Růst minimální mzdy  

ČT 1 – Události

Minimální mzda by mohla od příštího roku vzrůst o 1 600 Kč na výsledných 20 500 hrubého. Podle ekonomických dat ministerstev práce a financí to spočítala Česká televize.
Vláda během března schválila zákon, který zaručuje postupné zvyšování minimální mzdy až na 47 % průměrného výdělku. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky může postupný růst pomoct i k navýšení mezd v celé ekonomice.

Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Dneska jsme na 41, příští rok bude 42,2, tak toto poroste až do toho roku 2029. To znamená, opravdu za těch 30 let je to nejvyšší a nejrychlejší tempo růstu minimální mzdy vůbec v historii České republiky.

moderátor ČT
——————–
Zvýšení a navázání částky na průměrný výdělek podporují zástupci odborů i zaměstnavatelů. Liší se ale v číslech, odbory požadovaly růst minimální mzdy až na 50 % průměru, naopak zaměstnavatelé chtěli 45 %, podle vlády je tak výsledných 47 % kompromisem.

———-
Jana Damová pomáhá uklízet Děčín už osm let, celou dobu za to pobírá minimální mzdu, letos je to měsíčně 18 900 hrubého. Kvůli tomu si musí spoustu věcí odříct.

Jana Damová, zaměstnankyně střediska městských služeb Děčín
——————–
Já platím 18 000 nájem se vším všudy, beru 18 900, z toho máte, že jo, legitky, z toho máte svačiny do práce. Nejde prostě, kdyby nebral manžel to, co bere, tak vůbec mu nedá, tak maximálně 14 dní vyžijete.

redaktor ČT
——————–
Podobně je na tom i kolegyně Pavlína Jonyová. Za důstojnou měsíční mzdu by považovala 24 000 hrubého, necelých 19 000 je podle ní málo.

Pavlína Jonyová, zaměstnankyně Střediska městských služeb Děčín
——————–
Musím si dávat hodně velkýho majzla na svátky, Vánoce a tohle to si každej měsíc. Musím dávat aspoň padesátikorunu na stranu, abych pro vnoučata něco měla.

Halina Horváthová, zaměstnankyně Střediska městských služeb Děčín
——————–
Tam se nedá z čeho ušetřit. Zaplatí se nájem, zaplatí se veškerá energie a vše v minusů.

redaktor ČT
——————–
Minimální mzda má růst od ledna podle vládního návrhu automaticky z dnešních 41 % až na 47 % průměrného výdělku v roce 2029.

Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Když se podíváme na to, co opravdu je velkým přínosem pro ty lidi, tak je to, aby opravdu jim rostly jejich mzdy a vlastně zvyšování minimální mzdy vytváří i tlak na celkový růst mezd v celém národním hospodářství.

redaktor ČT
——————–
Podle lednové prognózy Ministerstva financí stoupne v příštím roce průměrná mzda na 48 500 korun, minimální mzda by v tom případě podle vládního plánu vzrostla po zákonném zaokrouhlení na 20 500 Kč. Návrh na postupné zvyšování minimálního výdělku podpoří ve sněmovně celá koalice.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně strany, předsedkyně sněmovna /TOP 09/
——————–
S růstem minimální mzdy takto souhlasíme, myslím si, že je důležité, že se odpolitizuje a dává se tomu jasné pravidlo.

Pavla Pivoňka Vaňková, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku /STAN/
——————–
My za Starosty velmi podporujeme valorizační mechanismus minimální mzdy a jsme rádi, že vláda k tomuto přistoupila.

redaktor ČT
——————–
Sněmovní opozice je ochotná s vládou o podpoře pravidelného zákonného růstu minimální mzdy jednat, obě opoziční hnutí by ale chtěla v budoucnu zvyšovat minimální výdělek ještě rychleji.

Lucie Šafránková, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku /SPD/
——————–
Prosazujeme, aby minimální mzda v příštích letech rostla až ke stropu 50 % průměrné mzdy.

Aleš Juchelka, poslanec, člen výboru pro sociální politiku /ANO/
——————–
Obecně lze říct, že si dokážu představit samozřejmě vyšší číslo, než je těch 47 %.

redaktor ČT
——————–
Poslanci začnou návrh na automatické zvyšování minimálního výdělku schvalovat v dubnu, vládní koalice ho chce prosadit rychle tak, aby zákon začal platit od letošního 1. července.

Minimální mzda se doteď zvyšovala rozdílným tempem, pobírá ji téměř 120 000 lidí. Při pracovní době 40 hodin týdně teď činí 18 900 Kč hrubého. Na hodinu to dělá 112 Kč 50 haléřů.

Je to zhruba 41 % průměrného výdělku v Česku. Jak už víme, vládní plán počítá s navýšením na 47 %, během následujících pět let bude růst rovnoměrný přibližně o 1 % ročně.

Vláda zároveň navrhla zrušení zaručených mezd v soukromé sféře. Jsou to nejnižší garantované výdělky pro jednotlivé profese, odstupňované podle náročnosti a zodpovědnosti práce. O všem rozhodne parlament.