ČT 24
Digitální a informační agentura plánuje v polovině dubna spustit mobilní verzi portálu občana. Jeho internetovou podobu v současnosti využívá víc než 1 milion lidí. Svou datovou schránku má k portálu připojenou zhruba 430 tisíc uživatelů.
Martin Meršmíd, ředitel, Digitální a informační agentura
——————–
Těmto občanům nabídneme aplikaci, která jim umožní například se podívat na stav svého bodového konta řidičského. Umožní jim zkontrolovat si platnost svých dokladů. Umožní jim nastavit si, nastavit si své kontaktní údaje.
A naším dalším hostem je Ivan Bartoš, vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda České pirátské strany. Vítejte, dobrý večer přeju.
Agentura má za sebou prvních 12 měsíců své existence, své činnosti. Zkuste, prosím, jmenovat jeden jediný příklad, na kterém je znát to, proč byla zřízena koordinace a sjednocení digitalizace státní správy.
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Tak těch věcí si stala spousta, řada. Já si vyberu.
moderátor
——————–
Tak jenom jeden.
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Já použiju jednu, kterou vidí lidé. Bylo to spuštění e-dokladů a zrovna myslím, že včera se připojilo do toho systému o dva měsíce dříve i policie na kontroly v terénu e-dokladů. To je to, co občané vidí nebo ten Portál občana, který byl zmíněn i v té vaší úvodní reportáži. Ale to důležité, ta digitalizace státu běží na pozadí. To je to, co občan nevidí. A například celé roky se odkládala investice do centrálních registrů. Srdce té digitalizace. Tam, kde jsou uchovávána ta data, co se pak zobrazují v těch formulářích, co používají jednotlivé rezorty. A tam se nám podařilo během vlastně šesti měsíců vysoutěžit a zahájit tu obnovu hardwaru tak, aby se nám to srdce digitalizace nerozpadalo.
moderátor
——————–
Já jsem se záměrně ptal na tu koordinaci a sjednocení, protože mě zajímá, jak jde dohromady s tou koordinací a sjednocením to, že ministerstvo zdravotnictví nedávno vypustilo tu takzvanou EZ kartu. Tedy digitální očkovací průkaz. Přetvořená Tečka, že zatím nestojí digitální a informační agentura, ale ministerstvo zdravotnictví, což i vy jste.
Ivan Bartoš,
——————–
A to je zcela, a já jsem to nekritizoval, je to zcela správně. Ta digitalizace probíhá v rámci jednotlivých rezortů. Ta představa, a to není role digitální informační agentury. To je řídit ty centrální systémy, centrální registry, převzaly datové schránky, které upravily pro Portál občana. A řeší architekturu, řeší rozvoj a digitální transformaci. Teda ta roleje koordinační, plus ty nadrezortní projekty. Samozřejmě jednotlivé resorty, ať je to ministerstvo zdravotnictví nebo MMR, mají svoje agendové systémy, mají svoje portály té federalizaci portálu, kde vlastně realizují ty své služby. Nově je opět nové funkcionality na portálu dopravy nebo věci, které dělá ministerstvo práce a sociálních věcí. Některé z nich se pak dostávají na Portál občana. Tam je asi 100 těch centrálních služeb, ale potom jsou tam další služby, které jsou odkazem na těch portálech jednotlivých rezortů. Takže není to tak, že digitální informační agentura, nějaký softwarehause, který by realizoval digitalizaci České republiky, pere rezort, pere aplikace.
moderátor
——————–
A teď se omlouvám, před těmi několika týdny jste z toho tak úplně nadšený nebyl. A tehdy přece upozorňoval na to, že ta EZ karta je svým způsobem abundantní, že supluje nebo respektive přináší něco, co už přináší právě Portál občana nebo Portál elektronického zdravotnictví. Takže tyto výhrady už po několika týdnech opadly?
Ivan Bartoš,
——————–
Ne, tak ta aplikace, její výhoda byla, že Tečku si nainstalovalo velké množství lidí. Takže z logiky věci, když potom jí překlopíte do nějaké jiné funkce a ta EZ karta má v sobě teď to očkování a budou tam přibývat další. Tak má svůj význam už jen v tom, že ti lidé to mají nainstalováno a můžou tam potom mít i další služby zdravotnictví. Já bych byl raději, a to přiznám, kdyby ta federalizace těch portálů nebo respektive to, že ten vývoj probíhá stále ještě velmi rezortně. Bylo třeba lépe koordinováno co do smyslu, kdy se ta věc spouští. Nebo zda využívá nějaké centrální systémy, které vznikají. Já vám dám příklad. Velký úkol digitální informační agentury, který by měl být hotový k 1. 7. Je mandátní registr. Vy zastupujete nějakou osobu jako rodič, jako rodič nebo někomu děláte daně. A stát pro ty elektronické, pro tu elektronickou komunikaci by měl mít možnost v tom centrálním registru mít, že osoba A pověřila osobu B k převodu vozu. Bude to používat třeba ministerstvo dopravy. A třeba v té aplikaci EZ karta. Vy, když si jí zapnete, já ji mám. Tak tam vidím už očkování svého syna. Protože tam už vlastně toto propojení funguje. Ale je to postaveno na datech, které má ministerstvo zdravotnictví. Já bych byl raději, aby skutečně ta nejtvrdší fakta byla v těch centrálních registrech a vycházelo se ze systémů, které potom sdílí ty informace, ty jednotlivé rezorty.
moderátor
——————–
Poslední věc, které EZ kartě, půjdeme dál. A přesně mě to zajímá. Vy jste vicepremiér, ministr zdravotnictví je taky vicepremiér. Proč jste se prostě nedokázali domluvit? Proč jste Vlastimil Válka nedokázal na vládě přesvědčit o tom, že ten postup, který jste teď popsal, by byl přece jenom lepší?
Ivan Bartoš,
——————–
Tak vy pracujete s nějakým time to market, se tomu říká v byznyse mimo státní správu. Máte nějaký plán produktů, které dodáváte. A oni se ne vždy potkají, potkají v čase. Ve finále se ukázalo, že ten /nesrozumitelné/ EZ karty byl v pořádku. Nedošlo k žádné kolizi s žádným dalším systémem. A i Digitální informační agentura spolupracovala s ministerstvem zdravotnictví. Stejně tak jako při ladění třeba systému DIPSI s MŠMT. Byť to vyvíjel ten daný rezort. A já si myslím, že ta koordinace se zlepšuje a ty poslední projekty, které se týkají právě třeba toho mandátního registru, tak tam už jsou zapojeny čtyři další rezorty.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
A když tedy porovnáváte byznys a státní správu. Je to velký problém, že to ve státní správě pro digitalizaci a nefunguje tak jako v byznysu? On o tom mluvil i šéf té Digitální a informační agentury, kdy mluvil v rozhovoru pro Novinky.cz o tom, že byl z byznysu zvyklý, že mu ajťáci říkali, neříkejte nám, jak to máme udělat. My tu cestu najdeme. Kdežto ve státní správě po něm naopak požadují, aby jim řekl, jak to udělat. Je to velký problém? /Souzvuk zvuků/ své prostředí v tomto směru nefunguje.
Ivan Bartoš,
——————–
Asi je to. instituce, per resort. Je pravdou a ostatně i proto vlastně vznikala DIA. Aby tam vznikla jakási koncentrace know how třeba o architektuře, o systémech, který ten stát může využívat napříč těmi resorty. Někdy jako politik máte nějakou vizi a nedokážou vám vaši lidé vysvětlit, že se k ní nemůžete dobrat tou cestou, kterou chcete. Je potřeba zvyšovat ty kompetence na straně státu. To může být třeba, to je velký úkol před námi. Vyjednáváme s MPSV, s ministerstvem financí. Lepší ohodnocení lidí v ICT oborech, ve státní správě. O 40 % míň proti byznysu. Byznys má sám o sobě málo lidí na IT a ten stát ještě méně.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
A proto agentura shání stále asi 100 expertů?
Ivan Bartoš, /Piráti/
——————–
My jsme jim v Národním plánu obnovy, a to je teď další úkol. A já tady mám dokonce i takovou strategii, kterou jsme prezentovali asi před rokem. Já, když se do ní podívám, tak vlastně všecko, co jsme do ní dali, ať jsou tam e-doklady, ať je tam gov.cz, strategii a priority pro digitalizaci dva 2022-2026. Tak to tam všechno je. Včetně těch kompetenčních center nebo v angličtině delivery unics. Nábor lidí, kteří můžou přijít na ten rezort a ne tam někde kibicovat nebo tam stát jako nějaký dráb. Ale pomoci v realizaci těch projektů právě za účelem zlevnění, využití těch prostředků státu, větší efektivity.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Já, pane vicepremiére, s dovolením, trochu koriguju tu situaci, která ohledně digitalizace panuje, protože ne všechno je tak úplně zalité sluncem. Například prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala mluví o tom, že v digitalizaci nejsou vidět, teď ho cituju významné pokroky, že se Česku nedaří dohánět země, které jsou v digitalizaci rozvinutější. A teď konkrétní čísla, které on používá. 1298 digitalizovaných služeb veřejné správy, ovšem z počtu 7485, které měly být digitalizovány. Je to pouhopouhých 17 %. Není to málo?
Ivan Bartoš, /Piráti/
——————–
Tak prvně, tak pokud jsou státy na tom žebříčku Dezy a jsou to skutečnými šampiony. Finsko, Dánsko i v EU i mimo EU, Velká Británie. Tak oni se jako nezastaví a nepočkají. Tudíž jako my na tom pořadí nejsme špatně. Česká republika je nad průměrem EU.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
17 % zdigitalizovaných služeb. Není to příliš málo i na Českou republiku a naše možnosti?
Ivan Bartoš, /Piráti/
——————–
Tak my máme právo, Občan digitální službu, kde má občan právo být obsloužen digitálně. Je tam ten termín v roce 2025.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
A ten splníme?
Ivan Bartoš, /Piráti/
——————–
Předchozí vláda odložila všechny..
moderátor
——————–
Ten splníme ten termín 2025?
Ivan Bartoš, /Piráti/
——————–
Já to jenom. Odložila na rok 2025. Tak to samozřejmě v posledním roce neuděláte všechno. My se snažíme dotáhnout to do toho momentu, kdy to bude. Samozřejmě ne každá služba stojí za to úsilí zdigitalizovat. Já vám dám můj oblíbený příklad. Je to služba povolení expedice na Antarktidě, kde musíte dokládat nějaké materiály. To asi k tomu nebudete dělat interaktivní formulář, když ty žádosti jsou jedna za dva roky. Takže ten celkový objem počtu služeb, respektive těch úkonů, není úplně směrodatný. Důležité je, aby ty služby, které občan využívá, na které má právo, byl obsloužen digitálně od té nejlepší formy, což jsou ty formuláře na portále, co se vám předvyplní přes nějaké služby, které skutečně nejsou hojně využívány, ale ta elektronická cesta musí být umožněna. Je to velkej cíl, vznikl za minulý vlády. Musím říct, že minulá vláda v těch prvních letech proto moc neudělala, ale já tady mám i statistiky, jak.
moderátor
——————–
Já se omlouvám, pane vicepremiére, zajímá mě jenom, abychom se posunuli dál. Stihnete ten termín?
Ivan Bartoš, /Piráti/
——————–
Já si nemyslím, že bude 7500 služeb, nebo kolik jste řekl.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Ale ten termín 2025.
Ivan Bartoš, /Piráti/
——————–
Tak uděláme proto všecko, co ten zákon vyžaduje, protože tam má občan právo požadovat tu digitální komunikaci. A to by znamenalo, kdyby tu službu neměl digitální, že to může třeba poslat e-mailem. A to by bylo riziko.
moderátor
——————–
Úředník vytiskne a musí potom zpracovat. V tom případě, kdyby.
Ivan Bartoš, /Piráti/
——————–
Ale tak jako vy můžete dnes na většinu úkonů použít datovou schránku, ale to není ditalizace.
moderátor
——————–
Ano, a k tomu se také ještě dostaneme. Předtím ale ještě jeden výrok šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslava Kaly.
Miroslav Kala, prezident NKÚ
——————–
V České republice vlastně v té digitalizaci ten svět ujíždí tou rychlostí, jakou my některé věci realizujeme. Já tam vidím dva klíčové problémy. Ten jeden je, že stát je sám sobě klientem. My pořád vytváříme ty systémy pro úředníky proto, aby zvládli celou tu agendu. A my jsme přesvědčeni o tom, že je potřeba ten přístup otočit. Je potřeba zlepšovat ten život těm občanům a z toho bude vyplývat potom výrazné zlepšení v oblasti digitalizace. Ten druhý problém potom jsou ty náklady s tím spojené a samozřejmě ta byrokracie, která je se zadáváním těch zakázek.
moderátor
——————–
Pane vicepremiére, proč nemohou datové schránky nebo jiné platformy jednoduše vypadat tak přívětivě, uživatelsky jako nejrůznější bankovní aplikace nebo aplikace doručovacích služeb?
Ivan Bartoš, /Piráti/
——————–
Když se podíváte na nový Portál občana, ten jsme spustili asi před půlrokem. Tak už se tam datové schránky chovají jako e-mail, můžete si je archivovat a můžete si je roztřiďovat tak, jak jste zvyklí.
moderátor
——————–
Ale pořád to prostředí, promiňte mi, působí dost triviálně.
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Tak kdyby bylo triviální, tak je to v pohodě. Ta služba musí být jednoduchá. My jsme zvyklí, už jsme generace, moje děti, generace mobilního telefonu, kde se to jako kliká, jak když si objednáváte třeba dovoz jídla. Tak to jednoduché to do budoucna musí být. To uživatelské rozhraní většinou nikdo moc neřešil. Ne o tom, jestli to je modrý nebo bílý, ale jestli ta služba je pochopitelná, co se musí vyplňovat. To se výrazně zlepšuje. A mimo jiné i v rámci třeba projektu design systému, který se nasazuje, tak i Portál občanů už jsme testovali spolu se seniory. Ale u té druhé věci k tomu /souzvuk zvuků/.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Že ta digitalizace, že to vypadá, že vzniká spíš pro úředníky.
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Tady v tom pan Kala nemá pravdu. Ta orientace na toho zákazníka, na toho klienta, že ten občan je vážený klientem státu. I v Evropské unii je dominantní ta role. Nicméně pokud chceme štíhlý stát a levný stát, tak na straně státu musí probíhat ta digitalizace a automatizace. Já vždycky říkám, že občanovi je jedno, on si tam něco klikne, jestli to tam někdo nosí v kýblech vzadu, nebo si to někde přirazítkovává. Ale ty náklady toho státu vznikají tím, že rutinní procesy vlastně dělají lidé fyzicky pomocí složitých procesů. Takže my máme tu digitalizaci vnější, směrem k občanovi a spoustu věcí já jsem na úřad nemusel v běžné agendě roky. Ale ty věci, které dělá stát, výpočet daní, a to všecko přece musí běžet v té vnitřní digitalizaci. Takže není pravda, že nemusíme dělat nástroje pro úředníky.
Já dělám digitalizaci stavebního řízení. To je portál toho, kdo staví. Ale v něčem se to musí odbavovat, to přece musí být také.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Když to zmiňujete, pane vicepremiére, to dáte ruku do ohně, že 1. července bude start digitalizace stavebního řízení, protože k tomu Miloslav Kala říká, že tomu věříte jenom vy /souzvuk zvuků/. Bude?
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Pan Kala tam zmiňoval, a to je ta věc, kde jsem měl říct, že má pravdu. Jako v českém prostředí se složitostí a vlastně možností hodit do čehokoliv brzdu, písek a byť třeba obstrukčním systémem, není úplně jednoduchý vysoutěžit včas věc. Ačkoliv pak třeba zpětně dostanete zapravdu, že jste postupoval. Já zatím tak, jak mám ty termíny dány a říkal jsem to na těch konferencích. Tak ta část digitalizace stavebního řízení by měla být k dispozici už pro školení někdy v polovině května. Ten start je někdy 1. 7.
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
My už teď školíme ve věci zákona. A druhá část je ten mapový portál a tam také máme to řešení, které by mělo být včas.
moderátor
——————–
Prováděcí předpisy už jsou?
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Tak vyhlášky, těch je asi pět. Další věc je to na webu ministerstva místního rozvoje. Jsou tam takovéhle dlaždice, digitalizace stavebního řízení, prováděcí předpisy. Tam je překlenovací období do roku 2027. Někteří ještě ani nezačali. Ministerstvo místního rozvoje má připraveny všechny vyhlášky a k termínu budou.
Dokonce na ty technické stavby. Je to u notifikace Evropské komise. A to znění je taky na webu. Já chápu, že kritika je populární. Problematika z dostupnosti bydlení, to tady někdo neřešil 30 let, ale tvrdit.
moderátor
——————–
Dobrá. My si teď budeme pamatovat ten příslib, /souzvuk zvuků/ promiňte, ať se posuneme dál. Pojďme se vrátit zpátky k těm úředníkům. Tam mě zajímá jedna věc, jak změnit mentalitu úředníků, o které taky mluvil šéf digitální agentury, který říkal, že problém s tím, že úřady nechtějí vzájemně sdílet data, že je nechtějí propojovat. Říkal úřady nemají zájem o propojování, když vlastní nějaká data, tak mají jen velmi omezený zájem publikovat je i pro ostatní úřady, protože oni sami nic z toho nic nemají. Jak to změnit ten přístup?
Ivan Bartoš,
——————–
Tím, že jednak ten zákon, ten bič na ty úřady sám vyvíjí, že ta data musí být v tom sdíleném fondu. A pak je to prostě vedením. Ale ty delivery units nebo respektive ty kompetenční centra, /nesrozumitelné/ měly být ty emisaři, který tomu pomohou. Ale já se ale nedivím tomu, já řídím ministerstvo místního rozvoje, kde máte agendu od evropských fondů přes stavební zákon, věci týkající se turismu, pohřebnictví. A vy jako řešíte ten každodenní chod a rozvojové projekty toho státu. A teď po vás někdo chce něco, co vlastně není vidět. Čím vy se jako ministr ani nemůžete jako pyšnit. Můj úřad umí sdílet všechna data ven. No, tak za to vám asi nikdo moc nezatleská. Takže je to nějaká práce, která je navíc k tomu, co ten úřad, co to ministerstvo je povinno dělat. Výběr daní, řešení dopravních staveb. Takže není to úplně triviální a zároveň ty lidé musí vědět, jaká data ten úřad má, zda jsou správná, to taky není úplně jasné.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Takže je to ta mentalita, ten přístup úředníků, je to nějaká brzda, digitalizace, to vnitřní nastavení?
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Já jsem viděl, naštěstí to potom opravili zase takový klickbatový titulek tady u toho rozhovoru, z kterého jste citoval, což Martin Meseršmíd nikdy neřekl. Samozřejmě ty změny toho paradigmatu, že vlastně ta.
moderátor
——————–
To bylo v tom rozhovoru to, co jsem citoval.
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Já vím, ale to původně tam byl takový docela divokej titulek.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Jenom, abychom si rozuměli, že jsem citoval to, co řekl.
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Jo, a to řekl, to je v pořádku. Tak samozřejmě změna toho paradigmatu, že ta data nejsou nějaké jako know how toho úřadu, kterými se, ale jsou to data, která v tom společném můžou vyřešit nějakou situaci, výplatu, sociální dávky, pomoc třeba s příspěvkem na energie.
Do toho se dostáváme. A jak se říká, nouze naučila Dalibora housti. A jak covid, tak třeba energetická krize ukázaly, jak je důležité se svolením občanů ta data, která ten stát má poskytnout třeba jinému úřadu, protože to zákon dovoluje.
moderátor
——————–
Pane vicepremiére, poslední věc a poprosím jenom o velmi stručnou odpověď. My dnes mimo jiné budeme mluvit ještě o iniciativě části senátorů, kteří chtějí do Listiny základních práv a svobod napsat, že občané České republiky mají právo být offline. Mají právo nevyužívat digitální technologie. Máte pochopení pro obavy části veřejnosti, seniorů, starší lidí a dalších z využívání digitálních technologií, ze ztráty osobních dat a podobně. A je na místě mít v Listině základních práv a svobod takovéto ustanovení?
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
——————–
Tak já ty obavy chápu. Já si myslím, že by věci měly být na dobrovolné bázi u běžných fyzických osob, kdy vás ten stát jakoby nereguluje třeba ve smyslu nějakého podnikání nebo nutnosti vykazování. Na druhou stranu a je to i o komunikaci. Lidé, kteří se bojí svěřit svá data státu k nějakému úkonu. Zároveň jako využívají x služeb online nebo mají věrnostní kartičku nějakého supermarketu, kde podepsali, že jejich data lze poskytnout třetím stranám pro marketingu a nemají kontrolu nad svými daty. Mně se líbí ten přístup třeba ve Švýcarsku, kde se hodně definuje pojem digitální integrita. Kdy se říká data, která o mně někdo má, jsou součástí mě, mé osoby a můžu odejmout, nebo povolit ta data využívat. A v tomhle tom se ještě jako máme co učit, uvažovat o člověku.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Co navrhují někteří senátoři, aby výslovně bylo na úrovni ústavní nebo v ústavním pořádku, to právo nemít ta data a nevyužívat digitální technologie.
Ivan Bartoš,
——————–
No, tak byť můžete mít tlačítkový telefon a být plně odříznout, tak stejně vaše data stát, informace o tom, že existuje Ivan Bartoš, není ta plastová kartička. To je interpretace toho, že někde v databázi státu je Ivan Bartoš narozen. Takže, i když vlastně nevyužíváte digitální technologie, tak jste digitální. Ale druhá věc, ještě máte komerční segment. A jako nevím, jestli by zafungovalo, že by se někdo doptával třeba nějaké banky. Jo, že jako u nich chce mít účet, ale neřešit ty operace vůbec online a chodit tam a vypisovat nějaké šeky. Jako já si myslím, že ta doba i mí rodiče, kteří už jsou výrazně seniorní, používají internetbanking a s těmi službami.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Vidíte, a já mám zkušenost se svojí mámou, která to odmítá, chodí na tu pobočku. Pane vicepremiére, děkuju, že jste přišel. Musíme pokročit dál. Díky moc.
No a pojďme připomenout plán digitální transformace. Konkrétně Česka do roku 2030. Jedním z hlavních bodů je například centrální doména pro všechny státní úřady a instituce nebo už zmíněná mobilní verze Portálu občana. Lidé by měli mít možnost prostřednictvím mobilního telefonu mimo jiné podat daňové přiznání nebo generovat výpis z Rejstříku trestů či z bodového hodnocení řidiče. Součástí plánu digitalizace je taky sdílený datový fond nebo zavedení evropské digitální identity. David Slížek, šéfredaktor Lupy.cz, s námi ve spojení, dobrý večer přeju.
Jak vy hodnotíte to, jak za poslední měsíc a zvlášť za ten poslední rok po vzniku digitální informační agentury postupuje digitalizace v České republice? Je důvod k optimismu, nebo je důvod připomínat spíše to, co se nedaří?
David SLÍŽEK, šéfredaktor, Lupa.cz
——————–
Myslím, že asi všichni bychom chtěli, aby digitalizace postupovala mnohem rychleji, než to pořád vlastně vidíme v praxi. Ale myslím, že třeba, co se týká digitální a informační agentury, tak tam je na hodnocení ještě brzy, protože ten úřad se podle mě zatím spíš rozjíždí, přebírá agendy a podobně. Na ten rok je prostě na hodnocení jeho činnosti ještě poměrně krátká doba. Má taky za sebou poměrně jenom několik málo veřejně jaksi viditelných projektů, jako jsou e-doklady. A já prostě doufám, že to podstatné teprve přijde, že se zařadí opravdu trošku vyšší rychlost například. A všechny věci půjdou dopředu, trošku rychleji. Až se ten úřad nějakým způsobem etabluje.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Jak velkou kariérou proto je to, o čem jsme před malou chvílí mluvili s Ivanem Bartošem? A sice na jedné straně nedostatek expertů, se kterým se potýká Národní informační agentura stále. Jejím úkolem je nabrat asi 100 lidí. Pokud ten údaj je stále aktuální. A potom i mentalita úředníků na jednotlivých úřadech. To nesdílení dat vzájemně mezi úřady. Ten přístup, mentální nastavení.
David SLÍŽEK, šéfredaktor, Lupa.cz
——————–
Nevím, já bych si úplně neodvážil tady mluvit o tom, jestli všichni úředníci na úřadech mají nějakou společnou mentalitu. Myslím si, že takhle to úplně není. Ale určitě tady je několik problémů, které je potřeba vyřešit. Jedním z nich je velký technologický dluh, který tady český egovernment má. Základní registry, identita občana prostě velmi důležité systémy, na který pak fungují všechny další služby. Tak jsou pořád velmi poddimenzované. Pracuje se na jejich posílení. Myslím, že je to jeden z nejdůležitějších projektů, které vlastně teďka DIA a vůbec digitalizace českého státu má. Aby tyhle ty systémy fungovaly dobře a nedocházelo k tomu, že kvůli tomu, že nestíhají, tak nějaké další služby nefungují. Myslím si, že tady je důležitá taky implementace toho zákona o právu na digitální služby, který opravdu by měl, pokud bude plně tedy převeden do praxe, tak by měl velmi změnit přístup právě úřadů k občanům. A i to měl by přivést taky vlastně nějakou jako inventuru v agendách, které úřady dělají a mohl by také třeba přispět k tomu, že některé ty agendy by se mohly dělat lépe, jinak, že by mohlo jich ubýt. A že právě digitální cestou by se mohli jaksi vyřizovat přívětivěji. Takže to jsou, myslím, věci, které by hodně pomohly. A myslím, že zatím je možná trošku ještě brzo taky na hodnocení jedné věci. DIA vznikala také z jednoho důvodu, a to je aby digitalizace vlastně centralizovaná. Aby tady nějakým způsobem se ta roztříštěnost mezi některé resorty jaksi snížila. Aby tady bylo jedno místo, které řídí, jakým způsobem ta digitalizace funguje. A tam se teprve podle mě ukáže, jestli ten přístup zvolený centrální tedy přinese ovoce nebo ne. Ale na to hodnocení je opravdu ještě brzy.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Ještě poslední věc mě zajímá. Bavili jsme se i s Ivanem Bartošem o digitalizaci stavebního řízení. Je důvod věřit tomu, že ta digitalizace opravdu odstartuje v termínu, tedy v polovině letošního roku nebo tím jediným optimistou je řečeno Miloslava Kaly, šéfa NKÚ, Ivan Bartoš, vicepremiér pro digitalizaci.
David SLÍŽEK, šéfredaktor, Lupa.cz
——————–
Ano, zatím příliš moc optimismu, kromě Ivana Bartoše v tomhle směru nikde nevidím. Uvidíme, jak to dopadne. Tam se asi zase dá těžko něco předpovídat. Ale je to už za pár měsíců. Takže uvidíme, asi si počkáme. Nevím, v jakém stavu ten projekt je momentálně. Jako těch informací o něm moc není. A jediné, co víme, takže tam ministr tady říká, že se to stihne. Tak necháme se překvapit.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
A problém může být v tom, že to je velké sousto, že digitalizovat stavební řízení tak, aby kdokoliv mohl digitálně zadávat podklady pro stavební řízení, nemusel na úřad, je prostě něco jiného než třeba spuštění e-dokladů?
David SLÍŽEK, šéfredaktor, Lupa.cz
——————–
Víte co, ono ta digitalizace je vždycky vlastně až takový ten druhý krok. Nejdřív musíte mít vyřešen samotný ten proces. To, jak to probíhá, jestli prostě tady stavební řízení třeba v Česku není příliš složité sama o sobě. Jestli by se nedalo nějakým způsobem zjednodušit. A to, jestli pak dáte občanům přístup vlastně k té službě nebo k tomuhle řízení nějakým způsobem digitálně, je až ten krok číslo dvě, který vychází z toho kroku číslo jedna. Nevím přesně, jak vlastně opravdu ta digitalizace probíhá. Těch informací opravdu moc není. A uvidíme, jak to dopadne. Ale já doufám, že se hlavně kvalitně udělal ten krok číslo jedna, že se ministerstvo ubránilo všem možným lobbistickým tlakům a zájmovým skupinám, které chtějí nějakým způsobem si to stavební řízení přizpůsobit obrazu svému. A pokud by výsledkem bylo jednodušší stavební řízení, které prostě bude podporovat tady podnikání a stavění a výstavbu, tak si myslím, že to bude fajn. A ta digitalizace už bude jenom taková třešinka na dortu.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Ano, mimochodem, to je téma, které komentujeme v České televizi a komentují ostatní média a roky, roky, roky. Všechny ty peripetie kolem nového stavebního zákona. David Slížek, moc vám děkuju, pěkný večer.
Přidejte odpověď