ČT 1 – 168 hodin
Ukrajinci dostávají na dávkách víc než Češi. Berou nám práci. V Česku hojně rozšířené mýty a dezinformace. A realita? Díky ukrajinským uprchlíkům, převážně ženám s dětmi, už státní kasa inkasuje víc, než kolik jim na podpoře vyplácí, a to markantně. Máme pro vás nejnovější data. Podle ministerstva práce stát na válečných uprchlících, kteří si u nás našli práci, vydělal za první tři měsíce letošního roku už téměř tři miliardy. A to i přesto, že pracují pod svou kvalifikaci a za málo.
Olena Senčhuk, 49 let, z Kyjeva. Uprchla sem v březnu 2022.
Olena Senčhuk, asistentka pedagoga pro ukrajinské děti, právnička
——————–
Pracovala jsem na ministerstvu spravedlnosti jako právnička i jako advokátka.
redaktor
——————–
Teď dvakrát týdně radí jako právnička ukrajinským uprchlicím v Praze a pracuje na základní škole v Praze 10. Jako asistentka pedagoga pomáhá hlavně ukrajinským žákům.
Olena Senčhuk, asistentka pedagoga pro ukrajinské děti, právnička
——————–
Já pomáhám, když mají hodiny matematiky nebo dějepisu nebo výtvarky. když nerozumí, co mají dělat, tak já jim pomáhám.
redaktor
——————–
S Olenou utekl i její tehdy sedmnáctiletý syn Arťom. Dnes pracuje v neziskové organizaci a studuje.
Arťom Senčhuk, student
——————–
Studuju politologii a mezinárodní vztahy na Karlově univerzitě, Fakulta sociálních věd. Haló, haló, ahoj tati.
Andrej Senčhuk, otec
——————–
Chlapečků můj, dobrý večer, dobrý. Jak je?
Arťom Senčhuk, student
——————–
Normálně, normálně, teď jsem přišel z práce, maminka uvařila a budeme obědvat. Tatínkovi volám prakticky každý den a zeptám se: Jak ty, jak se máš? Jak… no, je to těžké.
redaktor
——————–
V Kyjevě zůstal otec Andrej. Starší bratr, 26letý Alex bojuje na východní frontě.
Arťom Senčhuk, student
——————–
Ano, to je můj bratr, starší bratr a jmenuje se Alexej. On je minometník. Tady je jeho zlatý kříž od generál Zálužného.
redaktor
——————–
To je za odvahu?
Arťom Senčhuk, student
——————–
Ano. Tady je on v Bachmutu.
redaktor
——————–
A jak na tom je brácha?
Arťom Senčhuk, student
——————–
Když se ho zeptám, jak se máš? On odpovídá, všechno jeho v pořádku, dobrý. Ale já vím, že to tam vůbec dobrý není.
redaktor
——————–
Olena s Arťomem bydlí v pražských Strašnicích. Uživí se. Patří mezi 72 % ukrajinských uprchlíků, kteří si u nás už práci našli.
Magdaléna Klimešová, analytička, ministerstvo práce a sociálních věcí
——————–
Veliká většina uprchlíků se zapojila na pracovní trh. Jsme velmi vepředu, i co se týká porovnání se zahraničím, protože u nás pracují 3/4 těch, kteří mohou. V tuto chvíli je to 113 000 uprchlíků. A například v Německu je míra zaměstnanosti uprchlíků výrazně nižší než u nás.
redaktor
——————–
Co to znamená? Klesá počet Ukrajinců, kteří od českého státu pobírají humanitární dávku. Ta je maximálně 5000 na osobu. A teď už o ní žádají zpravidla jen matky s malými dětmi, co nemůžou pracovat.
Zuzana Ramajzlová, vedoucí, Program podpory uprchlíků, Člověk v tísni
——————–
Od začátku vlastně tý ruský invaze je tady o třikrát míň třeba příjemců té humanitární dávky. To znamená, snižuje se počet příjemců humanitární dávky a zároveň stoupá počet těch, kteří pracují.
redaktor
——————–
Uprchlíci z Ukrajiny už díky tomu do státního rozpočtu přispívají víc, než kolik český stát jim. Takto se výdaje a příjmy na podporu uprchlíků z Ukrajiny protočily za jediný rok. Modře jsou výdaje státu. Žlutě příjmy od Ukrajinců.
Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy, učitelka Gymnázia Josefa Jungmana v Litoměřicích
——————–
Je to nejen proto, že uprchlíci pracují a odvádí pojistné na sociální a zdravotní, ale souvisí to i s tím, že tady spotřebovávají, platí si nájmy, protože drtivá většina uprchlíků již bydlí v nájmu a mají klasickou spotřebu.
redaktor
——————–
A máme nejnovější čísla. V Česku se momentálně ukrývá před válkou 340 000 lidí z Ukrajiny. Za první čtvrtletí tohoto roku jim český stát na podpoře vyplatil 3,5 miliardy korun. Ukrajinci ale naopak do státní kasy přispěli sumou ve výši 6,4 miliardy korun, tedy skoro dvojnásobkem.
Radek Špicar, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
——————–
Už v tuhle chvíli se dá říci, že Česká republika, česká ekonomika na přítomnosti ukrajinských uprchlíků více vydělává, než-li je stojí. To znamená, kromě toho, že pomáháme lidem, kteří jsou v nouzi, což je, myslím, naprosto správné a takhle by Evropa měla fungovat, protože nikdy nevíme, kdy něco podobného budeme potřebovat i my. Tak je to prostě i ekonomicky pro naši zemi výhodné.
redaktor
——————–
Přesto si 59 % Čechů myslí, že jsme přijali víc uprchlíků, než jsme měli. Přes sociální sítě stále kolují dezinformace, že Ukrajinci dostávají od státu víc než Češi.
Magdaléna Klimešová, analytička, ministerstvo práce a sociálních věcí
——————–
Skutečně to tak není. Čeští občané navíc kromě toho mohou čerpat mnohem více dávek než ukrajinské domácnosti.
redaktor
——————–
Ukrajinské uprchlice pomáhají i českému trhu práce. Firmy dlouho upozorňovaly, že nemají kde brát lidi.
Radek Špicar, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
——————–
V České republice chybí na trhu práce minimálně 300 tisíc lidí. To znamená, jakákoliv pracovní síla je vítaná, včetně tedy ukrajinských zaměstnanců. A naše firmy je využívají. Využívají je velmi intenzivně a jsou s nimi velmi spokojeni.
redaktor
——————–
Neberou ale práci Čechům?
Filip Pertold, ekonom, CERGE-EI, člen poradního týmu ministra práce a sociálních věcí
——————–
Ukrajinští uprchlíci vlastně do značné míry zaplňují ty nízkokvalifikované práce. Z tohoto pohledu i podle statistik nezaměstnanosti to rozhodně nevypadá, že by nám jako nějakým způsobem brali práci.
redaktor
——————–
Příklad třeba zámečnictví.
Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka, personální agentura ManpowerGroup
——————–
Přihlásila se nám kandidátka, paní Evisa, která je, prosím pěkně, v původním zaměstnání zámečnice. A my jsme ji jako během několika týdnů našli práci v jedné velké české strojírenské firmě někde na jih od Prahy, protože vlastně tohle je profese, která je v České republice kriticky nedostatková dlouhodobě a natož, aby jí dělala žena.
redaktor
——————–
Takový příběh je ale výjimkou. 2/3 uprchlic pracují pod svou kvalifikaci a maximálně za 150 korun na hodinu.
Filip Pertold, ekonom, CERGE-EI, člen poradního týmu ministra práce a sociálních věcí
——————–
Naprostá většina z nich pracuje pod svoji kvalifikaci. Což znamená, že vlastně nedostáváme z nich tolik, kolik bychom mohli. Protože kdyby pracovaly na svoji kvalifikaci, tak vlastně jednak oni dostanou více peněz, ale také česká ekonomika z toho bude více benefitovat.
Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka, personální agentura ManpowerGroup
——————–
My zatím nejsme schopni jako stát těm lidem umožnit rychle tu jejich kvalifikaci si tady certifikovat. Na to jsou poměrně složité postupy. Ale vidíme už taky první vlaštovky na trhu, vidíme nějaké zubaře, vidíme nějaké doktory.
redaktor
——————–
K profesi by se ráda vrátila i právnička Olena z Kyjeva. A moc dobře ví, co musí překonat.
Olena Senčhuk, asistentka pedagoga pro ukrajinské děti, právnička
——————–
Když budu mluvit lépe česky, tak to bude pro mě lepší. Prostě já chci. Každý den mluvím s učiteli, i s mnoha dalšími lidmi. No. Já musím prostě, musím se učit česky.
Přidejte odpověď