ČT 24
Dánsko se jako další země opřelo do některých praktik světových technologických gigantů. Podle ministra pro digitalizaci nebojují firmy jako Meta nebo Google dostatečně razantně proti podvodné reklamě. V severské zemi přibývá případů, ve kterých podvodníci zneužívají známé osobnosti.
redaktor ČT
——————–
Divya Dasová patří k hlavním tvářím dánské veřejnoprávní televize. Klidu u kávy si ale v poslední době moc neužije. Na sociálních sítích se to hemží lživými zprávami, které ji ukazují v nepříznivém světle.
Divya Dasová, dánská novinářka
——————–
Je to stále divočejší, drsnější a víc očerňující.
redaktor ČT
——————–
Působí jako seriózní novinové články s fotografií reportérky. Jenže zneužívají její jméno k podvodné reklamě na to, kam investovat, nebo nepohodlnou novinářku líčí jako oběť domácího násilí. Všechny podobné případy na sociálních sítích v Dánsku monitoruje zvláštní redakce.
Daniel Grenea, novinář, Tjekdet.dk
——————–
To jsou všechny podvodné reklamy, které nebyly odstraněny. A pak jsou tu ty známější, a to nejen v Dánsku. Je to mezinárodní problém.
redaktor ČT
——————–
Šíří se i v Česku. Loni se terčem manipulací stal i prezident Petr Pavel. Během kampaně třeba upravená verze jeho webových stránek oznamovala, že zemřel. Kromě politiků zneužili podvodníci i důvěryhodné osoby a instituce včetně České televize.
osoba
——————–
Projekt Andreje Babiše vyděsil vládu i velké banky. Přišel s novou tajnou investicí, na které zbohatly stovky lidí.
osoba
——————–
Nastal ten správný čas. Spustil jsem vlastní investiční projekt pro vydělávání peněz.
redaktor ČT
——————–
Nástroj na výrobu takové podvodné inzerce s celebritami. A to i včetně videí, jsou dostupné na internetu většinou zdarma nebo za několik stovek korun. Vyrobit je tak může v podstatě každý. A potom jednoduše umístit na sítě jako Facebook, X, nebo YouTube. Jejich stažení z veřejného prostoru naopak často trvá dlouho.
Divya Dasová, dánská novinářka
——————–
Nejhorší na tom je, že se zdá, že Meta s tím nic nedělá. Jsem přesvědčená, že může. Určitě je to těžké, ale dá se to udělat.
redaktor ČT
——————–
Podobný pocit nemají jen dánští ….., ale už i členové vlády. Ministr pro digitalizaci vyzval dotčené mamutí společnosti, aby přijaly svůj díl odpovědnosti. Současně doporučil všem obětem krádeže identity, aby tyto případy hlásili na policii. I s uvedením jména dané sociální sítě.
Michael Busk-Jessen, dánské ministerstvo financí
——————–
Bylo by opravdu hezké, kdyby Meta mohla tyto věci konečně odstranit, stáhnout je ze svých stránek z Facebooku, z Instagramu a tak dále.
Jakub Nettl, redaktor ČT
——————–
Všechny tyto platformy umožňují, aby postižený zneužití nahlásil. Pak žádost o stažení ještě posuzují. Nemají ale mnoho důvodů proto, aby podobné podvody sami vyhledávali a bránili v jejich zveřejňování. Za to, že slouží jako vývěska podvodných reklam, jim zatím žádný trest nehrozí. Naopak na tom často vydělávají.
Hana Scharffová, moderátorka
——————–
A teď se s námi spojil David Slížek, šéfredaktor Lupy.cz, dobrý večer.
Jak zneužití či krádeže něčího jména nebo identity za účelem podvodů nebo třeba reklamy fungují? A jak rozšířený je to problém?
David SLÍŽEK, šéfredaktor, Lupa.cz
——————–
Problém je to rozšířený velmi a není to vlastně příliš nová věc. My jsme psali, myslím, naposledy někdy koncem loňského roku o jedné takové vlně falešných reklam, která zneužívala jméno energetického kolosu ČEZ tady v České republice. A funguje to tak, že opravdu se snaží tyto reklamy nalákat pomocí nějakých důvěryhodných tváří, podnikatelů, známých osobností, politiků na to, aby lidé zadali někam své údaje, čísla platebních karet a podobné věci. A aby prostě se pak dali připravit o nějaké peníze. Ty podvody jsou většinou, nebo tak nejsou většinou příliš nějak sofistikované, ale evidentně stačí. Tam prostě dát jenom nějakou hlavu, nějakou fotografii nějakého člověka. Často se opravdu ani ti podvodníci nezatěžují tím, že by vytvářeli nějaká videa. A evidentně jim to nějakým způsobem musí fungovat, protože jinak by těch reklam asi nebylo tolik.
moderátorka
——————–
A co ten uživatel nebo divák či internetový zkrátka uživatel. Jak rozumná, zda je to autentické nebo podvod?
David SLÍŽEK, šéfredaktor, Lupa.cz
——————–
No, takhle. Tady asi platí takovéto klasické pravidlo. Když to vypadá příliš dobře, tak bych měl zbystřit. Když mně někdo nabízí peníze zadarmo nebo nějakou úžasnou formu výdělku bez práce. Tak tam bych asi měl dávat pozor na to, jestli je opravdu z nějakého důvěryhodného zdroje. Jinak na první pohled si toho úplně nějaký laik všimnout nemusí, protože tam jsou asi největší rozdíly potom v adresách těch stránek, které bývají opravdu podtržené nebo nesmyslné nebo jenom připomínají třeba adresy nějakých oficiálních institucí nebo médií, protože často tyto reklamy třeba právě odkazují na stránky, které vypadají jako zpráva, článek z nějakého normálního média. A když opravdu narazíte na něco, co vypadá až příliš dobře a nabízíte nějaký bezpracný výdělek, tak to většinou tedy bývá podvod.
moderátorka
——————–
Tolik David Slížek, děkujeme, hezký večer.
Přidejte odpověď