Rychlejší výpověď z práce a vyšší odstupné  

ČT 24 

Institut výpovědi bez udání důvodu má v koalici větší podporu, než vládní strany doteď připouštěly. Kromě ODS souhlasí i TOP 09 a část hnutí STAN, Piráti jsou pak ochotni o věci jednat. Jednoznačně proti je KDU-ČSL. Podle ní by možnost jednoduššího ukončení pracovního poměru poškodila zaměstnance. Koaliční partneři si od změny naopak slibují pružnější trh práce, který pomůže celé ekonomice.

Zbyněk STANJURA, ministr financí, 1. místopředseda strany /ODS/
——————–
V rámci ODS tento návrh podporujeme. Pan vicepremiér Marian Jurečka ví, že to připravíme do druhého čtení jako pozměňující návrh. A ten čas do té doby, než o tom budeme hlasovat, chci využít k debatě uvnitř koalice.

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Pro mě ta debata není tématem, já to tam nechci dávat do té novelizace. V tomto je nějaký ideový střet mezi námi a naším pohledem a mezi pohledem kolegů z ODS.

moderátor
——————–
A ideový střed nabídneme i v Devadesátce. Hosty ve vysílání jsou Vojtěch Munzar, místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a člen hospodářského výboru za ODS. Dobrý večer vám přeju.
A dalším hostem je Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. I vám dobrý večer.
Pane Munzare, co si od výpovědi bez udání důvodu slibujete? Opravdu věříte, že můžou nějak zásadně přispět k oživení trhu práce a prospět tím české ekonomice?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/
——————–
Tak tam je několik důvodů. Vy jste některé zmínil na začátku. To, že máme nepružné pracovní právo, nepružný zákoník práce, je jedním z identifikovaných důvodů, proč nemáme tak vysokou ekonomickou výkonnost, respektive máme jí malou, ač máme dlouhodobě jednou z nejvyšších zaměstnaností, z nejnižších nezaměstnaností v celé Evropské unii. Tak to by byl jeden důvod: velmi z regulované pracovní právo. Druhý důvod, v ekonomice musí být symbióza mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Ty dvě skupiny nejsou proti sobě. Jeden bez druhého nemůže existovat, ale naše pracovní právo je velmi vychýleno ve prospěch zaměstnanců, kteří mohou dát výpověď bez udání důvodu, ale zaměstnavatelé nikoliv. A my to samozřejmě nechceme říct jenom, to je jenom a) výpověď bez udání důvodu, ale chceme to provázat jasnými podmínkami, například vyšším odstupním právě proto, aby si zaměstnavatelé nemuseli potom vymýšlet nějaké náhradní důvody, aby se vešli do zákona, aby nemuseli vymýšlet reorganizace a podobně, ale aby i oni, i ten zaměstnanec měl jistotu, že pokud dostane výpověď bez udání důvodů, tak například dostane odstupné ve výši třeba štěstí měsíčních průměrných platů.

moderátor
——————–
To rozebereme ještě podrobněji. Pane Středulo, vy jste proti. Z jakých důvodů?

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Jednoznačně proti, já to považuju za velmi nebezpečnou hloupost. Už ten samotný nápad a ta argumentace k tomu, tak to je opravdu už něco, co si myslím, že je za hranou i slušnosti ve vztahu zaměstnavatel–zaměstnanec. Jestliže tady někdo říká, že máme rigidní pracovní právo, tak ho musí nejdříve znát a má zkušenost je taková, že málokterý zaměstnavatel skutečně zná pracovní právo, a když se bavíme o tom, jak se rozloučit se zaměstnancem, pane poslanče, zajděte za každým zaměstnancem a nabídněte mu 24měsíční odstupné a ukončíte dohodou pracovní poměr takřka okamžitě. A nikdo tomu nebrání. I dneska. Na to nepotřebujete výpověď bez udání důvodu. Může se taky potom stát, že tady pan redaktor po dnešní, omlouvám se, pane redaktore, že použiju vás teď, po dnešním pořadu z neznámých důvodů ráno přijde do práce a zaměstnavatel mu řekne: „Tady máte výpověď bez udání důvodu.“

moderátor
——————–
Na druhou stranu já jako zaměstnanec, promiňte, bych tu možnost měl, čili opravdu není v tomto, řekněme, určité vychýlení?

Josef Středula,
——————–
Tam musíte mít výpovědní dobu, to není tak jednoduché. Ale třeba já jako zaměstnavatel by vás mohl třeba dát pryč ze zaměstnání proto, že se mi nelíbí vaše názory, nelíbí se mi vaše oblečení, nelíbí se mi to, že jste tam či onde angažován nebo že jste členem nějaké politické strany, ale nesdělím vám to. A tím pádem tento nástroj může být naprosto likvidační. Likvidační se vším všudy. A odstupné ve výši šesti měsíců, to je prostě, to si z toho prostě někdo dělá evidentně legraci a neuvědomuje si, jaký krok tady chce udělat. A že přišla s tím ODS, to je samozřejmě věc, která se dá očekávat. A já musím tady ocenit postoj pana ministra Jurečky a celé KDU-ČSL a myslím si, že to je zcela správný přístup. A i ta výhrůžka ukončení vlády si myslím, že je zcela namístě, protože toto je opravdu věc, která zcela změní situaci. Nepomůže ekonomice, to je nesmysl, to nemůže pomoci, protože jestli hovoříte o tom, v jedné větě řeknete, že chcete propouštět ty, kteří méně pracují, takže když propustíte ty, co méně pracují, tak oni vytvoří nějakou novou, lepší ekonomiku? To vůbec, to je nesmysl. To jste argumentačně úplně mimo.

moderátor
——————–
Rozumím. Zazněly tady obavy z možné diskriminace. Vy je nesdílíte?

Vojtěch MUNZAR, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /ODS/
——————–
My to nesdílíme. Musíme si uvědomit, že dneska máme opravdu velmi nízkou nezaměstnanost. Daleko nižší, než je přirozená míra nezaměstnanosti. Na druhou stranu máme tady téměř 270 000 volných pracovních míst, to znamená, je tady spíše ze strany zaměstnavatelů hlad po zaměstnancích. Ale na druhou stranu pracovní právo, vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je soukromoprávním vztahem. Není to vztah stát versus zaměstnanec nebo stát versus zaměstnavatel, je skutečně mezi dvěma lidmi. A my dneska máme pracovní právo nastaveno tak, že zaměstnavatel má právo si vybrat, jakého zaměstnance přijme, ale už nemá právo takové se rozhodnou, že se s ním chce rozloučit.

Josef Středula,
——————–
To není pravda.

Vojtěch MUNZAR,
——————–
Vy jste říkal dohodou, když tak mě nechte – ale dohoda 24 měsíců, ta firma by taky na to měla mít. Firmy si netisknout peníze od stolu, ale musí mít na to zakázky a podobně.

Josef Středula,
——————–
Bavíte se o výpovědí bez uvedení důvodu. Vy ho můžete propustit, protože to není blonďák s modrýma očima. To je přece šílené.

Vojtěch MUNZAR,
——————–
Pane předsedo, já bych s dovolením to dořekl. Ale každý majitel firmy má právo si vybrat, s kým chce spolupracovat, s kým ne. Dneska to funguje tak, že jsou čtyři oblasti zákonných důvodů, ze kterých může dát zaměstnavatel výpověď. Pokud se s nějakým zaměstnancem chce rozloučit, tak mnohdy, když ten zaměstnanec nechce přistoupit na dohodu, tak se vytvářejí i někdy určité tlaky, které jsou nepříjemné rozhodně pro obě dvě strany, jak jsem mluvil například o reorganizaci, a já si myslím, že skutečně transparentní jasné podmínky, kdy ten zaměstnavatel bude vědět i ten zaměstnanec, že pokud může dát výpověď bez udání důvodů, ale zaplatí třeba šestiměsíční průměrný plat, tak je to přece fér vůči oběma stranám.

Josef Středula,
——————–
Pane poslanče, vy dáváte úplně jasně najevo, že neznáte zákoník práce. Já jsem zaměstnavatel také. Zaměstnávám lidi a musím znát zákoník práce, jak z té strany obhajoby, tak z té strany zaměstnavatelské. A můžu vám říct, že zákoník práce je dostatečně flexibilní po všech stránkách, to znamená, jak po té stránce, zdali zaměstnance chcete propustit, protože nepracuje dobře, to je přece ten předmět, proto jste si ho najal, takže můžu prokázat i od méně závažných porušení pracovní kázně až pro ty závažné, až po jiné důvody, které uvádí zákoník práce. A co se dohody týká, tak samozřejmě, když je tam nízké odstupné, tak se s tím zaměstnancem nedohodnete. Takže v tomto případě pamatuju firmy, velké nadnárodní společnosti, zpravidla americké, ty, když končily se zaměstnanci a rušily firmy, tak jim daly čtyřiadvacetiměsíční odstupné. A vůbec jim to nevadilo. Nevadilo jim to zejména proto, protože se chtěly zachovat slušně. A tady chcete výpověď bez udání důvodů? Výpověď, kde člověk bude vyhozen, aniž by měl právo na to se v tomto případě dozvědět, jaký je ten důvod?

moderátor
——————–
Promiňte, že vám do toho vstupuju. Vy máte obavy z té diskriminace? On se toho dotkl už i pan poslanec. V podstatě není to ve skutečnosti tak, že ta diskriminace se koná i teď, byť třeba skrytě, a když prostě zaměstnavatel chce někoho propustit, tak ten důvod si vždycky najde, i když ten skutečný důvod může být třeba úplně jiný?

Josef Středula,
——————–
Ale to se potom prokáže. Jestliže někdo někoho chce propustit a použije jiný důvod, který není pravdivý, tak zaměstnanec se může obrátit na soud a tam se může samozřejmě prokázat, do jaké míry to byla pravda nebo to pravda nebyla. Ale v tomto případě, když se bavíme bez udání důvodů, ještě s tak nízkým odstupným, tak to je naprosto fatální situace, kdy opravdu se může dojít k tomu – to není jenom diskriminace, to je doslova a do písmene nebezpečí, které jsme si mohli pamatovat z období let 1938 až 45. A nezapomeňme na to, že nemáme ideální svět. A já i osobně jako slušný zaměstnavatel vždycky se zaměstnancem se vypořádám nikoliv bez udání důvodu, ale vždycky s uvedeným důvodem, takový, jak je regulérní v zákoníku práce. A zaměstnanec je v horším postavení, než je zaměstnavatel. Jednoznačně.

moderátor
——————–
Pane poslanče, krátká reakce.

Vojtěch MUNZAR,
——————–
Já na to budu krátce zareagovat; za prvé to, že máme dostatečně flexibilní zákoník práce, to si skutečně asi myslí v této republice jenom odbory. Určitě si to nemyslí ekonomové z Národní ekonomické rady vlády; nemyslí si to další i nezávislí ekonomové. Stačí se podívat na různé analýzy. Druhá věc je, že ano, já jsem to tady řekl na začátku, existuje symbióza mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a dneska je skutečně hlad po kvalitních zaměstnancích, to znamená, že rozumný zaměstnavatel si váží rozumného pracovitého zaměstnance. Nicméně ta nemožnost vypovědět bez udání důvodů, tak umožňuje například i v tom pracovním klektivu černé pasažérství, a to pak nutí ty zaměstnavatele vykládat finanční a administrativní náklady, náklady na to vymýšlení zákonných důvodů, proč například dát tu výpověď s těmi zákonnými důvody. Pan předseda se tady tomu směje, ale poslechněte si množství zaměstnavatelů, nejenom svazů, ale i zaměstnavatelů. A většina těch zaměstnavatelů nejsou ty veliké firmy, jak vy říkáte, ale většinu zaměstnanců dneska zaměstnávají malé a střední firmy v České republice. A i pro ně to děláme.

Josef Středula,
——————–
Tak já vám řeknu příklad jednoho zaměstnavatele, nepoužiju jméno, který přesně argumentoval jako vy podobným způsobem. Svého času byl poslancem Parlamentu České republiky. A ten říkal: „To nejde, to nejde.“ Tak jsem říkal: „Tak pojďme si sednout, projdeme zákoník práce.“ Když skončilo to, že jsme prošli zákoník práce, konstatoval: „Vidíš to? Já jsem nevěděl.“ Já jsem říkal: „Já vím, ale to je o tom si ho nastudovat.“ Ale mít výpověď bez udání důvodů, to se vracíme do devatenáctého století. To je situace roboty, kde si pán rozhodne o svém podřízeném způsobem naprosto nedůstojným. My jsme v jedenadvacátém století. Výpovědní důvody jsou zřejmé, myslí jak na méně závažná porušení, tak na závažná porušení a prostě chce si to jenom ten zákoník práce nastudovat. Nic méně, nic více. Chraňme zaměstnance. Je dobře, že ho budeme chránit, ale my nebudeme chránit špatného zaměstnance před dobrým zaměstnavatelem, ale taky budeme chránit dobrého zaměstnance před špatným zaměstnavatelem.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Pánové, my tady máme ještě dotazy diváků, já bych se k nim rád dostal. Pane poslanče Munzare, divák Pavel se ptá: „A rozhodla se vládní koalice, potažmo ODS, že chce opozičním stranám vítězství u příštích voleb ještě více zjednodušit? Jinak si nedovedu její kroky rok a půl před volbami vysvětlit. Zrušení takové změny by byl volební trhák větší jak 30 Kč.“

Vojtěch MUNZAR,
——————–
No, já si to teda nemyslím, já mám jiný názor než divák. Přece naším společným zájmem všech v této zemi je, aby naše ekonomika rostla, protože z toho budou mít prospět všichni, všichni naši občané. Když bude ekonomický růst, bude větší výběr daní, bude větší výběr sociálního pojištění, budeme bohatší společnost, kde budeme moci víc investovat, budeme moci víc dávat do sociálního pojištění, do sociální politiky více peněz. Ale to je právě ta změna, kterou chceme a po které volají ekonomové, kteří nám říkají návody, jakým způsobem zabezpečovat ekonomický růst. My netvrdíme, že zákoník práce je tím důvodem jediným, ale je docela podstatným a dost podstatným, protože máme skutečně rigidní zákoník práce. Pan předseda se tady tomu směje, on tady mluvil o devatenáctém století, ale on nám chce, tady je a podporuje a chce tady nechat de facto z mého pohledu dost socialistický zákoník práce.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Pane předsedo, dotaz diváka i na vás, Tomáš se ptá. Schopný člověk má místo ve firmě jisté a naopak. Firma si hlídá, aby ho nepřetáhla konkurence. Kdo potřebuje ochranu zákoníku práce, ten by se snad měl především snažit, aby byl nepostradatelný, případně aby po něm jiný zaměstnavatel okamžitě sáhl. Má divák pravdu? Protože i národní ekonomická rada vlády v tom zdůvodnění píše, že v podstatě problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v České republice nepropustitelní.

Josef Středula,
——————–
Takže první konstatování, tady ta citace, kterou jste použil z těch 37 návrhů, tak je sama o sobě už důkazem toho, že páni ekonomové, kteří to psali, tak nerozumí zákoníku práce. Protože zákoník práce nezná jenom hrubé porušení pracovní kázně, ale taky méně závažné opakované porušení pracovní kázně, a tudíž je možné se zaměstnancem, pokud je porušuje, rozloučit a propustit, tak stejně jako se může dohodnout. A z tohoto pohledu nemá podle mého soudu pravdu. Ale co já se tady už usmívám, to je úplně neuvěřitelné. Výpověď bez udání důvodu je důvodem pro menší hospodářský výkon České republiky. No, to musí vláda něco taky pro to udělat, aby byl hospodářský výkon, protože jestli něco udělala, tak ztlumila spotřebu, neřešila otázku vysoké inflace a vůbec s tím nemá co společného zákoník práce, ten je až tak flexibilní, že si myslím, že je to nad rámec, a kdo ho nezná, má prostě smůlu.

moderátor
——————–
Posuňme se dál, protože výpověď bez udání důvodu funguje například v Dánsku. Pojďme si tento model podrobněji představit. Systém flexikurity je model, který má nastolit rovnováhu mezi pružným pracovním trhem a sociálním zabezpečením. V Dánsku funguje už od devadesátých let. Jedním z hlavních rysů je jednoduchost najímání a propouštění zaměstnanců. Dánští pracovníci jsou totiž před výpovědí chráněni mnohem méně než v ostatních zemích Evropy. Zaměstnavatelé ale zase nemají strach nové pracovníky nabírat, lidé si tak najdou práci velmi rychle. Pracovní podmínky jsou navíc stanoveny na základě kolektivního vyjednávání, velkorysý je i tamní systém podpory při ztrátě zaměstnání, kdy po dobu dvou let získávají lidé dávku ve výši 90 % předchozího příjmu. Velmi účinná je také aktivní politika zaměstnanosti, včetně vysoké úrovně rekvalifikací a vzdělávání. A právě účast na nich je podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti. Pane poslanče, nakolik je podle vás tento systém přenositelný nebo nepřenositelný do Česka?

Vojtěch MUNZAR,
——————–
Není přenositelný úplně, nemůže být přenositelný stoprocentně, protože samozřejmě to vytváří také tlak na veřejné výdaje a všichni diváci vědí, že my máme problém s veřejnými financemi, že jsme v deficitech, financujeme na dluh běžné služby státu, které bychom…

Roman Fojta, moderátor
——————–
Promiňte, že vám do toho vstupuju a nehrozí, že pokud si vybereme z toho systému jenom část, že to prostě nebude fungovat?

Vojtěch MUNZAR,
——————–
Ale tak výpověď bez udání důvodu není nějakou raritou jenom Dánska, jo? Když se podíváte do zemí Evropské unie, tak to není úplně to, že by to bylo, jak jsem říkal, raritou v zákonících. A spíš se podívat na ty podmínky. My jdeme do debaty právě se zvýšeným odstupným, se zvýšeným odstupným, které se musí ale nastavit tak, aby to a také pro ty zaměstnavatele bylo ufinancovatelné, protože oni samozřejmě musí zaměstnavatelé, ty firmy musí na všechny peníze, jak na mzdy zaměstnanců, tak na jejich odstupné vydělat. Když si představíte, že nějaká firma, nějaká firma funguje na trhu, ale zrovna má ekonomické problémy, to znamená, sice nekrachuje, ale nemá takovou ekonomickou výkonnost, tak si třeba nemůže dovolit držet ty zaměstnance. Nicméně.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Promiňte, že vám do toho opět vstupuju, ale vy necháte vyšší odstupné. Je to opravdu dost, protože tady jsme slyšeli, že ten dánský model je mnohem komplexnější, mnohem propracovanější a pokud máme ten krok A, to znamená ulehčení výpovědi, nechybí tam ten krok B, to znamená adekvátní podpora v nezaměstnanosti, kvalitní rekvalifikace, pomoc státu při hledání práce?

Vojtěch MUNZAR,
——————–
Souhlasím s tím, že se musíme podívat na model rekvalifikací, ale otázkou je, jestli ty výdaje, které stát dneska dává v době tak vysoké zaměstnanosti, jestli jsou, jestli jsou efektivní, protože sice máme dneska čtyřprocentní nezaměstnanost, máme skoro stejně volných pracovních míst, jako je nezaměstnaných, ale přesto zaměstnavatelé nemohou najít dostatek pracovníků, aby tato volná místa obsadili. To znamená v České republice. Já nesdílím ty obavy, které tady říkal pan předseda, protože když bychom se bavili v době, kdybychom měli třeba desetiprocentní nezaměstnanost a byl by tu naopak přetlak, přetlak na jedno pracovní místo, počet uchazečů o práci by ho mnohonásobně převyšoval. Ano, pak těm obavám rozumím. V té situaci, v jaké je Česká republika, česká ekonomika už dlouhou dobu, není to žádný výkyv, tak je přece jasné, že zaměstnavatelé mají hlad po zaměstnancích.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Pane předsedo, ještě krátký závěr, něco z dánského modelu, co by se vám zamlouvalo?

Josef Středula,
——————–
Myslím si, že celý ten model, by měl být přenositelný. Jestliže tady v České republice říkáme, že si něco z toho vybereme, tak musíme zároveň mít tu dvouletou možnost, aby lidé, kteří jsou nezaměstnaní, dostávali skoro 100 procent svého příjmu. A tam potom je samozřejmě daleko jednodušší situace. My jsme s panem prezidentem Hospodářské komory Zajíčkem požádali vládu, abychom mohli převzít systém celoživotního vzdělávání. Ticho, nikdo, nechtějí. A to je taky příklad toho, že na jedné straně tady berme selektivně, jak můžeme vyhazovat zaměstnance, jak zvýšit zisk firmám, ale nechceme ten zisk distribuovat těm lidem. A poslední poznámka.

moderátor
——————–
Že vám do toho ještě vstupuju, chápu správně, že vy jste proti výpovědím bez udání důvodu, ale pokud by to bylo provázáno tak, jako je to například v Dánsku, tak vlastně moc proti nejste.

Josef Středula,
——————–
V tom případě ale musíme začít debatovat nejdřív o daňovém systému, protože zdanění v Německu, pardon, v Dánsku je blízké 50 procentům, aby na to byli finance. Jestliže toto zvládnou dánští zaměstnavatelé, tak to přece musí zvládnout i čeští zaměstnavatelé, budou mít jenom o něco nižší zisk.

moderátor
——————–
Debata by mohla pokračovat dál. Bohužel nás tlačí čas. Našimi hosty byli Josef Středula a Vojtěch Munzar, pánové, oběma děkuju, oběma přeju hezký večer.

moderátor
——————–
Pracovní poměr v tuzemsku je možné ukončit ve zkušební době po uplynutí smlouvy na dobu určitou nebo vzájemnou dohodou. Zatímco zaměstnanec může dát výpověď bez udání důvodu, zaměstnavatel ho může propustit pouze z důvodu definovaných zákonem. Jedná se například o nadbytečnost nebo porušování pracovních povinností, za hrubé porušení pracovní kázně může zaměstnanec dostat okamžitou výpověď. U menších prohřešků s krátkým časovým odstupem platí pravidlo třikrát a dost. Zaměstnanec ale musí na možnost výpovědi dostat písemné upozornění. Nabídneme další úhel pohledu. Hostem ve vysílání je Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního trhu ze společnosti Alma Career Czechia, dobrý večer vám přeju.

moderátor
——————–
Tak jsou výpovědi bez udání důvodu tím správným receptem na zvýšení pružnosti trhu práce?

Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního trhu, Alma Career Czechia
——————–
Z mého úhlu pohledu je ta debata hodně politická a zbytečně vyhrocená, protože zrovna možnost výpovědi bez udání důvodu není to hlavní, co nás na pracovním trhu pálí. Opravdu v tuto chvíli platí, že máme při nízké nezaměstnanosti relativně nízkou mobilitu zaměstnanců. Máme do jisté míry zamrzlý pracovní trh, ale zejména proto, že si podstatná část lidí nemůže dovolit výpadky příjmů a nefungují tady právě ty návazné služby, není dobře nastavený systém podpory v nezaměstnanosti. Pro spoustu lidí, typicky v tom středně a nižším příjmovém pásmu ztráta zaměstnání, obzvláště když se pro to sami nerozhodnou, není to dobrovolná změna práce. A těch případů vloni přibývalo kvůli dopadům inflace a souvisejících potíží. Tak v tu chvíli je to vlastně pro ně obrovské riziko a bohužel platí dlouhodobě na českém pracovním trhu, že tady máme velké skupiny lidí, kteří jsou to z toho trhu, jednak vytěsňování, jednak mají horší přístup k pracovním příležitostem, nejsou tak často preferováni ve výběrových řízeních a nejsou to, prosím pěkně, diskriminační důvody, typické třeba jenom kvůli národnosti nebo pohlaví. Ženy jsou na tom výrazně hůře, třeba v souvislosti s péčí o malé děti, o nemocné v rodině a podobně. Ale máme tady i velkou skupinu lidí ve vyšším produktivním věku. 55 plus, kteří se také při změnách práce už narážejí na to odmítání a nedostávají tolik příležitostí jako jiní. A ve chvíli, kdyby tady byl institut výpovědi bez udání důvodů, tak právě na tyhle skupiny by to dopadalo mnohem tvrději. A přestože opravdu platí, že máme poměrně vysoký počet neobsazených pozic, řádově 150–200 000, rozhodně ne oněch skoro 300 000, jak deklaruje evidence Úřadu práce. Protože to jsou místa hlášená z jiných důvodů, než jenom pro to obsazení tady a teď, tak bohužel platí, že lidé právě v tom místě, kde žijou s kvalifikací, kterou mají, tak někteří ty příležitosti hledají velmi těžce a narážejí na to dlouhodobé odmítání a pak nám třeba sklouzávají i do dlouhodobé nezaměstnanosti. A někteří z nich jsou vytěsněni buď do šedé černé zóny, anebo vyloženě třeba do předčasného důchodu, když jde o ten vyšší věk.

moderátor
——————–
Ano, já přidám stran nezaměstnanosti několik čísel, míra nezaměstnanosti se v březnu znovu vrátila pod 4 %, jak můžeme vidět na grafu za mnou, naposledy byla na podobné úrovni loni v prosinci. Na konci března tak bylo podle dat Úřadu práce přes 288 000 nezaměstnaných lidí, tedy zhruba o 7 500 méně než v předchozím měsíci, zvýšil se naopak počet volných míst, v Česku jich bylo více než 286 000. Toto číslo zůstává prakticky stejné už čtvrtý měsíc po sobě. Do dat o nezaměstnanosti se podle analytiků promítlo mimořádně teplé počasí, se kterým souvisí nárůst sezónních prací, například ve stavebnictví. Pane Dumbrovský, co nám tahle čísla vypovídají o trhu práce v České republice?

Tomáš Ervín Dombrovský,
——————–
Tak opravdu platí, že nezaměstnanost máme nízkou, na druhou stranu ta naše evidence má určité limity, protože my těch dosažitelných uchazečů o zaměstnání máme řádově necelých 150 000 s tím, že spousta klientů v evidenci Úřadu práce má třeba vícečetné exekuce, je někam vytěsněná, třeba na černý pracovní trh, má nějaké příjmy, aby se vůbec uživila, ale nemůže si třeba dovolit riskovat srážky ze mzdy v rámci legálního zaměstnání. Takže my tady máme velké skuliny, se kterýma souvisí i náš zákon o zaměstnanosti a zákoník práce. Typickým problémem, a zase je to takový český unikát, je třeba režim dohod o provedení práce, kdy u části lidí třeba dochází ke kumulaci dohod, k nějakému řetězení atd. Ti lidé potom třeba mají krátkodobě o něco vyšší výdělek nezpojistněný, ale reálně jim to dlouhodobě škodí v tom, na co potom mají nárok ve výpočtu důchodu atd. Hodně to vidíme třeba u lidí, kteří jsou v nějakém slabším postavení, třeba při péči o malé děti, ženy, které se vracejí z rodičovské, tak ty právě často sklouzávají typicky do dohod a potom jsou vytěsněny třeba k méně kvalifikované práci, takže u nás ten systém opravdu nepomáhá lidem dostávat se na kvalifikovanější pozice tam, kde zaměstnavatelům nejvíce scházejí. Opravdu platí, že 70 % firem má potíže nabrat tady v České republice z řad českých kandidátů, ale reálně vzhledem k těm kvalifikačním bariérám a k tomu, jak ten systém spíše nechává ty lidi propadnout tím sítem, tak se ten problém stupňuje. Jo, a my potřebujeme trh rozhýbat, ale to, co nám teď nejvíce schází, je právě ta Security část na straně zaměstnanců proto, aby se změn práce nebáli a třeba to brali více do vlastních rukou, aby se více rozhodovali, odkud, kam jdou, jak si třeba doplní vzdělání, aby si mohli dovolit při změně práce i krátkodobou nezaměstnanost, nějaké doplnění kvalifikace a aby mohli své postavení na trhu práce zlepšovat. Teď je tady tlak na vlastně okamžité nalezení práce za jakýchkoliv podmínek, který by se v případě zavedení tohohle kroku ještě více zvýšil.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Čili rozumím tomu správně, že tím prvním a klíčovým krokem, který by vláda měla udělat, je zvýšení podpor v nezaměstnanosti?

Tomáš Ervín Dombrovský,
——————–
Spíše redesign celého toho systému a zároveň je potřeba říci, že ministerstvo práce a sociálních věcí před několika dny představilo flexi novelou zákoníku práce s těmi klíčovými body. Ono k tomu zpružnění už vlastně dochází počínaje tím, že výpovědi začnou běžet tím dnem, respektive následujícím dnem po doručení, nikoliv až po prvního dne následujícího měsíce. Zjednodušily se tam a sloučily výpovědní důvody, takže je to přehlednější. Opravdu ke zpružnění v celé řadě oblastí, třeba včetně prodloužení zkušební doby, dochází. Tou flexi novelou zákoníku práce, o níž bude debata a kam se některé politické strany snaží přidat tu výpověď bez udání důvodů. Za mě flexibilitu postupně posilujeme na straně zaměstnavatelů dostatečně, ale potřebujeme právě posílit vyjednávací pozici zaměstnanců, zvýšit tu Security část, redesignovat systém podpory v nezaměstnanosti tak, aby byla dostatečná pro lidi s běžnými výdělky, příjmy a zejména ty navazující služby třeba v rámci Úřadu práce a dalších institucí, které směřují ke zvyšování doplňování kvalifikace, tak ty nám tady extrémně scházejí. Je potřeba říci, že v českém systému výdaje na podporu v nezaměstnanosti jsou velmi zanedbatelné i při přepočtu na ten nízký podíl a počet nezaměstnaných, který máme v rámci evropského srovnání a výdaje na rekvalifikace jsou úplně směšné. Takže my tady potřebujeme výrazně posílit a já tomu říkám investici ze strany státu do zvyšování kvalifikací a lepšího na párování zaměstnanců, zaměstnavatelů na trhu práce. Opravdu v tuhle chvíli není hlavní bolest, výpověď bez udání důvodu, to je spíše zástupný problém, o kterém se nyní politici začali příliš vyhroceně a zbytečně z mého pohledu hádat.

moderátor
——————–
Vy říkáte, že dochází k zavádění té zvyšující se flexibility zákoníku práce, nakolik právě důležitou roli hrají v této mozaice těch různých opatření právě výpovědi bez udání důvodu, jsou nějak zásadně důležité?

Tomáš Ervín Dombrovský,
——————–
Tak já jsem o tom teď před chviličkou mluvil docela dopodrobna, z mého pohledu je to opravdu okrajová záležitost. V tuhle chvíli, pokud se zaměstnavatelé chtějí s některými svými kolegy rozloučit, mají pro to podstatné důvody. Tak v rámci stávající úpravy těch možností je dostatek, z mého pohledu. Většina firem si v tomto cestu najde, většina zaměstnanců je s tím smířená, jak to probíhá, podstatné je, aby potom pro ně to hledání zaměstnání následujícího bylo únosné. Z mého pohledu ve chvíli, kdy dojde ke schválení flexi novely zákoníku práce a zkrátí se výpovědní doby, protože už to, že začne běžet vlastně tím dnem doručení nebo následujícím dnem a v některých případech může dojít ke zkrácení výpovědní doby až na jeden měsíc, to znamená, že na hledání práce budete mít jeden měsíc pouze, přesně. Tak, to je podstatné zkrácení, dneska běžná doba, ta výpovědní je kolem 2,5 měsíce, 2,5–3 měsíce, a to je doba, po kterou si většina zaměstnanců dokáže poradit a nové místo najít. Ale během měsíce to nedokáže takřka nikdo, protože výběrová řízení mají nějakou dynamiku, většinou jsou vícekolová, během měsíce si nové uplatnění najde málokdo. A jak říkám, některé skupiny lidí, podstatné a velké skupiny lidí jsou z toho trhu bohužel vytěsňovány, naráží na diskriminaci.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Od firem, na druhou stranu slyšíme, že mají problém najít dostatek kvalifikovaných lidí, nakolik se ta poptávka firem setkává s tou nabídkou na pracovním trhu?

Tomáš Ervín Dombrovský,
——————–
Tak my tady narážíme na několik bariér, jedna z nich je právě to místo, kde lidé žijí, jednak kvalifikační bariéra, jaké kvalifikace mají, jaké požadavky mají firmy. Je potřeba říci, že v posledních letech se nám dynamicky proměňuje pracovní trh a nároky, které firmy na ně mají, takže dneska už neplatí, že firmy jsou schopny najít hotové kandidáty, většinou na vstupu musejí do těch lidí dost investovat a bohužel to je taky lehce diskriminační, protože výrazně častěji dávají přednost mladším, které vnímají jako pružnější, jako ty, kteří jsou ještě učenliví a tak dál. Většinou to jsou jenom předsudky a stereotypy, které vlastně brání uplatnění třeba těch starších lidí na pracovním trhu. No a potom tady máme docela velkou bariéru flexibility, a to je právě možnost výkonu práce v nějakém časovém rozsahu vzhledem k povinnostem, závazkům, které lidé vlastně mají i v rámci soukromého života, a tady opravdu vidíme, že třeba lidé, kteří pečují o malé děti nebo nemocné příbuzné z 98 % ženy, tak mají velmi limitovaný výběr příležitostí a opravdu jsou vytěsňovány do těch okrajových prekarizovaných forem práce na dohody a podobně, nemají stabilní postavení, vede to k nějaké dekvalifikaci v průběhu kariéry. Rodičovství, pro spoustu žen je u nás kariérní stopka minimálně jako zamrznutí té kariéry, ale potom se to cyklicky vrací třeba i v péči ve vyšším věku o nemocné rodiče a podobně, kdy vidíme, že k té diskriminaci na trhu zkrátka dochází a že těch bariér proto, aby se nám dnešní nezaměstnaní nebo lidé v ekonomické neaktivitě, kteří chtějí pracovat, dostali na ta správná místa je relativně hodně, jo. Tím, co nás trápí není nemožnost se s lidmi snadno ve firmách rozloučit, nás trápí úplně jiné věci a potřebujeme jiná řešení.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Říká analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský. Moc vám děkuju, že jste přišel. Hezký večer vám přeju.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Podle organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj má nejpřísnější ochranu zaměstnanců v Evropské unii Holandsko, Česko je hned za ním druhé. Naopak třeba v sousedním Polsku jsou pravidla pro zaměstnavatele benevolentnější a vůbec nejmenší ochranu mají pracovníci v Maďarsku nebo Dánsku, právě tam se ekonomové inspirovali i s návrhem propouštění bez uvedení důvodu. A teď se podívejte na pracovněprávní vztahy v číslech. Počet soudních sporů kvůli výpovědi tvoří v Česku naprosté minimum, ani ne 0,1 %. V roce 2022 jich soudy řešily 327. Přestože se průměrná délka soudních řízení v Česku snižuje, mezi jednotlivými soudy panují v rychlosti práce značné rozdíly. Spory o výpovědích pak podle statistik ministerstva spravedlnosti obvykle v tuzemsku trvají skoro rok a půl. A právě teď nabídneme pohled právníka. Hostem ve vysílání advokát Michal Peškar ze společnosti Randl Partners a specialista na pracovní právo. Dobrý večer vám přeju.

moderátor
——————–
Tak jak se na výpověď bez udání důvodu díváte vy jako právník? Vidíte tam nějaká rizika?

Michal PEŠKAR, advokát; specialista na pracovní právo
——————–
Rizika tam vidím velká, to největší riziko je, že zaměstnavatelé si opravdu budou myslet, že to je bez uvedení důvodu nebo z jakéhokoliv důvodu, což vidíme třeba u zrušení ve zkušební době, kde je něco podobného. Ale už tu máme takový hezký příklad a není to moc hezký příklad následování hodný, kdy byla propuštěna těhotná zaměstnankyně, protože byla těhotná ve zkušební době a soudy řekly, že ne, i když v zákoníku práce takový zákaz nenajdete, tak to dovodili právě z antidiskriminačního zákona. Takže myslím, že podobné problémy by pak zaměstnavatelé mohli mít, i kdybychom měli tu výpověď bez uvedení důvodu. A nebylo to tam zrovna toto dobře ošetřeno.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Na to téma tady máme dotaz diváka. Ludvík Pech se ptá, umíte si v našem českém prostředí představit výpověď bez udání důvodu? Jak by se dal proti takové šikaně bránit? Znelíbím se šéfovi, a letím jo? Bylo by to až tak jednoduché?

Michal PEŠKAR,
——————–
Uvidíme, jak to napíšou. Opravdu je to novum a je to něco, co já za svoji ne tak dlouho kariéru nepamatuju. A i v Evropě, když jsem si dělal nějaký menší průzkum, tak je to opravdu velká rarita. To naše prostředí na to není připraveno nebo není to běžné, takže jak říká divák, pokud by tam opravdu nebyl nějaký diskriminační důvod, že by se mu znelíbil právě proto, že by otěhotněl, nebo že by byl nemocný, tak ta obrana by byla těžká a mohlo by to takhle fungovat. Ale uvidíme, jestli ten text dozraje nějaké legislativní podoby a pak budeme moudřejší.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Když přihlédnete k té současné praxi. Byla by výpověď bez udání důvodu zásadním posunem, nebo by se v podstatě změnilo jen to, o čem personalisté někdy mluví spíše tak pod čarou, že když chce zaměstnavatel najít důvod pro to, aby se zbavil zaměstnance, tak ho prostě najde.

Michal PEŠKAR,
——————–
Přemýšlím nad tím, dobrý zaměstnavatel, který to dělá správně, tak ten důvod nemusí hledat, on tam prostě nějaký je, ale ty důvody jsou poměrně široké, zákoník práce je má poměrně hezky vyjmenované, akorát některé jsou složité a drahé. Takže mnoho zaměstnavatelů si nedělá tu průběžnou práci, nedělá si ty domácí úkoly a potom na poslední chvíli opravdu se snaží nějaké výpovědní důvody vymýšlet, tak tohle by jim vlastně přišlo velice vhod.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Právě v této souvislosti zaměstnavatelské svazy říkají, že zákonné důvody pro výpověď jsou v současnosti nedostatečně definované a vy jste říkal naopak, že jsou. Naproti tomu Hospodářská komora namítá, že se do nich nevejde situace, kdy spolupráce zaměstnanec, zaměstnavatel vázne, dojde ke ztrátě loajality vůči zaměstnavateli. Jsou narušené vztahy na pracovišti nebo dojde ke ztrátě důvěry. Opravdu tohle zákoník práce nepojmenovává?

Michal PEŠKAR,
——————–
Tohle tam přesně není, ale pokud ta práce vázne, tak je tam výpovědní důvod. Když se říká neuspokojivé pracovní výsledky, když tam zaměstnanec prostě nepracuje dobře. Musíme tam mít takový složitější proces, který si musíme projít, musím mu dát, já tomu říkám žlutá karta a lidově vytýkací dopis a je tam ta cesta, ta ztráta loajality tam není, to je zajímavá myšlenka a setkáváme se s ní často v cizích právech, ale něco za tou ztrátou loajality musí být, většinou je to nějaké závadné chování toho zaměstnance, a to ten zákon práce zase umí potrestat.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Je vždycky jednoduché měřit pro zaměstnavatele, jestli zaměstnanec pracuje dobře, špatně, dá se to dát na papír, do nějakých srozumitelných faktů, čísel, které vy potom jako právník si přečtete a řeknete, jestli to může být pravda, nemůže být pravda. Je to složité někdy?

Michal PEŠKAR,
——————–
Je to moje práce, takže složité to je, klienti se mě na to ptají a snažím se jim s tím pomoci. Je to složitější právě u těch modernějších druhů práce. Pokud si představíme takový ten standardní systém, ten zákoník práce do jisté míry stojí takový ten socialistický, když to řeknu, toho dělníka, který, nevím, šije boty, tak tam víme, jestli jich má ušít za den 5, 10 nebo 15, ale ty dnešní práce zejména v administrativě jsou, je tam mnoho poměrně jedinečných úkolů a je těžké ty zaměstnance srovnávat, takže ano, je to složité, ale není to úplně nereálné.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Tak možná si to ještě shrňme, pokud dnes chce zaměstnavatel někoho propustit, jak to celé musí proběhnout, aby to bylo v souladu se zákonem?

Michal PEŠKAR,
——————–
Musí si najít ten důvod, musí si říct, kde je vlastně ten problém, jestli ten problém je, nebo ten důvod je spíš na jeho straně, že toho zaměstnance takzvaně nepotřebuje, je nadbytečný, prostě pro něj nemá práci, protože se mu nedaří, nebo protože přešel na nové technologie, digitalizoval. A umělá inteligence, cokoliv dalšího, to je jeden důvod. Skupina výpovědních důvodů, to je poměrně jednoduchá, pak máme další skupinový důvod, ty jsou taky poměrně jasně dané, to, že ten zaměstnanec ztratí zdravotní způsobilost, takže s tím nám pomohou lékaři a pak jsou to právě ty důvody, co jsou na straně zaměstnance a tam jsou, že ten jeden důvod, že nemá požadavky nebo předpoklady, prostě mu něco chybí pro výkon práce. Krásný příklad, který řidič z povolání přijde o řidičský průkaz, nebo právě je tam i ten poddůvod, že nepracuje dobře, ty neuspokojivé výsledky a ten další důvod, to je ten, takový ten sankční, když ten zaměstnanec, já tomu říkám, zlobí, prostě něco provede, nepřijde do práce, přijde opilý, něco ukradne, tak tam taky máme celou škálu možnosti, jak ho potrestat a jak rychle se s ním rozloučit.

moderátor
——————–
Jaké nejčastější chyby dělají zaměstnavatelé při rozdávání výpovědí?

Michal PEŠKAR, advokát; specialista na pracovní právo
——————–
Někdy vůbec zapomenou, jak správně tu výpověď předat, což je úplně to klíčové podle českého zákoníku práce. Ten je na to hodně přísný, že to nejde třeba jenom tak poslat email nebo říct zaměstnanci mezi dveřmi, to je jeden problém. Druhý velký problém je, že si nedají s tou výpovědí práci a opravdu tam napíšou něco, jen zaměstnanec porušuje své povinnosti, ale my opravdu ten důvod musíme popsat, ta judikatura nám říká, že musíme pěkně říci, co kdy se stalo, co ten zaměstnanec dělal nebo nedělal, nebo naopak proč my ho už nepotřebujeme.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Umějí se Češi bránit, pokud mají pocit, že v práci skončili v rozporu se zákoníkem práce?

Michal PEŠKAR,
——————–
Těch pár případů, co já mám, tak tam se bránit umí, ale to je opravdu špička ledovce. A i z těch statistik jak českých, tak mezinárodních plyne, že těch sporů pracovně právních je strašně málo, takže zaměstnanci se většinou nebrání. Pokud se brání, tak už jsou to zaměstnanci, kteří jsou nějak znalí, buďto jsou to právníci, vysocí manažeři, co mají právě na právní pomoc, anebo třeba často i ve spolupráci s odbory, kdy jim pomohou, ale obecně se lidé, ne, že by neuměli a prostě se nebrání z nějakých důvodů jim to nestojí za to se vůbec soudit, anebo se něco po těch zaměstnavatelích chtít.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Jaké vlastně možnosti obrany lidé mají? Jde o to vždycky kontaktovat právníka, rovnou dávat věc k soudu nebo jsou i jiné možnosti?

Michal PEŠKAR,
——————–
Ta možnost, pokud se bavíme o skončení pracovního poměru a neplatném skončení pracovního poměru, tak on musí ten zaměstnanec do dvou měsíců od toho, co skončil, takže záleží, jestli ta výpovědní doba je nebo není, to dát soudu. Takže většinou ten zaměstnanec začne tím, že řekne tomu zaměstnavateli, pošle mu dopis, trvám na dalším zaměstnávání, myslím si, že jsi to udělal špatně. Pak bývá prostor pro nějaké vyjednávání, a pokud tam dohoda není, tak to musí dát k soudu, nepotřebuje právní zastoupení, ale upřímně, aby to udělal všechno dobře a prošel tím procesem. Je to pro laika poměrně obtížné. Neříkám, že nereálné, ale je to obtížné.

Roman Fojta, moderátor
——————–
A z vaší zkušenosti, jak často se stává, že obě strany dojdou ke smírnému řešení a jak často se stává to, že to musí natvrdo rozhodnout soud?

Michal PEŠKAR,
——————–
Moje zkušenost je možná ovlivněná mými klienty, kteří se neradi soudí a většinou se v průběhu sporu narovnáme, že těch sporů, co by opravdu došlo do toho tím kolečkem soudním, trvaly několik let. Mám jich pár, ale řeknu víc jak půlku zastavíme nebo se narovnáme, někde najdeme tu dohodu na půl cesty.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Říká advokát Michal Peškar. Moc děkuju, že jste přišel, hezký večer vám přeju.

moderátor
——————–
Pokud by návrh na výpovědi bez udání důvodu skutečně prošel, byl by to pro lidovce důvod z kabinetu odejít. Zastánci je chtějí přesvědčit i tím, že by úpravu pravidel provázelo zvýšení odstupného.

Víc než 4 miliony zaměstnanců dnes chrání před snadným propouštěním zákoník práce, který firmám znemožňuje výpověď bez předem daného důvodu. Podle pravicových stran ale stejný zákoník v době nízké nezaměstnanosti škodí mobilitě pracovníků, a tím i české ekonomice.

Martin KUPKA, ministr dopravy /ODS/
——————–
My se kloníme i k tomu, zajistit podmínky pro výpověď bez udání důvodu, ale za jasných okolností, co se týče například právě té náhrady či odstupného.

Markéta PEKAROVÁ ADAMOVÁ, předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR /TOP 09/
——————–
By bylo vhodné, abychom změnili i možnosti podávání výpovědí bez udání důvodu, ale vykompenzováno vyšším odstupným. Doufám, že přesvědčíme koaliční partnery, že tohle je ta potřebná změna.

Ivan Bartoš, vicepremiér, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Debata se o tom asi povede, zaznívá bez udání důvodu, tak si pojďme říct, čím by takovýto krok měl být vyvážen, aby to skutečně nebylo pouze na úkor těch zaměstnanců.

redaktor
——————–
ODS, TOP 09 a část hnutí STAN chtějí, aby mohly firmy zaměstnance propustit i bez udání důvodu výměnou za dvakrát vyšší odstupné než dnes. Po dvou a více odpracovaných letech by tak zaměstnanec dostal od zaměstnavatele šest platů.

Josef Bernard, předseda sněmovního rozpočtového výboru /STAN/
——————–
Pojďme si říkat na rovinu, jak to je, někdy prostě ten zaměstnavatel se chce rozloučit, chce tomu zaměstnanci dát, já nevím, šest platů a rozloučit se podáním ruky. Tak si myslím, že je to někdy lepší než někde uměle vytvářet zástupné důvody.

Petr Vašek, redaktor
——————–
S tím ale zásadně nesouhlasí lidovci, výpověď bez důvodu by podle nich vedle vyššího odstupného musel po vzoru Dánska provázet i výrazný vzrůst podpory pro propuštěné zaměstnance. A na to podle KDU-ČSL není český sociální systém připravený.

Michael KOHAJDA, místopředseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/
——————–
My jako strana se k tomu stavíme velmi negativně, protože musíme chránit ty zaměstnance a pro nás je to opravdu věc, která je nepřípustná. A dokud lidovci budou v této vládě, tak v zákoníku práce taková úprava nebude.

redaktor
——————–
Stejně to vidí i sněmovní opozice.

Alena SCHILLEROVÁ, předsedkyně poslaneckého klubu, místopředsedkyně hnutí /ANO/
——————–
By se zaměstnavatelé naprosto jednoduchým způsobem zbavili matek s často nemocnými dětmi nebo starších, třeba častěji nemocných spoluobčanů nebo i studentů.

Lucie ŠAFRÁNKOVÁ, místopředsedkyně sněmovního výboru pro soc. politiku /SPD/
——————–
By to ohrožovalo veškerou jistotu zaměstnanců, kteří jsou ve slabším postavení vůči zaměstnavateli.

Petr Vašek, redaktor
——————–
Na dalších změnách v zákoníku práce, jako je třeba možnost prodloužení zkušební doby ze tří na čtyři měsíce, u většiny pracovníků. Zkrácení výpovědní doby o měsíc při pochybení zaměstnance nebo zahájení výpovědní lhůty už dnem doručení výpovědi se naopak koaliční strany shodnou. Vláda by je mohla posoudit v červnu, pak budou mít vládní strany několik měsíců na jednání o tom, jestli propouštění zaměstnanců ještě víc nezjednodušit. Poslanci by mohli ve sněmovně novelu zákoníku práce definitivně schvalovat na podzim. Vláda chce, aby její návrh platil od 1. ledna roku 2025.

Roman Fojta, moderátor
——————–
A politické aspekty teď rozebereme s politologem Jakubem Lyskem z katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Dobrý večer vám přeju.

Tak lidovci hrozí odchodem z vlády, pokud by měla projít výpověď bez udání důvodu. Jak vážně brát takové výroky? Je to spíš vyjednávací pozice nebo reálná hrozba?

Jakub LYSEK, katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
——————–
Může to být i reálná hrozba. Já si nemyslím, že by to nakonec prošlo, protože slyšeli jsme i z úst odborníků a byla by třeba zásadní reforma toho sociálního systému a myslím si, že i členové Nervu nebo odborníci z CERGE institutu říkali, že je třeba prostě, kdyby bylo to propuštění bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele, tak je třeba to doplnit prostě nějakou tou flexicurity, tím dánským modelem. To znamená vysoké odstupné, rekvalifikace těch pracovníků a vůbec celý ten sociální systém a vzdělávací systém a podtrhnu i ten vzdělávací systém na to připravit.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Vláda se dokázala dohodnout na konsolidačním balíčku nebo změnách v systému penzí bez toho, aby byly patrné nějaké větší rozpory, teď slyšíme poměrně silné výroky od lidovců, přibývají veřejně ventilované rozpory. Proč, co se změnilo?

Jakub LYSEK,
——————–
Tak je před volbama. Každá ta politická strana se potřebuje těm svým voličům připomenout a je pravda, že z těch sociologických průzkumů my víme, že voliči KDU-ČSL v těch ekonomických otázkách se staví spíše do středu nebo spíše mírně doleva, takže je naprosto logické, že KDU-ČSL prezentuje tyto pozice a naopak je logické, že ODS teďka po sněmu nebo i po tom, co z úst některých politiků ODS se ODS nevymezila úplně pravicově vůči třeba finančním trhům nebo pražské burze. Tak ODS teďka bude chtít ukázat, my jsme zase ta. pravicová strana. A z úst těch politiků zase padají slova o nějaké větší flexibilitě podání vlastně výpovědi bez udání důvodu, což je pravicová myšlenka. A tím pádem ty koaliční strany na sebe upozorňují, vymezují ty své pozice tak, aby byly čitelné před voliči. Není to nic neobvyklého.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Tady v této otázce proti sobě stojí ODS a také lidovci. Není to první ani zřejmě poslední spor mezi těmito stranami. Mají odlišné názory, například na daňové slevy. Lidovci také nepřivítali zrovna výroky ministra financí o privatizaci státních podniků. Vlastně jsou to oba členové koalice Spolu. Nakolik ta koalice se stále všem zúčastněným podle vás vyplácí?

Jakub Lysek,
——————–
Patrně to je strašně složité otázka. Těžko říct. A myslím si, že volebně a matematicky prostě ty koalice se vyplácí prostě i do krajských voleb, uvidíme. Ty krajské volby nám naznačí. Naznačí nám koneckonců ty evropské volby. A na druhou stranu to, že tam budou ideové rozpory, tak to je naprosto jasné. A myslím si, že i v rámci těch jednotlivých stran, třeba v rámci ODS, máme třeba křídlo, které pravicovější nebo které třeba více do středu orientované. Takže ty konflikty nejsou nic neobvyklého. Jde o to, abych odpověděl na tu otázku. Do jaké míry ty konflikty s nějakým způsobem zostří tak, že by to mělo vliv na preference těch jednotlivých stran.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Možná ještě podotázka. Do jaké míry v tomto ohledu? To znamená to vymezování se proti partnerům ve vládní koalici, mají volnější ruce Starostové, nezávislí nebo Piráti? Je to jiné být v koalici Spolu nebo být tam jakoby strana sama za sebe?

Jakub Lysek,
——————–
Já myslím, že ty koalice před volbami vznikly účelově vůči ANO. Respektive, pardon, pro ten volební systém. Takže je možné, že v některých otázkách paradoxně bude mít blíž paradoxně ODS a Pirátská strana nebo STAN. A v některých těch ekonomických otázkách bude mít spíše blíže KDU-ČSL a ODS. V některých těch konzervativních rozhodně. A naopak v těch liberálnějších sporech, tak tam se zmiňují Piráti, že by mohli v některých těch vládních politikách být proti tomu jednotnému koaličnímu kompromisu.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Letos nás čekají troje volby. Evropské, krajské, do třetiny Senátu. Nakolik budou, nebo nebudou tyto letošní volby referendem o vládní politice?

Jakub Lysek,
——————–
Každé volby druhého řádu takzvaně, které se konají uprostřed toho volebního cyklu, budou referendem o vládě. Jde o to, jak se to podaří hnutí ANO prezentovat ty evropské volby a tam asi zasáhne více téma migrace a tam i ty vládní strany nemají jednotný postoj nebo některé jsou více jakoby protimigrační. Některé jsou více za ten evropský nějaký ten kompromis. Takže u těch evropských voleb bude, bude záležet na tom, jestli se opozici podaří vyvolat ten střet o migraci, nebo spíše ty ekonomické otázky. Spíše bych tipl, že ty evropské volby budou o té evropské politice. Máme tady vlastně nový faktor a tím je Rusko a ta mezinárodní situace, která velice polarizuje ty opoziční a vládní strany. A na druhou stranu u těch krajských voleb, tam si myslím, že bude záležet kraj od kraje. Některé kraje jsou velmi regionalizované. A tam třeba to není úplně o referendu, o vládě, ale je to o těch lokálních regionálních problémech.

Roman Fojta, moderátor
——————–
V průzkumech vládní strany ztrácejí oproti výsledkům voleb z roku 2021. Naproti tomu vidíme konstantně silné hnutí ANO. V jak složité pozici jsou právě vládní strany a co budou muset případně změnit, aby nabraly voliče zpět?

Jakub Lysek,
——————–
Takhle, my se pořád bavíme v nějakých statistických odchylkách. Já z těch předvolebních průzkumů a v těch dlouhodobých trendech spíše čtu to, že ty pozice jsou zablokované. A to, jestli koaliční strany dokáží obhájit ty mandáty, bude záležet spíše na tom, kolik stran, menších stran se nedostane do sněmovny. Takže bude záležet spíše na té volební matematice. Ty pozice vládních a opozičních stran vidíme, že ty dva bloky jsou velmi polarizované a nedochází k nějakému masivnímu přelivu voličů vládních stran k těm opozičním. Takže bude záležet na těch menších stranách. Ale co se týče toho, co by vláda, vládní strany mohly udělat, tak je dokončit některé ty reformy. Protože v zahraniční politice je vláda velmi silná. Ale pokud bych si měl vybavit nějakou velkou reformu, tak se mi vybaví jenom konsolidační balíček. A to není systémová nějaká velká dlouhotrvající reforma. Nám chybí důchodová reforma, reforma vzdělávacího systému. Chybí nám celá řada dalších reforem a myslím si, že středopravicoví voliči mohou cítit jisté zklamání, než, že by volili hnutí ANO, tak se mohou ty strany vládní koalice obávat, že tito voliči nepřijdou k volbám. Takže je v zájmu vlády, aby dokonce toho volebního období stihla alespoň jednu, maximálně dvě větší reformy, které by prostě prodala za svůj úspěch.

Roman Fojta, moderátor
——————–
Říká politolog Jakub Lysek. Moc děkuju za váš komentář. Hezký večer vám přeju.