ČRo Dvojka – Blízká setkání
Když se řekne tenor, tak si vedle Karla Gotta u nás představím jen pár mužů, kteří mají tento dar zpívat opravdu hodně vysoko. Jedním z nich je člověk, který byl dlouhá léta členem slavného čtyřtetu a dnes se jmenuje vlastní tvorbě koncertů, hraní v muzikálu a v neposlední řadě interpretací písní Karla Kryla, proč právě letos? Proč zrovna Karel Kryl? A jakého interpreta si příště zvolí? Na to všechno nám jistě odpoví zpěvák David Uličník. Ahoj, ahoj, dobré ráno, prosím tě, děláš si denně nějakou hlasovou hygienu nebo prostě si ráno jenom odkašleš?
mluvčí 2,
——————–
No, tak naštěstí odkašlávám. Moc nemusím, protože se velice hlídám jako tenor. Povinnost každého tenora, to už mi říkala moje para, paní profesorka, před 15 lety, vždycky se musíš hlídat. A žádné vylomeniny alkoholové nebo kouřové…
mluvčí 1,
——————–
Žádné chladné nápoje, já vím, že Karel Gott si dával pivo i k ohni, když jsme někdy.
mluvčí 2,
——————–
jednou za čas to pivko se může dát, ale člověk se musí hlídat, aby ten hlas vlastně pořád fungoval a vlastně se takzvaně jenom rychle nastartovat na klíček, protože když se to nechá dlouho usnout, pak ten hlas opravdu usne, pak se to probouzí dlouho.
mluvčí 1,
——————–
A jenom v rychlosti. Alkohol vadí na hlasivky.
mluvčí 2,
——————–
No, jako tvrdej by se neměl moc. Tak vysušuje to.
mluvčí 1,
——————–
Téma, které by mě velice zajímalo, ale budeme se věnovat jinému tématu, a to je Karel Kryl už za chvilinku.
Zpěvák David ličník je mým dnešním hostem. Ty máš v současné době vlastně hodně napilno, protože objíždíš republiku se svým programem. Karel 85
mluvčí 2,
——————–
Kryl, Kryl, ne 85.
mluvčí 1,
——————–
Pardon, pardon, Kryl, ano, Karel, to byl, už máš větší část za sebou?
mluvčí 2,
——————–
No, ani ne, ani ne, je to v tak v necelé polovině, bych řekl.
mluvčí 1,
——————–
jaký z toho máš doposavad pocit z těch koncertů, když jsi říkal, že jsi v polovině.
mluvčí 2,
——————–
Já jsem naprosto nadšenej, protože když jsem jezdil dva roky, já už dva roky jezdím s pořadem, který se jmenoval dialogy s Krylem, ano? A ono toho Kryla nebyl v těch předchozích letech takový zájem, nevím, jestli to způsobilo samozřejmě to, že to je výroční rok 24, že se ten kryl přece jenom někde. Připomíná, že o něm lidi slyšeli a víc se o něj zajímají. A ty koncerty, za prvé mám daleko větší návštěvnosti, což je super a za další ta atmosféra je prostě úžasná. Já myslím, že kryl by byl šťastnej z jednoho prostýho důvodu, protože kryl nesnášel blbství, mnohokrát to řekl a na jeho koncerty i v mém podání teda musím říct, nechodí blbci, to je tak úžasnýho něco, to je prostě taková atmosféra, lidi vnímají, poslouchají to, co jim říkám, protože to není jenom o hraní písniček, ale o povídání o celém životě. Kryla, jsou tam různé perličky z jeho života a nějaké jeho citáty, nějaké jeho básně a do toho samozřejmě písně, takže lidi to vnímají, ta interakce funguje perfektně, jo, ty lidi jsou natěšený a pak samozřejmě ještě ke všemu tu druhou půlku, kde jsou ty hitovky tzv. tak ty se mnou zpívají, a to když se potom rozezpívá celej sál, tak to je taková radost, to já úplně neznám, že jo, z jiných projektů. Málokdy se mi to takhle podaří, takže u toho Kryla si to teda užívám maximálně.
mluvčí 1,
——————–
Ty jsi říkal, že mluvíš také o jeho životě, dal jsi se dohromady třeba s jeho rodinou, nebo kde si čerpal, jak vlastně to vyprávíš, jakým způsobem to vlastně převyprávíš ten jeho život? Musel jsi si knihy?
mluvčí 2,
——————–
Musel jsem pročíst spoustu knih, spoustu jakoby různých internetových dokumentů, dokumentů a dopisů a vzpomínek od různých lidí. A to jsem si, si poskládal jsem si takovej prostě takovýhle porelo nebo takovej jako různej, takovej, je to můj, moje skladba nějaká toho večera, kdyby to skládá někdo jinej, jak to složí třeba jinak, ale já jsem chtěl začít dětstvím Karla Kryla už právě v tý Kroměříži, kde on bohužel na Kroměříž teda příliš dobré vzpomínky neměl, protože on vlastně, dokonce tam jedna citace, že nemám jedinou vzpomínku, vzpomínku na Kroměříž, která by nekončila tragicky, tak to bylo tohle doslova, prohlásil kryl. Ale.
mluvčí 1,
——————–
Tak on byl ze tří dětí přece.
mluvčí 2,
——————–
No, ale jemu se tam stalo prostě to, že tomu tátovi rozbili, rozsekali tu tiskárnu krumpáčema a kladivama, on jako malej chlapeček se toho účastnil. To tam opravdu viděl na vlastní oči, pak ho soudružka, učitelka nechala skopat nejsilnějším klukem ve třídě, protože nechtěl vstoupit do Pionýra a pak, když tátovi rozsekali tu tiskárnu, tak ho poslali budovat Ostravu a i maminku s těma právě třeba dětma vystěhovali do, někde tam prostě na periferii do nějakých šílených podmínek, takže on tam fakt má a děti se mu vlastně vyhýbali, vysmívali, nikdo se k nim neznal, k té rodině to bylo jako hrozný, on vlastně vzpomíná na tu, že nejhorší ze všeho, co tam prožil v Kroměříži, je vzpomínka na to, na tu lhostejnost lidskou, na tu absolutní lidskou lhostejnost.
mluvčí 1,
——————–
To on neměl rád, a to velice často říkal, ono to máš pravdu. Dobře, určitě. U Karla Kryla, jestli dovolíš, ještě chvíli zůstaneme. David uličník je mým.Právě doznívá lilie z úst zpěváka Davida uličníka, který je mým dnešním hostem. Ta úprava byla velice taková specifická, nebylo to úplně normální. Ty aranže si děláš sám.
mluvčí 2,
——————–
Ne, ne, ne, mám naštěstí kolem sebe špičkové muzikanty a ty mně v tom pomáhej, abych se do toho samozřejmě pouštěl sám. Já, když hraju Kryla, tak většina těch mých písní, které já prezentuju, je opravdu v tom původním kytarovém podání, ale tady u písně lilie jsme si dovolili s klukama do toho sáhnout, protože, a já to všude vysvětluju, to je moje nejmilovanější a u těch nejmilovanějších člověk si může dovolit trochu víc, samozřejmě pravověrní krylovci občas trošku zatínají pěsti a třeba ne úplně všem se líbí to, že jsem si dovolil do Kryla použít violoncello a kontrabas a cimbál, že jo, ale já to tak měl prostě srdcově prostě, protože ta píseň mě provází od chvíle, kdy jsem poprvé přijel do Prahy z Moravy, tak ta píseň mě tím životem provází, takže proto jsem si dovolil do ní sáhnout nejvíc.
mluvčí 1,
——————–
Přiznám se, že nám to tedy nevadilo, my jsme byli spokojený. Karel Kryl říkal sám o sobě, že jeho písně jsou jednoduché, proto je umí hrát každý, že on na kytaru umí jenom vlastně čtyři akordy a zpívat vlastně neumí, ale to není pravda, přijdou to taky jednoduché písně. To, co říkal on.
mluvčí 2,
——————–
Není to úplně pravda, naštěstí samozřejmě je to nadsázka, Krylova klasická Krylova nadsázka, kryl začínal tím, že on prapůvodně chtěl být jenom básníkem, on nechtěl dělat písničkaření, ale pochopil velice záhy, že vlastně ty básně se nešíří rozhodně tak rychle jako písně, že písničky se šíří mezi lidem jako lavina s těma básněma to jinak a on proto začal rychle hledat někoho, kdo by mu básně zhudebňoval, to se mu nepodařilo, on vlastně z nouze, on z nouze začal si zhudebňovat písničky sám, takže ty první jsou opravdu takový jakoby jednoduchý, trošku bych člověk řekl až naivní, ale myslím si, že se pak hodně vypracoval, že ty čtyři akordy rozhodně rozšířil a vznikly nádherný věci i jako melodicky, že to jsou tak bohatý a krásný melodie. Co by mnoha, mnoha skladattelelů mu vlastně i mohlo studovaných skladatelů mohlo i závidět.
mluvčí 1,
——————–
Takže v úžasných životech, které vysílal právě dvojka a stále je ke slyšení na naší aplikaci pořad, kde se na ní vzpomínalo, tak on tam říkal, že v určité době v takové té krizové, v osmašedesátém mu řekli, že v rádiu, že už mu nemůžou hrát jeho protestsongy a složí něco o lásce, on přinesl něco o lásce, oni si to poslechli a řekli, no, tak to radši skládejte, protestongy tohle hrát nebudeme, víš, jakou písničku o lásce on napsal? Jak se jmenovala, která to byla?
mluvčí 2,
——————–
No, tak on měl, on měl šťastný období, ale to bylo teda později, to už bylo až mezi realty 72, 74, kdy psal krásný romantický písni, a to je koneckonců, mimochodem ta lilie nebo ty lilie, který jsme teďka poslouchali a zahráli.
mluvčí 1,
——————–
Ale on myslel jeřabiny.
mluvčí 2,
——————–
On myslel jeřabiny, a to je taková.
Tam se vázala taková historka. A to je tak nádherná věc, když si to dneska já těma jeřabinama zahajuju ty koncerty, a to vždycky, vždycky mám mrazení, nevím proč, ale ty jeřabiny mají takovou sílu v sobě.
mluvčí 1,
——————–
Abychom ještě neodběhli od těch dat 80. a 30, tak už jsme zmínili 12. 4. což bylo tedy výročí narození, ale bylo také 3. 3. a to bylo to smutné výročí tady úmrtí, ty jsi měl velký koncert v břevnovském klášteře, a to bylo asi z důvodu, že je tam pochován.
mluvčí 2,
——————–
Samozřejmě, tak bylo to, bylo to prostě takový, taková úplně čistá linie, tam se nic nevymýšlelo, my jsme nejdřív zahajovali koncert tím, že jsme šli se poklonit ke hrobu, zapálili jsme svíčky, chvilku jsme zavzpomínali a teprve potom začal koncert a ten koncert byl samozřejmě, my jsme to i čekali, že ta atmosféra byla.
mluvčí 1,
——————–
Emocionálnější.
mluvčí 2,
——————–
Takže obvyklá, velmi jako taková, nechci říct vypjatá, ale ta atmosféra tam byla velmi speciální.
mluvčí 1,
——————–
Ještě jsem tam viděl speciálního takového malého hosta, co nám řekl, představ, kdo to byl a jestli s tebou jezdí.
mluvčí 2,
——————–
Toho asi nebudeš znát. Byl to takový človíček, je to největší krylovec, kterého znám, a ten nás všechny šokoval, když jsme, my jsme se trumfovali, kdo má ke Krylovi blíž. A já, že chodím do toho muzea v Kroměříži atd. a tenhle člověk mě trufnul, že on si přál v loňském roce k narozeninám hrob vedle Karla Kryla a jeho žena mu ho skutečně koupila.
mluvčí 1,
——————–
A to můj bratr.
Můj bratr skutečně má už koupený hrob vedle Karla Kryla, ano, ale já jsem teď myslela takové dítě tam bylo.
mluvčí 2,
——————–
Šimon Fridrichovský je chlapeček, který zpívá úžasně a byl to můj nápad, kdy mě napadlo, že celý koncert by měl zahájit právě jeřabinama, ano, tento chlapeček, protože v tom dětském hlase je to podání těch jeřabin ještě mnohem, mnohem silnější, než jsme si vůbec mohli představit, takže Šimon zahajoval jeřabinama, byl to, bylo to.
mluvčí 1,
——————–
Je to prostě malý zpěváček.
mluvčí 2,
——————–
Bylo to neuvěřitelné, hlavně ta atmosféra, ten čistej hlas dětskej k tomu, k tomu textu bylo nádhernej a pak ještě se mnou zpíval duet nevidomá dívka, to je taky vlastně takovej loveng, to napsal Karel Kryl pro Hanu ulrichovou, že jo, to víme všichni.
mluvčí 1,
——————–
Tak já jsem to třeba nevěděl. Děkuji ti.
mluvčí 2,
——————–
Za sedmém ji potkal někde v Olomouci, zde bluesmans a on se do ní zamiloval, líbilo 17. A on pro ni napsal právě nevidomou dívku.
mluvčí 4,
——————–
Karel Kryl, to je krásný.
mluvčí 1,
——————–
Tak to jsou krásná slova.
David Uličník, zpěvák, je mým dnešním hostem a naše velké téma je Karel Kryl. Stále, jestli dovolíš, aspoň na chvilinku u něj zůstanu, protože jsem ho také měla moc ráda a je to téma veliké a pro tebe asi zásadní, aspoň tento rok, rozhodně, tento rok rozhodně ano, on byl velice uzavřený člověk. Anebo se to aspoň o něm říkalo, a tak jako říkal hodně lidem, opravdu tu pravdu říkal do očí, vůbec si s tím jako nemazal. Přesně tak. Zajímalo by mě, jestli máte něco společnýho. Kromě Kroměříže, tam jsi se narodil, no, co máte spolu společného?
mluvčí 2,
——————–
Já si myslím, že společného máme právě to, já už, mě už trošku ten život vychoval, ale já jsem v mládí byl podobného ražení, já jsem říkal lidem do očí pravdu a hodně jsem si s tím zkomplikoval svůj profesní život. Mám několik divadel, kam mě producenti už nechtějí zvát vůbec, že jsem jim si dovolil říct pravdu a jsou to velká divadla, ale to tak prostě život nese a já toho nelituju, já jsem prostě aspoň potřeboval v tu chvíli něco ze sebe dostat kr, a to ten kryl dělal nekompromisně. Oni mu taky ve Svobodné Evropě začali přezdívat malý vzteklý muž, jo, protože on opravdu, on měl problém s autoritama a neuměl s nima vycházet, prostě vždycky jim řekl žádná diplomacie, ten jim vždycky řekl to, co si myslel, a to se prostě nikde nenosí.
mluvčí 1,
——————–
Já jsem ti na začátku vykreslila jako obrovského tenora. Je nutné, aby vlastně interpret písní Karla Kryla byl takhle vysoký tenor nebo aranžoval sis to vlastně, nebo dával sis to vejš?
mluvčí 2,
——————–
Třeba tyhle písničky? Některý písně si musím zvedat jakoby třeba o terci nebo o toho aspoň vejž, aby mně to šlo vůbec do méhoho repertoáru, ale do mýho rozsahu, já samozřejmě se nesnažím všechno zpívat jako tenor, že to je nesmysl, kryl, já naopak se snažím zpívat to co nejvěrněji a co nejvěrněji té češtině, která v těch textech je, protože člověk nemůže zpívat, Kryla jako písničku, to je vždycky příběh nějakej, a to je potřeba vyprávět jako divadelním způsobem, to nejde, to nejde jenom zazpívat nebo respektive dělá to spousta lidí a u táboráku si zpívají ty krilovky tak, jak je zpívají, proč ne? Budiž, ale pokud to chce člověk prezentovat na jevišti, tak by tomu měl dát přednes, a to já samozřejmě se snažím, tam se snažím zúročit svoje divadelní léta a dávat tomu ten přednes a není nutno vždycky jít úplně do tenorových poloh nejvyšších, ale občas samozřejmě se tam toho dotknu, takže není nutno, aby Kryla zpíval ten Nor takhle.
mluvčí 1,
——————–
Ale naši posluchači, určitě můžeme naše posluchače uklidnit v tom, že ty radže jsou vlastně podobné s tou kytarou, protože jsme samozřejmě v minulých letech měli možnost slyšet teď třeba tvrdší varianty, tak dále, různé opravy.
mluvčí 2,
——————–
Ne, já se snažím zachovávat co nejblíž, nejblíž tomu krylovýmu, krylovýmu podání a jeho to, co hrával on, takže snažím se zachovat ten formát, jaký byl, jenom u některých písní jsem si dovolil malinko do toho vstoupit a malinko si to upravit. Ale těch je spíš méně než víc.
mluvčí 1,
——————–
Ty máš takový dar, že můžeš zpívat cokoliv, kohokoliv, už máš zálusk na někoho dalšího, kdo třeba bude mít nějaké vý výročí příští rok nebo další, další léta? Nebo budeš věrný Karlovi Krylovi?
mluvčí 2,
——————–
No, tak já tím, že jsem s Krylem začínal v 15, tak to je taková ta celoživotní láska, byť když jsem se vydával třeba na cestu do opery tady státní opery Praha a podobně, tak tam jsem chvilku toho Kryla, vypustil z hlavy, protože jsem měl ty myšlenky na to, na ten velký divadelní svět, tam se mi to úplně nepodařilo, ale já toho vůbec nelituju, protože ta zkušenost zase mě někam posunula dál a něco mi do toho života přinesla a já dneska zúročuju všechno to, co jsem prožil a čím jsem si prošel od muzikálu přes funky, přes jazz, přes bigbít až k té opeře třeba, tak se snažím zúročovat teďka ve svém novým projektu, o kterém si třeba možná řekneme za chvilku, a to se jmenuje, ten projekt se jmenuje orchestrion a tam ten repertoár je teda poměrně velmi širokej. Tam si můžeme dovolit od lidových úprav lidových písní až po Pavarottiho.
mluvčí 1,
——————–
Tak si určitě orchestrion po písničce představíme blíž.
mluvčí 1,
——————–
S Davidem Uličníkem jsme si na dvojici nakousli téma orchestrionu a předpokládám, že to určitě nemá s chalupářem nic společnýho, když náš chalup je orchestrion, ale hezky to zní.
mluvčí 2,
——————–
Jasně.
Má to název kapely.
mluvčí 2,
——————–
Je to název té kapely, ale má to společnýho to, že, že vlastně orchestrion byl nástroj, který lidem dělal tu radost, my bychom chtěli v tom orchestrionu, to bylo naše, celý to naše krédo, to hlavní, že my si nebudeme teďka už hrát na velký umění, já už jsem si v životě to velký umění na těch velkých jevištích i v té státní opeře vyzkoušel a vlastně je to strašně vážný celý takový a tohle ten orchestron by měl prostě přinášet radost.
mluvčí 1,
——————–
To je první, tam jediný zpěvák.
mluvčí 2,
——————–
Nejsem, nejsem, já mám skvělýho pianistu Martina Blažka, který je jak pianista, tak hraje skvěle na baskytaru, vystudoval trumpetu a hraje ještě perfektně na kytaru, líp než já a výborně zpívá. A Martin prostě samozřejmě některý písně zpívá sám, těch je míň, většinou zpívám já, ale občas máme duety a tak zajímavý duety. Dokonce jsme si dovolili, že to jsme si původně vůbec nemysleli, když jsme začali skládat orchestrion, tak Martin tím, že je hudební skladatel a aranžér, mimochodem hlavně pro Ondru Brzobohatýho, dělá, je to jeho dvorní aranže mimo jiné, a tak my jsme si říkali, že budeme upravovat určité písně, kterým já mám v repertoáru, ať už jsou to ty lidovky, nebo jsou to písně písničkářů kryl, Plíhal a podobně, dostávali jsme se samozřejmě ke Karlu Gottovi, to je povinný repertoár pro tenora, valdu Matušku, Karla Černocha a podobně, úpravy těchto písní, pak jsme se dostali na Slovensko, tak z toho vznikl takový československý, československým, řekněme, a pak jsme se dostali k zahraniční písním, protože mimo jiné ještě zpívám s Prague Queen jako revival kvíen, tak ještě Queen jsme tam zamontovali Alím a ono to zní zní, že to je strašnej maglajs, ale tím, že to hrajeme všechno jako ten orchestrion, tak ono se to najednou, ty rozdíly se s, se ztenčí nebo slijou se, že ten rozdíl mezi lidovkou a třeba Queen není v našem podání tak propastnej, jako kdyby to hrála cimbálka a opravdový kvíni, jo, přece jenom my tomu dáme ten jeden kabát, takže ty písně klidně můžou znít vedle sebe a není to taková propast, jak by se jenom tak podle toho, jak to vyprávím, mohlo zdát. No a my jsme se dostali právě až k italské tvorbě, protože já jsem studoval osm let klasiku, že jo, u paní prof. Boháčové a zase mně bylo avarotiv. Dostali jsme se a právě, a právě jsme se dostali k duetu, úžasnýmu mizerére, ano, který kdysi nazpíval Dan, Dan Hůlka v, v české verzi a napsal to duquerro pro sebe a boceli ho, potažmo pavarrotiho, no a takže Martin mi zpívá cukera a já zpívám Pavarottiho. A my opravdu v tom našem triu jsme si dovolili udělat tuhle tu mega píseň a ono to překvapivě zní skvěle. To mám z toho obrovskou radost třeba.
mluvčí 1,
——————–
A hrajete na plesech nebo tak, máte svoje vlastní koncerty.
mluvčí 2,
——————–
Různě. My jsme začali samozřejmě po covidu a po takové té těžké době, po té těžké době, takže ten začátek náš nebyl úplně jednoduchej, takže jsme brali vlastně, hráli jsme různý městský slavnosti, hráli jsme i vlastní koncerty, ale i plesy, takže my hrajeme leckde, pojmete, dokonce jsme přátelům, známým opravdu zahráli na svatbě, tak i svatbu už máme za sebou.
mluvčí 1,
——————–
Snad jim to vydrží. Teď jsme tedy celou dobu povídali vlastně nebo mluvili o písních, které jsou převzaté nebo zkrátka už dané, ale ty vlastně i tvoříš sám, tak nám pojď představit svoji vlastní tvorbu.
mluvčí 2,
——————–
Právě já teda, já hudebně jsem takový nesmělej, naštěstí mám právě vedle sebe toho úžasnýho Martina Blažka, který skládá nádherný věci, já bohužel jsem dnes nepřinesl píseň z jeho tvorby, já jsem přinesl trošku starší věc, kterou se mnou napsal Vojta jídl, klarinetista a já píšu texty.
mluvčí 1,
——————–
Píšeš texty.
mluvčí 2,
——————–
A tam jsem silnější, tam se cítím víc v kramflecích než u té hudby, to nechávám přece jenom profesionálům, občas teda nějakou píseň napíšu taky, ale mám z toho obrovskou radost, že i ta vlastní tvorba se nám daří a máme i jako dobrou zpětnou vazbu, to nejenom, že by člověk tlačil do lidí vlastní tvorbu? Když nemá za zády velkou firmu, tak se mu to stejně nepodaří protlačit.
mluvčí 1,
——————–
Možná, ale dneska je to jinak, než to bývalo dřív, protože dřív cédéčka se prodávaly, elpíčka se prodávaly, dneska se to vlastně neprodává, všechno se poslouchá na Spotify, různých platformách.
mluvčí 2,
——————–
Musí se to tlačit na sítě, na sítě.
mluvčí 1,
——————–
Přesně tak, a k tomu ty máš jaký vztah k těm sítím.
mluvčí 2,
——————–
Tak já jsem se k tomu musel, jakoby musel, já jsem se k tomu musel dostat, nebavilo mě to, netěšilo mě to, je to spousta práce, neuměl jsem to ze začátku, ale musím fungovat i na sítích, protože umělec, který v dnešní době není na internetu, tak vlastně jakoby nebyl, je to drsný.
mluvčí 1,
——————–
A já jsem ráda, že jsem tam právě na těch sítích našla zmínku o písničce, která se jmenuje voda s tváří a tu si teď poslechneme.Voda z tváří. Píseň Davida uličníka, kterého mám stále jako hosta v blízkých setkáních na dvojce, to není jediná tvá píseň, mě ještě zaujalo spojení s Pepíčkem Zímou, které už je trošku starší, by se dalo říct. No, už není to tak dlouho.
mluvčí 2,
——————–
To je předcovidová věc. Ano? Já mám pocit, že to je 2018, a to bylo. Právě tam začala naše spolupráce s Martinem Blažkem, protože tuto píseň napsal právě Martin Blažek, můj současný pianista, zpěvák, kytarista, pasák, aranžér atd. atd. velmi šikovnej člověk a velmi skvělej muzikant, takže tam naše spolupráce začala. On napsal vysloveně duet pro Pepíčka zimu a pro mě vysloveně to bylo, jako.
mluvčí 1,
——————–
To bylo, to spojení, bylo fakt jako zvláštní, ale musím říct, že mě fascinuje, jak i v tom věku, a to je další téma pro nás, že se můžeme bavit o tom hlase jako takovém, o tom svalu, že Pepíček s nima je naprostý Nezmar a i v jeho věku dokáže držet ty dlouhé tóny? To přece není možné. Nebo jak to vidíš? Jak vidíš sebe v 90?.
mluvčí 2,
——————–
No, strašně tajně, vždycky závidím, občas Pepíčkem jezdím a pomáhá mu třeba, dokonce ho, jsem už ho několikrát zvučil na jeho vystoupeních a Pepíček je neuvěřitelnej, jak on to všechno dává v tomhle věku, on sice velice špatně chodí, trošku nohy ho zlobí.
mluvčí 1,
——————–
A i tu energii má.
mluvčí 2,
——————–
Sedí, sedí na židličce, ale zpívá skvěle a funguje s tím publikem, komunikuje s nima, baví je, je to neuvěřitelný, on, on vždycky říká, že on na tom jevišti okřeje, a to je opravte, fakt přivezu a teď snad se ho nedotknu, ale unavenýho pána, ale on pak sedne a jde na jeviště, tam sedí a zpívá a najednou je to úplně někdo jinej, tak to je super. A tohle se nám podařilo i v tom studiu, když jsme točili ten náš duet, tak on tam prostě, že tam jsou schody, mně se tam nechce do toho studia a podobně, ale pak tam najednou si sednul na tu židličku k tomu mikrofonu a úplně okřál a najednou to začalo hrát a zpívat a já z toho duetu mám obrovskou radost. Sice, bohužel se nám to nepodařilo, jak říkám, nestojí za náma žádná velká firma, takže, takže média to moc nehrají. Ten duet jmenuje.
mluvčí 1,
——————–
Se, toulej se, toulej se, dív se. Kdyby náhodou naši posluchači chtěli, tak teďko už ví a už ví, kde to najít.
mluvčí 2,
——————–
Najdou to jak na Spotify, tak z. Na YouTube prostě už máme i videoklip samozřejmě.
mluvčí 1,
——————–
Takže mi řekni s tím hlasem, jestli je to možné, protože spoustu zpěváků přece v tom věku už si ty písničky transponuje o něco níž a on zpívá opravdu velmi dobře.
mluvčí 2,
——————–
To je pravda, Pepíček, a to já takových lidí znám jenom pár, to jsou lidi, kteří buď mají obrovskej dar z nebes, že mají ten hlas tak přirozeně posazenej, že v životě do něj nemuseli moc tlačit, takzvaně, jak se říká, zpěvák občas má tu tendenci to jakoby do toho zabrat a tyhle lidi to nedělali, a to je Pepíček zjíma a teďka je to můj kolega v Bídnících, kterým se možná za chvilku dostaneme, to je Pepa štágr, kterýmu je 74 let a on zpívá javerra takovým způsobem, že všichni stojíme vzadu a kouklame s otevřenou, s prominutím hubou. Jak on to prostě ve svém věku bez problémů, a to jsou lidi, kteří mají ten hlas tak perfektně posazený, že neměli nikdy tendenci do toho tlačit, všichni, kteří za svůj život pěvecký do toho tlačili, tak se jim to vymstilo.
mluvčí 1,
——————–
Tak možná je to taky věc techniky asi. A to.
mluvčí 2,
——————–
Celoživotní. Buď je to, buď je to teda, to jsem nedopověděl, buď je to teda dar od Boha, anebo je to tak geniální technika, to byl třeba Pavarotti, který taky zpíval do vysokého věku úplně špičkově, ten měl zase geniální techniku.
mluvčí 1,
——————–
Tak bydníkům se velice ráda ještě dostanu, ale když už jsme u Pepíčka z jímy, tak dalším člověkem, který se kolem tebe motá, je Radka Fišerová, tak nám řekni něco o tomto spojení.
mluvčí 2,
——————–
Takže s ráďou. My jsme vlastně začínali úplně prapůvodně v mém prvním profesionálním muzikálu vlasy, to už dneska by mě nikdo netipoval.
mluvčí 1,
——————–
Viděla jsem to, bylo to.
mluvčí 2,
——————–
Skvělé vlasy, to byl můj první muzikál a vlastně i Radky Radka byla ještě na konzervatoři v té době, když jsme se hlasy na vlasy nastudovali, takže tam jsme se poznali a nějak jsme si padly do noty, i pěvecky, i naše hlasy nám nějak sedli. My jsme pak spolu odjeli, spoustu koncertů různých.
mluvčí 1,
——————–
Ale teď děláte něco takovýho zvláštního.
mluvčí 2,
——————–
No, tak. Radka Dlouhý léta hostuje s ústřední hudbou armády České republiky. To je, to je absolutně skvělý a skoro bych řekl, až nedoceněný orchestr špičkového typu a špičkové kvality. A já nevím ani, kolik jich je, já jsem se přiznám, ale je jich třeba, je obrovský orchestr a oni, když teda zahraju nějakou píseň, já jsem s nima zpíval loni v Rudolfinu, a to je teda zážitek, no, a Radka s nima teda hostuje dlouho, já jsem se k nim teďka vrátil, protože my jsme s nima kdysi spolupracovali jako 400 a já jsem se teď k nim dostal jako sólista a teďka z máme zpívat vlastně dnes večer v Sedlčanech, úžasnej repertoár, jsou tam duety, jsou tam různý písně právě Bocelliho a my s Radkou budeme, zpíváme nádhernej duet the preyer, který zpíval bocelly se celi Dion, tak na to se strašně těším, to je.
mluvčí 1,
——————–
Tak to se určitě těší i diváci, i naši posluchači. Zpěvák David uličník je stále mým hostem.
mluvčí 1,
——————–
Ke zpěvákovi Davidovi uličníkovi pochopitelně patří také Bídníci. Jean valjean, to je tvá životní role, dalo by se to tak říct, protože jí hraješ vlastně 20 let, ne v kuse, ale v kuse, v takových periodách, když jsou ty noty vlastně pořád stejné, dá se to zpívat jinak?
mluvčí 2,
——————–
Dá, je to obrov obrovský rozdíl? Ptal se na to i režisér Martin Novotný, když jsme se dostávali k hlavním zkouškám, jak velký rozdíl to je zpívat to jako třicetiletý a jako padesátiletej? A já jsem musel říct, že obrovskej je to v tom prožitku, v tom vnitřním, to, co já tam prožiju a jestli to ze mě vyleze i ven do publika, to já už neumím posoudit, ale pro mě ten prožitek je obrovsky rozdílnej.
mluvčí 1,
——————–
Dalo by se říct, že vlastně, když je mezitím 20 let, že už tě nemusí maskovat, ale stále si ještě maskuj si, takže se můžeš připravit na to, že za 20 let konečně budeš hrát v civilu.
mluvčí 2,
——————–
No a teď už mě ty moje šediny tady naopak musí schovávat na začátku, ale masuju, to je tak jako rozsáhlá role, že maskovat se musí vždycky.
mluvčí 1,
——————–
Já vím, že ty zahraješ a zazpíváš všechno, už jsem to dneska říkala, ale je tam nějaké krizové místo, že si třeba řekneš, tak teď už mám to nejhorší za sebou a už to dospívám.
mluvčí 2,
——————–
V klidu. No, jasně, jsou to, jsou to ty první dvě zásadní árie, takový ty těžký, jedna na těch galeích nebo po pogaleích vlastně, co jsem to zač, tak to je velká, těžká píseň a pak je druhá, kdo jsem já, to je taky, to jsou dvě zásadní těžký árie, po kterých, když už to mám takzvaně za sebou, tak jsem je malinko uleví, pak si říkám, a teď už se musíš hlídat, protože musíš v druhé půlce zazpívat Otčenáš a ten musí být, jako když másla ukrajuje, tam už nesmí být žádné ostré hranky, tam už to musí být jako, jako když teče med.
mluvčí 1,
——————–
Krásná pozvánka samozřejmě na vídníky, které jsou stále na repertoáru, které máš stále na repertoáru a já bych ještě potřebovala a chtěla zmínit tvojí vlastně tvorbu, ty maluješ.Ty maluješ obrazy úplně, to mě třeba překvapilo, nevěděla jsem to o tobě. A jsou opravdu nádherné akrylové, veliké, barevné.
mluvčí 2,
——————–
Já používám hodně barev, hodně sytých barev.
mluvčí 1,
——————–
Měl jsi i výstavu.
mluvčí 2,
——————–
Putovní
mluvčí 1,
——————–
Co to vlastně pro člověka, jako znamenáš? Máš to výstavu? Chceš to prodat? Nebo se tam chodí tajně koukat? Ty obrazy? Studenti říkají.
mluvčí 2,
——————–
Ty obrazy jsou prodaný všechny, v podstatě mně už nezbyl ani jeden, já už nemám nic.
mluvčí 1,
——————–
Inspiraci bereš na cestování při cestování? Většinou tam vidím takové ty lodičky, široká voda, západy slunce, hodně často.
mluvčí 2,
——————–
Je to, je to opravdu, je to ten IM impresionismus, jak barevně, tak těma náladama, někdo mě vyčítá, že ty barvy jsou strašně sytý a že to je takový až přeplácaný, v uvozovkách, barvama přesycený, ale já to tak mám prostě tak, jak to mám v hudbě, že těch emocí tam je potřeba dostat hodně, tak se snažím hodně dostat emocí i do těch obrazů a čerpám jak na svých cestách, když dělám krajinky, protože já jsem malíř krajin vesmíru, to jsou moje dvě hlavní témata, vesmír, to jsou různý fantazie, buď podle Hubbleova teleskopu, nebo některý jsou vysloveně fantazie už dneska, ty vesmírný a některý jsou krajinný věci.
mluvčí 1,
——————–
No a ty krajiny právě inspiruješ, někde jsi byl v zahraničí, jiné často.
mluvčí 5,
——————–
To je hodně, hodně, ta Asie, hodně, tam je to vidět.
mluvčí 2,
——————–
Tam je hodně jakoby chytla.
mluvčí 1,
——————–
I v tom cestování.
mluvčí 2,
——————–
I v cestování a pak to samozřejmě rád přenáším tu atmosféru do těch obrazů, protože ta Asie je prostě neuvěřitelná.
mluvčí 1,
——————–
Tak to ti přeju, jestli se tam někdy dostaneš ještě, až nám tady dospíváš Karla Kryla a dostal by jsi se někam do zahraničí, tak potom hezký, budeš malovat, já ti moc děkuju za návštěvu a přeju hodně štěstí. A samozřejmě konkrétně 12. 4. V Kroměříži.
mluvčí 2,
——————–
Ano, těším se a samozřejmě těch koncertů Karla Kryla Kryl výročí, těch je ještě spousta, tak já se budu těšit někde na viděnou.
mluvčí 1,
——————–
Měj se krásně, díky moc. Mým dnešním hostem byl zpěvák David Uličník.
Přidejte odpověď