CNN Prima News – 360° 1. Část
Kdo selhal v případě zanedbaných dětí v Hluboké nad Vltavou? Jak podobným situacím předcházet? A je ochrana práv dětí v Česku dostatečná? Téma pro náměstkyni ministra práce a sociálních věcí Zuzanu fraitás lopezovou pav Pivoňka Vaňkovou z hnutí STAN, Aleše Juchelku z hnutí ANO a Lucii Šafránkovou z SPD. Matka odebraných dětí, které už jsou v dětském domově, je prý připravená o ně zabojovat. Sociálka děti odebrala poté, co je strážníci objevili v naprosto nevyhovujících případech podmínkách v malé chatě na okraji lesa. Takovému životu se snažila předejít, jenže v žádném azylovém domě nebyla úspěšná a byla tak ráda za jakoukoliv střechu nad hlavou.
redaktorka
——————–
Rozbitá okna a špinavé zdi, dvě postele a jeden stolek, kamna, která kromě tepla ohřívala také jídlo, žádná tekoucí voda ani záchod. V takových podmínkách žili tři malé děti se čtyřmi dospělými. Pak je ale náhodou objevili strážníci.
mluvčí 1,
——————–
Potom dorazila teda policie společně se sociálními pracovnicemi spodů a převzali si vlastně děti, které pak převezla záchranka nebo sanitka do nemocnice. České Budějovice k dalšímu potřebného vyšetření.
redaktorka
——————–
Po vyšetření v nemocnici skončily děti v dětském domově. Dospělí zůstávají v chatě, tam je ale město prý nenechá dlouho, chatka je totiž na městském pozemku. Radnice teď zvažuje, co s ní, varianty jsou totiž hned dvě. Zbourat, anebo zamezit přístup.
mluvčí 2,
——————–
Samozřejmě nechceme, aby takovýto typ lidí bydlel načerno u nás ve městě a řešíme buď, že celou tu budovu necháme zbořit, ale ona je těžko přístupná, bylo by to složitý, tak spíš jako jí zabedníme mříže a dveře.
redaktorka
——————–
Matka je ale rozhodnutá o děti bojovat a získat je zpět.
mluvčí 3,
——————–
Snažím se hledat jakoby zázemí, jak pro ně, tak i pro nás, jo, práci o to bydlení, ale teď jako je to špatný s tím bydlení.
redaktorka
——————–
Aby se svými malými dětmi nemusela bydlet v otřesných podmínkách, už dříve žádala o azyl v blízkém Kostelci.
mluvčí 4,
——————–
Paní úspěšná nebyla, protože my máme dlouhodobě plnej stav a máme tak 20–25 neuspokojených žádostí měsíčně.
redaktorka
——————–
A jiné to není ani v krajském městě, třeba tento českobudějovický azylový dům pro matky s dětmi je v současnosti plný. Na uvolnění místa čekají v pořadí hned dvě maminky.
mluvčí 5,
——————–
Neodhadneme, jestli se uvolní nebo neuvolní nějaký pokoj, je to o tom, jestli si najde paní nebo nenajde nějaké jiné bydlení.
redaktorka
——————–
Žaneta tady se synem bydlí už osmý měsíc poté, co utekla od přítele.
mluvčí 6,
——————–
Vlastně sem přišla vlastně o bydlení, o všechno, takže jsem požádala azyl, o bydlení.
redaktorka
——————–
Měla štěstí, místo tu dostala a podařilo se jí najít i práci.
mluvčí 7,
——————–
Ledničku, televizi. Postel, stůl, všechno vlastně, co potřebujem, akorát pro vodu si chodíme vedle do kuchyně.
redaktorka
——————–
Teď si hledá vlastní bydlení a brzy tak zřejmě bude moci uvolnit pokoj pro jinou potřebnou maminku. Místa v azylových domech chybí v podstatě po celém Česku. I proto jsou mnohdy matky nucené žít i se svými dětmi, třeba v takových podmínkách jako matka v chatce u Hluboké.
moderátor
——————–
Nedostatek míst v azylových domech, ale také málo pracovníků OSPOD, tedy orgánů sociálněprávní ochrany dětí, to jsou podle odborníků na práva dětí jedny z mnoha příčin, proč dostatečně nefunguje záchranná síť pro děti, které jsou ve špatné situaci nebo jsou na tom podobně jako ty z Hluboké nad Vltavou?
redaktorka
——————–
Podle Českého statistického úřadu v roce 2022 bylo v Česku přes 7000 míst v azylových domech.
mluvčí 8,
——————–
Místa jsou téměř trvale obsazená, pokud se nějaké místo uvolní, tak je okamžitě tedy zase zaplněné.
mluvčí 9,
——————–
Všechny jsou přehlcené. Toto zrovna naši sociální pracovníci řeší velmi často.
redaktorka
——————–
Podle ministra práce a sociálních věcí by prý mohlo pomoct zabránit případům podobným těm z hluboké. Pokud by školy vedly registr žáků.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Měl by ten registr schopen reagovat na to, co se nám v průběhu roku děje, kde se nám případně ty děti v tom systému ztrácí, kde nechodí do školy a vzniká ta dlouhodobá neomluvená neúčast.
redaktorka
——————–
Jenomže už teď mají školy povinnost kontaktovat OSPOD, pokud děti mají vysoký počet neomluvených hodin a zanedbanou školní docházku, prodleva v řešení situace a pomoci rodině nastává, když se rodina přestěhuje.
Aleš JUCHELKA, poslanec, člen sněmovního sociálního výboru /ANO/
——————–
Než se samozřejmě zjistí, že se ty děti neposílají do školy, tak to může trvat opravdu třeba i několik týdnů, možná měsíců.
redaktorka
——————–
Daniel Hůle z člověka v tísni navrhuje zapojit do kontroly dětské lékaře.
mluvčí 9,
——————–
Nejdříve to mohou odhalit ty pediatři.
mluvčí 8,
——————–
Že by nahlašovali na OSPOD děti, které nechodí na preventivní kontroly, zejména ty malé. A právě ty rodiny, které migrují s dětmi a které bydlí v takovýchto podobných podmínkách, tak samozřejmě s dětmi nikam nechodí.
, redaktorka
——————–
Jenomže to podle pediatrů není možné, protože pacienti nemají povinnost být registrovaní u praktických lékařů.
mluvčí 10,
——————–
Je třeba si uvědomit, že preventivní prohlídky jsou péče nároková, nikoliv povinná. To znamená, že není povinnost se na ně dostavit.
, redaktorka
——————–
Jenomže zavést povinnou registraci podle pediatrů také není možné, protože v Česku je dlouhodobý nedostatek praktických lékařů jak pro dospělé, tak i pro děti.
Michal Půr, moderátor
——————–
A se mnou ve studiu už je místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková z hnutí STAN, dobrý večer.
Nechybí ani náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Zuzana frajtá slopésová, dobrý večer. Dobrý večer. Je tu i stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka z hnutí ANO, dobrý večer.
I divákům a na dálku se k nám připojila místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková z SPD, dobrý večer i vám.
Já začnu u nás ve studiu u paní Lopezové, vy tady zastupujete ministerstvo. Vedli jsme ve 360 debatu i včera s vaším kolegou, panem ministrem a shodl se víceméně i se svým spoluřečníkem Karlem Havlíčkem, že propadávají některé ty děti tím systémem. A slyšeli jsme to i v té reportáži, už víte, jak se to stalo.
mluvčí 13,
——————–
Já neznám ten konkrétní případ, respektive mám ty informace, co vy, to znamená informace z médií a jak jistě víte a diváci to určitě vědí také, tak ministerstvo nemá možnost vstupovat do otevřených případů, nahlížet do spisů a podobně, takže my určitě počkáme.
mluvčí 14,
——————–
Takže údajně jeden z těch problémů a mělo by se to změnit.
mluvčí 13,
——————–
Já si nemyslím, že to je hlavní problém tohoto případu, tak, jak jsem to četla, nebo jak jsem se snažila se k tomu nějaké informace dohledat. Já myslím, že tady se potkává několik systémových věcí, které dlouhodobě řešíme, určitě jste zaznamenali, že ta maminka se dlouhodobě snažila řešit své bydlení. To je věc, na kterou my klademe velký důraz, protože víme, že to tady dlouhodobě se kumuluje, ten problém, my chystáme zákon o podpoře bydlení, což je přesně to, co by v takovéto situaci mohlo zafungovat? Jako záchytná síť pro člověka, který se dostal do nějaké těžké životní situace? My tam domácí násilí nebo jiné problémy. A v tuto chvíli on vlastně moc neví, kam se obrátit na OSPOD, OSPOD má takovou pověst, jakou má, můžeme se bavit o tom, jestli oprávněně, neoprávněně. Já tvrdím, že ne špatnou, asi myslím špatnou, ale to je dáno zase těmi klišé, které, nebo tím obrazem, který ve veřejném prostoru funguje. Ne každý ospoďák je. Paní zubatá, to tak opravdu není. Já znám spoustu pracovníků ospodu, kteří odvádějí velice dobrou práci a opravdu pomáhají dětem, ale to, co jsem chtěla původně říct, je, že pakliže by tu existoval ještě další systém, další možnost, kam se obrátit, my třeba navrhujeme kontaktní místa pro bydlení, tak tam s tím člověkem budou řešit jak jeho bytový problém, tak zároveň návaznost na navázání na další služby. Pokud zjistí, že v té rodině, v té domácnosti je problém s dětmi, budou kontaktovat OSPOD, pokud zjistí, že potřebuje ta maminka pomoct hledat práci, napojí na Úřad práce atd. takže toto jsou věci, které chtějí systémová řešení, my je chceme zavést, navrhujeme zákon, který toto by umožnil systémově ukotvit, měl by jít v nejbližších týdnech na vládu a je to jedna z věcí, které nezafungují do druhého dne, bude trvat, než ten systém naběhne. Ale chybí nám. A pomohl by.
Michal Půr, moderátor
——————–
Paní Vaňková, souhlasíte? Je to systémová chyba? Nebo.
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ, poslankyně, členka výboru pro sociální politiku /STAN/
——————–
Je to, myslím si, že toto není systémová chyba. Já jsem shodou okolností z jižních Čech. Surp České Budějovice a s tím případem na hluboké jsem trochu obeznámena a vím, že ta rodina, která se tam nalezla, nebo matka s dětmi tak nepříslušely českobudějovickému ospodu, protože byli pod soudním dohledem ospodu ve Vlašimi a oni se, jak už bylo uvedeno v té úvodní reportáži, přestěhovali bez toho, aniž by ten svůj místní OSPOD, se kterým mají komunikovat, informovali, takže vlastně došlo k tomu, že i když je jejich příslušný OSPOD hledal, kontaktoval matku telefonicky několikrát, tak není opravdu v jejich silách ji nalézt a nějakým způsobem dostat zpátky. Tam je ta věc, že rodič má samozřejmě práva, ale i povinnosti, že ten systém mu pomůže a pomůže mu najít třeba vhodné ubytování v azylových domech. Protože v Jihočeském kraji není jenom azylový dům v Českých Budějovicích, jak bylo v reportáži uvedeno, ale například azylový dům v Husinci, kde jsem komunikovala s paní ředitelkou a na ní se nikdo neobrátil a ona tam volné místo měla a ráda by ho poskytla, protože samozřejmě by to brala jako prioritní věc, takže tam si myslím, že došlo bohužel k selhání té matky, která si měla o tu pomoc říct a měla nějakým způsobem teda se kontaktovat na ty svoje pracovníky, které na tom ospodu měla a ty by jí samozřejmě pomohli a tu situaci by jí pomohli řešit.
mluvčí 14,
——————–
Pane juchelko, selhání systému nebo selhání matky?
Aleš JUCHELKA, poslanec, člen sněmovního sociálního výboru /ANO/
——————–
Tak ono je to strašně jakoby těžko tady říkali, určitě tady naopak bych pochválil OSPOD právě pro svou akceschopnost, protože oni de facto zareagovali ihned, že to dítě odebrali systémově. My nemůžeme mít kameru v každé rodině a říkat, co se tam jakoby děje s těma dětma, to je samozřejmě nesmysl, naopak my musíme nějakým způsobem posílit i sociální služby a spolupráci ospodu se sociálníma službama, ty aktivizační sociální služby mnohdy z mých zkušeností prostě nejsou natolik kvalitní, že pomáhají tomu ospodu právě s tím, jakým způsobem oni potřebují sanovat tu rodinu, je potřeba říct, že sociálně právní ochrana dětí, takhle se to jmenuje, je právě tady z toho důvodu, že ochraňuje primárně to dítě, neřeší žádné rodiče nebo něco takového, to opravdu náleží sociálním službám, sociálním pracovníkům, který jsou třeba součástí ospodů, to znamená orgánů sociálně právní ochrany dětí, ale tady je primárně vždycky zájem toho dítěte, který řeší OSPOD třeba už jako kolizní opatrovník u všech věcí, kdy ti rodiče byť jen selhávají třeba jenom na část, na část doby, kdy se o to dítě starají, například při rozvodovém řízení, tak tam je důležité samozřejmě, aby se toho dítěte někdo zastával, aby řešil i jeho zájmy a prvotně je prostě tady a musíme si to říct na rovinu, sociálněprávní ochrana dětí proto, aby řešila zájmy toho dítěte a ne dospělých a ne matky a ne otce atd. tady tento konkrétní problém je důležité vnímat z toho důvodu, tak, jak říkala paní náměstkyně, že to je migrující rodina, která určitě ztratí třeba bydlení z toho důvodu, že někde dluží, nedají prostě třeba ani smlouvu.
mluvčí 14,
——————–
Tady jsme to slyšeli tak, že otec.
Aleš JUCHELKA, poslanec, člen sněmovního sociálního výboru /ANO/
——————–
Údajně nějaký násilník. Já mluvím obecně, protože myslím si, že i na podobné případy by mělo být možná i zákonem dáno nějaké mediální embargo, aby se to prostě neřešilo tady na veřejnosti, protože v tom opravdu hrají roli nezletilé děti. A málokdo o tom případu hlouběji ví, protože nikdy nenahlíží do toho spisu nikdo a já budu vždycky proti, aby i ministerstvo do toho nahlíželo, protože ten kolizní opatrovník by měl mít prostě nějakou ochranu nejen před těmi úředníky, třeba na ministerstvo, ale i před samotnými rodiči nebo jejich právními zástupci, pokud dělá tomu dítěti kolizního opatrovníka. Ale tady je velikánský problém v tom, že například někteří nedostanou smlouvu, protože dluží na energie, když nemáte smlouvu na energie, nedostanete nikde smlouvu na nájem, proto musíte se někde stěhovat. Tady vidíme, jak říkala kolegyně Pivoňka Vaňková, že se oni stěhovali z Vlašimi do, na hlubokou, kde našli náhodu, nějakou chatku, kde je po třech týdnech tedy takto nalezli. Nicméně za mě je to samozřejmě více prostě selhání matky v tuto chvíli, tak, jak to mediálně vypadá, poněvadž někde mediálně proběhlo, že měla 10 dětí, z toho sedmých bylo odebraných a tady toto je taktéž systémový problém, protože u ospodu my nesmíme nahlížet do těch spisů jakoby historicky, které jsou archivovány a vždycky se musíme na tu matku, která porodí to dítě,
Michal Půr, moderátor
——————–
Paní Šafránková, jak to vnímáte vy? Je to podle vás selhání? Nebo jak slyšíme selhání matky?
mluvčí 15,
——————–
Já tam vnímám několik systémových selhání, když vlastně škola ne…
Michal Půr, moderátor
——————–
Já vás přeruším na chvilku, protože máme zjevně problém se spojením, kolegové se to pokusí vyřešit a pak se k vám ještě jednou vrátíme. Paní lopesová, už to tady zaznělo.
mluvčí 14,
——————–
Matce bylo údajně, matka má údajně 10 dětí. My to nevíme úplně přesně, protože nemůžeme nahlížet do toho spisu, ale dejme tomu, že ty informace médií sedí, přece jenom to je hodně. A pokud jí byly odebrány, nebo je nabídla sama k adopci, což nejsme schopni úplně přesně rozklíčovat, tak je to poměrně alarmující případ.
mluvčí 13,
——————–
My jsme to tady ale už slyšeli i z jiné strany. A to sice, že vlastně ta matka v kontaktu s ospodem byla, ale OSPOD nemůže násilím nutit nějaký postup, který tehdy, když se o tom problému nedoví, prvotní je, že se o tom problému musí dozvědět. Pokud ona migruje, přestěhuje se někam jinam, tak informace jednoho ospodu na druhý opravdu neputují. Pokud o to zase někdo nepožádá, museli by přestěhovat celý její spis. Ano, tam by někdo musel dát žádost atd. to, co tady vlastně je možné dělat, nebo co je potřeba posílit, tak je možná ta mezioborová spolupráce, o které tady už byla řeč. A tam, kam vlastně nemůže orgán pro ochranu, pro sociálněprávní ochranu dítěte, tak je opravdu potřeba součinnost školy, lékařů, dalších aktérů, který třeba budou při nějakých volnočasových aktivitách a podobně, aby si všímali dětí, které mohou být takto problémových rodin, nebo aby byly spravedlivý.
mluvčí 14,
——————–
Tady třeba škola reagovala, a proto, já proto to ale říkám, že vlastně tady ten systém, pokud se bavíme o systému on, neselhala. Škola reagovala, orgán sociálněprávní ochrany reagoval, policie reagovala. A já chci říct, že vlastně ve společnosti existuje spousta nástrojů, které si k tomuto dají použít, ani ministerstva k tomu nejsou lhostejná. Existuje třeba projekt tzv. karta Kid, která se obrací jak na učitele, tak na sociální pracovníky, zdravotníky a podobně, a ta karta Kid vysloveně dává návod, jak identifikovat třeba děti, které jsou ohrožené násilím, špatnými podmínkami, nějakou šikanou nebo něčím podobným, a dává návody, postupy, jak postupovat, takže my se opravdu snažíme do odborné veřejnosti distribuovat informace, jak v takových případech postupovat. Přesto je velmi obtížné podchytit 100 procent.
mluvčí 14,
——————–
Máte nějakou představu, kolik takových dětí je?
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ, poslankyně, členka výboru pro sociální politiku /STAN/
——————–
To je těžko říct, já bych to ještě obrátila trošku jinak, protože samozřejmě my musíme reagovat i na tu primární prevenci v těch rodinách, aby nedocházelo k těmhle těm jevům, kdy už opravdu je to až téměř patologické a kdy řešíme ten důsledek toho, že nikdo do té rodiny dřív nepřišel ve smyslu, než se tam začaly dít patologické věci, domácí násilí atd. takže na to samozřejmě také jsme připraveni. A připravuje se zlomový zákon sociálněprávní ochrany dětí, který má nový institut terénních chův profesionálních pěstounů a ten, a samozřejmě školských, pedagogických, sociálních pracovníků, který nám podchytí už ty problémy v tom stadiu, kdy ještě možné je řešit a jak třeba věci, který se týkají ohrožení ve ztrátě bydlení, tak i třeba věci kolem domácího násilí, školní nedocházky, takže to jsou nástroje, které pak budeme moci používat, ten zákon už je věcně připraven, do konce roku by měl mít paragrafové znění a já bych byla velmi ráda v zájmu vlastně těchhle těch dětí a těchto ohrožených rodin, kdyby se nám ho podařilo v té podobě, jak je připravený i v rámci jednání Poslanecké sněmovny prosadit.
moderátor
——————–
Já vám, já vám prozatím děkuji. My se určitě po krátké přestávce dozvíme, jak to s tím zákonem bude, budeme se bavit i o tom, jestli je dostatek míst v těch azylových zařízeních. A prostě probereme ještě pořádně do hloubky celý případ. Vydržte s námi za chvíli jsme
Zpátky.
moderátor
——————–
Vítám vás. Pět u 300 šedesátky. My se s hosty ve studiu a na dálku bavíme o případu dětí, které byly nalezeny v chatce u Hluboké nad Vltavou. Pane juchelko, já jsem přerušil tu debatu ve chvíli, kdy jsme slyšeli, že vzniká nový zákon, který by měl posílit ochranu dítěte. jak se na to budete tvářit?
Aleš JUCHELKA, poslanec, člen sněmovního sociálního výboru /ANO/
——————–
jo, ten zákon, který se připravuje a který ale jako ještě nespatřil světlo světa. Nikdo nevíme, co je právě uvnitř v rámci paragrafového znění, tak to, co bylo představeno, tak já mám s některými věcmi samozřejmě problém, ale to myslím si, že tady v tuto chvíli k této disku…
Michal Půr, moderátor
——————–
Slyšeli jsme jeden termín. Terénní chůva.
Aleš JUCHELKA, poslanec, člen sněmovního sociálního výboru /ANO/
——————–
Terénní chůva je dle mého názoru prostě jakoby mimo, protože to bude suplovat sociální pracovníky nejen u ORP, ale také ty, kteří pracují na úřadech práce nebo u sociálněprávní ochrany dětí. Tam ta terénní chůva, to, co já vím, tak by měla například doprovázet dítě do školy třeba s rodiči nebo by měla být k dispozici v domácnosti, aby naučila, jakým způsobem zvládat jakoby domácnosti. Domnívám se, že tady v tuto chvíli se musí ještě vyjasnit, veškeré ty kompetence se musí ještě jakoby vyjasnit v rámci toho zákona, uvidíme, co to přinese, nicméně tady u tohoto, co ještě můžeme řešit rychle a možná, že třeba klidně i v té další novele zákona o sociálněprávní ochraně dětí, jsou prostě systémové věci, například digitalizace, která se týká spisů. U ospodu je velký problém například u toho, že když ta rodina pod tím ospodem není třeba několik měsíců v jeho zřeteli, tak se ten spis odesílá do archivu, a když ta rodina se například vrátí zpátky a zase začne být vlastně klientem toho ospodu, tak se musí zakládat nový spis a nesmí se vzít z toho archivu, chybí mi tam…..
Michal Půr, moderátor
——————–
Dostaneme se k tomu ještě, paní Šafránková. Snad už by spojení mělo být v pořádku. Musel jsem to předtím přerušit. Jak vy ten případ vnímáte? Slyšíme, vzniká nový zákon, měly by se některé věci změnit? Pro vás to je selhání systému?
mluvčí 15,
——————–
Já vnímám, že to má několik, jednak ano, je to selhání systému, a to v tom, že ministerstvo práce a sociálních věcí už zhruba od roku 2012 vlastně tlačí na to, aby bylo čím dál tím méně ústavní péče a ty děti potom není kam umisťovat. Další věcí je, která je tady. Velkým problémem je, že nedostatek míst v azylových centrech, na tom se tady shodli i paní Vodičková, kterou jste tady měli během dne, která na to také neustále upozorňuje. Je potřeba udělat řadu systémových opatření, například propojení právě mezi třeba zdravotními pojišťovnami, které vlastně mají veškerou evidenci o tom, že dítě navštěvuje pediatra nebo zubaře, takže může okamžitě vydat varování právě příslušnému orgánu sociálněprávní ochraně dětí. Kde by se to propojení dalo taky takhle lépe zlepšit a bylo by to systémovější, takže vidím tam řadu problémů, které by se dalo udělat jinak a velice tento případ mě mrzí.
moderátor
——————–
Paní lopesová, určitě můžete reagovat, na co budete chtít, ale azylová zařízení, už jsme to slyšeli i v té reportáži, že těch míst není údajně dost, byť paní Pivoňka Vaňková mluvila o azylovém zařízení, kde by se ta matka asi mohla dostat, kdyby o to usilovala.
mluvčí 18,
——————–
Skutečně je velice obtížné získat místo v azylovém zařízení, ale zase tady se podívejme, proč azylová zařízení velice často suplují to nedostatečné bydlení, protože spousta matek by tam nemusela být, pokud by měla jít kam bydlet, velice často azyly a nejenom azyly pro matky s dětmi, i jiné supl….
mluvčí 14,
——————–
A kam jít bydlet? Protože oni mají podporu bydlení, což je nějaký 12 – 13000 Kč.
mluvčí 13
No, pozor, ale vy musíte sehnat za prvé ten byt, ten vám někdo musí pronajmout a velice často, pokud jsou to rodiny nebo domácnosti, které dlouho bydleli mimo standardní bydlení, tak ztratí některé návyky k bydlení. A ano, bavili jsme se už tady o tom, že je potřeba naučit se znovu hospodařit, naučit se vycházet se sousedy, se svým okolím, platit účty, ano, najít se zaměstnání, zjistit, jestli dosáhnou na nějakou dávkovou podporu, to je systém, ve kterém je někdy velice obtížné se zorientovat, zvlášť pokud, jak říkám, dlouho trávili čas mimo standardní systém. A k tomu právě má složit to, o čem už jsem mluvila, dát jim takovou podporu, na kterou dosáhnou kdekoliv dnes, podpora třeba kontaktních míst, která jsem zmiňovala, funguje jenom v místech, kde jsou nějaké projekty MPSV nebo kde se k tomu dobrovolně obce rozhodnou, že takovou podporu budou poskytovat, ale není to systémové, my z toho chceme udělat systémovou podporu, ale já bych ještě možná chtěla zareagovat na některé jiné věci, které tu padly, a to je třeba tlak na ukončení umisťování malých dětí do ústavu. No, logicky péče v ústavech je nejnákladnější, možná stejně tak azyly, to stojí státní rozpočet násobně vyšší peníze než podpora dávková nebo podpora sociálních služeb bydlení. Co se týče umisťování dětí do ústavu, padlo tady, že nemáme dostatek pěstounských rodin, zase ten pohled je velmi relativní na poměry země, velikosti naší země, těch pěstounských rodin máme relativně dostatek, spíše zase otázka v nějaké jako distribuci těch dětí mezi kraji, v komunikaci, v lepší spolupráci s doprovodnými organizacemi, i když ty fungují dobře, s ospody, v některém případě.
mluvčí 14,
——————–
Dobře. No, pojďme k paní Vaňkové. Azylová zařízení, vy jste říkala, že zjevně existují, kde ještě volno, ano? V čem je problém?
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ, poslankyně, členka výboru pro sociální politiku /STAN/
——————–
To, co jsem zmiňovala, tak je azylové zařízení soukromého charakteru, není to státní veřejná instituce a tam, protože dlouhodobě v regionu právě sleduji i tuto oblast sociální politiky, tak volné místo bylo, protože jsem s paní ředitelkou komunikovala, to ale neznamená, že pokud by bylo obsazeno, tak by se zase hledala nějaká jiná varianta. Já ještě bych chtěla trochu o tom zákonu a reagovat tady na pana kolegu, že právě posílení té terénní práce v rámci těch jednotlivých třeba obcí s rozšířenou působností, tak tato novela obsahuje, a to, že ty pracovníci, který tam jsou na těch místních úřadech, mají největší místní znalost a dokáží dělat tu terénní depistáž a dokáží ty rodiny podchytit v tom stadiu, aby tam mohla být provedena ta prevence, která je vůbec nejlevnější složkou vlastně těch investic do té sociálněprávní ochrany dětí, tak ta tam je a ta se bude realizovat. To, že je tam nějaká terénní chůva, že je tam profesionální pěstoun a že se posiluje například i role mateřských center, tak to jsou věci, které vzájemně budou kooperovat a které budou nastaveny právě ve prospěch toho systému, aby byl změněn a aby nedocházelo k těmto případům, které samozřejmě mrzí nás všechny.
Michal Půr, moderátor
——————–
Pane juchelko, určitě můžete reagovat, ještě jeden dotaz, Karel Havlíček včera u nás ve studiu říkal, že tento případ je i určitým vyjádřením špatné sociální situace některých rodin. No, to rozhodně, myslíte si, že to tak je.
Aleš JUCHELKA, poslanec, člen sněmovního sociálního výboru /ANO/
——————–
Je. Tak samozřejmě vidíme, jakým způsobem zamával rodinnými rozpočty konsolidační balíček, ceny energií….
mluvčí 14,
——————–
A tohle asi nebyl.
Aleš JUCHELKA, poslanec, člen sněmovního sociálního výboru /ANO/
——————–
Ne, tady toto, nebyl. Tam jenom u těch azylových domů, oni občas samozřejmě plní i ochrannou funkci, kde vlastně matky, útěkářky s těmi dětmi třeba před domácím násilím tam jsou skutečně jakoby chráněné v nějakém tom bydlení s dalšími ženami a dětmi, ale u těch azylových domů by to mělo být skutečně přechodná záležitost u bydlení matek s dětmi, které tam ale opravdu tráví čas i několik let tím, že právě oni migrují mezi jednotlivými azylovými domy tak, aby si je jakoby předávaly a někdy prostě skončí v některém azylovém domě několikrát třeba v průběhu jednoho roku právě proto, že je musí vyměňovat, protože tam můžou být jenom nějakou omezenou, omezenou dobu, protože jim to prostě vyhovuje, tam je určitý servis v sociálních pracovníků, je tam určitý servis právě u té ochrany, u toho, že vlastně spousta věcí, i když oni si musí dělat ty veškeré úkony té domácí činnosti kolem sebe sami, tak je za ně de facto vyřešena a my musíme skutečně ty lidi motivovat k tomu, aby přešli do vlastního bydlení, aby tam skutečně oni v tom bydlení vydrželi, platili veškeré účty a byli motivováni k tomu, aby si třeba našli práci a aby i třeba ten druhý rodič, který, protože většinou se jedná o matky samoživitelky, platil alimenty, aby je stát i tak například díky výživnému nenechal alespoň část jakoby ve štychu. Nicméně tady je potřeba prostě říct a opravdu se zamyslet systémově nad tím, jakým způsobem bude ten zákon o sociálněprávní ochraně dětí vypadat a jak budou spolupracovat ty aktivizační sociální služby třeba u toho nového zákona právě se sociálněprávní ochranou dětí? A já mám někdy pocit, že právě ty sociální služby, ty aktivizační, prostě nepracují s těmi rodinami, které jsou trochu komplikovanější, vždycky si vybírají ty hodné případy, ty špatné jsou na tom ospodu, ale OSPOD, jak říkám znovu, má jenom jeden jediný účel, a to ochraňovat to dítě.
mluvčí 14,
——————–
Vy jste chtěl reagovat.
mluvčí 13,
——————–
Ano Já sice souhlasím s tím, co říkáte, že OSPOD jeho primární funkce je zájem dítěte, na druhou stranu ten zákon, který vy teď zatím odmítáte, tak je postaven tak, že dítě, ale celá rodina má být řešena komplexně, a to je možná ten rozdíl v tomto zákoně, že vlastně se bude přistupovat k rodině jako celku a předpokládá se velice úzká spolupráce s dalšími službami. Toto má ten zákon posílit, a to si myslím, že je věc, na které se rozhodně shodneme, zároveň má posílit funkci třeba….
Aleš JUCHELKA, poslanec, člen sněmovního sociálního výboru /ANO/
——————–
Ten systém včasné intervence, který byl přesunut v roce 2010 z gesce na ministerstvu vnitra na MPSV, tak opravdu je v rozkladu, ten funguje možná jako torzo někde v Ostravě a na Praze 2, ale obecně je ten prostě intervenční systém včasné záchrany toho dítěte, právě mezioborový mezi školou, policií, ospodem atd. V Ústeckém kraji….Tak by měl fungovat právě i vzájemně, jakoby z hlediska digitalizace.
mluvčí 14,
——————–
Systémy v rozkladu.
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ, poslankyně, členka výboru pro sociální politiku /STAN/
——————–
Ten systém není v rozkladu, protože nám výborně funguje třeba v neziskových organizacích v rámci Ústeckého kraje, že Society for ol.. právě dělá tuhle mezioborovou spolupráci.
Ta nově funguje, proto je ta novela,,.
Aleš JUCHELKA, poslanec, člen sněmovního sociálního výboru /ANO/
——————–
A ta novela vlastně jakoby nedonutí ty různé nevládní organizace, aby pracovali o to kvalitněji, protože ten OSPOD potřebuje mít někoho, kdo tu rodinu samozřejmě předat.
Michal Půr, moderátor
——————–
Děkuju za reakci, pojďme na paní Šafránkovou, které už jsme dlouho nedali prostor. Paní Šafránková, souhlasíte s tím, že ten intervenční systém je v rozkladu? A říká pan Juchelka, byť dámy ve studiu to odmítají.
Lucie ŠAFRÁNKOVÁ, poslankyně /SPD/
——————–
Ano, je v rozkladu a já ještě se musím vrátit k tomu, co jsem tady říkala, že je tady dlouhodobý tlak ministerstva práce a sociálních věcí na to, aby děti nebyly umisťovány do ústavní péče, ano, já si nepřeju taky nic jiného, aby děti nebyly v ústavní péči, ale bohužel musíme si uvědomit, že o to déle, protože potom je nedostatek míst právě v ústavní péči, v zařízení vyžadující okamžitou pomoc, tak všude je tak málo míst, že ty děti potom musí zůstávat v ohrožení v nevyhovujících podmínkách. Tam, kde jsou a zůstávají, tam opravdu někdy i mnohdy dlouho, pěstounů máme stále nedostatek, takže na to opravdu upozorňuju, je to jeden ze zásadních problémů a ještě bych se také ráda vyjádřila k tomu, ráda bych podpořila všechny pracovníky sociálněprávní ochrany dětí, protože jsou opravdu nelehké situaci, kdy mají až o 7000 mnohdy nižší platy, než mají třeba pracovníci v nějakém neziskovém sektoru, jsou přehlceni administrativní činností, tudíž potom samozřejmě budou moci věnovat méně práce, méně času té práci v té rodině, což je taky velikánský problém, takže já bych byla ráda, aby systémově se tady vláda zamyslela nad tím, co je opravdu potřeba skutečně udělat teď a rychle, aby nevznikaly další vyšší počty ohrožených dětí, protože jenom za rok 2023 tady máme asi 9400 ohrožených dětí, což je opravdu veliké číslo.
mluvčí 14,
——————–
Paní lupesová, reakce ministerstva?
mluvčí 13,
——————–
Já musím zásadně odmítnout to, že máme tady ohrožené děti, protože nemáme místa v ústavech, to je, prosím, naprostý nesmysl Je tu dohoda státu Evropské unie, zaručuje právo na život v rodinném prostředí všem dětem a naším cílem je, aby děti, pokud možno, vyrůstaly v rodinném prostředí, když to nejde v biologické rodině, tak v náhradní rodinné péči. Ministerstvo proto založilo několik kampaní na podporu pěstounské péče. Víte dobře, že jiná televizní stanice vysílá dokument, který představuje různé typy rodin, které se pěstounské péči věnují tak, abychom vysvětlili, co to všechno obnáší, co to znamená, děláme všechno pro to, abychom posílili zájem o pěstounskou péči a abychom vysvětlili, celá tato věc probíhá. Další, co tam padlo…. Teď nevím, jestli se úplně chytím.
mluvčí 14,
——————–
Pardon, intervenční systém, paní Šafránková říkala, že je také v rozkladu, vy to odmítáte.
mluvčí 13,
——————–
Intervenční systém? Zase mluvili jsme tady o tom, že jak zákon o sociálních službách, tak zákon o sociálněprávní ochraně dětí, oba dva se chystají, velké novely, tak v tomto budou nově definovat fungování tady těchto služeb. A že tak, jak jsem už říkala předtím, zacílí se na včasnou péči, včasný záchyt problémů v rodině. A pane juchelko, že tady nevzali vlastně jeden velikánský aspekt a balík, který s tím, s tím souvisí, a to je, že vlastně ta práva rodičů mohou být omezena, a….
Michal Půr, moderátor
——————–
To mě vlastně zajímá. Vy jste slyšeli v té reportáži, že matka bude žádat.
Aleš JUCHELKA, poslanec, člen sněmovního sociálního výboru /ANO/
——————–
Rozhodnutí soudu a ty soudy v tom hrají jakoby velikánskou roli, protože mnohdy se brání vlastně odebírání těch dětí z rodiny i na základě doporučení ospodu, a to například i u těch případů, kdy vidíme, že se neodebírají novorozenci, kteří mají podle vzorků, které dělají, které dělají porodníci, třeba v sobě amfetaminy, to znamená, že ta matka prostě byla feťačkou, tak i tam se někdy brání tomu, aby ten novorozenec byl takovéto matce odebrán a mnohdy ty soudy skutečně prostě selhávají a myslím si, že obecně u těch rodinných sporů, to si myslím, že budeme taky ještě v průběhu tohoto volebního období ve sněmovně řešit, to se týká jakoby rozvodů a tam se domnívám, že ty soudy skutečně někdy selhávají, i když samozřejmě ta předběžná opatření musí být vydávána v řádu hodin, já jsem dokonce navrhoval, aby to bylo do 12 hodin od té doby, co se to předběžně podá. Vždycky ti soudci na to musí takto rychle reagovat, nicméně známe případy, kde opravdu ty děti jsou brány jako rukojmí a ty soudy nedokážou dostat….
mluvčí 14,
——————–
Paní Vaňková, poslední dvě minuty slyšíme selhání soudu.
Pavla PIVOŇKA VAŇKOVÁ, poslankyně, členka výboru pro sociální politiku /STAN/
——————–
Jo, bohužel dochází k takovýmhle případům, jak říkal kolega, ale tam samozřejmě my také připravujeme věc, která bude velmi důležitá právě u těch opatrovnických soudech, protože nám teďko pilotně ověřujeme a funguje výborně z evropských peněz, projekt sociálních pracovníků na soudech, kteří jsou nápomocní právě tomu opatrovnickému soudci, ale i těm lidem, kteří se dostávají do toho opatrovnického řízení, provází je celým procesem a velmi u těch okresních soudů, kde tato pilotáž probíhá, tak se tito pracovníci osvědčují, protože pomůžou lépe vytěžit právě účastníky řízení. A celý ten proces…..
Michal Půr, moderátor
——————–
Jako ještě dejme prostor paní Šafránkové na závěr, paní Šafránková, souhlasíte, že selhávají i soudy v těchto případech?
Lucie ŠAFRÁNKOVÁ, poslankyně /SPD/
——————–
Já se občas s tím také setkávám, slýchávám mnoho stížností od přechodných pěstounů, kteří to zažívají na vlastní kůži, kdy to všecko velice dlouho trvá, takže ano, tady bych apelovala jednoznačně na to, aby ty soudy byly promptnější a všechno trvalo kratší dobu, protože přece jenom jde nám o to dítě.
Michal Půr, moderátor
——————–
Vy můžete zareagovat.
mluvčí 18,
——————–
Já jsem chtěla říct, že tohle to je přesně jedna z věcí, z které způsobují tu administrativní zahlcenost, o které tady byla řeč a která, doufejme, se tím podaří vyřešit, že to zabíralo hromadu kapacit ospodu.
Michal Půr, moderátor
——————–
Uvidíme, jestli dopadne dobře. Já děkuji na dálku paní Šafránkové a přeji hezký večer.
Přidejte odpověď