Podle statistiků trpí určitou formou alergie přes 3,5 milionu Čechů. A stále jich přibývá. Přitom nejlepší prevencí je posílit imunitu a nepřehánět to s čistotou. Nevěříte?
Za alergie paradoxně může náš vlastní imunitní systém. Jeho úkolem je rozpoznat a zničit cizorodé látky narušující rovnováhu v organismu. Při porušení tolerance neškodných látek z okolního prostředí však vzniká obávaná alergie, kdy imunitní systém začne napadat i vlastní buňky, což se projevuje napříkald ekzémy, sennou rýmou či kašlem.
Jednou z nejčastějších alergií je alergie na bytový prach. Na vině jsou roztoči, kteří se zachycují především v kobercích nebo sedačkách. Roztočové alergeny jsou obsažené ve výměšcích roztočů a šíří se zejména vzduchem. Do lidského organismu se dostávají vdechováním. Potíže roztočového původu často vznikají při hraní dětí na pohovkách, kobercích, postelích, ale také při luxování, úklidu a podobných domácích pracích. Odborníci radí – zbavte se všech lapačů prachu a často vytírejte.
Mezi časté a mnohdy velmi urputné alergické příznaky patří alergická rýma. Ve většině případů jsou alergenem pyly a dále roztoči, plísňové spory či chlupy, sliny zvířat.
Mezi další nepříjemné alergické záněty se řadí atopický ekzém. Jde v podstatě o autoimunitní reakci na libovolný alergen. Atopický ekzém je typický suchou kůží, která silně svědí. Na postižených místech může dokonce mokvat.
Další formou nebezpečné alergie je zánětlivé onemocnění dýchacích cest – průduškové astma. „Průdušky jsou narušené alergickým zánětem, který vyvolává stažení průdušek, tvorbu hlenu a také otok sliznice. To vede k sípavému dýchání, výdechové dušnosti, suchému kašli, který ruší spánek a snižuje fyzickou aktivitu. Astmatický kašel může být vyvolán, kromě kontaktu s alergenem, také emocemi, zejména pláčem,“ vysvětluje přední český odborník profesor Václav Špičák a dodává, že bez včasné lékařské pomoci může takový záchvat skončit i smrtí.
Nemocných přibývá
Svou roli v předávání alergie z generace na generaci hraje dědičnost. Tam, kde se v rodině vyskytla např. senná rýma nebo byl někdo astmatikem, je asi 30procentní předpoklad, že další z potomků některou formou alergie onemocní. „Podle nejnovějších statistik se ukazuje, že v roce 2015 bude v Evropě alergikem každý druhý občan,“ upozorňuje profesor Špičák.
Má ale i dobré zprávy – lepší diagnostika a především moderní léky umožňují nemocným žít plnohodnotný život.
Nic se nemá přehánět
Vznik alergie lze však podle odborníků mnody přičíst i extrémní čistotě. Pobyt dětí na venkově a v přírodě proto může být tou nejlepší prevencí. Děti, které žily v přirozených podmínkách a stýkaly se s řadou mikroorganismů, jsou tak „vytrénované“, že nepodlehnou patogenním mikroorganismům. Prokázalo se to třeba u dětské obrny, která nepostihovala ty děti, které chodily na normální hřiště a hrály si s ostatními dětmi. Naopak ve Švédsku, kde byl vysoký standard a v rodinách bylo hodně jedináčků, které rodiče nepouštěli mezi ostatní děti, došlo k nárůstu dětské obrny. Odborníci proto předpokládají, že přirozený kontakt s infekcí je ochranou proti alergii.
Mikroorganismy tlumí přehnané imunitní reakce těla, při kterých např. při poškrábání nebo jiním poranění pokožky dochází k otokům rány, tvrdí vědci v práci publikované v časopisu Nature Medicine. Výzkumníci ze School of Medicine při University of California v San Diegu zjistili, že jinak neškodné bakterie dokážou zastavit zánět tím, že produkují molekulu zvanou LTA, která pak působí na buňky vnější vrstvy pokožky.
To potvrzuje předpoklad, že vystavení organismu mikrobům v raném dětství často obrní děti proti alergiím. Mnozí lékaři věří, že posedlost moderního člověka hygienou, kdy např. chemicky sterilizuje kuchyň, koupelnu a další prostory stojí za výrazným vzestupem alergií, k němuž v rozvinutých zemích dochází.
„Úžasný smysl celé práce spočívá v tom, že nám poskytuje molekulární základ k pochopení hypotézy přehnané hygieny a odhaluje některé prvky principu hojení ran, které dosud nebyly známé,“ řekl vedoucí týmu vědců profesor Richard Gallo. „To může pomoci vyvinout nové terapeutické přístupy k léčení zánětlivých kožních nemocí,“ doplnil.
Nadměrné používání mýdel, tělových šamponů a čistících prostředků na ruce odstraňuje bakterie, které jsou pro člověka přínosné a na které je za tisíciletí svého vývoje adaptovaný. A naopak antibakteriální přípravky a další hygienické prostředky mohou způsobit rozmnožení superbakterií, které pak vyvolávají závažné problémy.
Věda už ale dokázala, že lidské tělo si své zdraví udržuje tím, že jsou v něm přítomny různé mikroby, které se navzájem ovlivňují.
Děti, které vyrůstají na venkově a jsou v kontaktu s půdou, rostlinami či hmyzem mají prokazatelně méně alergií a problémů s autoimunitou než děti z měst, které tráví většinu svého času v dokonale čištěných bytech.
Posilte imunitu
Protože alergie je z velké části způsobena oslabenou imunitou, je potřeba ji posilovat. Jak?
Důležité je zvýšit pH v těle. Překyselení je totiž příčinou řady chorob. Jezte co nejvíce zásadotvorné čerstvé zeleniny a ovoce, rostlinné oleje, nepražená semínka a oříšky a omezte kyselinotvorné potraviny, mezi něž patří rafinovaný cukr, slané pochutiny, pečivo, maso, uzeniny. Zkuste si třeba dětem místo čokolády a bonbonů dát banán s medem.
Astma pod kontrolou
Nejnovější přístupy k léčbě umožňují pacientům žít plnohodnotný život. Účinné léky tak nemusejí být překážkou ani pro vrcholový sport. U profesionálních sportovců se podle specializovaných statistik vyskytuje astma v 5 až 20 % případů.
Příkladem špičkového sportovce astmatika je kanoista Vavřinec Hradílek, stříbrný medailista z letních olympijských her 2012. S astmatem se úspěšně vypořádali také Tomáš Dvořák (desetiboj), Lukáš Bauer (lyžování), Petra Kvitová (tenis) či Jiří Šlégr (hokej).
Pylová informační služba
Na webu www. pylovasluzba.cz provozuje ČIPA (Česká iniciativa pro astma, o.p.s.) informace o tom, které alergizující rostliny právě kvetou či brzy pokvetou.
invArena
Přidejte odpověď