Slovenští a polští praktici přijedou do Prahy radit se s českými kolegy, jak čelit vlně pacientů, kteří trpí chronickým selháním srdce, ledvin nebo cukrovkou. Postkomunistické země mají výrazně vyšší počty takto nemocných než země západního bloku. Praktici ze Slovenska, Polska a ČR tak budou řešit, co dál. Setkání se odehraje hned první den 18. kongresu primární péče.
„S chronickým selháním ledvin, srdce nebo s diabetem 2. typu se v Česku potýkají statisíce lidí. Celosvětově je takto nemocných přes miliardu a asi 20 milionů osob na tyto choroby zemře. Česká republika, Polsko a Slovensko i 30 let po pádu ‚železné opony‘ stále bojují s vysokým výskytem kardiovaskulárních a metabolických onemocnění,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. I když se podle něj situace pomalu zlepšuje, stále se nedaří dohnat země na západ od nás.
Podle prof. MUDr. Michala Vrablíka, předsedy České asociace preventivní kardiologie, který bude setkání praktiků moderovat, často jedno z těchto onemocnění provází, podmiňuje a zhoršuje druhé. „Až 60 % lidí se srdečním selháním trpí zároveň selháním ledvin. Přibližně 37 % pacientů s diabetem má chronické onemocnění ledvin a 44 % osob se selháním srdce má zároveň cukrovku 2. typu. Všechno má navíc stejného jmenovatele – věk, obezitu, vysoký tlak a aterosklerotické onemocnění tepen. Tito pacienti také mívají vysoký cholesterol, nebo depresi,“ popisuje prof. Vrablík.
Jak dále uvádí, na vině je špatná zdravotní gramotnost a často postoj zakořeněný z minulých dob – „o mé zdraví se stará lékař a ne já“. „V Česku se pořád hodně kouří, jsme 2. až 3. v Evropě v konzumaci alkoholu, málo se hýbeme, a nejíme dost ovoce a zeleniny. Celkem 66 % Čechů trpí nadváhou a obezitou. Máme tady 2,5 milionu lidí s vysokým tlakem, 1,2 milionu osob s cukrovkou a 85 % dospělé populace s dyslipidemií,“ pokračuje prof. Vrablík a připomíná, že výhled do budoucna není o nic růžovější – 33 % dětí má nadváhu a obezitu a u značné části adolescentů je stále populární kouření. Podle prof. Vrablíka by situaci pomohlo posílení role praktiků, především včasné zachycení rizikových pacientů, kteří k jedné z chorob směřují.
„Pracujeme intenzivně na změně náplně preventivních prohlídek abychom uměli tato onemocnění dříve zachytit. Jen to ale nestačí. S lidmi, kteří jsou v riziku, musíme být schopni něco dělat a k tomu nám chybějí kompetence. Především možnost předepisovat moderní léky, které by rozvoji nemocí zabránily. Stejný problém řeší kolegové v na Slovensku a donedávna i v Polsku, kde ale praktici mohou předepisovat veškeré moderní léky bez omezení,“ vysvětluje MUDr. Šonka.
Zpočátku je totiž možné vzniku nemoci zabránit – když například pacient spolupracuje a změní dosavadní nezdravý životní styl. Nebo nemoc o několik let oddálit tím, že se zavčas nasadí léky, které ji zkrotí. „Dnes už máme prostředky, jak sledovat, zda u rizikového jedince nedochází k selhání ledvin, k rozvoji cukrovky nebo srdečnímu kolapsu,“ dodává MUDr. Šonka. Polští, slovenští a čeští praktici se podle něj nachází v přibližně stejné situaci, a proto se mohou navzájem inspirovat, jak stávající bariéry překonat.
Přidejte odpověď