimochodem to postupné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, ono posiluje i příjmovou stranu toho důchodového systému a zvyšuje i nově přiznávané penze lidem, protože mají takzvaně delší dobu pojištění, o ten rok nebo dva, o který třeba pracují déle, než kdyby se ta věková hranice nezvyšovala. To podotýkám jen tak na okraj ve vztahu k té debatě, co byla před chvilkou. K vaší otázce, technicky samozřejmě lze provést úpravy systému tak, že se na věkovou hranici nebude sahat, ale znamená to jediné. Buď budeme muset výrazně zvýšit míru zdanění a ty příjmy chybějící do toho systému dolít z jiných daní. A ty peníze nám budou chybět jinde. Navíc, jak jsem mluvil o těch dalších naléhavých veřejných výdajích, které česká ekonomika potřebuje realizovat. No, anebo je druhá možnost, že z toho systému budeme vyplácet podstatně nižší důchody, než bychom vypláceli, kdybychom postupovali s tou věkovou hranicí v čase o trošku víc. Z tohohle pohledu, z těchhle tří variant se drtivá většina ekonomů vždycky shodne na tom, že postupné zvyšování věkové hranice je vlastně nejméně bolestivá cesta, která na konci dne má nejlepší účinky pro ten systém jako pro celek, ale vlastně i pro výši nově přiznaných starobních důchodů budoucích penzistů.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Možná se ještě zastavme u toho samotného mechanismu zvyšování té hranice pro odchod do důchodu. Rezort práce chce, aby se lidé ten věk odchodu do důchodu dozvídali v 50 letech na základě věku dožití. Naproti tomu například Česká demografická společnost tenhle návrh kritizuje. Podle ní povede k tomu, že se průměrná doba strávená v penzi bude u každého ročníku lišit. Hrozí tak bezdůvodné rozdíly mezi očekávanou průměrnou dobu pobírání důchodu. Co říkáte na tyhle výhrady?
Vladimír Bezděk,
——————–
Já osobně spíše souhlasím s tím názorem České demografické společnosti. Ale rád bych podotknul, že to není debata o tom, jestli důchodový věk zvyšovat, nebo ne. Ale je to debata o tom, jakým způsobem ho zvyšovat, aby v tom bylo jasno. Takže i Česká demografická společnost nějak nezpochybňuje potřebu postupného zvyšování věkové hranice. Jen doporučuje udělat to trochu jiným způsobem, než jak je navrženo ze strany ministerstva práce. A já se domnívám, že tohle je jeden z bodů, který určitě bude ještě prostor diskutovat v těch jarních měsících nebo mezi prvním a druhým čtením v Poslanecké sněmovně a případně to upravit.
Roman Fojta, moderátor
——————–
On se má mezi lety 2026 a 2035 také postupně snižovat ten výpočet nových penzí. Ani s tím opozice nesouhlasí. Čili jak klíčové je tohle opatření a jak výrazně se ty penze podle současného návrhu sníží?
Vladimír Bezděk, poradce prezidenta pro důchodovou reformu
——————–
Tak z hlediska finanční bilance důchodového systému obě ta opatření. To znamená, jak ten postupný nárůst věkové hranice nad těch dnešních 65 let, kterých dosáhneme po tom roce 2030. Tak i ta určitá úprava v tom vzorci pro výpočet nově přiznávaných důchodů v těch následujících 10 letech, tak fiskálně mají podobný dosah. To znamená z toho tříprocentního deficitu za těch 30 let dokáží odkrojit každé přes 1 % HDP. Čili efekt těchto dvou opatření je někde kolem 2-2,2, 2,4 %, HDP za těch cirka 30 let. Co se týče dopadu do výše nově přiznaných starobních důchodů, tak ten dopad je asi ve výši 180 korun ročně. Tady mi dovolte vysvětlit ještě jednu věc. To neznamená, že se lidem, kteří budou odcházet do starobního důchodu v roce 26-27 a tak dále, až 35, že se jim důchody budou absolutně nově přiznávané snižovat. Ony v čase porostou. Porostou i relativně významně, ale ten růst bude snížen zhruba o nějakých 150-180 korun ročně dle tohohle návrhu.
, moderátor
——————–
Říká poradce prezidenta pro důchodovou reformu, rozpočtovou politiku a finanční sektor Vladimír Bezděk. Moc děkuju, že jste byl hostem Devadesátky a přeju hezký večer.
Přidejte odpověď