Spory o právo na potrat  

NOVA – Televizní noviny

Právo na potrat by nemělo být omezováno a mělo by vždy záviset na samotné ženě, zda na interrupci půjde. V diskuzním pořadu televize Nova Za pět minut 12 to uvedla europoslankyně Markéta Gregorová.
Naopak podle vedoucí Linky pomoci Hnutí pro život Zdeňky Rybové by měl být potrat umožněn jen ze zdravotních důvodů. Ústavní právo na potrat nedávno zavedla jako první na světě Francie.

Bez udání důvodu může v Česku žena na interrupci do dvanáctého týdne těhotenství. Na doporučení lékaře až do čtyřiadvacátého týdne. Podle Hnutí pro život ale potrat není nikdy řešení.

Zdeňka Rybová, místopředsedkyně Hnutí pro život
——————–
Pomáháme i znásilněným těhotným ženám. Dneska v České republice praxe je taková, že znásilněná žena, pokud to nahlásí, tak je před nečekaným otěhotněním okamžitě farmakologicky ochráněna.

Markéta Gregorová, poslankyně Evropského parlamentu /Piráti/
——————–
Mnoho těch žen tak přišlo mnohem později, než už je to možné řešit farmakologicky, a tam je samozřejmě jako ten jediný možný soucit s nimi jim pomoci k té interrupci, což typicky v Polsku, kterému Hnutí pro život tleskalo, možné nebylo.

redaktorka
——————–
Důvodem pro potrat by podle hnutí pro život nemělo být ani možné postižení ještě nenarozeného dítěte.

Zdeňka Rybová, místopředsedkyně Hnutí pro život
——————–
Tady v České republice, pokud jde třeba o péči o postižené děti, a můžeme se bavit o tom nejčastějším, kterým je Downův syndrom například, tak ten systém péče je postaven velmi dobře.

Markéta Gregorová, poslankyně Evropského parlamentu /Piráti/
——————–
Lidé samozřejmě, na tom se určitě shodneme, nechtějí potraty. Málokdo je vnímá jako tu ideální cestu. Nikdo nejde na potrat rád, jo. Na tom se určitě shodneme. A tím pádem se musíme bavit, proč je to stále 17 000 ročně, a já si myslím, že ty důvody známe. A opravdu jenom promile z nich bude „je to takzvaně jednoduché řešení.