Když jste po operaci páteře, kloubů, po těžkém covidu či trpíte některým dlouhodobým chronickým onemocněním, zřejmě svůj nárok na lázeňskou léčbu využíváte. Existuje ale řada dalších zdravotních potíží, které by se díky lázeňské léčbě zlepšily, jen se o tom mezi pacienty moc neví. Případně to lidé vědí, ale netuší, že na takovou léčbu mají nárok zdarma. O radu, na co vám může lékař předepsat lázně, jsme požádali lázeňského lékaře Petra Pšenicu a praktického lékaře Ivo Procházku.
Trpíte častými nemocemi dýchacích cest, každoroční alergií, astmatem, diabetickou neuropatií nebo jste právě po operaci žaludku či žlučníku? Možná to nevíte, ale jste s velkou pravděpodobností adepty na takzvané křížkové lázně, tedy na lázeňský pobyt plně hrazený ze zdravotního pojištění.
„Mě vlastně vůbec nenapadlo, že bych mohla jet do lázní. Že bych na ně mohla mít nárok. Moji kolegové v práci ale mají s lázněmi bohaté zkušenosti, a tak mi je doporučovali. Člověk se prostě musí častokrát lékaře sám zeptat a zjistit, zda splňuje potřebné podmínky,“ vysvětluje zaměstnankyně armády Miroslava Blinková, jak se dostala na plně hrazený lázeňský pobyt do Lázní Luhačovice. I když za sebou měla náročnou onkologickou léčbu, o svém nároku na lázně zprvu vůbec neuvažovala.
Copak toto také léčí v lázních?
Příběh Miroslavy Blinkové není ojedinělý. Pacientů, kteří netuší, že by mohli mít nárok na lázeňskou péči právě oni, je veliké množství.
„Většinou je vůbec nenapadne, že by s jejich potížemi mohli do lázní. A přitom, když do lázní nakonec přijedou, častokrát je u nich po skončení lázeňské péče možné snížit dávky užívaných léků. Navíc se běžně stává, že pozitivní účinky pobytu přetrvávají ještě několik měsíců po jeho ukončení,“ říká Petr Pšenica, hlavní lékař společnosti Lázně Luhačovice.
Pět diagnóz, u nichž asi nevíte, že můžete do lázní zdarma
Podle zkušeností primáře Pšenici o prospěšnosti lázeňské léčby, a tedy i její plné úhradě ze strany zdravotních pojišťoven, moc nevědí především lidé s následujícími diagnózami:
- Pacienti po operaci horních cest dýchacích – patří sem například ti, kteří absolvovali endoskopický zákrok na dutinách, nebo jsou po operaci nosních polypů. S takovými pacienty se lékaři v lázních setkávají málo, ale ve skutečnosti jich bude v populaci více.
- Pacienti s polyneuropatií – to je onemocnění periferního nervového systému. Projevuje se například pocitem chladu v nohách, brněním v nohách, pocitem těžkých nohou. Častokrát se vyskytuje u lidí, kteří mají cukrovku či jsou po onkologické léčbě. Na polyneuropatii se málo myslí jako na primární diagnózu. Pacienti vědí, že mají cukrovku nebo že překonali nádorové onemocnění, ale málokdy vzpomenou, že mají zároveň i polyneuropatii. S tou přitom mají nárok jezdit do lázní každý rok.
- Pacienti s Parkinsonovou chorobou – mají opět nárok na komplexní lázeňskou léčbu každý rok.
- Pacienti s artrózou stádia II B – pacienti s artrózou obecně vědí, že nárok na lázně mají. Její závažnost se však dělí do čtyř stádií a je málo známé, že nárok vzniká již od stádia II B. Pacient tedy nemusí čekat na lázně, až bude kloub „rozpadlý”. Je škoda, že ortopedi pacientům v tomto stádiu artrózy lázně více nepředepisují. V lázních by pro tyto pacienty mohli udělat více než v pozdních stádiích, jelikož postižený kloub ještě není tak zničený.
Lázně místo hospitalizace na psychiatrii
Moc se neví ani o páté skupině diagnóz. „Tedy o tom, že možnost využít lázeňské péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění mají pacienti s duševním onemocněním,” upozornil v rozhovoru pro Rádio Wave vedoucí lékař a psychiatr Léčebných lázní Jeseník Jaroslav Novotný.
Psychiatr dále zmínil, že pacienti s depresemi, úzkostnými a neurotickými poruchami stráví v lázních obvykle tři týdny, lidé s psychózami a těžšími poruchami o týden déle. Pro některé z nich to může být způsob, jak předejít případné hospitalizaci na psychiatrii.
Kdo může dostat křížkové lázně?
Jak ale zjistit, zda má pacient nárok na lázeňskou léčbu? Nejjednodušší je zeptat se svého praktického nebo odborného lékaře.
„Pokud nárok máte, lékař následně sepíše návrh na lázeňskou péči. Ten se pak doručí do zdravotní pojišťovny. Jestliže pojišťovna návrh schválí, získá pacient pobyt ve formě komplexní lázeňské péče,“ vysvětluje Petr Pšenica.
Komplexní lázeňská péče znamená, že má pacient plně hrazenou jak lázeňskou léčbu, tak stravování formou plné penze a ubytování ve standardní úrovni. Další možností je, že pojišťovna pacientovi schválí léčbu příspěvkovou, kdy si ubytování a stravu hradí člověk sám.
Odborní lékaři mají problém s papírováním
Podle praktického lékaře Ivo Procházky, člena výboru Sdružení praktických lékařů ČR, není problém s tím, že by odborní lékaři své pacienty do lázní neposílali.
„Oni je posílají, ale často mívají problém s vypisováním návrhu na lázeňskou léčbu. Buď s tím nemají zkušenosti nebo třeba nemají k dispozici ani patřičný formulář. Obecně jsou moje zkušenosti, řekněme, smíšené. Ministerstvo zdravotnictví jednoznačně určilo, že lékař, který lázeňský pobyt indikuje, musí vypsat i ten formulář. Často se tak bohužel ale neděje,“ uvádí Ivo Procházka.
Nejčastěji jsou v lázních ortopedičtí pacienti
Sám praktický lékař komplexní lázeňskou léčbu indikovat nemůže. Může však pomoci s jejich sjednáním a vypsat je pacientovi, ale pouze na základě doporučení od odborného lékaře. „Praktici mohou indikovat jen lázně příspěvkové, kdy si pacient hradí hotelové služby, a i v tomto případě pacient musí doložit vyjádření ambulantního specialisty,“ říká Ivo Procházka, který má ordinaci v Jedovnici.
„Nejčastější diagnózy, na které vypisujeme lázně, jsou ortopedické. Následují neurologické diagnózy. Jsou to tedy především pooperační stavy, například po kloubních náhradách,“ říká praktický lékař.
„Že by některé diagnózy byly opomíjené, si nemyslím. Jezdí se na všechny typy diagnóz a pobytů, ať jsou to plicní, kožní nebo třeba onkologické diagnózy,“ dodává doktor Procházka.
Ověřte si, zda máte nárok na lázně
Pokud s vámi lékař z nějakého důvodu nedokáže probrat možnosti lázeňského pobytu, ověřte si vše sami. Klíčem je indikační seznam, který určuje, jaké onemocnění lázeňské místo léčí, a jak často na něj má člověk nárok. Najdete jej třeba na webových stránkách Léčebné lázně.
Zdena Lacková
Krkonošský deník
Přidejte odpověď