Ve Zlínském kraji fungují čtyři výrobní družstva, ve kterých pracují stovky lidí s lehčím postižením. Ti však změnou zákona přišli o status zdravotně znevýhodněných a mohou kvůli tomu přijít i o práci. Ministerstvo však tvrdí, že se nic neděje
Chtěla studovat ekonomii, jenomže kvůli postižení zraku nemohla. Zhoršovalo se a naději na zlepšení lékaři nedávali.
Proto v 16 letech nastoupila do chemického výrobního družstva Důbrava ve Valašských Kloboukách. Letos jí bude 48 let a reálně hrozí, že o svou práci přijde. Po víc než třiceti odpracovaných letech.
Lidí s podobným osudem je v Důbravě zhruba 30, třeba muž s psychickými problémy, žena s lehkou mentální retardací, další s postižením nohou.
Dlouhá léta měli status lidí zdravotně znevýhodněných a zaměstnavatel na ně dostával od státu dotaci. „Ti lidé ve skutečnosti stojí stát velmi málo, když pracují,“ tvrdí předseda Důbravy Emil Zůbek.
Přesto výhoda přestala platit, ministerstvo práce a sociálních věcí ji zrušilo před rokem, když novelizovalo zákon o zaměstnanosti.
Lidé, kteří nedosáhnou na invalidní důchod, ale nejsou ani zdraví, kvůli tomu zůstali ve vzduchoprázdnu. „Uzdravují“ se postupně, podle toho, na jak dlouho měli vystavené lékařské potvrzení. Poslední zdravotně znevýhodnění mají úředně zmizet na konci roku 2014.
Ve skutečnosti ale budou existovat dál, velmi reálně však hrozí, že o práci přijdou a najít jinou téměř nemají šanci. Konkurovat lidem zdravým totiž nemohou. Ministerstvo však tvrdí, že se nic neděje.
„Novela zákona ještě není definitivní. Současný návrh počítá s tím, že na lidi, kteří pozbudou status osoby zdravotně znevýhodněné, se bude nahlížet tak, jako by ho měli i nadále,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
„Novela zákona nejenže je hotová, ale je i platná,“ reagoval místopředseda zlínského výrobního družstva Obzor Vladan Zejda.
Nejvíc takových lidí zaměstnávají výrobní družstva. Jejich předsedové teď bojují o to, aby se status do zákona vrátil.
Například Důbrava zaměstnává stovku lidí, z nich 65 má nějaké zdravotní omezení. Změna zákona se dotýká poloviny z nich. Příspěvek, který na ně Důbrava dostávala, jí umožnil snížit cenu výrobků. Díky tomu byla konkurenceschopná. „Ať ho třeba sníží, ale aspoň něco. Bez toho nejsme schopní výrobu udržet,“ varuje Zůbek. Zdravotně znevýhodnění třeba lepí štítky na čisticí prostředky, pomáhají balit výrobky do krabic. Ve třech zvládnou to, co jeden zdravý. Nahradit je bez potíží může i stroj.
„Jenomže u nás má ta práce dvě roviny, ekonomickou a sociální,“ upozornil Zejda.
Ve Zlínském kraji jsou výrobní družstva čtyři – Obzor a Integra ve Zlíně, Důbrava ve Valašských Kloboukách a Irisa ve Vsetíně. Se zaměstnáváním lidí mají desítky let dlouhou zkušenost, původně totiž vznikala jako družstva invalidů.
„Jsme schopní přizpůsobit jim pracoviště i pracovní tempo. Nebo nabídnout zkrácený pracovní úvazek,“ popsal Zejda.
Problémy novela zákona nepůsobí jen jejich pracovníkům, ale ohrožuje i samotnou existenci družstev. Ta je totiž založená na tom, že část pracovníků je invalidních, část zdravotně znevýhodněných a zdraví jsou v menšině.
Pokud ale zdravotní znevýhodnění přestane platit, počet zdravých prudce naroste.
„Nemůžeme je prostě vyhodit. Většinou jsou to lidé nad 50 let, práci neseženou. Známe jejich podmínky, víme, že potřebují pomoc,“ uvažuje šéf výrobního družstva Integra Zlín Jiří Nesvadba.
Ministerstvo argumentuje tím, že stát má povinnost chránit skutečně invalidní občany. Pracovní místa pro ně totiž musí vytvořit každá firma, která má víc než 25 zaměstnanců. Pokud to neudělá, musí zaplatit státu poplatky nebo nakupovat zboží od firem, které invalidy zaměstnávají. I společnosti, které taková pracovní místa nabízejí, však podle ministerstva raději sáhnou po lidech s lehčím postižením.
„Nemusejí totiž kvůli nim upravovat pracovní prostředí a zpravidla podávají obdobný pracovní výkon jako lidé bez znevýhodnění. Skutečně invalidní lidé pak mají minimální šanci uplatnit se na trhu práce, a potřebují větší ochranu,“ dodala Filipová.
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď